Cestovní ruch jako oběť krátkodobých cílů

Cestovní ruch představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví – doprava, stavebnictví, související služby, kultura apod. Představuje velmi významnou položku devizových příjmů z vývozu. Je to odvětví sektoru služeb, které v ekonomikách vyspělých států představuje již nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím.

Od roku 2001 do roku 2003 bylo toto odvětví poznamenáno v České republice značným propadem turistiky či spíše cestovního ruchu obecně, a to v důsledku mnoha celosvětových událostí: útok na WTC, válka v Afghánistánu, povodně ve střední Evropě, SARS, válka v Iráku, které vedly k výraznému snížení příjmů v oboru.

V tomto období si sladění legislativy s EU a její následná aplikace u nás zároveň vynutila v oblasti ubytování a stravování nezbytné investice do provozoven v řádech desítek tisíc až milionů korun, hrazených z prostředků provozovatelů, ke kterým vyzývala i vláda v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků ve sjednocené Evropě.

Bohužel již v prosinci roku 2003 přichází vláda s prvním nepochopitelným a nekoncepčním krokem, kdy novelou Zákona o daních z příjmů zavádí novou, 6. odpisovou skupinu, na základě které se budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení, budou odepisovat 50 let, místo původních 30 let, což ještě zhorší tvorbu zdrojů pro opravy a rekonstrukce. Navíc sníží ochotu investorů investovat v tomto oboru a ještě více prohloubí trvalou neochotu bank financovat toto odvětví, které již nyní z důvodu nízké ziskovosti a vysokému podílu kvalifikované lidské práce na tvorbě zisku při současné závislosti na vnějších vlivech (viz výše) považují za příliš rizikové.

Za této situace na začátku letošního roku přichází vláda ve snaze krátkodobě naplnit příjmy státního rozpočtu s myšlenkou převedení stravovacích (požadavek EU) a ubytovacích (požadavek vlády ČR) služeb ze sazby DPH 5 % do sazby 19 %, čímž cestovní ruch v ČR ztratí konkurenceschopnost, neboť jeho daňové zatížení bude druhé nejvyšší v EU (viz příloha č. 2). Naproti tomu však státy EU s velkým podílem cestovního ruchu na tvorbě HDP bojují o převedení stravovacích služeb do snížené sazby DPH!

Bohužel teoretickému krátkodobému efektu – daňovému příjmu do státního rozpočtu – následně padne za obět konkurenceschopnost českých podniků a míra zaměstnanosti v oboru. Vzhledem ke struktuře nákladů a ziskovosti mohou tyto podniky vytvořit zdroje k platbě DPH a vyšších daní z titulu nižších odpisů pouze na úkor mzdových a investičních prostředků. Z hlediska finančního objemu zkrácením doby odepisování ve skupinách 1 a 2 v poměru k nově vzniklé odpisové skupině 6 (viz výše) je toto zkrácení pro hotely a ubytovací zařízení zcela zanedbatelné.

Je opravdu třeba krátkodobým cílům obětovat budoucnost živnostníků, malých a středních podniků i s jejich zaměstnanci v tomto oboru, mnohde působících v regionech s vysokou nezaměstnaností, a to i přesto, že ekonomika tohoto oboru se podílí na tvorbě HDP z 13,1 % a na zaměstnanosti v ČR ze 14,8 %, přičemž vysoké devizové příjmy tohoto oboru představují v podstatě jen vývoz lidské práce?

Jako doklad výše uvedených slov uvádíme přílohu:
Ekonomický dopad změn sazby DPH u ubytovacích a stravovacích služeb zpracováno nezávislou poradenskou firmou

Ekonomický dopad změn sazby DPH u ubytovacích a stravovacích služeb
Odvětví ubytování a stravování – OKEČ 55 se svou ekonomickou činností významnou mírou podílí na zabezpečování služeb cestovního ruchu – pro domácí i zahraniční turisty. Podle propočtů vycházející z metodiky satelitního účtu se průmysl cestovního ruchu (hlavní odvětví zajišťující služby turistům) podílel v roce 2003 na tvorbě hrubého domácího produktu cca 4,5 %, ekonomika cestovního ruchu (průmysl cestovního ruchu + navazující odvětví zajišťující dodávky a služby pro průmysl cestovního ruchu, vč. stavebnictví atd.) 13,1 %. Podíl samotného odvětví ubytování a stravování na tvorbě HDP činil 2,1 %.

