Bourání dalších 4 překážek

Na druhém z řady jednání se sešli 11. března zástupci České centrály cestovního ruchu, Ministerstva pro místní rozvoj, PS Parlamentu ČR a 12 asociací a sdružení cestovního ruchu, aby se domluvili na postupu při odstraňování dalších čtyř překážek rozvoje cestovního ruchu (seznam všech 55 definovaných překážek jsme otiskli v lednovém vydání na str. 74). Tentokrát byla řeč o „klamavé reklamě a okrádání ve směnárnách“, o „situaci na vlakových nádražích (zejména pražských)“, o problému „působení zahraničních průvodců v ČR“ a hovořilo se také o problému týkajícího se hotelů a restaurací, čímž je „dvojí platba za autorská práva“.

Klamavá reklama a okrádáníve směnárnách

Dobré jméno České republiky poškozují provozovatelé směnáren nepoctivými kroky v inzerování a poskytování svých služeb. Nejpalčivějším problémem je v tomto případě klamavá reklama, kdy většina provozoven nese lákavé označení 0 % COMISSION. Cizinci přesto často narážejí na velký rozdíl mezi konečným vyúčtováním a prostým násobkem množství měny a kurzu. Podle dostupných informací není v této oblasti problém s chybějící legislativou nebo nedostatečnými nástroji kontroly a sankcí. Je možné vycházet například ze zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Není sporu o tom, že zmíněný rozdíl mezi konečným vyúčtováním a inzerovanou nulovou odměnou za poskytnuté služby je možné označit jako klamavou reklamu. Což skýtá možnost pokuty až 10 mil. Kč. Jako orgán dozoru zákon definuje krajské živnostenské úřady. Je možné očekávat, že první realizované postihy by mohly situaci změnit.

Proto ČCCR a MMR požádají oficiálně Magistrát hl. m. Prahy, aby jeho živnostenský odbor provedl v pražských směnárnách rozsáhlou kontrolu dodržování zákona č. 40/1999 Sb., o regulaci reklamy, a v případě jeho porušení udělil dostatečně vysoké sankce. Podobnou žádost by bylo možné adresovat také dalším krajským úřadům. Budou iniciovány kontroly České obchodní inspekce, zahájena jednání s Českou národní bankou s cílem změnit vyhlášku upravující podnikání směnáren. Předsedkyně Svazu obchodu, Ing. Helena Pískovská, vznese tento problém na jednání skupiny zabývající se ochranou trhu při tripartitě.

Situace na vlakových nádražích (zejména pražských)

Předmětem kritiky cizinců cestujících do České republiky po železnici je dlouhodobě špatný stav vlakových nádraží a velmi omezený rozsah služeb v odbavovacích halách. Cizinci tak hned při prvních krocích naráží na negativní vizitku České republiky. Současný stav nádraží znamená pro naše i zahraniční turisty reálná omezení a problémy v podobě nedostatečného informačního servisu, nízké kvality občerstvení apod.

ČCCR, MMR a zástupci parlamentu vstoupí do jednání s novým generálním ředitelem Českých drah a pokusí se urychlit realizaci projektu pronájmu tří českých nádraží soukromému subjektu (Praha hl. nádraží, Karlovy Vary a Mariánské Lázně). Podpoří také další spolupráci mezi ČD a městy, případně regiony, při zkvalitňování služeb a zvyšování bezpečnosti v prostoru dalších vlakových nádraží v ČR.

Nemalým problémem je rostoucí problém kriminality ve vlacích a na nádražích. Díky určeným příjezdům mezinárodních spojů je největší nebezpečí kriminálních deliktů zřejmé a časově omezené a nemuselo by být pro policii takovým problémem zaměřit se právě na tyto časy. ČCCR a MMR požádají Policii ČR – Správu hl. m. Prahy a pražskou Městskou policii prostřednictvím náměstka primátora hl. m. Prahy Rudolfa Blažka o posílení hlídek na pražských vlakových nádražích.

Působení zahraničních průvodců v ČR

Působení zahraničních a odborně nezpůsobilých průvodců na území České republiky představuje přinejmenším dva různé problémy. Stát tak přichází o daňový příjem, který by plynul z odpovídajícího zapojení domácích průvodců. Úbytek pracovních příležitostí pro české průvodce podvazuje další rozvoj této odborné služby v rámci cestovního ruchu a má okamžitý nepříznivý dopad na skupinu vzdělaných a kvalitních odborníků. Nedostatečný odborný, nebo dokonce zavádějící průvodcovský výklad neslouží dobrému jménu České republiky a skutečnému poznání jejího kulturního dědictví. Může i odradit od další návštěvy českých turistických destinací. Naproti tomu fundované slovo průvodce má váhu lákavé vizitky a účinného pozvání k návštěvě dalších míst a k návratům do ČR.

