Cesty a scestí vysokého hotelového školství

Vzdělávání obecně, a tedy i vzdělávání v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu obsahuje tři základní pilíře:

• prostředky • kulturu • dovednosti.

Mezi prostředky můžeme zařadit schopnost psát, mluvit, počítačovou (resp. internetovou) gramotnost a jazykové schopnosti. Je zřejmé, že vzdělávací prostředky je nezbytné u žáků a studentů pěstovat co nejdříve, současně však také diferencovaně. V našem oboru má dovedení prostředků do fáze praktické a specifické použitelnosti zcela zásadní význam. Podílejí se totiž na budoucí profesní zdatnosti.

Kulturní pilíř obsahuje literaturu, umění, historii a politiku. Je přitom třeba mít na paměti, že obor HORECA má k dispozici věcné prvky, resp. podmínky pro rozvoj jednotlivých druhů umění (hudba, film, výtvarné umění apod.). Umět pracovat s kulturou, jejími výsledky a nositeli je na jedné straně významným příspěvkem oboru k trvalé kultivaci společnosti a současně také nepřehlédnutelným marketingovým nástrojem daného podniku.

Specifické dovednosti a odbornosti jednak v dané oblasti rozvíjejí pilíře prostředků a kultury, ale současně vytvářejí nadstavbu, ve které se profiluje odbornost žáků či studentů ve prospěch jejich budoucího úspěšného (pro ně, podnik i rozvoj oboru) začlenění do praktického života. Zde se také protínají zájmy akademického světa a světa podnikání při vytváření konkrétních profesionálních znalostí, dovedností a návyků. Děje se to různými cestami, zejména však zapojováním praktiků do výuky, systémem praxí v průběhu vzdělávání a promyšleným způsobem zadávání bakalářských a diplomových prací, kde jasně dominují konkrétní aktuální témata oboru, zejména z oblasti podnikové hospodářské sféry.

Střední školy a vyšší odborné školy

Podívejme se stručně na institucionální zabezpečení vzdělávání v oboru hotelnictví a cestovního ruchu.

Střední odborná učiliště (SOU) jsou určena žákům základních škol. Jejich výhody jsou zřetelné. Spočívají v ekonomické a časové efektivnosti. Hlavními nevýhodami jsou příliš časná profesní orientace a osobnostní nevyzrálost. Panují také kontroverzní názory na postavení SOU s maturitou. Situace SOU je dnes obtížná. Ve společnosti působí, se silnou mediální podporou, představa, že cesta k praktickému uplatnění, kde první fází je vyučení, není, mírně řečeno, dobrá. Není to pravda! Každá bárka má (či může mít) svůj dobrý vítr. Každý žák může volit jinou cestu, takovou, která mu vyhovuje, a také (podle něj) bude z hlediska budoucnosti nejpraktičtější.

Střední odborné školy (SOŠ) do značné míry utrpěly extrémní eskalací počtu škol. To mělo za následek jednak snížení kvality vzdělávání, ale také zájmu absolventů o práci v oboru. Kvalita škol je především dána kvalitou učitelů. V mnoha případech přetrvává stále problém jejich odbornosti. Učitelé praktici, kteří nedisponují předepsaným odborným (a pedagogickým vzděláním), nejsou platově motivováni k setrvání ve školství (i z tohoto důvodu Vysoká škola hotelová v Praze se začala zabývat dalším vzděláváním pedagogických pracovníků).

Vyšší odborné školy (VOŠ) jsou z dnešního pohledu typem zcela problematickým. Připomínají pohádku O chytré horákyni. Nejde o střední školu, ale nejde také o školu vysokou! Efektivnost vzdělávání z pohledu studenta je nízká. Na vysoké škole je za stejnou dobu absolvent bakalářem. Má tedy vysokoškolskou kvalifikaci. Současně, minimálně časově, je blízko magisterskému vzdělání.

