Jedna ekologická definice cestovního ruchu s lehkou nadsázkou tvrdí, že „turismus přiváží lidi, kteří by klidně zůstali doma, na místa, kterým by bylo lépe bez lidí.“ Tento možná trochu úsměvný názor překvapivě přesně korespondoval s tématy druhého ročníku konference Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu, která se v září konala na půdě Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK). Příspěvky odborníků se totiž ve velké míře věnovaly problematice vyváženosti ochrany životního prostředí a turistického zatížení krajiny.
Účastníky konference jako první pozdravil a přivítal Ing. Václav Janeček, Csc., děkan fakulty. Poté již přišla na řadu Ing. Martina Pásková, PhD. z ministerstva životního prostředí s přednáškou o geoparcích. Pásková definovala geoparky jako území, na nichž se nachází geologické jevy mimořádného významu (skalní města, krasové a vulkanické jevy, paleontologická naleziště, stará důlní díla apod.) a která výrazně reprezentují krajinu a její geologickou historii. Geoparky nevytvářejí formální omezení nebo právní povinnosti, ale jejich strategií a smyslem je přivést veřejnost k myšlence udržitelného rozvoje konkrétního území. V Evropě funguje od roku 2000 oficiální síť geoparků (třicet sedm v patnácti zemích), celosvětově pak funguje šedesát šest geoparků v jednadvaceti státech. Pásková se dále věnovala procesům vzniku geoparku a podrobněji také prvnímu českému geoparku Český ráj. Zmínila se také o druhém našem geoparku Egeria v Karlovarském kraji a o horkých kandidátech, kteří by rádi na tento status brzy dosáhli (Vysočina, Železné hory, Moravský kras, Geo-loci v Plzeňském kraji a další).
Druhým řečníkem v plénu byl Ing. Rostislav Hošek z ministerstva pro místní rozvoj, který rámcově představil význam soutěže European Destination of Excellence (EDEN), a poté auditorium blíže seznámil s hlavními prioritami cestovního ruchu, které si do roku 2020 nastavila Evropské komise. Jsou jimi udržitelný turismus, podpora konkurenceschopnosti, tzv. social tourism rozvíjený prostřednictvím programu CALYPSO (podpora tělesně i sociálně hendikepovaných občanů, vazba na mimosezonní pobyty) a aktivní cestovní ruch. Pokud jde o poslední bod, Hošek akcentoval projekt budované EuroVelo cyklotrasy č. 13, která povede od Barentsova moře k Černému moři a v délce 340 kilometrů bude protínat Českou republiku v trase bývalé železné opony (Šumava, Česká Kanada, Podyjí). Na zástupce ministerstva navázal starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska, který posluchačům přiblížil cestu regionu Bystřicko za vítězstvím v prestižní soutěži EDEN 2010 (na toto téma podrobně viz COT business/září/2010/str. 42 – pozn. red.).
Sekci Cestovní ruch a biodiverzita zahájila RNDr. Dana Fialová, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která pohovořila o významu a smyslu nouzových nocovišť v šumavském národním parku. Potvrdila, že se jedná o nadmíru úspěšný projekt (z ekologického i turistického hlediska), který se setkal jen s pozitivními ohlasy. Fialová vyjádřila přání, aby se nocoviště rozšířila i do dalších chráněných území.
Referát na téma Destinační kapacita cestovního ruchu východních Krkonoš přednesl Mgr. Karel Houdek z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Kromě problematiky udržitelného cestovního ruchu na našich nejvyšších horách (neúnosné rozšiřování turistické infrastruktury v Janských Lázních – Černé Hoře, Černém Dole a v Peci pod Sněžkou) se Houdek obecně zabýval parametry únosnosti prostředí a ekologické stability, přičemž apeloval především na pozitivní osvětu spojenou s ekologickou výchovou návštěvníka. „Měli bychom všem sdělit proč, kde, jak a pro koho chráníme přírodu a krajinu, a to za použití moderních forem marketingu a řízení cestovního ruchu,“ dodal zástupce ČZU.
Se zajímavým referátem přijela do Hradce Králové RNDr. Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK). Přiblížila v něm tzv. Domy přírody, které by měly být postupně zřizovány v našich chráněných krajinných oblastech. Fungovat budou podobně jako americké „visitors centres“, tedy jako návštěvnická střediska, která poskytují informace o chráněném území jak prostřednictvím personálu, tak z interaktivních expozic či promítaných filmů. Domy přírody by také měly sloužit jako místa setkávání obyvatel nebo lokality pro pořádání nejrůznějších akcí. Jak uvedla Šoltysová, reálnou podobu mají zatím jen čtyři návštěvnická střediska v zemi. Tabulka Dům přírody visí v současné době jen v Třeboni na zámku.
