Cestovní zvyklosti Evropanů v rámci výjezdového cestovního ruchu

Členské státy EU posílají pravidelně do Eurostatu (statistický úřad EU) se čtvrtletní a roční periodicitou údaje o vývoji svého národního cestovního ruchu. Tato povinnost vychází z nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 692/2011, o evropské statistice cestovního ruchu.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má oblast turismu ve své působnosti, zpracovává statistická data o cestovním ruchu pro různé účely, jako je jeho sledování, řízení a rozvoj. V tomto čísle se zaměříme na údaje o cestování Evropanů do zahraničí.

Pár slov k metodice

Na povinně zjišťované ukazatele cestovního ruchu se dá pohlížet z více rovin, nicméně asi nejpoužívanější a klíčové je rozdělení indikátorů do tří základních skupin:

1. kapacitní ukazatele – počet hromadných ubytovacích zařízení za rok v členění dle kategorií od hotelů přes kempy až k turistickým ubytovnám, celkový počet pokojů a lůžek a z nich odvozené další ukazatele,
    
2. ukazatele návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (počet příjezdů zahraničních a domácích hostů, celkové počty jejich přenocování) a z toho odvozená: průměrná doba pobytu, vytíženost pokojů a lůžek atd.,
    
3. údaje o tzv. poptávce v cestovním ruchu – o cestovním chování rezidentů jednotlivých zemí ve vztahu k domácímu prostředí a ve vztahu k zahraničí, které je vyjádřeno počtem cest (min. 1 přenocování), případně i počtem jednodenních výletů realizovaných ve sledovaném období.
    

V tomto příspěvku se zaměříme právě na výjezdy Evropanů do zahraničí. V metodice výjezdového cestovního ruchu jsou sledovány především cesty rezidentů za účelem trávení volného času a rekreace a cesty služebního charakteru. V obou případech musí být splněna podmínka, že účastník musí během cesty alespoň 1× přenocovat mimo své obvyklé prostředí (trvalé bydliště, pracoviště, škola apod.). První skupina cest se také někdy volněji nazývá „turistické cesty“, i když název není z pohledu metodiky úplně přesný. Je však krátký a praktický. Turistické cesty se v některých případech ještě rozdělují na kratší turistické cesty (1–3 přenocování včetně víkendových pobytů) a delší turistické cesty s minimálně 4 noclehy v nepřetržité řadě za sebou. Delší cesty, jejichž průměrná délka je každoročně okolo 8 přenocování, se používají často při vyjádření počtu dovolenkových pobytů, neboť v jejich průběhu již účastník cestovního ruchu povětšinou navštíví vzdálenější destinace než jen okolní země.

Cestování Evropanů do zahraničí z absolutního i relativního hlediska

Podívejme se nyní na výjezdové cestovní zvyklosti jednotlivých evropských národů. K tomu nám budou sloužit údaje Eurostatu za rok 2014 (poslední zatím dostupná data). U Spojeného království a Slovenska byla použita data za rok 2013.

1. Všechny zahraniční cesty s min. 1 přenocováním

Bereme-li v úvahu všechny cesty s minimálně 1 přenocováním (turistické i služební), potom nepřekvapí, že největšími cestovateli byli v absolutním vyjádření občané Německa (83 mil. cest v roce 2014), dále občané Spojeného království (52 mil. cest) a Francie (27 mil. cest). Zajímavé je, že na 4. místě se umístili rezidenti o dost menšího Nizozemska (17,5 mil. cest). Česká republika se svými 5,65 mil. cest byla – možná i vzhledem k velikostním rozdílům jednotlivých členských zemí – téměř v samém mediánu zemí EU (14. místo). To by celkem odpovídalo její průměrné velikosti mezi ostatními členskými zeměmi. V absolutní výši pak cestují nejméně Řekové (712 000 cest), Bulhaři (604 000 cest) a Malťané (352 000 cest) – viz graf 1.