Zajímavý, v souvislosti s VOŠ, je náhled Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podíl státu na financování soukromých škol. Soukromé VOŠ dostávají státní dotaci na vzdělávání (její výše např. dosahuje asi 50 % školného Vysoké školy hotelové). Soukromé vysoké školy o dotaci sice mohou požádat (při splnění přísnějších podmínek, než je tomu u VOŠ), ve skutečnosti však dotaci nedostávají. Uvědomíme-li si, že absolventi soukromých vysokých škol zvyšují počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, pak argument, že soukromé vysoké školy musely vědět, do čeho se svým záměrem jdou, není dost dobře udržitelný. Stát by nijak netratil. Státní dotace na vzdělávání by určitě zdaleka nedosáhla neinvestičních nákladů na jednoho studenta veřejnoprávní vysoké školy.

Vysoké školy
(pro oblast HORECA a cestovní ruch)

a) Univerzity, resp. vysoké školy univerzitního typu

Jedná se zpravidla o školy s menším či větším počtem fakult, z nichž některé mají akreditované obory, které se více či méně dotýkají oblasti HORECA. Mezi výhody vzdělávání zde patří věková přiměřenost a také vyšší efektivnost vzdělávacího procesu (z obecného hlediska). Nevýhodou může být často nadbytečný rozsah obecných teoretických předmětů a relativně nízká adaptační schopnost. Zaměření studia je spíše akademického rázu a připravuje studenty pro strategii rozvoje turistiky. Téměř chybí praktická, resp. pragmatická část. Obory cestovního ruchu bývají pokračováním všeobecného vzdělání (s nízkým stupněm přidané hodnoty, měřené stupněm odbornosti pro potřeby HORECA). Nicméně formální, tradiční vzdělávací programy těchto škol silně převažují a těší se uznání.

b) Vysoké školy oborové (profesní)

Soustřeďují fakulty, resp. studijní programy a obory určité profesní oblasti či oblastí úzce souvisejících. Mezi výhody těchto škol patří věková přiměřenost studentů, možnost dosažení vyšších adaptačních schopností absolventů a hlubší praktické vzdělání. Nevýhodou může být nižší rozsah obecné přípravy.

Programy oborových vysokých škol jsou v zemích s vysokou úrovní oboru HORECA silně zastoupeny, směřují k výchově absolventů s nezbytným obecným základem, který je důsledně aplikován. Tito absolventi mají potřebu uvažovat a chovat se prakticky. K tomu disponují profesionálními znalostmi a dovednostmi.

Oborové vysoké školy splňují požadavky mladých lidí, týkající se praktičnosti: investice do vzdělání by měla přinést dobré pracovní příležitosti! Rozvoj HORECA v tomto ohledu představuje atraktivní pracovní sektor, neboť nabízí mezinárodní kontakty, očekávaný rozvoj a pracovní podmínky.

Vysoká škola hotelová v Praze

Zahájila svoji činnost v roce 1999 za situace, která se dá charakterizovat takto:

Okolí:

a) Podnikatelské prostředí:
• zcela zprivatizované;
• vysoká míra disperzity podnikové sféry;
• specifičnost marketingu, managementu a ekonomiky;
• ostrá odlišnost tvorby a odbytu služeb;
• výroba v místě tvorby a realizace služeb;
• výroba jako atribut služby a marketingový nástroj;
• široké prostředí pro uplatnění absolventů.

b) Vysoké školy:
• tvrdá konkurence, tvořená velkým počtem veřejnoprávních škol;
• orientace VŠ na segment CR a spíše virtuální podnikatelské prostředí.

c) Studenti:
• studium hotelnictví a gastronomie na VŠ prakticky v ČR neexistovalo, studenty a uchazeči bylo (a stále ještě je) vnímáno jako novinka (na rozdíl od studia cestovního ruchu).

V důsledku procesu privatizace po roce 1989 žijí mnozí mladí lidé v rodinách, kde se rodiče začali zabývat soukromým podnikáním (managementem menších podniků) a právě tito mladí lidé jsou zainteresováni na tom, co jejich rodiče dělají a jak, a mají sami zájem v této práci pokračovat na ještě lepší úrovni. Pro konkurenceschopnost těchto malých podniků je otázka profesionalizace zásadní, jinak by nemohly soutěžit s většími, často mezinárodními podniky. Obdobně jsou motivováni mladí lidé, kde není podnikatelské zázemí v rodině (či je mimo obor HORECA), jejichž cílem je však také budoucí vlastní podnikání v tomto oboru.