Monitoring návštěvnosti a vyhodnocování dat v Národním parku České Švýcarsko prezentoval Ing. Luboš Kala z Nadace Partnerství. Rozsah tohoto textu bohužel nedovoluje podrobně analyzovat výsledky výzkumu. Hlavním účelem monitoringu je vytvoření dlouhé datové řady, která v souvislosti s jinými jevy, bude spolurozhodovat o konkrétních managementových opatřeních v daných lokalitách v zájmu ochrany přírody.
Vyhodnocení výsledků také poukázalo na to, jak obrovskou roli v návštěvnosti parku hraje medializace a vrtochy počasí.
Po přestávce sekce pokračovala dalšími třemi přednáškami. Autorkou té první byla Ing. Martina Pásková, PhD., jež hovořila o cenných mokřadních ekosystémech a potřebě začlenit turismus do systému ochrany přírody prostřednictvím vzdělávání a ekologické výchovy. Pásková ve své řeči zdůraznila význam certifikovaných průvodců a dotkla se „Úmluvy o biodiverzitě“. Dále poukázala na některé úspěšné projekty ze zahraničí (povalové chodníky, monitoring, redukce návštěvníků podle nejrůznějších kritérií, birdwatching, specializace průvodců divočinou apod.). Akcentovala také schopnost „přírodní identity“, která by měla v lidech vyvolat zvýšenou potřebu ochrany nejen vzácných ekosystémů a biotopů, ale krajiny obecně.
Prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc., z FIM UHK vystoupil s příspěvkem Národní parky a systémové vymezení únosné kapacity pro cestovní ruch. Úvodem připomněl přítomným základní fakta o národních parcích, jejich historii a o systému řízení. Vysvětlil, že existují různé úhly pohledu na vnímání národních parků (ekonomický, environmentální, socio-kulturní) a tím i odlišné názory na limity nejcennějších chráněných území. Zelenka dále uvedl, že pokud jde o únosnou kapacitu území, žádná cifra vzešlá z jakéhokoliv výzkumu nebude přesná a stoprocentně vypovídající. V tomto smyslu konstatoval, že přínosnější je „prostá“ empirie.
Posledním řečníkem sekce o biodiverzitě a turismu byl Mgr. Marek Mráz, ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, který vyzdvihl sedm kroků, které vedou ke vzniku ekoturistické destinace. Jsou jimi: 1. podpora individulní turistiky, 2. podpora místní ekonomiky, 3. podpora a rozvoj turistické dopravy, 4. podpora a poznávání místní kultury a tradic, 5. minimalizace „ekologické stopy“, 6. kvalita služeb a ekologická výchova, 7. ocenění destinace a jejích produktů v nejrůznějších soutěžích.
V sekci Certifikace udržitelnosti cestovního ruchu, vedené Ing. Martinou Páskovou, PhD., byly vzhledem k rozsáhlé diskusi předneseny pouze dva ze čtyř původně avizovaných příspěvků. Jako první předstoupila před posluchače PhDr. Kateřina Čadilová, z Asociace regionálních značek, s příspěvkem nazvaným Značení regionálních produktů a služeb u nás a v evropském kontextu. Účastníci se tak mohli seznámit s historií, principy a smyslem projektu sdružujícím 13 tuzemských regionů, které na základě jednotných pravidel a vizuálního stylu grafické značky udělují certifikáty místním výrobkům, a zemědělským a přírodním produktům. Např. Šumava certifikuje i ubytovací služby. Regionální značky jsou určeny na podporu a zviditelnění výrobků a produktů, které pocházejí z konkrétních venkovských regionů nebo chráněných území. Značku může získat vždy jen takový výrobek, který byl v daném regionu vyroben a má na něj určitou vazbu – např. jde o tradiční místní produkt, produkt z místních surovin, který je ručně vyroben místními lidmi. Dále musí být výrobek alespoň standardně kvalitní a nesmí poškozovat životní prostředí. V závěru příspěvku pak zaznělo, že po téměř pěti letech praktického testování českého systému certifikace regionálních výrobků se díky projektu, podpořenému z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, rodí platforma mezinárodní spolupráce v oblasti podpory místní produkce formou značení. Výstupem projektu, který mapuje podobné či doplňkové iniciativy v celé Evropě, budou, vedle mezinárodní konference,
především odborná publikace a webová prezentace, jejichž cílem je podnítit a podpořit sdílení zkušeností a dobré praxe v celoevropském měřítku.