Hned druhý den po jednání se opět uskutečnila tisková konference, tentokrát novinářům odpovídali Ing. David Gladiš, ředitel ČCCR, a Ing. Mirka Luprichová, prezidentka HO.RE.KA ČR

V současném právním prostředí je problematické postihnout zahraniční průvodce. Aby jejich aktivita byla postižitelná v rámci živnostenského zákona, musel by příslušný úřad ve správním řízení prokázat, že příslušný průvodce provozoval průvodcovskou činnost na území ČR po dobu 3 měsíců za účelem zisku. Už vzhledem k tomu, že bývá placen ve své domovské zemi, je obtížné stavět sankci na živnostenském zákoně. Jediné řešení je v úpravě stávající legislativy. To by mělo být ošetřeno v připravované novele zákona 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Průvodcovskou činnost ve vymezených lokalitách (památky UNESCO, památkové a městské rezervace, lázeňská místa) by mohli provádět pouze průvodci, kteří absolvovali zvláštní průvodcovský kurz a složili odborné zkoušky. Tito průvodci by nosili viditelné označení o své způsobilosti a mohli by tak být kontrolováni nejen Živnostenskými úřady, ale i strážníky Obecní policie.

Dvojí platba za autorská práva

Nejen dvojí, ale dnes již pětinásobná platba za autorská práva různým institucím patří mezi výrazné problémy sužující provozovatele ubytovacích zařízení a restaurací. Příčinou je nepřehledná a nevyvážená právní úprava vztahů mezi poskytovateli ubytování s pokoji vybavenými televizí a rozhlasovým přijímačem a správci poplatků za využití autorských práv.

Provozovatelé jsou, bez ohledu na obsazenost, povinni platit za každý televizní a rozhlasový přijímač poplatky různým svazům autorů. Tento problém by měl být vyřešen změnou definice veřejné produkce tak, aby hotelové pokoje do této kategorie nepatřily. Nejrychlejší cestou se zdá být poslanecká a senátorská iniciativa.

Zúčastněné asociace o této problematice jednaly dále na společné schůzce 13. 3., aby se dohodly na společném postupu (viz str. 45).

Na druhém setkání se hovořilo ještě k jednomu tématu, a tím je „klasifikace a certifikace subjektů podnikajících v cestovním ruchu“. V tomto případě se však zástupci státní správy a oborových sdružení hoteliérů rozcházejí v názoru, zda se skutečně jedná o překážku cestovního ruchu či ne. Zástupci hoteliérů to za překážku nepovažují se zdůvodněním, že v posledních deseti letech hotely a ubytovací zařízení dosáhly kvantitativního i kvalitativního vývoje, jako tomu nebylo nikdy předtím (více k tomuto názoru najdete na str. 48). Jak Národní federace hotelů a restaurací, tak HO.RE.KA ČR mají svoji klasifikaci, podle které certifikují své členské hotely, k dohodě na společné klasifikaci zatím nedošlo. Zástupci ministerstva a centrály vidí jako nezbytnou dohodu asociací na jednotné klasifikaci a minimálních standardech pro jednotlivé kvalitativní kategorie. Případná legislativní iniciativa MMR by se měla zakládat až na domluvené jednotné klasifikaci. Zástupci NFHR ČR a HO.RE.KA ČR jsou přístupni dalším jednáním o možné společné klasifikaci.

O tom, že je ze strany státní správy zájem dané problémy řešit, svědčí i aktivní účast ministra pro místní rozvoj – Mgr. Pavla Němce, předsedy Podvýboru pro cestovní ruch a krizové regiony Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – Ing. Ivo Vykydala, ředitele legislativního a právního odboru MMR – Mgr. Martina Velíka a samozřejmě ředitele ČCCR – Ing. Davida Gladiše. Účelem jejich setkání se zástupci oborových asociací není pouze o problémech hovořit, ale současně hledat konkrétní řešení s osobní zodpovědností konkrétních lidí za společně domluvené kroky.

Eva Frindtová