Exportní workshop přiblížil ruský trh

Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group) Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group)

V rozhovoru s ředitelem agentury CzechTourism Janem Hergetem jste si v březnu mohli přečíst o tom, že zahraniční zástupci naší národní turistické centrály ani v době koronavirové krize nezahálejí  a pilně se připravují na restart cestovního ruchu. Praktickým důkazem pravdivosti tohoto tvrzení může být seriál exportních workshopů, které agentura CzechTourism připravila – ředitelé jejích zahraničních zastoupení v průběhu příštích měsíců seznámí zájemce s aktuální situací na jednotlivých zdrojových trzích. Jako první padla včera řada na Rusko.

O informace týkající se ruského trhu se s posluchači podělili oba tamní zástupci CzechTourismu, tedy ředitelka moskevského zastoupení Alena Kudílková i ředitel zastoupení v Jekatěrinburku Roman Procházka.

Zdrojový trh pod lupou

Hlavní porci informací přednesla Alena Kudílková. V úvodu seznámila posluchače se základními informacemi o Rusku, jeho ekonomice i specifikách obchodních jednání.  Zaznělo tak například, že Rusko sice se svými 144 mil. obyvatel patří mezi nejlidnatější země světa, ale jen zhruba každý desátý Rus má cestovní pas a tudíž možnost vycestovat. Pro české firmy je tato země vedle USA nejdůležitějším mimoevropským trhem, přičemž velká část vzájemného obchodu probíhá přes ruské občany v Česku, kde je podle Kudílkové registrováno přes 14 tisíc firem s ruskými vlastníky. Ucházet se o zakázky na ruském trhu je složité, už proto, že v důsledku státní podpory budování domácích brandů a silných národních značek jsou ruské firmy zvýhodňovány ve výběrových řízeních. Každopádně kdo chce na ruském trhu uspět, musí počítat s tím, že bez znalosti ruštiny, ruskojazyčných materiálů a bez dlouhodobě budovaných osobních vazeb to nepůjde.

Ruští obchodníci se podle Aleny Kudílkové vyznačují ochotou riskovat a pouštět se do velkých věcí bez přílišné pozornosti k detailu. „Vyjednávací styl je tvrdý. Hovoří přímo k věci, nemají problém otevřeně kritizovat a vyvíjet nátlak,“ upozornila ředitelka moskevského zastoupení CzechTourismu. Jednání a obchodní korespondence jsou podle jejích slov také typické velkou byrokracií – dokumenty musí vypadat reprezentativně, ideálně by měly být opatřeny kulatým červeným razítkem. Pozornost je třeba věnovat ověřování smluv, podpisů a plných mocí. Je dobré vědět, že nostalgie po někdejším Československu v Rusku vyprchává, tradiční vazby pomalu slábnou. To se projevuje třeba i tím, že českým sklem, karlovarskými oplatkami a podobnými dárky už dnes obchodní partnery příliš nezaujmete. „Vhodným dárkem je české víno. Je dobré, Rusové ho neznají, nedá se tu koupit a má tak pro ně punc luxusu,“ přidala užitečný tip Kudílková.

Dopady covidu na turismus

Pokud jde o dopady pandemie covid-19, zaznamenalo prý Rusko menší zpomalení než Evropa či Spojené státy. Každopádně turismus se v důsledku mezinárodních i ruských proticovidových opatření musel přeorientovat na domácí cestovní ruch, který předtím v zemi téměř neexistoval. A vláda jej poměrně štědře podporuje systémem cashbacků (aktuálně již třetí vlnou) – každý Rus, který si koupí domácí pobyt za alespoň 100 tisíc rublů, dostane od státu 20 procent zpět. To spolu s odložením plateb do povinného garančního fondu a úvěrovými prázdninami zachránilo tamní cestovní kanceláře.

