Po roce s primátorem Karlových Varů

Jak se daří primátorovi města Karlovy Vary Petru Kulhánkovi naplňovat očekávání, která do něj vkládají profesionálové v lázeňství a v cestovním ruchu? Posuďte sami, kam se Karlovy Vary v oblasti cestovního ruchu pod jeho vedením posouvají, jak je vnímáno nové logo města, proč město připravuje nový statut, co přinese obnovení balneologického výzkumu v Karlových Varech či v jakém stádiu je zápis na seznam UNESCO…

Loňský rok byl pro Karlovy Vary úspěšnou sezonou, návštěvnost, myslím, předčila vaše očekávání. V čem vidíte příčinu tohoto úspěchu? Co očekáváte od letošní sezony?

Zdá se mi, že naše cílové trhy se zotavují ze světové finanční krize. Ta také přiměla karlovarské hoteliéry k agresivnější obchodní politice, i to nese určitě své ovoce. Ale především je to podle mého názoru proto, že Karlovy Vary jsou rok od roku zajímavější, pohlednější i známější ve světě – o to se samozřejmě usilovně snažíme.

Které investice ovlivňující cestovní ruch v Karlových Varech se vám podařilo v loňském roce dokončit a jaké by měly být hotové v letošním roce?

Vloni byly dokončené rozsáhlé úpravy v samotném centru Karlových Varů, na pěší zóně od Grandhotelu Pupp po Mlýnskou kolonádu, včetně mostu u městského divadla. Zároveň s tím jsme odstranili poměrně živelné zastavění promenádního prostoru pevnými překážkami v podobě krytých restauračních pavilonů. Centrum města se tím obrovsky prosvětlilo, zprůchodnilo, záplatovaný asfalt nahradila decentní dlažba, Karlovy Vary se prostě zase o notný kus posunuly v tom, jak na své návštěvníky působí jako moderní lázeňské město 21. století.

V letošním roce pokračujeme také v zušlechťování přístupových cest do města, vloni jsme opravili vyhlídkovou Starou Pražskou silnici, v této chvíli se do své finální fáze dostává rekonstrukce nábřeží Ohře, po kterém přijíždí do města většina návštěvníků směrem od Prahy. Součástí lázeňského pobytu jsou od nepaměti také lesní vycházky, které od letoška okoření nové lanové centrum pro dospělé i děti, dendrologická stezka nebo vyhlídková obora s pochozími můstky. Připravujeme se také na rekonstrukci dalšího významného vstupního bodu do města – hlavního železničního nádraží, které se po dokončení stane nejmodernějším nádražím v České republice. Rekonstrukci provádějí České dráhy, ale město se samozřejmě připojí odpovídající úpravou okolí.

Nastal nějaký posun v obnově Císařských lázní, na které spolupracujete s úřadem Karlovarského kraje?

Město a kraj vytvořily zájmové sdružení právnických osob, byl vypracován projekt obnovy, v současné době je vydáno stavební povolení, jsou předjednány finanční i dotační zdroje, čeká se na jejich souběh, jinak jsme připraveni okamžitě začít.

Podařilo se vyřešit dvojkolejnost, která zde byla mezi Infocentrem města Karlovy Vary a Odborem lázeňství, kultury a cestovního ruchu na magistrátu? Plní již Infocentrum svoji roli dle vašich představ?

Ano, soustřeďuje se plně na prezentaci a reprezentaci města, oslovuje nové trhy, provádí a koordinuje marketingové průzkumy. Jsme na dobré cestě.

Karlovy Vary představí nové logo a vizuál města (více o něm informujeme na str. 47). Tato výraznější změna ale budí velké diskuse. Jaký je váš názor?

Po pravdě řečeno mě tak bouřlivé diskuse trochu překvapily – u žádného jiného loga, ať už krajského, u vizuálů republikových institucí, nikde jsem podobnou reakci neviděl. Nejčastější výtky byly typu – co jste to vybrali, vždyť to vůbec není hezké, chybí tam tryskající Vřídlo, a vůbec, dostali jste příliš málo návrhů na to, aby se mezi nimi dalo vybrat něco rozumného… Nejdřív jsem se snažil vysvětlovat, proč jsme vlastně nový vizuální styl města začali hledat, proč jej hledají i ostatní – firmy, instituce, dokonce celé státy nebo mezinárodní organizace. Co od vizuálu očekáváme v 21. století, proč jsme zadali podmínky takové, jaké byly. A „last but not least" jsem se snažil vyvracet, že do soutěže dorazily jenom nevalné návrhy. Ale ukázalo se, že daleko více než spousta slov působí přímá zkušenost. Uspořádali jsme ve vestibulu magistrátu měsíční výstavu došlých návrhů, tisíce občanů tak mělo možnost přímo na vlastní oči poznat, že mezi sebou soutěžily návrhy s vtipem, pointou a nápadem – i když se samozřejmě objevily i návrhy méně nápadité a zajímavé. A také měli možnost zjistit, jestli odborná komise i orgány města vybrali skutečně svědomitě návrh, který nejvíce odpovídal požadavkům a potřebám zadavatele. Já si za tím stojím a po výstavě jsem se už žádné negativní reakce nedočkal.