Tak trochu jako „enfant terrible“ vystoupil na konferenci Mgr. Tomáš Kvasnička, MA, z České mountainbikové asociace (ČeMBA). Ne snad proto, že mu jako jedinému z pánů pod krkem nevisela vázanka a kalhoty končily těsně pod koleny, ale pro obsah své přednášky věnované standardům produktů stezek pro terénní cyklistiku coby nástroji kvality a udržitelnosti. Pro nezainteresované účastníky jsou totiž singltreky, jak jsou zmíněné stezky nazývány, symbolem adrenalinového běsnění a necitlivého přístupu k přírodě. Jenže Tomáš Kvasnička je muž na svém místě – nebyla otázka, na kterou by neuměl odpovědět, díky čemuž obavy účastníků z dopadu singltreků na krajinu mizely jak pára nad hrncem. Na příkladu pilotního projektu Singltrek pod Smrkem (resp. jeho první dosud zrealizované etapy) Kvasnička ukázal, že terénní cyklistické stezky lze budovat citlivě a s minimálními negativními efekty. Vyžaduje to ale dodržování standardů. Kvasnička se proto opakovaně distancoval od případných laických pokusů o budování singltreků. Nejlepší know-how na budování takovýchto stezek má podle něj právě ČeMBA, která je nabízí partnerům z různých koutů České republiky a která zároveň usiluje o to, aby se její uzavřené standardy výhledově přetavily ve standardy otevřené.
Také v sekci Udržitelnost destinací vázaných na vodní ekosystémy, vedené Ing. Janem Těšitelem, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zazněly pouze dva příspěvky. Mgr. Veronika Kadlecová z Univerzity Karlovy zastoupila své dva spoluautory (RNDr. Danu Fialovou, Ph.D., a Lukáše Frantála) a vystoupila s přednáškou Atraktivita vodních nádrží pro cestovní ruch a jeho udržitelnost. Příspěvek de facto popsal diferenciaci vodních nádrží v České republice dle jejich významu pro rekreační využití. Konkrétně pracoval s kvalitativními daty získanými během dotazníkového šetření v zázemí vodních nádrží Lipno, Máchovo jezero, Seč a Nové Mlýny. Na příkladu těchto vodních ploch autoři popsali související dopady rekreace a cestovního ruchu a aplikovali model Butlerova destinačního cyklu.
Do Afriky se účastníci jednání v této sekci přenesli díky prezentaci Ing. Jana Tošovského a Ing. Josefa Trochty. Ti v značně obsáhlém příspěvku, bohatém na fotografie a nazvaném Kongo – biodiverzita, cestovní ruch, obnova ekosystémů a vodní ekosystémy (spoluautorem byl Ing. František Nekovář), představili aktivity sdružení World’s Green Lungs. Cílem projektu Agroforestry, vytvořeného touto humanitární organizací, je změnit dosavadní extenzivní styl hospodaření v Demokratické republice Kongo, znovu zalesnit plochy vzniklé vypálením pralesů, ochránit pralesy zatím nedotčené a především nabídnout tamním obyvatelům, kteří z ekonomických důvodů ničí své životní prostředí, alternativu. Tou by mohl být, vedle práce v lesnictví a zemědělství, také cestovní ruch. Organizace proto přichází s návrhem ekoturistického produktu založeného zejména na plavbě na pirogách, dřevěných domorodých lodích, po středním toku řeky Kongo.
Po skončení odpoledního odborného programu byla účastníkům konference nabídnuta paralelně posterová sekce,
geograficko-zážitková přednáška Ing. Martiny Páskové, PhD., a prof. RNDr. Josefa Zelenky, CSc., Cesta Kolumbií a Venezuelou – o životě a o život, promítání filmu doc. Tomáše Petráně Nositelé tradic (o Miletínských modlitbičkách, Hořických trubičkách a Štramberských uších). Svou geologickou miniexpozici představil doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc.
V úterý 13. září dopoledne jednaly paralelně sekce Vnímání a cestovní ruch, pod vedením Ing. Martiny Páskové, PhD., a Případové studie udržitelnosti cestovního ruchu, vedená prof. RNDr. Josefem Zelenkou, CSc.