Graf 1 – Všechny zahraniční cesty rezidentů vybraných evropských zemí (včetně služebních cest) v roce 2014

Zdroj: zpracovalo MMR ČR dle údajů Eurostatu, 7/2016

Vezmeme-li však v úvahu velikost populace jednotlivých evropských zemí a počet zahraničních cest přepočteme na 1 000 obyvatel, původní pořadí zemí s absolutními počty cest se diametrálně změní. Češi zaujímají až 18. místo – mírně pod průměrem za celou EU 28, resp. i Eurozónu (viz graf 2).

Graf 2 – Všechny zahraniční cesty rezidentů vybraných evropských zemí na 1 000 obyvatel (včetně služebních cest) v roce 2014

Zdroj: zpracovalo MMR ČR dle údajů Eurostatu, 7/2016

Největšími cestovateli se v tomto případě stanou bezkonkurenčně Lucemburčané (3 224 cest / 1 000 obyvatel), s velkým odstupem obsadí druhé místo Finové, třetí Švýcaři. Na druhém konci žebříčku se rázem ocitnou Rumuni (52 000 cest), ale opět i Řekové a Bulhaři. Malťané ovšem poskočí na 13. místo, z čehož plyne, že tito ostrované cestují do zahraničí v relativně vydatné míře.

2. Zahraniční cesty za účelem trávení volného času a rekreace

Odhlédneme-li od služebních cest a zaměříme-li se nejprve na delší turistické cesty, jsou v absolutním vyjádření nejvýznamnějšími zahraničními „dovolenkáři“ opět Němci (téměř 60 mil. delších cest), Britové (39 mil. cest), Francouzi (téměř 19 mil. cest) a na čtvrtém místě znovu trochu neočekávaně i Nizozemci (13 mil. cest). Češi jsou dvanáctí za Dány a před Iry.

Přepočteme-li počty cest na 1 000 obyvatel, opět jsou na špici Lucemburčané se 1,6 mil. delších zahraničních cest následováni rezidenty Kypru (cca 1 000 cest) – tedy ročně v průměru každý Kypřan (včetně dětí) uskuteční jednu zahraniční dovolenou (4 a více přenocování). Třetí místo opětovně náleží Švýcarům, nicméně dále je již pořadí odlišné ve srovnání s ukazatelem celkového počtu všech zahraničních cest včetně těch služebních. Češi jsou až na 16. místě s 386 delšími cestami na 1 000 obyvatel – na úrovni průměru za celou Euro­zónu (389 cest / 1 000 obyv.) či EU 28 (360 cest / 1 000 obyv.).

Co se týče kratších turistických cest včetně víkendových pobytů, jsou v čele opět Němci (13,9 mil. cest), Britové (7,3 mil. cest) a Francouzi (5,4 mil. cest), tentokrát však již následováni Švýcary; občané ČR jsou čtrnáctí. V přepočtu na tisíc obyvatel jsou opět nejaktivnějšími cestovateli občané Lucemburska, na druhém místě Finové, dále Slovinci a Dánové. Češi s absolutním počtem 1,18 mil. kratších cest (15. místo) se při zohlednění počtu obyvatel propadnou až na 20. místo (112 kratších cest na 1 000 obyvatel). Byť naši občané častěji než v minulosti využívají např. letecké spoje v podobě „eurovíkendů“, stále jsou v tomto směru pod průměrem EU.

3. Návštěva příbuzných a známých

Co do účelu zahraniční cesty – nejzajímavějším hlediskem srovnání se zdá být „návštěva příbuzných a známých“. U turistických cest s minimálně jedním přenocováním jsou první tři místa stejná (1. Němci, 2. Britové, 3. Francouzi), jako u předchozích indikátorů, nicméně 4. místo zaujímají Poláci následováni Italy a Španěly.

Graf 3 – Počet služebních cest rezidentů vybraných evropských zemí na 1 000 obyvatel v roce 2014

Zdroj: zpracovalo MMR ČR dle údajů Eurostatu, 7/2016

V poměru k počtu obyvatel cestují do zahraničí za příbuznými a známými nejvíce Lucemburčané (688 cest / 1 000 obyv.) na druhém místě Dánové (355 cest / 1 000 obyv.) a hned po nich Kypřané (329 cest / 1 000 obyv.). Češi (absolutně: 846 000 cest) z 15. místa mírně poklesnou na 18. místo (80 cest / 1 000 obyv.).

4. Služební cesty

V absolutní výši vykazují v roce 2014 nejvíce služebních cest do zahraničí opět rezidenti Německa (9,56 mil. cest), Spojeného království (5,85 mil. cest) a Francie (3,17 mil. cest), na 4. místě jsou překvapivě občané celkem malého Rakouska (2,23 mil. cest), kteří předčí i Italy (1,8 mil. cest) či Španěly (1,6 mil. cest). V relativním srovnání zaujímají Rakušané stejně tak 4. příčku (260 cest / 1 000 obyv.) po občanech Lucemburska (532 cest / 1 000 obyv.), Finska (310 cest / 1 000 obyv.) a Estonska (301 cest / 1 000 obyv.). V absolutním vyjádření jsou rezidenti ČR na 17. místě (405 000 cest), v relativním na 22. místě (38 cest / 1 000 obyv.) – dokonce i za Slováky (43 cest / 1 000 obyv.), nicméně před občany některých větších zemí, jako jsou Španělsko, Itálie a Polsko.

Výjezdový vs. domácí cestovní ruch

Na rozbor cestovních zvyklostí Evropanů v rámci domácího cestovního ruchu není již v tomto článku prostor, nicméně uveďme alespoň jedno zajímavé srovnání vybraných zemí v procentuálním zastoupení všech zahraničních a tuzemských cest (1 a více přenocování). Dodatek redakce: Poměru tuzemských a zahraničních cest se věnuje text Domácí versus zahraniční dovolená.

Graf 4 – Poměr všech tuzemských a zahraničních cest (minimálně 1 přenocování) vybraných evropských zemí v roce 2014 (v %)

Zdroj: zpracovalo MMR ČR dle údajů Eurostatu, 7/2016

Asi nepřekvapí, že zdaleka nejvyšší podíl zahraničních cest proti tuzemským mají občané malého, ale celkem strategicky položeného Lucemburska (98 %) s větším odstupem následováni sousedními Belgičany (83 %) a dalšími menšími evropskými národy. Z významnějších národností jsou až na 12. místě Němci, kteří se však stále s přehledem pohybují nad průměrem Eurozóny či EU 28 (viz graf 4).

Základní struktura zahraničních cest rezidentů ČR

Jelikož jsou již k dispozici data ČSÚ o výjezdovém a domácím cestovním ruchu rezidentů za rok 2015, určitě by nebylo od věci obohatit závěrem příspěvek o strukturu delších zahraničních cest našich občanů dle zvolených destinací, neboť tento ukazatel bývá i v médiích uváděn nejčastěji. Kratší zahraniční cesty jsou v drtivé většině realizovány pouze do okolních zemí.

Graf 5 – Struktura delších cest rezidentů ČR do zahraničí v roce 2015

Zpracovalo MMR ČR dle údajů ČSÚ

Je zajímavé, že nejoblíbenější destinací našich občanů se v posledním období stalo Slovensko, namísto tradičního Chorvatska. Na druhé straně došlo k celkem očekávanému poklesu výjezdů do dříve oblíbených afrických destinací (Egypt, Tunisko) a do Turecka. Tato skutečnost může s největší pravděpodobností souviset s rostoucím počtem teroristických útoků na civilisty včetně zahraničních turistů. Dá se očekávat, že Češi se stejně jako turisté z jiných evropských zemí více zaměří na klasické evropské destinace – především okolo Středozemního moře, jejichž kapacita však není neomezená.