V jakém stádiu je sériová nominace českých a evropských lázeňských měst na Seznam světového dědictví UNESCO?

Usilovně pracujeme na přípravě, s ostatními českými městy, které mají o nominaci zájem, jsme založili dobrovolný svazek obcí České lázně – salony Evropy, ve kterém hodláme soustředit nezbytné finance a kapacity, které si příprava vyžádá. Kromě Karlových Varů jsou členy svazku další dva vrcholy západočeského lázeňského trojúhelníku – Mariánské Lázně a Františkovy Lázně a další lázeňská perla České republiky – město Luhačovice. Očekáváme, že do budoucna vznikne podobná společná struktura i na evropské úrovni, aby zastřešovala aktivity všech evropských lázní, které o sériovou nominaci usilují. Jinak časový harmonogram zůstává stejný – v politické rovině jsou stanovena jasná pravidla pro uchazeče, v odborné rovině nyní pracujeme na expertní dokumentaci, tak aby první lázeňská města mohla požádat o zápis v roce 2015.

Připravujete nový lázeňský statut města. To nejsou změny, které by města dělala příliš často. Co vás k těmto změnám vedlo a jaké budou ty nejpodstatnější?

Lázeňská povaha města je v mnohém odlišná od ostatních měst, a to i od měst bohatě navštěvovaných nelázeňskými turisty. Léčebná kúra vyžaduje ohledy, určitý klid, omezení rušivých vlivů – které třeba na Václavském náměstí nebo na karnevalu v Riu asi nikomu nevadí. Poslední lázeňský statut Karlových Varů pochází z padesátých let dvacátého století, a ačkoliv byl asi myšlen dobře, za šedesát let se ve společnosti, v lázeňství i ve městě samotném mnohé změnilo. Chceme statut nový, který by tyto změny zohlednil, který by chránil podstatu i genia loci lázeňského místa, který by stanovil jasná pravidla. Nejdůležitější očekávané změny jsou například zvláštní regulace hlučnosti, reklamy, způsobů prodeje, technické údržby lázeňského území, režimu a pořádku v lázeňském území.

Hovoří se o karlovarském pracovišti výzkumného balneologického ústavu. Jaká je realita této myšlenky, která je pro podporu a rozvoj lázeňství tak důležitá?

Ta myšlenka je naprosto reálná, projednali jsme založení pobočky Výzkumného ústavu balneologického, v. v. i., který v loňském roce založila obec Mšené-lázně. V Karlových Varech vznikne pobočka, která se bude zabývat vědeckovýzkumnou činností právě v našem městě. Jak jsem říkal už dříve, české balneologii citelně chybí věda a výzkum, díky tomu se objevují tendence nebrat lázeňství dostatečně vážně – přitom je to reálná medicína, s „tvrdými", statisticky a vědecky ověřitelnými výsledky – a ty je potřeba publikovat, studovat, srovnávat… Město Karlovy Vary už jmenovalo své zástupce do orgánů Výzkumného ústavu balneologického, v radě ústavu zastupuje karlovarské provozovatele lázní Jan Motlík, členkou dozorčí rady je lázeňská lékařka MUDr. Darina Kosorinová. Považuji to za dobrou zprávu pro Karlovy Vary, ale i pro českou balneologii jako medicínský obor. Stejně jako zápis na Seznam světového dědictví UNESCO může být potvrzením mezinárodního uznání mimořádných kvalit českých a evropských lázní, mělo by obnovení balneologického výzkumu brzy poskytnout prostor pro uznání významu balneologie na domácí půdě, mezi odbornou veřejností, i snad větší pochopení tohoto odvětví zdravotnictví ze strany státu.

Text: Eva Frindtová
Foto: Magistrát města Karlovy Vary

www.karlovyvary.cz