 |
Poradenská společnost KPMG v uplynulých týdnech zveřejnila pravidelnou srovnávací studii zabývající se golfovými trhy Evropy, Středního východu a Afriky. Nás pochopitelně zajímalo, jak si stojí trh evropský a jakou pozici na něm zaujímá Česká republika. Potvrdilo se, že v regionu východní Evropy na tom jsme velmi dobře, ve srovnání se zbytkem Evropy máme ještě co dohánět.
Hlavním smyslem každoroční zprávy KPMG je dát provozovatelům hřišť v různých zemích možnost porovnat své ukazatele. Zpráva zároveň poukazuje na trendy, které dění na golfovém trhu vykazuje. Při sběru dat pro loňský ročník oslovili zástupci KPMG provozovatele šesti tisícovek hřišť v Evropě, na Středním východě a v jižní Africe. Odpovědi získali od osmi stovek respondentů z 27 zemí.
KPMG svým geografickým dělením malinko boří naši vlastní představu o Česku coby středoevropské zemi. Česká republika je pro účely srovnávací studie spolu s Estonskem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem řazena do Evropy východní. Trh těchto zemí označuje zpráva za nezralý, na celkovém trhu Evropy se podílí jen 2 % co do počtu hřišť a pouhým 1 %, pokud jde o počet hráčů. Od počátku 90. let se ovšem dramaticky vyvíjí, jen za posledních šest let se počet hřišť v tomto regionu ztrojnásobil. V současné době ve východní Evropě funguje zhruba 135 hřišť a v různé fázi rozestavěnosti několik desítek dalších. Celkově je v těchto sedmi zemích registrováno na 40 000 hráčů.
Česká republika je ve všech ohledech východoevropským šampionem. Je to i tím, že golf se u nás na rozdíl od ostatních zemí východního bloku hrál i během socialistické éry, jeho kořeny sahají na počátek 20. století. K opravdovému boomu ale došlo až po revoluci – dnes je v Čechách a na Moravě osmkrát více hřišť než v roce 1990. Počet hráčů se zvýšil dokonce patnáctkrát! Loni u nás bylo registrováno zhruba 23 500 golfistů a v provozu bylo sedm desítek hřišť.
Východoevropský boom
Zpráva KPMG hovoří o tom, že v uplynulých 15 letech se počet hřišť v tomto regionu zvýšil z necelé desítky na 134. Registrováno je dvacetkrát více golfistů než na počátku 90. let. Poptávka i nabídka na východoevropském trhu rostly v posledních šesti letech 20% tempem.
Polovina všech hřišť a více než tři čtvrtiny golfistů ve východoevropském regionu připadají na Českou republiku. Druhým největším trhem je Polsko, které představuje 20% podíl. Počet hřišť se tam zvýšil z 6 na 24 (stav k počátku roku 2006). Zbylých zhruba 30 % připadá na ostatních pět zemí.
Česká republika je také nejsilnější, pokud jde o poptávku. Slovinsko má naproti tomu nejvyšší počet aktivních hráčů na jedno hřiště – plných 833. Polsko má třikrát více hřišť oproti Slovinsku, ale jen velmi málo hráčů. Na jedno hřiště tak připadá pouhých 70 hráčů. Průměrný počet registrovaných golfistů na jedno hřiště je ve východní Evropě 302, což je zhruba polovina ve srovnání s evropským průměrem.
O popularitě golfu v jednotlivých zemích vypovídá také ukazatel udávající zainteresovanost populace na golfu (tzv. participation rate), počítaný jako podíl golfistů na celkové populaci. Česko patří spolu se Slovinskem k zemím, kde je golfistů relativně nejvíce – 0,228 %, resp. 0,374 %. Evropský průměr je ovšem 0,7 %. Ostatní východoevropské státy vykazují téměř zanedbatelné hodnoty. Průměrný podíl golfistů na celkové populaci ve východní Evropě je zhruba dvacetinový ve srovnání se zbytkem kontinentu. Díky rostoucí kupní síle a popularizaci golfu v médiích však golfistů přibývá i v tomto regionu. (Viz tabulka)
Obliba golfu ve východní Evropě
Zdroj: KPMG z údajů Evropské golfové asociace a národních golfových asociací
Struktura trhu
KPMG ve své studii zkoumá golfovou nabídku jednotlivých zemí podle řady kritérií. Jedním z nich je počet devíti-, osmnácti- a sedmadvacetijamkových hřišť. Ve východoevropském regionu je 47 % hřišť osmnáctijamkových, 40 % představují „devítky“ a 13 % připadá na hřiště o 27 jamkách.