Přehled studijních programů a oborů na VŠH

VŠH své místo vidí v orientaci na:
• podnikatelskou oblast HORECA (největší počet zaměstnaných);
• reálné uchopitelné procesy s věcným, převážně podnikatelským obsahem vyžadujícím důkladnou předběžnou intelektuální i praktickou přípravu;
• mezinárodní prostředí školy.

Při vzniku školy stáli dva významní odborníci z oblasti vysokého hotelového školství: dnešní ředitel hotelové školy Lausanne a ředitelka magisterského studia haagské hotelové školy.

Bakalářské a magisterské obory na VŠH jsou odrazem vývoje vysokého hotelového školství v zahraničí reagujícího na pohyb hotelového průmyslu, včetně na obor HORECA orientovaných teoretických aspektů vzdělávání.

Význam a rozsah hotelnictví a gastronomie, počet pracovníků, množství, velikost a struktura podnikové sféry určitě vyvolává potřebu studia MBA. Zájem absolventů o toto studium je velký. V horizontu několika měsíců studium MBA ve spolupráci s PIBS bude otevřeno. Ve spolupráci se slovenskými partnery bychom rádi zahájili vzdělávací aktivity i na Slovensku.

Zvláštní důraz klademe na oblast výzkumu. To se konkrétně týká i probíhajícího personálního posílení, které umožní vyšší realizaci výzkumných úkolů a grantových aktivit. Spádovým územím školy je celá republika, ke studiu jsou ve stále větším rozsahu přijímáni uchazeči ze zahraničí. Škola tak získává potřebný mezinárodní charakter.

Specifikem hotelového školství je náročný vzdělávací servis studentům a vytvoření „hotelového“ klimatu uvnitř školy. Z tohoto důvodu se jeví jako optimální (v hotelových oborech) počet studentů nepřevyšující číslo 2000. Je to zkušenost zahraničních renomovaných škol a my ji bereme v úvahu. Při takové velikosti jsou generovány kvalitativní podmínky pro vzdělávání za přijatelných nákladů.

Tyto okolnosti (servis, sociální podmínky a hotelové klima) jsou důvodem toho, proč velké množství oborových vysokých škol v EU je soukromých. Současně však lze, a VŠH je toho dokladem, udržet školné na přijatelné výši. Prezenční bakalářské a prezenční a kombinované magisterské studium u nás stojí 65 tis. Kč za rok (řadu let zůstává na stejné výši), kombinované bakalářské studium 40 tis. Kč. Není tedy rozhodně pravda, jak se objevilo v tisku (zpráva ČTK), že školné přesahuje u nás 100 tis. Kč. Naopak, pokud by došlo k narovnání podmínek dotací pro VOŠ a VŠ, školné řádově snížíme. V této souvislosti bychom rádi pro příslušná jednání získali podporu oborové reprezentace!

Všechny obory lze studovat v prezenčním (denním) a kombinovaném (modifikovaném dálkovém) studiu.

Hlavní principy na vzdělávání na VŠH lze shrnout takto:
• řízení hotelového a restauračního provozu je dominantní;
• počítáme s rozvojem praktických a řídících schopností;
• učební plány směřují od praxe k teorii;
• zaměření na rozvoj podnikatelských dovedností, včetně schopnosti podstupovat rizika a odpovědnost;
• v zaměření na studenty zdůrazňujeme:
– intelektuálně teoretický okruh (pro oblast řízení a obory příbuzné dané oblasti);
– okruh praktických dovedností (technické a řídící návyky, schopnost sociální komunikace);
– osobnostní rozvoj (vlastní rozvoj, samostatnost, vstřícnost, flexibilita, spolehlivost, podnikavost, zájem o hosty i zaměstnance).

Doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc.
jednatel Vysoké školy hotelové v Praze 8

Přehled studijních programů a oborů na VŠH