Jednu z nejstarších tradic židovského osídlení Pardubického kraje najdeme v Heřmanově Městci. Přítomnost Židů je zde doložena již před rokem 1450 a základ pozdějšího ghetta byl položen v 17. století.
Atributem stabilních židovských komunit ve městech jsou synagogy a hřbitovy. Heřmanův Městec není výjimkou. Zdejší barokní svatyni z roku 1760 (novorománská přestavba 1870) předcházela původní dřevěná stavba (shořela při požáru města v roce 1623) a starší kamenná synagoga, která podlehla křesťanské nevraživosti a roku 1727 byla zbořena. Svatostánek z 2. poloviny 18. století sloužil svému účelu až do roku 1940, kdy byl z obecně známých důvodů jeho provoz přerušen. Po válce byl zlikvidován téměř veškerý mobiliář a za temných desetiletí socialismu se uvažovalo o demolici objektu. Po roce 1989 zachránila chátrající památku Společnost ochránců židovské kultury. Kolaudace rekonstruované synagogy proběhla v roce 2001.
Poslední pohřeb se na židovském hřbitově konal tajně v květnu 1940 |
Hřbitov, založený pravděpodobně v 2. polovině 15. století, je umístěn na okraji bývalého ghetta a je nejstarším v Pardubickém kraji. Místní Židé ho museli několikráte rozšiřovat, tzn. skupovat okolní pole. Dnes se zde nachází 1 077 náhrobních kamenů, nejstarší čitelná stéla je z roku 1647. V roce 1991 byl vyhlášen kulturní památkou.
Text: Jan Pomykal
Foto: archiv města Heřmanův Městec