Většina hřišť v regionu je podle očekávání v soukromém vlastnictví. Veřejná nebo obecní hřiště zaujímají pouze 13% podíl. Všechna jsou ale provozována přímo majitelem.
Zajímavé je zjištění, že většina (40 %) provozovatelů řadí svá hřiště mezi špičková. Zhruba 27 % je názoru, že jejich hřiště patří mezi dobrá, třetina považuje svoje areály za průměrné. Ve srovnání s ostatními regiony vykazuje východní Evropa velmi vysoký (93%) podíl hřišť provozovaných za účelem zisku.
Při interpretaci výsledků výzkumu je třeba přihlížet k tomu, že ze všech 134 hřišť ve východní Evropě se do něj zapojilo jen něco přes 25.
Analýza poptávky
Na poptávkové straně sleduje zpráva KPMG členskou základnu v jednotlivých zemích, informace o počtu odehraných her a také průměrné využití hřišť.
Členství
Zpráva konstatuje, že počet členů v golfových klubech ve východní Evropě je ve srovnání s ostatními regiony velmi nízký. Vzhledem k tomu, že jde o trh „v plenkách“, není se čemu divit. Průměrný počet členů na jednom hřišti je 286, tedy méně než polovina hodnoty obvyklé ve zbytku Evropy.
Zhruba polovinu členů ve východoevropských klubech představují muži, podíl žen je 23 % a juniorů 16 %. Ve srovnání s ostatními evropskými regiony je ve východní Evropě vyšší podíl korporátního členství – 9 %.
Poptávka v jednotlivých regionech je pochopitelně ovlivněna klimatickými vlivy. Zpráva KPMG proto sledovala počet dnů, po která je možné hřiště v regionu užívat. Ukázalo se, že na průměrném hřišti ve východní Evropě lze golf hrát 231 dní v roce. Nejvyšší počet vykazuje Slovinsko (288), nejmenší Estonsko (200). V České republice je možno hřiště užívat zhruba 230 dnů v roce. Na jednom hřišti ve východní Evropě se podle průzkumu odehraje v průměru 11 000 kol během jednoho roku, což opět ukazuje na nerozvinutost trhu. Zhruba 70 % odehraných kol přitom připadá na členy klubů, což je podstatně více, než je obvyklé v ostatních evropských regionech.
K vzájemnému srovnávání jednotlivých hřišť slouží také další ukazatele. Dobrým je například průměrný počet kol na jeden den, po který je možno dané hřiště užívat. Sledovaná osmnáctijamková hřiště východoevropského regionu vykázala průměrnou hodnotu 33 členských a 26 nečlenských her v jednom „disponibilním“ dni. Celková hodnota 59 her ostře kontrastuje například se 106 koly odehranými v průměru na jednom hřišti v severní Evropě.
Podobně jako aerolinie sledují vytížení svých letadel či hotely svoji obsazenost, sledují golfová hřiště, kolik her na nich bylo odehráno v poměru k celkovému počtu „tee times“, tedy startovních časů. Ve východní Evropě dosáhl tento parametr hodnoty okolo 20 %, což je hluboko pod evropským průměrem.
Příjmy a náklady
Jednotlivé země byly srovnávány také pomocí finančních ukazatelů. Studie zkoumala výši vstupních a členských poplatků, příjmy hřišť, výši jejich provozních nákladů a také provozního zisku.
Ve zprávě se konstatuje, že výše členských poplatků a cenová schémata jednotlivých hřišť se velmi liší, a je proto obtížné je srovnávat. Přesto se odborníkům z KPMG podařilo najít společné charakteristiky. Zjistili například, že 71 % všech oslovených hřišť, resp. klubů, vybírá vstupní poplatky. Průměrná výše vstupního poplatku je 2 400 eur, roční individuální členství pak v průměru přijde na 728 eur.