První vystoupení v sekci Vnímání a cestovní ruch nazval doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc., Příroda je fascinující kniha příběhů. Věnoval se v něm problémům pojetí turismu jako aktivního i fyzického úsilí na cestě za poznáním a prožitkem. Proto se zmínil o příbězích týkající se biodiverzity a geodiverzity jako příležitosti k aktivnímu přírodnímu turismu. Diskutovalo se o rozdílu mezi zážitkem a prožitkem, což nebylo jen formální uvažování. Jednoznačně byl vlastně potvrzen současný a hlavně budoucí trend ke skutečnému prožitkovému ekoturismu. Jedním ze závěrů bylo i konstatování, že nastala doba, kdy bude užitečné vytvořit podmínky pro vznik specializace v managementu cestovního ruchu v bakalářském stupni studia, která by se věnovala managementu a průvodcovské činnosti v oblasti ekoturismu, geoturismu a bioturismu především v chráněných územích.
Druhým vystoupením, se zajímavým a velmi podnětným obsahem, bylo zamyšlení prof. Dr. Jaroslava Vencálka, CSc., který uvedl příspěvek Vnímání cestovního ruchu jako respekt k lidské kultuře a planetární biosféře. Jeho vystoupení kladlo důraz na duchovní aspekty v těsné vazbě na aspekty fyzické. Autor vlastně nabídl jisté řešení odvěkého sporu mezi striktně ekonomickým pojetím života světa a environmentálním pojetím. Bylo konstatováno, že množina chápajících ekonomů se utěšeně rozrůstá a že řešení je ve vzájemném respektu a ochotě chápat argumentaci obou odborných komunit.
Jako třetí vystoupil doc. Dr. Jiří Vaníček, CSc., z Vysoké školy polytechnické Jihlava, s námětem Trvale udržitelný cestovní ruch v Řecku. Předmětem jeho zájmu se stal řecký ostrov Rhodos, kde zkoumal názory jak místního obyvatelstva, tak i turistů, a to především z hlediska jejich postojů k cestovnímu ruchu. Cenné bylo především to, jak zdůraznil pojetí udržitelnosti v podmínkách turisticky vysoce frekventovaného území tohoto populárního ostrova. Zajímavé byly v tomto smyslu reakce místních obyvatel, kterým nejvíce vadí automobilismus a množství autobusů, zatímco turistům nejvíce vadí špína, prach a odpadky. Pro budoucnost cestovního ruchu, nejen na Rhodu, z toho zřejmě vyplývá, že turisté budou dávat přednost spíše místům klidným, čistým, kde žijí vstřícní, přirozeně se chovající obyvatelé, kteří projevují turistům náklonnost spolu se sympatickou dávkou vlastní hrdosti. Tedy opět zdůrazněná prožitkovost turismu. Následovala velmi bohatá diskuse, která se odrazila i ve formulacích závěrů sekce, které následně velmi přesvědčivě vyjádřila vedoucí sekce ing. Martina Pásková.
Další sekci Případové studie udržitelnosti cestovního ruchu vedl Prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc. V sekci vystoupil Ing. Jan Těšitel, CSc. (spoluautorka PhDr. Drahomíra Kušová) s prezentací Udržitelný turismus jako nástroj prosazování konceptu biosférické rezervace v praxi (případová studie BR Šumava), obsahující podrobnou analýzu výstupů několika projektů na Šumavě a důraz na rozvoj participativního managementu a sociálních sítí. Inspirativní velkým množstvím příkladů propojení cestovního ruchu, předávání pozitivních environmentálních příkladů, revitalizací původních způsobů hospodaření v krajině a environmentálních staveb v obci byla prezentace Mgr. Hany Machů Hostětín – zelená inspirace z Bílých Karpat. Příspěvek Prof. RNDr. Josefa Zelenky, CSc. Metodika pro udržitelnost cestovního ruchu v národních parcích se zabýval východisky metodiky a kritickým zhodnocením tří zásadních nástrojů – strategického plánování, participativního managementu a zonace pro cestovní ruch.
Konference byla zakončena plenárním jednáním, na němž byly shrnuty závěry konference, projednávala se podoba dalšího ročníku konference, včetně volby termínu konání, a hovořilo se i možnostech odborného publikování výstupů konference.
Autoři: Josef Zelenka, Jiří Štyrský, Martina Pásková, Jan Pomykal, Petr Manuel Ulrych
Foto: Jan Pomykal, Petr Manuel Ulrych a Věra Palánová
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
