V roce 2015 budou oči velkého množství milovníků kultury upřeny k dvěma evropským městům – belgickému Mons a naší Plzni. Právě tato města totiž budou za čtyři roky nositeli prestižního titulu Evropské hlavní město kultury. Oslovili jsme proto RNDr. Milana Svobodu, ředitele obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015, která má přípravu tuzemského projektu na starosti, abychom zjistili, v jakém stavu jsou přípravy projektu, jaké přínosy může Plzeň očekávat v oblasti cestovního ruchu či jak se město v souvislosti s přípravami promění. Zajímali jsme se rovněž o to, jakým způsobem se mohou do příprav projektu zapojit hoteliéři, restauratéři a další podnikatelé v cestovním ruchu.
V jakém stadiu je nyní příprava projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015?
Projekt je a ještě nějakou dobu bude ve stádiu příprav. My jsme si nadefinovali roky 2011 a 2012 jako přípravné. Ze zkušeností měst, která již EHMK byla nebo se na tento projekt chystají, víme, že k dosažení úspěchu je nutná systematická a soustředěná přípravná fáze. Jsme velmi rádi, že město nám umožňuje tento přístup aplikovat. Je pravda, že v tomto období je obtížné obhajovat naši existenci a celý projekt, protože lidé mají dojem, že se nic neděje. Při vysvětlování si většinou pomáháme příměrem k projektování stavby. Když se podaří obhájit a rozhodnout, že se stavba bude připravovat, což se většinou neobejde bez více či méně složitých jednání, prezentací apod., nastává čas projektové přípravy, kdy toho moc vidět není. Tak je to i s námi. Po halasné a všudypřítomné kandidatuře, kterou jsme úspěšně završili loňského 8. září, jsme zasedli k „rýsovacím" stolům a projektujeme. Dokončujeme nyní strategii postupu přípravy projektu a začneme ji naplňovat. V této fázi se neobejdeme bez zapojení mnoha dalších aktérů na poli kulturním, podnikatelů apod. A to vypukne ve velkém tento podzim.
 RNDr. Milan Svoboda, ředitel obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015 |
Jaký podle vás může město očekávat přínos projektu Plzeň 2015 v oblasti cestovního ruchu?
Oblast cestovního ruchu je oblastí, v níž lze nejzřetelněji sledovat ekonomické přínosy projektu. S Evropskými hlavními městy kultury je spjata určitá skupina kulturních turistů, kteří zařazují návštěvu nositele titulu do svého cestovního kalendáře, a to třeba i opakovaně. Kulturní akce spojené s EHMK jsou lákadlem pro turisty a to bez ohledu na to, v které části Evropy se město nachází. Důkazy o tom lze nalézt např. ve studii Roberta Palmera a jeho týmu, který analyzoval přínosy projektů EHMK uskutečněných ve 27 zemích v letech 1995 – 2004. Studie mj. ukázala fakt, že každá finanční jednotka vložená do přípravy se v průměru vrátila osmkrát. Nikoliv ovšem v dotacích a příjmech pro rozpočty města, jak se u nás v době kandidatury na EHMK 2015 hodně uvádělo, ale právě ve výnosech v oblasti služeb a to zejména v cestovnímruchu. Samozřejmě to bylo v období ekonomické stability a konjunktury adobrého stavu veřejných financí.
Mohou s nějakým druhotným efektem počítat i další města v kraji?
Byť je nositelem projektu město Plzeň, máme představu o aktivním zapojení Plzeňského kraje, Karlových Varů, Českých Budějovic i dalších míst. Společně s Centrem Bavaria Bohemia jsme připravili projekt Impuls 2015, který je zaměřen na zapojení kulturních aktérů z příhraničních okresů Bavorska. I zde se dá počítat s benefity v oblasti cestovního ruchu. V příštím roce se spolu s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně chceme věnovat studii potenciálu města a projektu EHMK pro kulturní turismus. Zde chceme zajistit i srovnávací studii se situací v EHMK v posledních letech.
Projekt si bezesporu vyžádá nemalé investice. S jakými se dá počítat v oblasti cestovního ruchu?