Nejvyšší vstupní poplatky si účtují kluby v České republice (v průměru 4 500 eur), nejnižší pak v Polsku, kde jde o zhruba třetinovou částku. V Česku je také nejdražší roční členství – stojí v průměru 2 000 eur. Obecně jsou však členské poplatky ve východní Evropě stále nižší než ve většině ostatních evropských regionů. Výjimkou jsou pouze severské státy, kde jsou jak vstupní, tak roční poplatky výrazně levnější než na východě Evropy. (Viz graf)
Průměrná výše vstupních a členských poplatků ve východní Evropě
 |
Zdroj: Golf Benchmark Survey 2006
Menší rozptyl v rámci východoevropského regionu vykazují poplatky za hru (green fees). Nejvyšší průměrné poplatky se platí opět v České republice (v průměru 66 eur o víkendech a 49 eur ve všední dny), nejlevněji vyjde hra v Estonsku (34 eur o víkendech a 27 eur v týdnu). Průměrná víkendová „fíčka“ stojí ve východní Evropě 54 eur. Pro srovnání v severní Evropě zaplatí golfisté za hru v průměru 39 eur a ve Spojeném království 48 eur. Pro úplnost je třeba dodat, že 73 % východoevropských hřišť, která se šetření zúčastnila, neúčtuje poplatky za hru členům svých domovských klubů.
Průměrná cena za zapůjčení golfového motorového vozíku na osmnáctijamkových východoevropských hřištích je 25 eur.
Golfová hřiště nežijí pouze ze vstupních a členských poplatků či poplatků za hru, ale také z prodeje jídel a nápojů, sponzorských darů, pronájmu prostor, z tržeb za prodej golfového vybavení apod.
Z odpovědí provozovatelů hřišť, kteří se studie zúčastnili, vyplývá, že v roce 2005 vydělalo průměrné východoevropské hřiště 680 000 eur.
Členské příspěvky se na této sumě podílely 36 %, poplatky za hru přispěly do kasy v průměru 18 %. Zbylých 46 % připadlo na prodej zboží a další zdroje. Gastronomické služby samotné vykázaly podíl 16 – 18 %.
Studie KPMG sledovala nejen celkové příjmy, ale také provozní výkonnost hřišť. K tomu slouží ukazatel příjmu na odehranou hru (RevPUR), který sleduje hodnotu všech prodaných služeb v poměru k odehraným kolům. U sledovaných osmnáctijamkových hřišť ve východní Evropě dosáhl tento parametr 48 eur.
Dalším indikátorem výkonnosti hřišť je dosažený příjem ve vztahu k celkovému počtu využitelných startovních časů (RevPATT). Tento parametr nabyl v našem regionu hodnoty 13 eur.
Provozní náklady a ziskovost
Provozní náklady, které zahrnují také mzdy a náklady na údržbu, dosáhly v průměru 590 000 eur. Celkové náklady související s provozem hřišť ve východní Evropě dosáhly zhruba 85 – 90 % celkových příjmů, hřiště tak hospodařila s průměrným hrubým ziskem ve výši 10 – 15 %. Mzdové náklady se v případě osmnáctijamkových hřišť pohybovaly v průměru na 30 % provozních nákladů.
Další provozní charakteristiky
Pokud jde o zbytek Evropy, vykazují východoevropská hřiště vyšší průměrný počet zaměstnanců – 28. Z toho bývá obvykle 20 – 25 stálých zaměstnanců a 4 – 8 pracovníků na částečný úvazek. Největší část (7 – 10) představují lidé starající se o údržbu hřišť.
Některé služby mohou hřiště zajišťovat formou outsourcingu. Typicky jde například o chod golfové akademie, pro-shop či gastronomické služby. Studie ukázala, že této možnosti východoevropská hřiště příliš nevyužívají. Nejčastěji, přesně ve třetině případů, jsou externě zajišťovány služby golfových akademií.
Růžová budoucnost?
Dotazníky KPMG obsahovaly také část týkající se budoucích plánů majitelů a provozovatelů golfových hřišť. Z odpovědí vyplynulo, že zhruba 80 % z nich mělo v plánu na loňský rok investice do svého dalšího rozvoje a rekonstrukcí. V průměru měli na „upgrade“ hřiště vyčleněno 400 000 eur, v případě plánů na rozšíření hřiště z devíti na osmnáct jamek pak 1,5 mil. eur.
Provozovatelé hřišť se ukázali jako optimistický segment – 40 % z nich očekávalo skvělé budoucí výsledky, 26 % počítalo s výsledky dobrými. Zajímavé je, že excelentní výsledky očekávali všichni respondenti z Maďarska.
-pmu-
Zdroj: Golf Benchmark Survey 2006, KPMG
Foto: © isifa/Ablestock