Dovolená s dětmi, nebo bez? Jednoznačná odpověď neexistuje

Jarní měsíce jsou ideální k plánování rodinné dovolené. Ještě před tím, než zasedne rodinná rada, aby v katalogu nebo na internetu našla to pravé místo, kde strávit pár dní volna v létě, je důležité rozhodnout se, zda letos budou trávit dovolenou všichni společně, nebo zda si dospělí naplánují vlastní program a děti pojedou na tábor nebo k babičce.

Naše rodina vždy tráví letní i zimní volno společně. Všichni čtyři pěkně pohromadě, protože se těšíme na společné zážitky. Pro mě osobně by dovolená bez dětí byla možná klidnější, ale nebylo by to ono. A právě o to jde. Není možné totiž jednoznačně odpovědět na otázku, zda je lepší trávit dovolenou s dětmi, nebo bez nich. „Hlavním měřítkem je to, co by mělo být cílem takové dovolené. Pokud odpočinek, relax, možnost strávit čas se svým partnerem –, pak je volbou dovolená bez dětí. Pokud je cílem strávit více času s rodinou, připravit dětem i sobě nové zážitky, dělat spolu něco zajímavého –, pak je to rodinná dovolená,“ říká dětská a rodinná psycholožka a psychoterapeutka z Prahy Irena Teichmanová. Jako největší plus oddělené dovolené vnímá Irena Teichmanová čas a prostor pro rozvoj a posílení partnerského vztahu, který pak zásobuje svou energií i celý rodinný systém. Bez fungujícího partnerského vztahu totiž není možné udržet bezproblémově fungující rodinu. Naopak výhodou rodinné dovolené jsou nové společné zážitky, které rodinu tmelí a tvoří její příběh. „Ideálem by bylo, pokud bychom si mohli dopřát během roku jak dovolenou rodinnou, tak dovolenou pouze s partnerem,“ dodává.

Pokud se rozhodnete pro rodinnou dovolenou a doma máte už školou povinné děti, je vhodné se s nimi o místě, kde strávíte volné dny v létě nebo v zimě, poradit. Probrat byste s nimi měli i program v průběhu celé dovolené. Co budete chtít vidět, které hrady či zámky navštívíte, nebo zda strávíte celý týden jen u moře. Je dobré vyslechnout jejich nápady a přání. S dvanáctiletými a staršími dětmi se už dá o průběhu dovolené hovořit celkem věcně a realisticky. „Hezkým zvykem by mohla být třeba rodinná rada věnovaná výběru dovolené,“ přichází s tipem Irena Teichmanová. A dodává, že i v případě, pokud se rozhodnou rodiče trávit dovolenou bez dětí, dá se to nejmladším členům rodiny celkem jednoduše vysvětlit. Děti totiž vnímají jako přirozené to, na co jsou zvyklé. Pokud tedy vědí, že jejich rodiče chodí společně ven i během roku nebo mají pro sebe třeba víkend, zřejmě se tomu nebudou nijak podivovat. Jiné to může být v rodině, kde by to byl vůbec první výjezd rodičů bez dětí. Taková situace bude pro děti nová a budou se pravděpodobně více vyptávat na podrobnosti. „Pozor na situace, kdy se v rodině děje něco neobvyklého, třeba nemoc, smrt nebo vyhrocené partnerské problémy,“ upozorňuje psycholožka. V takových chvílích by se děti mohly odjezdem rodičů cítit ohrožené a znejistěné. „Proto je potřeba o všem s dětmi mluvit, případně dovolenou odložit na vhodnější čas. Je také dobré zajistit dětem na dobu rodičovské nepřítomnosti zajímavý program. A možnost být u někoho, s kým jsou rády, ať už jsou to prarodiče, teta nebo blízcí přátelé rodiny,“ dodává.

Lze předejít drobným karambolům?

Ideální situace. Vše je domluveno, zařízeno, naplánováno. Zbývá už jen vyrazit. Jak ale předejít tomu, aby se v průběhu dovolené něco pokazilo? Je jasné, že nikdy se nedá předejít úplně všem nečekaným nebo nepříjemným situacím. Zvlášť v případě, kdy dospělí nebo i celá rodina nejsou příliš často zvyklí trávit čas společně. Některé hrany je ale možné obrousit už předem. A není to ani tak složité, stačí k tomu chuť a fungující komunikace. Vedle důkladného plánování by i všichni ostatní měli vědět, co každý člen od společné dovolené očekává. Nebojte se tedy hovořit o svých představách, plánech i přáních, abyste až na místě nezjistili, že každý měl o společně stráveném čase jinou ideu. Nebojte se ani trávit čas odděleně. „Je v pořádku mít i na společné dovolené čas jen sami pro sebe; být 24 hodin denně spolu není povinností,“ myslí si psycholožka Irena Teich­manová a dodává: „Dovolená je totiž čas, který se výrazně odlišuje od běžného provozního dne, a tak to může mnohé zaskočit, protože nejsme zvyklí na to, být tak intenzivně spolu.„

Pokud během dovolené cokoli zaskřípe, měli by všichni udělat maximum pro to, aby se to na dlouho plánovaném společném volnu odrazilo co nejméně. Znamená to zvýšit svoji dávku tolerance a nadhledu na maximum, někdy třeba i uznat vlastní chybu a ostatním se omluvit. „Návrh ‚pojďme si to tady zkusit užít a hádky nechat na doma‘, může být usmiřujícím gestem, které prolomí hradbou naštvání,“ radí psycholožka. Existuje ale i situace, kdy společnou dovolenou určitě neplánovat. Je to v případě, že se partneři už před dovolenou hádají o každou hloupost nebo maličkost. Společně strávený čas takové vztahy pravděpodobně ani zázrakem nespraví.

Workoholika nepředěláte, jen usměrníte

Komplikace na rodinné i partnerské dovolené může přinést také skutečnost, že některý z partnerů se nedokáže odpoutat od své práce, telefonu nebo e-mailů. V tomto případě platí, že nelze druhého přimět k něčemu, co sám nechce. Je tedy lepší o situaci hovořit už dopředu, domluvit se, že třeba partner bude vyřizovat každý den hodinu své pracovní záležitosti, zatímco partnerka si zajde na masáž nebo do wellness. V žádném případě tady nepomohou výčitky ani kritika. „Obecně mnohem lépe funguje, když druhému popíšeme svoje pocity, které v nás jeho chování vyvolává,“ uzavírá psycholožka Irena Teichmanová. A to platí určitě nejen o dovolené.

Foto: archiv Ireny Teichmanové