Plzeňský projekt není postaven na masivních investicích, více se soustřeďuje na společenské aspekty kultury a nezbytné změny v chápání role kultury v naší společnosti stále ještě poznamenané poválečným totalitním vývojem a jednostrannou ekonomickou orientací v devadesátých letech. To neznamená, že jsme s žádnými nepočítali, součástí naší přihlášky je šest klíčových investic do kulturní a volnočasové infrastruktury – nová budova Divadla J. K. Tyla, nová budova Západočeské galerie, kulturní centrum 4×4 Cultural Factory Světovar, Muzeum designu a životního stylu Světovar, relaxační centrum Štruncovy sady a úpravy veřejných prostranství směřující k jejich využití pro kulturní aktivity. Celkově investice představují necelé 2 miliardy korun.
Osobně jsem v týmu zakázal předjímat špatné zprávy, ale investice do nové budovy galerie i do muzea jsou ohroženy z důvodů nedostatku financí v rozpočtech kraje a Ministerstva kultury ČR. Doufám, že ohrožení rozpočtu města návrhem na nové uspořádání rozpočtového určení daní se podaří zažehnat.
Projeví se nějak projekt na dopravní a další infrastruktuře města?
V oblastech technické či dopravní infrastruktury se nepočítá s žádnými specifickými investicemi města. Město postupně dokončuje dopravní systém a v roce 2015 by neměl být žádný zásadní problém s dostupností města. Věřím, že i Ministerstvo dopravy bude pokračovat v projektu optimalizace trati Praha–Plzeň a že v roce 2015 bude i železniční spojení s Prahou dostatečně rychlé a pohodlné. Co se týče ubytovacích a konferenčních kapacit, Plzeň udělala od roku 2004 výrazný skok a dá se říci, že kapacity jsou dostačující.
Jakým způsobem je či bude fakt, že je Plzeň Evropským hlavním městem kultury komunikován do zahraničí a jaké prostředky jsou/budou na tuto propagaci věnovány?
K prezentaci města Plzně jako nositele titulu EHMK 2015 a k propagaci programu chceme využívat nejrůznějších osvědčených kanálů i netradičních forem. Mám na mysli komunikaci přes média, informační centra, zastoupení agentury CzechTourism, Česká centra. Hodně se chceme soustředit na prezentaci projektu formou úspěšných odborných a kulturních akcí. Již letos jsme zvládli první velkou mezinárodní akci – konferenci o zkušenostech z pořádání EHMK na Dnu Evropy 2009. Byla úspěšná a myslím, že jak čeští tak zahraniční návštěvníci budou o EHMK mluvit pozitivně. A to je další důležitý komunikační kanál. Další nápady z oblasti netradiční komunikace se týkají společných akcí s belgickým Monsem, druhým městem kultury 2015 a co-brandingu se slavnými plzeňskými značkami (pivo, sekt, lokomotivy…). Projekt je připravován velmi kreativními lidmi a tak myslím, že o další nápady nebude nouze.
Rozpočet projektu uvedený v přihlášce Plzně do druhého kola soutěže o titul EHMK počítá s 20 procenty přímých nákladů na komunikaci z celkových nákladů na program. To činí cca 126 milionů korun. Na zahraniční komunikaci předpokládáme polovinu.
Mohou se do příprav projektu nějak zapojit i podnikatelé v cestovním ruchu?
Samozřejmě. Ne mohou, ale musí. Připravujeme několik forem spolupráce. Nedávno jsme dokončili žádost o dotaci z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jejímž předmětem je vzdělávací program zaměřený na poskytovatele služeb v cestovním ruchu. Chceme jim pomoci v jazykové a kulturně historické přípravě tak, aby zvládli v roce 2015 očekávaný příliv zahraničních turistů.
Dalším projektem je připravovaný gastronomický průvodce. Jde o projekt, který má svou paralelu v belgickém Monsu. Připravujeme výzvu pro plzeňské provozovny, aby se zapojily tím, že budou nabízet nějakou plzeňskou či evropskou specialitu spojenou se značkou EHMK.
Zajímavé a povzbuzující je, že sami podnikatelé v oblasti hotelnictví připravují určitou certifikaci kvality pro EHMK. To dokazuje, že podnikatelský sektor je přece jen flexibilnější a reaguje na obrovskou výzvu, kterou projekt EHMK přináší, rychleji než sektor veřejný. Abych však nebyl k veřejné správě jen kritický, musím zmínit, že Odbor prezentace a marketingu magistrátu obnovil pracovní skupinu pro cestovní ruch, jejímž tématem je maximální využití příležitosti spojené s EHMK pro rozvoj cestovního ruchu a marketing města. V této skupině jsou zapojeni zástupci podnikatelského sektoru.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: archiv Plzeň 2015, o. p. s.