Slovinsko? Víc než zastávka při cestě na Balkán

Pro mnoho Čechů je Slovinsko stále ještě zemí, kterou pouze projíždějí při cestách k chorvatským plážím. V posledních letech ale přibývá těch, kteří do této destinace přijíždějí cíleně. Nárůst je dokonce takový, že se Česká republika zařadila mezi klíčové trhy. „Zelené Slovinsko“ nicméně objevují nároční turisté z celého světa.

Slovinsko, pokud jde o cestovní ruch, samozřejmě žije ve stínu svého jižního souseda. Tedy minimálně při porovnávání absolutních hodnot v příjezdových statistikách. Už s ohledem na víc než dvojnásobnou rozlohu Chorvatska je však porovnání turistického potenciálu obou zemí ošidné, ne-li nemožné. A zaměříme-li se třeba na délku pobřeží, která je u přímořských destinací jedním z klíčových parametrů turismu, dostaneme se k mnohem dramatičtějšímu nepoměru 47 km vs. 6 278 km ve prospěch Chorvatska (jde o délku pobřeží vč. ostrovů). Přesto by bylo nefér tvrdit, že Slovinsko hraje v cestovním ruchu druhou ligu. Naopak, turismus je pro zemi klíčovým odvětvím – na hrubém domácím produktu se podílí 12,6 %, na zaměstnanosti pak 12,9 %.

Loňské rekordní výsledky

Ve slovinských hromadných ubytovacích zařízeních se v roce 2016 ubytovalo 4,32 mil. turistů (z toho 3,03 zahraničních), meziročně o 9,9 % více. Počet přenocování poprvé v historii překonal hranici 11 milionů, konkrétně 11 179 879, tedy o 8,1 % více než v roce 2015.

Graf 1 – Mezinárodní příjezdy do Slovinska dle druhu dopravy

Zdroj: Statistical Office of the Republic of Slovenia, zpracování vlastní

Z hlediska počtu přenocování představovaly pro Slovinsko klíčové trhy Itálie, Rakousko, Německo, Chorvatsko, Nizozemsko, Velká Británie, Maďarsko, Srbsko, Izrael a Česká republika – na tuto desítku zemí připadá 42,6 % všech předloňských přenocování. Největší meziroční nárůst počtu přenocování přitom slovinští statistici zaznamenali u turistů z Izraele, Maďarska a Česka.

Z geografického hlediska se počet přenocování ve Slovinsku nejvíce zvýšil v Lublani, Piranu a na Bledu. Pokud jde o typ ubytování, nejvíce narostl počet přenocování v lázeňských zařízeních. To samo o sobě napovídá něco o charakteru turistické nabídky Slovinska. Země svůj turismus staví zejména na lázeňství, trvale udržitelných a aktivních formách cestovního ruchu (především cyklistice). Svoji roli sehrává také to, že je Slovinsko považováno za bezpečnou destinaci – ve známém Global Peace Indexu mu v roce 2016 patřila 7. příčka (Česko bylo šestou nejbezpečnější zemí světa).

Slovinsko a Češi, jak se to rýmuje?

Jak už bylo řečeno, většina Čechů Slovinskem pouze projíždí při cestách do Chorvatska. Přibývá ale těch, kteří cestu ve Slovinsku přeruší a dopřejí si jednu či dvě noci v tamních hotelech či kempech. Jednak aby si odpočinuli (tuto možnost volí hlavně rodiny s dětmi či turisté vyššího věku), ale také aby poznali něco z krás této země. V důsledku tohoto trendu je v poslední dekádě patrný setrvalý, byť relativně pozvolný růst počtu příjezdů českých hostů do slovinských HUZ. Počet přenocování přitom roste o něco rychlejším tempem, jak napovídá graf 3. V roce 2016 do Slovinska vycestovalo 91 596 českých turistů, kteří v tamních hotelech a dalších ubytovacích zařízeních realizovali 230 356 přenocování. Průměrná délka pobytu dosáhla hodnoty 2,52 dne. Češi se ve Slovinsku nejčastěji ubytovávají v hotelech (44 %) a kempech (26 %), zbytek představují pobyty v soukromí, apartmánech apod. Z hlediska charakteru navštěvovaných destinací míří Češi nejčastěji do slovinských hor (47 %), k moři (19 %) a do lázeňských resortů (15 %). Menší část přespává v Lublani a dalších městech a místech.