V cestovním ruchu je aktuálně situace taková, že se nevydávají krátkodobá turistická ani schengenská víza pro cesty do Evropy. Lety do evropských destinací, kterých postupně přibývá, zatím nejsou určené pro turistiku. Lety Aeroflotu mezi Moskvou a Prahou jsou operovány třikrát týdně, stejně tak třikrát týdně létají do Ruska letadla Smartwings Group. Otevírají se ale také letecké linky do různých mimoevropských destinací.

Profil ruského  turisty v Česku

Dobrou zprávou je, že Rusové jsou podle Aleny Kudílkové na cestování natěšeni. Mnozí se právě kvůli vidině cestování nechávají očkovat (k dnešnímu dni bylo proočkováno asi 7,4 mil. osob, z toho 3,22 % dvěma dávkami). I s ohledem na to, že protikoronavirová opatření jsou aktuálně v Rusku mnohem volnější než u nás (a s jejich úplným zrušením se počítá zřejmě v průběhu léta), je pro ně situace u nás často těžko pochopitelná. Dá se každopádně předpokládat, že jakmile to situace umožní, mohou se naši podnikatelé opět těšit na ruskou klientelu. To ostatně potvrdil i ředitel zastoupení v Jekatěrinburgu Roman Procházka, podle kterého se nyní Rusové zajímají o pobyty u moře v letní sezoně, po jejím skončení se ale prý očekává zvýšení zájem o cesty za poznáním a na ozdravné pobyty.

Připomeňme, že v roce 2019 patřila Rusům v našich incomingových statistikách 7. příčka, v posledním předcovidovém roce jich přicestovalo víc než 564 tisíc. V průměru u nás zůstávali 5,16 dne. Víc jak polovinu představovali v posledních letech prvonávštěvníci, kteří se ale ochotně do Česka vraceli. Z hlediska věku šlo o vyzrálejší klienty, víc jak polovina spadala do kategorie „40 a více let“. Asi 35 procent ruských klientů přijížděla v posledních letech do Česka v páru bez dětí, rodiny měly 29% podíl. U rodinné klientely pak Alena Kudílková upozornila na skutečnost, že program se obvykle nepřizpůsobuje dětem, ty naopak absolvují program vybraný rodiči. Drtivá většina (89 %) ruských klientů se ubytovávala v hromadných ubytovacích zařízení. Nadpoloviční většina svěřila organizaci své cesty profesionálům, 43 procent představovali individuální klienti. Ekonomická aktivita se v Rusku koncentruje do měst s alespoň milionem obyvatel (tzv. milioniky), což se odráží i v cestovním ruchu. Hlavními zdrojovými trhy jsou Moskva, Petrohrad a Jekatěrinburg. Nejčastěji k nám z Ruska mířili příslušníci střední třídy (80 %), která rozhodně není vysoce bonitní – průměrný Rus ze střední třídy si cestu do zahraničí může dovolit maximálně jednou ročně a musí na ni poctivě šetřit. Když už ale vycestuje, chce si za své peníze maximálně dopřát. Průměrná útrata ruského turisty v Česku byla předloni 3 293 korun za den.

Při cestách do Česka je hlavním motivem ruských klientů návštěva kulturních památek (73 %). Při výběru městské rekreace preferují podle Aleny Kudílkové místa se zážitkovou turistikou, v oblibě mají třeba interaktivní prohlídky, degustace apod. Nejsou ale příliš aktivní, rádi se nechávají bavit a opečovávat. „Nevyhledávají sportovní nebo aktivní dovolenou, zimní pobyt na horách zařadí spíše jako zpestření svého vícedenního pobytu v Česku,“ upozornila Kudílková. Při výběru destinace jsou pro ně důležitá doporučení známých a příbuzných, případně ohlasy na sociálních sítích.