Zvýšení daně z přidané hodnoty z dosavadních 5 % (s výjimkou alkoholických nápojů a tabákových výrobků) na 19 % bude pro odvětví znamenat vážné ekonomické zatížení, které bude mít dopad do výkonnosti odvětví, jeho rentability, úrovně služeb s předpokládaným dopadem i do úrovně zaměstnanosti. Zvýšení daňového zatížení může znamenat pokles zaměstnanosti v odvětví, a to zejména v sektoru malých a středních podniků, které jsou z hlediska vytváření nových pracovních příležitostí rozhodující. To se může projevit ve zvýšené nezaměstnanosti zejména v ekonomicky méně rozvinutých regionech.

Zvýšení sazeb daně se může projevit i ve zvýšení počtu podnikatelských subjektů – rozčleněním současných na menší, které nejsou plátci daně.

Přestože se počítá se snížením základní sazby daně z dosavadních 22 % na 19 %, změna sazby u stravovacích a ubytovacích služeb nepochybně přinese i cenový dopad. Při zachování dosavadní rentability by ceny stravovacích a ubytovacích služeb mohly stoupnout v průměru o 8,9 % (samozřejmě s odchylkami podle struktury činnosti), v konkurenčních podmínkách o 7,5 – 8,5 %, opět v závislosti na konkrétní lokalitě. Tento vliv se může promítnout do růstu celkové inflace 0,3 až 0,4 procentního bodu.

Zvýšení cen a další nepříznivé vlivy na rentabilitu odvětví se promítnou i do cestovního ruchu. V domácím cestovním ruchu může poklesnout počet turistů až o 5 %, rovněž tak počet zahraničních turistů. Vzhledem k zachování snížené sazby DPH ve stravovacích a ubytovacích službách v mnoha turisticky významných zemích může být v některých případech zahraniční dovolená výhodnější. Zvýšení sazby u stravovacích služeb též nepříznivě ovlivní příhraniční cestovní ruch – i pro jednodenní návštěvníky se podmínky zhorší.

Zvýšení sazby DPH u ubytovacích služeb se nepříznivě cenově projeví u podniků turistických tříd 2 – 3 * a podniků poskytujících zaměstnanecké stravování na poukázky.

Pokud jde o termín změny, je její načasování k 1. 5., tj. prakticky před zahájením hlavní turistické sezony zcela nepřijatelné, protože naprostá většina podniků má již smluvně zajištěno využití ubytovacích kapacit. Změna podmínek v průběhu roku by přinesla nepřiměřené ztráty, které by mohly ovlivnit i samotnou existenci podniků.

Předpokládaný výnos ze změny sazeb DPH v odvětví stravování a ubytování blížící se 7 mld. Kč nemusí však být v konečných důsledcích v průběhu následujících dvou až tří let pro stát přínosný, vzhledem k následným multiplikačním efektům vyplývajícím ze zhoršené ekonomické pozice odvětví v oblasti zaměstnanosti, v nižších příjmech regionů i státu a v nižších daňových odvodech. Zhoršená ekonomická pozice ovlivní i konkurenceschopnost ČR v mezinárodním cestovním ruchu ve středoevropském regionu, která se může promítnout do návštěvnosti a nižších devizových příjmů.

V přílohách je uveden vedle dopadu změn sazeb DPH též přehled sazeb DPH v jednotlivých zemích EU a dalších státech.

Doporučená literatura:
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002 – 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj, březen 2002
Ministerstvo pro místní rozvoj, brezen 2002

Dopad změn DPH na odvětví pohostinství a ubytování
Příloha č. 1

Přehled sazeb daně z přidané hodnoty (podle stavu k 6.10. 2003)
Příloha č. 2

*) změna na jedotnou sazbu 19 % od 1. 5. 2004
Pramen: HOTREC Europe

Podíl odvětví pohostinství v ekonomice
Příloha č. 3
Sazby podle stavu k 6. 10 2003

*) Vyšší sazba u stravování se týká alkoholických nápojů
**) změna na jedotnou sazbu 19 % od 1. 5. 2004
***) dle WTTC – přínosy cestovního ruchu

Materiál připravila Národní federace hotelů a restaurací ČR
www.nfhr.cz