Letiště Praha se podle Jiřího Pose zaměří na kvalitu produktu
Z titulu funkce ředitele divize leteckého obchodu, marketingu a provozu leteckých služeb Letiště Praha je Ing. Jiří Pos zodpovědný za provoz letištních terminálů i letištních ploch a spolupráci s leteckými společnostmi. V jeho kompetenci je také správa parkovacích ploch a řídí i handlingové aktivity letiště. Zkrátka na jednoho člověka řádná porce úkolů. Ve volném čase kupodivu stíhá i vyrazit na golf. Říká se, že výše handicapu golfisty je přímo úměrná počtu dní strávených v práci. Náš rozhovor týkající se hlavně rozvojových plánů letiště proto nemohl začít jinak než otázkou: „Jak může člověk s vaším pracovním vytížením dosáhnout vašeho aktuálního handicapu 9,4?“
Připusťme, že je to do značné míry otázka štěstí. Nespornou výhodou pro mne je ale fakt, že při svém působení v Thajsku jsem měl možnost hrát golf celý rok. A to několikrát týdně, Thajsko prožívalo v tomto období golfový boom a obchodní jednání na golfovém hřišti byla velmi oblíbeným zvykem. Takže tam jsem se v dobrém slova smyslu vyhrál. A vliv má určitě i to, že jsem prakticky po celý život hrál hokej, čímž jsem získal schopnost zachraňovat složité situace na jamkách, zejména v okolí jamkoviště. Můj současný handicap tak nejspíš neodpovídá kvalitě hry, ale spíš schopnosti vypořádat se s nástrahami hřiště. Nyní se ke golfu dostanu maximálně jednou týdně o víkendu…
To celkem chápu, vždyť vaše divize je přímo odpovědná za komerční úspěch či neúspěch letiště. Loni jste si vedli famózně, výnosy dosáhly 5 mld., zisk před zdaněním 1,332 mld. Jste spokojen, nebo vidíte prostor pro další zlepšování?
Myslím, že spokojenost je určitě na místě. Podařilo se nám vyrovnat se se skokovým nárůstem kapacity a zejména nové přístupy a aktivity v oblasti leteckého marketingu nám dávají velmi dobrý předpoklad pro úspěšnost letiště i v budoucnu. Máme velkou příležitost budovat letiště jako vstupní bránu do střední a východní Evropy, kde by bylo škoda nevyužít unikátní geografický potenciál lokace a kvalitu letiště z pohledu provozní spolehlivosti a infrastruktury. To jsou vše předpoklady úspěchu zejména v segmentu transferové přepravy. Na druhou stranu cítím, že je i nadále co zlepšovat. Stále ještě máme slabý segment dálkové přepravy. Z pohledu marketingu jde nyní o prioritu. Pro posílení tohoto segmentu podnikáme celou řadu aktivit, pro které se nám podařilo získat podporu řady partnerů včetně ministerstev dopravy a zahraničních věcí, pražského magistrátu, ČSA či agentury CzechTourism. První z takových akcí byla naše dubnová Road Show Asia 2007.
Jak roadshow probíhala?
Principem roadshow je prezentace společné nabídky zúčastněných partnerů. Ze strany letiště jde o incentivní programy a oblast podpory procesu rozhodování aerolinií o tom, zda do Prahy začnou létat či nikoli. Partnerům z oslovených leteckých společností jsme předávali masivní databáze informací a kontaktů nejen o letišti samotném, ale také o Praze a České republice a informace o volných slotech. Společně s ČSA jsme připravili i nabídku služeb na letišti, národní dopravce samotný pak nabídnul spolupráci formou návazných letů z Prahy do dalších evropských i mimoevropských destinací. Z úst zástupců Prahy a agentury CzechTourism zazněla slova o možné participaci těchto subjektů na propagaci případných nově vzniklých linek. Pokud jde o zastávky roadshow, navštívili jsme nejprve Japonsko a jednali se zástupci Japan Airlines. Poté jsme byli na jihu Číny v Guangzhou, kde nám byla partnerem společnost China Southern, nový člen aliance Sky Team. A nakonec jsme zavítali do Hongkongu, ve kterém jsme se setkali s partnery z Cathay Pacific a teprve loni založené společnosti Oasis Hong Kong Airlines, jež se specializuje na nízkonákladovou přepravu na dálkových tratích. Asijská roadshow byla první cestou tohoto druhu a oslovili jsme při ní pouze část nových potenciálních dopravců. Plánujeme další podobné akce – jedna povede znovu do Vietnamu, Malajsie a na Tchaj-wan, druhá pak opačným směrem do Latinské Ameriky.
Ambici stát se alternativní vstupní branou do střední a východní Evropy mají asi i jiné vzdušné přístavy. V čem jsou největší přednosti Prahy?
Konkurenčních výhod má Praha hned několik. Předně je to její geografická poloha, jak se obvykle říká „v srdci Evropy“. V našem přesvědčení, že tímto srdcem je Praha, nás utvrdil například i nedávný článek v časopisu Newsweek, který se věnoval budoucímu rozvoji světových aglomerací a který přinesl zajímavou mapu znázorňující světelné vyzařování těchto aglomerací v noci. Jedno z těchto světových populačních center bylo popsáno jako „greater Prague“. Tedy nikoli „greater Budapest“, „greater Warsaw“ nebo „greater Vienna“ a svědčí to o potenciálu spádové oblasti Velká Praha. Předností Letiště Praha jsou takové atributy jako provozní spolehlivost či kvalita služeb. A do karet nám hraje i fakt, že naše letiště je domovskou bází ČSA, které jsou členem aliance Sky Team a je naší společnou ambicí rozvíjet letiště jako významný globální HUB této aliance. To je pak příležitost i pro všechny společnosti s dálkovou přepravou, které pomyslně konkurují uskupení Star Aliance a jeho silné pozici ve střední Evropě.