Co se týká nejčastějších cílů ruských turistů v Česku, nepřekvapí první příčka Prahy (390 tis. hostů) ani druhé místo Karlovarského kraje (83 tis. hostů v roce 2019). Pro mnohé účastníky workshopu naopak mohla být překvapivá informace o tom, že třetím nejčastějším cílem ruských turistů v Česku je Jihomoravský kraj (26 tis. hostů). To je podle Aleny Kudílkové dáno charakterem poznávacích cest ruských turistů do Evropy – jižní Morava bývá často posledním tuzemským regionem, kde rusky hovořící návštěvníci nocují před odjezdem do Rakouska. Pokud jde o pořadí regionů z hlediska délky pobytu, nejdéle se hosté z Ruska zdrží v Karlovarském (10,18 dne) a Ústeckém kraji (5,58 dne). To pochopitelně souvisí s jejich pobyty v tamních lázních. Třetí příčku obsadil v roce 2019 kraj Liberecký (4,49 dne).

Incomingu z Ruska dominují dva typy pobytů – lázeňské a poznávací. Lázeňských pobytů, obvykle 2-3 týdny dlouhých, se účastní hosté v průměrném věku 50-59 let. A jejich průměrná útrata se v roce 2019 pohybovala kolem 21 800 Kč. Do lázní v tomto roce zamířila čtvrtina všech hostů z Ruska. Poznávací pobyty vyhledávali nejčastěji turisté ve věku 40-49 let, kteří v Česku strávili v průměru 5,6 dne a utratili 19 700 Kč. Jejich podíl na incomingu z Ruska byl asi 26,3 %.

Jak o sobě dát v Rusku vědět?

V závěru prezentací obou zahraničních zástupců CzechTourismu zazněly informace o akcích, prostřednictvím kterých o sobě mohou dát čeští poskytovatelé služeb v Rusku vědět. V případě moskevského zastoupení jde o květnový virtuální veletrh OTM Summer 2021 (kapacita již byla zaplněna), webinář s účastí českých B2B partnerů na portálu ATOR ke spuštění e-learingové platformy CzechTourism (26. května), České dny v Nižním Novgorodu (2.-3. 6.),v říjnu pak virtuální veletrh OTM Autumn 2021 a workshopy v Moskvě a Petrohradu, v listopadu je v plánu V4 Medical Workshop v Ázerbájdžánu, veletrh a lázeňský workshop MEDANTOR a také Český den v Moskvě a Petrohradu pro subjekty se zaměřením na oblast spa&wellness.

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Jekatěrinburgu pak má v plánu říjnovou roadshow po Jekatěrinburgu a Čeljabinsku spojenou s veletrhem Expotravel, roadshow po Tjumeňské a Novosibirské oblasti, podzimní roadshow po Kazachstánu, Czech Spa Days tamtéž a v průběhu druhého pololetí také sérii fam a press tripů do Česka se zaměřením na lázeňství, města, památky a tradice. Obě zastoupení samozřejmě jsou a i nadále budou aktivní i na sociálních sítích.

Nezbývá než dodat, že v květnu se budete moci v dalším z exportních workshopů seznámit se situací na polském a slovenském trhu. A my opět budeme u toho.

Nejnovější články z rubriky Asie

Foto: Shutterstock.com

Etiketa jiných kultur: Turecko

Zatímco mnoho žen se během cestování v Turecku setkává s něčím víc než jen s koketním žertováním, menšina zažívá nechtěnou pozornost a vážnější obtěžování jak v letoviscích, tak ve venkovských oblastech. Klíčem k zabránění problémů je uvědomit si své okolí, uvědomit...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Z Ruzyně nyní do více než 100 destinací

Letiště Václava Havla Praha je aktuálně přímými i charterovými lety spojeno s více než stovkou světových destinací. Lety z a do Prahy má nyní v nabídce přes 35 aerolinek. V tiskové zprávě o tom informovalo Letiště Praha.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Šrí Lanka vítá očkované turisty

Turistům s uzavřeným očkováním proti covidu-19 se otevírá další z exotických rájů – Šrí Lanka. Na svém facebookovém profilu o tom informoval honorární konzul Šrílanské demokratické socialistické republiky v Česku Marek Němec.

Číst více