Rostoucí zájem o Slovinsko potvrzují i čeští touroperátoři. Podle Martina Lehockého, ředitele CK Vítkovice Tours, má tato země všechny předpoklady zařadit se mezi top celoroční destinace českých turistů. Nabízí atraktivní přírodu, možnosti sportovního vyžití, adrenalinové zážitky, ale i zázemí pro klidnou rodinnou dovolenou či pro relaxační pobyty pro páry. Petr Homola z CK České kormidlo to vidí podobně: „Slovinsko je země s obrovským turistickým poten­ciálem – můžete cestovat od vysokých Julských Alp až k moři u Koperu a po cestě zhlédnout historické a přírodní památky. V podstatě je to snoubení Maďarska ­(termály, historie), Chorvatska (moře, příjemná atmosféra), Slovenska (horská turistika) a Rakouska (západní komfort).“

Graf 2 – Počty příjezdů a přenocování zahraničních hostů ve slovinských HUZ v letech 2008–2016

Zdroj: Statistical Office of the Republic of Slovenia, zpracování vlastní

Vynikající služby a infrastruktura, snadná dopravní dostupnost v rozmezí několika málo hodin a žádné jazykové a kulturní bariéry, to jsou podle Martina Lehockého hlavní silné stránky Slovinska z pohledu českých turistů. Navíc patří mezi nejbezpečnější státy světa, takže i z tohoto pohledu má všechny předpoklady pro trvalý rozvoj turismu. „Aktuální výsledky sezony potvrzují, že Slovinsko je zejména pro skupinu zákazníků preferujících aktivní dovolenou velice atraktivní destinací. Rozmanitost přírodních podmínek na relativně malém území skýtá příležitosti pro aktivní relax a poskytuje návštěvníkům maximální vyžití. Tímto způsobem tráví Češi svoji dovolenou nejen v hlavní letní sezoně, ale i v zimním období,“ uvádí Lehocký a dodává, že vysledovat lze i zvyšující se zájem o relaxační, lázeňské a wellness pobyty na dvě až tři noci v podzimním a jarním období. „Klienti preferují ubytování spíše vyšší kategorie s odpovídající kvalitou služeb a dobrou dostupností. Příkladem může být čtyřhvězdičkový hotel Termal v Moravských Toplicích, Hotel Golf na Bledu v krásném prostředí jezera Blejsko nebo v Grandhotelu Primus v městečku Ptuj s nedalekým golfovým klubem,“ vypočítává ředitel CK Vítkovice Tours a doplňuje, že klienti mají zájem primárně o pobytové zájezdy s možností zorganizovat si program dle vlastních preferencí.

Slovinský cestovní ruch v číslech (2016)

Slovinsku se druhým rokem intenzivněji věnuje i již citovaná CK České kormidlo. Podle Petra Homoly z této brněnské cestovní kanceláře vzrostl zájem o danou destinaci meziročně asi o 55 procent. „Naši zákazníci nejvíce stojí o nabídku termálních lázní ve Slovinsku, kde je špičková evropská úroveň wellness. Jedná se o dražší zájezdy s parametry all inclusive – koupím, přijedu a o nic se nestarám,“ říká Homola a dodává, že v posledním roce také nezanedbatelně vzrostl zájem o ­lyžování v Julských Alpách a o dovolené u slovinského pobřeží Jaderského moře. Další násobný růst poptávky očekává Homola i v příštích dvou až třech letech.