Rozvoj letiště si žádá nemalé investice. Jaké máte v plánu na příští měsíce?
Nyní jsme ve zcela odlišné situaci než v posledních letech, kdy letiště dohánělo kapacitou infrastruktury potřeby nárůstu provozu. S otevřením nového terminálu se ale kapacita na většině kontaktních míst skokově navýšila a my se můžeme nyní zaměřit spíše na kvalitu produktu. O investicích podobného rozsahu, jako byla výstavba Terminálu Sever 2, nemůže být v nejbližší době řeč. Nechceme bezhlavě stavět, vždy nejdříve hledáme cesty, jak zefektivnit současné řešení, tedy například jak zvýšit propustnost startovacích a přistávacích drah, jak zkrátit doby čekání na odbavení či pasovou kontrolu, jak zrychlit a zefektivnit cestu zavazadel z letadel k cestujícím a podobně. Neznamená to ovšem, že bychom investice zastavili úplně. Probíhá výstavba pojížděcí dráhy „Delta“, plánujeme opláštění schodišť užívaných pro výstup a nástup cestujících při nesrotovaných průletech a provozních nepravidelnostech, určité investice si vyžádají poslední přípravy na vstup do schengenského prostoru či dostavba dalších šesti nástupních mostů u Terminálu Sever 2. A v dalších letech půjde pochopitelně o výstavbu již zmiňované paralelní dráhy. Dráhový systém zůstává nejvýznamnějším „úzkým hrdlem“ letiště. Meziročně sice stále navyšujeme kapacitu stávajících drah (v zimě půjde již o 44 koordinovaných pohybů za hodinu), ukazuje se ale, že v brzké době již bude tato kapacita omezovat růstový potenciál. Mimochodem paralelní dráha je v územním plánu zahrnutá od roku 1971. Pokud jde o další infrastrukturu, snažíme se ji „vybalancovat“ právě s ohledem na kapacitu dráhového systému tak, aby nikde nedocházelo ke zbytečnému přebytku kapacit. Chceme být nákladově optimalizovaným letištěm, což v praxi znamená, že veškerá případná kvalitativní vylepšení posuzujeme i z hlediska nákladů a diskutujeme otevřeně se všemi zainteresovanými stranami, zejména leteckými společnostmi. Každé extrémní navýšení kvality produktu s sebou totiž nese ve většině případů i skokový růst nákladů, který se pak může projevit například ve zvýšení dílčích poplatků…
Letiště má nyní kapacitu pro odbavení dvaceti milionů cestujících ročně. Této hranice by mělo dosáhnout zhruba v roce 2020. Bude se počet odbavených cestujících i nadále vyvíjet tak dynamicky?
Oněch dvacet milionů do roku 2020 je spíše „pesimistická“ varianta, která je postavena na konzervativních propočtech uvažujících pětiprocentní roční nárůst počtu přepravených cestujících. Na základě různých indikátorů se dá předpokládat, že k dosažení dvacetimilionové hranice dojde asi ještě dříve. Veškeré procesy na letišti jsou ale nastaveny tak, aby byly na větší dynamiku růstu připraveny i v letech následujících. Podmínkou je ale výstavba paralelní ranveje. Mezi rizikové faktory, které mohou dynamiku zpomalit, patří i úspěch či neúspěch ČSA, které generují zhruba polovinu našich výkonů a ve hře jsou samozřejmě i globální krize, jež jsou ovšem nepředvídatelné a neovlivnitelné…
Jaké jsou vaše plány pro nejbližší měsíce?
Chceme se maximálně zaměřit na kvalitu našeho produktu. Budeme se snažit odstranit některá úzká hrdla v procesu odbavení cestujících tak, aby komfort pro pasažéry byl čím dál lepší. A nejde jen o cestující, letiště by se mělo stát ještě příjemnějším prostorem pro všechny jeho návštěvníky. Budeme proto pečlivě analyzovat jejich potřeby a hledat cesty, jak je uspokojit. I nadále si budeme všímat cenové úrovně služeb na letišti a dělat maximum pro to, aby byly dostupné všem segmentům zákazníků.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Letiště Praha
Kdo je Jiří Pos?
Ing. Jiří Pos (46) je ředitelem divize leteckého obchodu, marketingu a provozu leteckých služeb Letiště Praha. Do služeb Letiště Praha vstoupil v roce 2006 poté, co ukončil svoji dvacetiletou kariéru v Českých aeroliniích. Má za sebou mj. funkci zástupce ČSA v Thajsku. Od roku 1997 byl také zaměstnanci zvoleným členem Dozorčí rady ČSA, od roku 2003 jejím místopředsedou. Od října 2002 měl jako viceprezident pro pozemní provoz ČSA na starosti řízení pozemního provozu v celé síti, odbavování cestujících a letadel na pražském letišti, Catering ČSA a prodej Duty Free. Jiří Pos vystudoval fakultu strojní, obor technologie letecké výroby na ČVUT v Praze.