Při procházce Olomoucí narazíte na všechny architektonické styly od románského po funkcionalismus. Každý vnímavější návštěvník ovšem brzy zjistí, že Olomouc je především barokní. Středověkým půdorysem města dnes prorůstají barokní biskupské paláce, univerzitní budovy, kostely i měšťanské domy, Hornímu náměstí vévodí barokně košatý sloup Nejsvětější Trojice, známá památka UNESCO. Ojedinělou architektonickou podobu historického centra dokonale doplňuje unikátní soubor šesti barokních kašen, jejichž sochařská výzdoba znázorňuje scény z antické mytologie.
Nejstarší z olomouckých kašen se jmenuje Neptunova a najdete ji na Dolním náměstí. Byla zhotovena v roce 1683 znojemským sochařem Michaelem Mandíkem, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Kašně dominuje rozkročená socha Neptuna, který trojzubcem krotí mořské živly v podobě poprsí čtyř vzpínajících se mořských koní.
Herkulova kašna byla vybudována v letech 1687 až 1688 a najdeme ji na Horním náměstí. Ústřední postava antického hrdiny zahalená do lví kůže drží kyj a brání moravskou šachovanou orlici před sedmihlavou saní. Kašna stála původně na místě sloupu Nejsvětější Trojice, odkud byla v roce 1716 přemístěna před orloj. Autory kašny jsou opět kameník Václav Schüller a sochař Michael Mandík.
 Neptunova kašna |
 Herkulova kašna z roku 1688 je po Neptunově kašně druhá nejstarší |
Jupiterova kašna, dílo Václava Rendera a Františka Arigona, stojí ve spodní části Dolního náměstí poblíž kapucínského kláštera a byla zhotovena v roce 1707. Původně jí dominovala socha sv. Floriána, jež byla v roce 1735 odvezena do nedaleké Skrbně, kde stojí dodnes. Patrona hasičů nahradila socha nejvyššího římského boha Jupitera, již zhotovil v letech 1734 – 1735 sochař Filip Sattler. Jupiter, bůh hromů, zde svírá svazek blesků a u nohou má orlici. Na hranolovém podstavci jsou v rozích čtyři vodní muži chrlící vodu do všech světových stran.
Na trojúhelném náměstí Republiky naproti dnešní budově Vlastivědného muzea vznikla v roce 1709 kašna Tritónů, umělecky nejcennější kašna v Olomouci. V její nádrži je sousoší, jež má dvě patra navzájem oddělená prolamovanou mušlí, kterou nesou spolu se dvěma delfíny dva Tritóni (drobní bůžkové vod). V mušli je umístěna postava chlapce, který stojí na skále obrostlé vodními rostlinami a drží si na řetězech dva vodní psy. Nádrž je bohatě profilovaná a má půdorys obdélníku se segmentově prolomenými stranami. Kašna původně stála na malém prostranství na rozcestí Denisovy, Ztracené, Ostružnické a Pekařské ulice, kde byl později vystavěn nový nárožní dům. Na náměstí Republiky byla přemístěna v roce 1880. Kašnu vytvořil Václav Render, autor sochy je neznámý.
Nejimpozantnější a symbolicky nejbohatší je Caesarova kašna (1724) ve východní části Horního náměstí. Sochařská výzdoba je dílem pětadvacetiletého olomouckého tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Nádrž opět zhotovil činorodý kameník Václav Render. Ústřední postavou je jezdecká socha Gaia Julia Caesara – údajného zakladatele hanácké metropole (v této souvislosti je zajímavé připomenout, že v městské části Olomouc-Neředín byl archeologicky prokázán římský vojenský tábor). Pod sochou císaře je znázorněna alegorie soutoku Moravy a Dunaje, kterou představují dva vousatí muži na skále, kteří si podávající ruce. Vedlejší socha psa značí věrnost měšťanů panovníkovi.
 Alegorie soutoku Moravy a Dunaje na Caesarově kašně |
Merkurova kašna byla zbudována v roce 1730 a najdete ji mezi nevkusnou krychlí bývalého obchodního domu Prior a hotelem Národní dům. Kamenosochařské práce provedl Václav Render spolu se zednickým mistrem Janem Jakubem Kniebandlem. Autorem sochy Merkura je Filip Sattler. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, drží v ruce hůl se dvěma hady, má okřídlenou helmu a na nohou sandály, které mu zavazuje andílek. Stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny, kteří symbolizují řeky podsvětí – Styx, Léthé a Acherón.
Soubor šesti barokních městských kašen v Olomouci, který byl zhotoven v letech 1683 až 1735, se stal společně se sloupem Nejsvětější Trojice a mariánským morovým sloupem na Dolním náměstí národní kulturní památkou. Jednotou doby vzniku i svým množstvím patří olomoucké kašny k evropským unikátům.
 Ariónova kašna |
Na závěr se nelze nezmínit o nejmladší olomoucké kašně, která sice nemá s barokem nic společného, nicméně svým antickým motivem skvěle zapadá mezi šest svých starších sourozenců. Navíc její netradiční a jaksi „živá“ podoba způsobila, že se doslova „přes noc“ stala jedním ze symbolů města. Ariónova kašna byla dostavěna v roce 2002, pochází z italské dílny sochaře Ivana Theimera a městskou pokladnu přišla téměř na 20 milionů korun. Jejímu vybudování předcházely vzrušené diskuse odborníků i široké veřejnosti, které v mnoha ohledech připomínaly kauzu Kaplického chobotnice. Naštěstí vše dobře dopadlo a kašna je dnes ozdobou olomouckého Horního náměstí. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi a pěvci Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skulptury: obelisk na krunýři monumentální želvy, sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Pro nejmenší návštěvníky města je nejpřitažlivější další plastika želvy, umístěná na sousedním prostranství vedle nádrže, a bezesporu také přímý kontakt dětí s vodou, potažmo s celým sousoším.
Text: Jan Pomykal
Foto: Jiří Fajt, Viktor Čáp, Roman Maleček a CzechTourism