U dalších (především menších a specializovaných) cestovních kanceláří pak převládá zájem o poznávací zájezdy do Slovinska. Nejčastěji míří do tamních hor, případně se jedná o cyklistické zájezdy po vyhlášených atraktivitách země.

Pokulhávající infrastruktura

Ve srovnání s dalšími státy jihovýchodní Evropy roste cestovní ruch ve Slovinsku sice vyšším tempem, jeho růst by však mohl být ještě rychlejší, nebýt určitých limitů, na které naráží. Tím hlavním je podle odborníků z GlobalData (dříve Canadean) dopravní infrastruktura. Zemi chybí masivnější spojení se světem prostřednictvím přímých leteckých linek, železniční infrastruktura nepatří k nejmodernějším a některá důležitá turistická centra jsou hůře dostupná pozemní dopravou. Za nepřátelský vůči turistům označují někteří experti slovinský systém výběru mýtného.

Graf 3 – Počty příjezdů a přenocování českých hostů ve slovinských HUZ v letech 2008–2016

Zdroj: Statistical Office of the Republic of Slovenia, zpracování vlastní

Některé z uvedených nedostatků by měla pomoci vyřešit opatření nastíněná slovinskou vládou ve strategii nazvané „Vize 2025″. Modernizovány by měly být vybrané železniční tratě a hlavní město Lublaň by se mělo dočkat vlakového spojení s letištěm, což se může odrazit na růstu zájmu o leteckou dopravu do země. Rozvoj dopravní infrastruktury je v tomto dokumentu podmíněn dodržováním principů environmentální udržitelnosti.

Lázeňství, cyklistika, agroturismus…

I v příštích letech bude Slovinsko svůj turismus rozvíjet na principech, na kterých stavělo dosud. Jedním z motorů růstu má proto být zdravotní a lázeňský turismus. Vládní plán počítá s tvorbou (resp. podporou tvorby) příslušných programů zaměřených na prevenci a moderní zdravotní péči, tedy programů založených na holistickém přístupu k otázkám zdraví. Tento rozvoj cestovního ruchu bude realizován prostřednictvím tamních léčebných lázní.

Graf 4 – Čeští hosté ve slovinských HUZ dle typu destinace (2016)

Zdroj: Statistical Office of the Republic of Slovenia, zpracování vlastní

Pozornost věnují slovinské úřady také agroturismu, resp. ubytování na farmách. Slovinská turistická centrála se svými aktivitami snaží podpořit plán na růst vytíženosti bezmála čtyř stovek farem nabízejících ubytování – dosud byla tato zařízení obsazena zhruba 75 dní v roce, turistická centrála chce tuto hodnotu navýšit alespoň na 100 dní v roce.

Aktivity STB (pod touto zkratkou se skrývá slovinský touristboard) se zaměřují na snížení sezonnosti cestovního ruchu v zemi a na produkty s vyšší přidanou hodnotou. V souladu se strategií ohraničenou roky 2017–2021 se Slovinsko ve světě prezentuje jako (slovy ředitelky STB Maji Pak) „zelená butiková globální destinace pro náročné návštěvníky vyhledávající různorodé a aktivní zážitky, mír a osobní výhody“.

Úspěšné tažení na webu

Pokud jde o konkrétní marketingové aktivity, sází Slovinsko zejména na digitální prostor, do kterého již loni vypustilo kampaň nazvanou „SLOVENIA. Make New Memories“. Ta byla vyhodnocena jako úspěšná, a proto bylo rozhodnuto o jejím pokračování i v roce 2017. Loni bylo těmito aktivitami pokryto 21 hlavních zdrojových trhů slovinského incomingu, zasáhly tedy i Českou republiku. Na nákup médií měl STB k dispozici víc než 3 miliony eur. A podle aktuálních informací šlo opět o nadmíru úspěšnou aktivitu – v období od 19. dubna do 15. listopadu oslovila kampaň téměř 117 milionů lidí. Letošní rok bude ve Slovinsku ve znamení kulturního turismu.

(článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism)
Foto: Shutterstock.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz