Cestovní ruch v rozšířené EU

První údaje za období od ledna do září 2004 ukazují, že se po značně stagnačním roce 2003 cestovní ruch v Evropské unii sbírá, alespoň pokud se týká toků hostů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních. Mnoho nových členských států zažilo ve srovnání s předcházejícím rokem velký skok kupředu, zatímco růst ve starých členských zemích byl skromnější.

Dalším podstatným rysem je to, že hnacím motorem cestovního ruchu v Evropské unii je poptávka jejích obyvatel. V některých zemích je řídící silou domácí cestovní ruch, v jiných je turistický průmysl silně závislý na příjezdové turistice. Například domácí cestovní ruch v Německu tvoří jednu pětinu všech rezidentských přenocování v zemích evropské pětadvacítky. Příjezdový cestovní ruch do Španělska představuje jednu čtvrtinu všech nerezidentských noclehů v rámci rozšířené Evropské unie. Velmi výkonná evropská transportní síť a zavedení eura vnitrounijní turistiku jen podporuje. Vnitrounijní turistické toky tvoří tři čtvrtiny všech přenocování nerezidentů v hotelech a ostatních podobných zařízeních.

Počet přenocování v Itálii, Španělsku, Francii, Německu a Velké Británii tvoří téměř tři čtvrtiny všech nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních Evropské unie. 10 nových členských států se na celkovém množství nocí strávených v Evropské unii podílejí sedmi procenty.

Trendy v roce 2004
Po mírném poklesu v roce 2001 a 2003 indikují čísla za rok 2004 oživení turistické poptávky, a to i navzdory kolísající zákaznické důvěře a deštivému létu 2004, které postihlo zejména země střední a severní Evropy.

Tabulka 1 zachycuje turistické toky za období od ledna do září 2004 tak, jak se odrazily v počtech přenocování v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zaznamenaly nejvyšší růst Estonsko (+30 %), Polsko (+29 %), Lotyšsko (+16 %) a Česká republika (+10 %). V případech Estonska a Polska byly ve srovnání s rokem 2003 měsíční výsledky za rok 2004 podstatně vyšší, protože narůstaly o více než 10 % měsíčně. Pokud se týká „starých“ členů Unie, byl největší nárůst zaznamenán v případě Dánska (+6 %), Finska (+5 %) a Španělska (+4 %). Ze všech pětadvaceti členských zemí Evropské unie zaznamenaly propad jen tři: Itálie (-1 %), Slovensko (-10 %) a Velká Británie (-10 %).

Tab. č. 1 – Počet přenocování v hotelech a podobných zařízeních (v tisících)

Pro drtivou většinu 25 zemí Evropské unie byl co do celkového počtu nocí strávených v hotelech a podobných zařízení nejrušnějším měsícem srpen, ale severské země, tj. Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Finsko a Švédsko měly vrcholnou sezonu v červenci.

Objem turistických toků v roce 2003
Tabulka 2 představuje objem toků hostů v Evropské unii v roce 2003. Celkový počet nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních činily v roce 2000 něco přes 2 miliardy a ačkoliv výsledky za poslední tři roky byly o něco nižší, stále se udržely nad hranicí 2 miliard.

Tab. č. 2 – Mezinárodní cestovní ruch 2003 (v milionech eur)

Nejvyšší objemy pochopitelně hlásí největší země. Počet turistických přenocování jak v Itálii, tak ve Španělsku činil 16 % všech nocí strávených ve hromadných ubytovacích zařízeních Evropské unie, v případě Francie a Německa to bylo 14 % a Velké Británie 13 %. Pokud se podíváme na trh domácího cestovního ruchu, tedy na počet přenocování rezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních EU, pak největších objemů dosáhlo Německo (20 %), Itálie (17 %) a Velká Británie. Nejlepších objemů v příjezdovém cestovním ruchu dosáhlo Španělsko (25 %), Itálie (16 %) a Francie (12 %) – tyto země hostily největší počty nerezidentů, pokud jde o noci strávené ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v rámci Evropské unie.

Převaha trhů domácího a příjezdového cestovního ruchu
V Evropské unii představuje domácí cestovní ruch téměř dvě třetiny (59 %) všech nocí strávených v hromadných turistických ubytovacích zařízeních.

V osmi z 25 členských zemí Evropské unie tvoří trh domácího cestovního ruchu opravdu dvě třetiny všech nocí strávených v hromadných turistických ubytovacích zařízeních. Nejvyšší podíl nocí strávených rezidenty se vyskytuje v zemích střední a severní Evropy, zejména v Německu (86 %), Polsku (83 %) Švédsku (78 %) a Finsku (73 %).

Trh příjezdového cestovního ruchu tvoří dvě třetiny všech nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních v sedmi z 25 zemí Evropské unie. Země, které jsou nejvíce závislé na zahraničních turistech, jsou z geografického hlediska malé a patří k nim zejména Lucembursko a Kypr.

Špičkové turistické regiony v evropské 25
Špičkové turistické destinace Evropské unie jsou odrazem koncentrace turistických přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v dlouho zavedených masových turistických regionech. Dvacet nejfrekventovanějších turistických regionů má na svém kontě více než polovinu (57 %) všech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Evropské unie.

Typickými destinacemi typu „moře a slunce“ jsou tři nejúspěšnější destinace: východní Španělsko, Kanárské ostrovy a severovýchodní Itálie. Podíváme-li se ale na špičkové regiony z hlediska počtu přenocování v hotelech a podobných zařízeních, dostaneme poněkud jiný obrázek – na třetí místo se dostane Ile-de-France (region Paříž).

Jak se dá předpokládat, regiony ve Španělsku, Itálii a Francii hostí podstatnou část turistů, kteří nocují v hromadných ubytovacích zařízeních jako celku. To platí i v případě, když se na počet přenocování podíváme odděleně, zvlášť u hotelů a podobných zařízení a zvlášť u jiných typů hromadného ubytování v rámci Evropské unie. Mezi 20 špičkovými turistickými regiony Evropské unie zaujímají italské regiony podíl ve výši 15 % celkového počtu přenocování, španělské regiony 14 % a francouzské 10 %.

Příjezdový cestovní ruch: nejvýkonnější zdrojové trhy

Bylo už řečeno, že základním hnacím motorem cestovního ruchu v Evropské unii je poptávka jejích obyvatel. To dokládá fakt, že turistické toky uvnitř evropské pětadvacítky představovaly v roce 2003 74 % všech přenocování nerezidentů v hotelech a podobných zařízeních. Pokud se jedná o turisty, přijíždějící do Evropské unie zvenčí, tvoří největší (7%) podíl návštěvníci ze Spojených států.

Pro většinu zemí Evropské unie je nejdůležitějším zdrojovým trhem turistů buď Německo, nebo Velká Británie. Němečtí turisté jsou prvním trhem pro 8 z 25 zemí Evropské unie a britští pro 7. Němečtí turisté jsou prvním trhem pro Českou republiku, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Rakousko a Polsko. Britští turisté jsou prvním trhem pro Belgii, Španělsko, Francii, Irsko, Kypr, Nizozemí a Portugalsko.

Belgičtí turisté jsou prvním trhem pro Lucembursko, čeští pro Slovensko, italští pro Slovinsko, holandští pro Německo, norští pro Švédsko, švédští pro Dánsko a Finsko, finští pro Estonsko a američtí pro Velkou Británii.

Kdo nejvíce vydělává a kdo nejvíce utrácí
V roce 2003 utržila Evropská unie z mezinárodního cestovního ruchu téměř 213 miliard eur, což bylo o 4 miliardy méně než v roce 2002.

V čele těch, kteří nejvíce vydělávali, zůstalo i nadále neotřesitelné Španělsko, které na zahraničním cestovním ruchu vydělalo téměř 37 miliard eur (tj. 17 % z celkového výdělku EU). Za ním následovala Francie s 32 miliardami eur a Itálie s 28 miliardami eur (viz Tab. 2).

S více než čtvrtinovým podílem na výdajích evropské pětadvacítky za cestovní ruch je Německo zemí, jejíž občané nejvíce utrácejí. V roce 2003 nechali v zahraničí více než 57 miliard eur. Tento objem způsobuje, že je Německo co do mezinárodních útrat největším zdrojovým trhem. Německé mezinárodní útraty jsou téměř třikrát vyšší než příjmy z cestovního ruchu.

Mezinárodní turistické toky se také odrážejí na čistých cestovních účtech EU. 16 z 25 zemí EU mají ve své platební bilanci cestovního ruchu přebytek. Mezi 25 zeměmi EU má nejvyšší platební přebytek Španělsko, za ním následuje Francie a Itálie. Španělský přebytek ve výši 29 miliard eur je dvaapůlkrát vyšší než přebytek Francie.

Hans-Werner Schmidt
Tento materiál poskytla NFHR