Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Kraj Vysočina

V minulém vydání jste měli příležitost se poměrně podrobně seznámit s metodikou šetření Příjezdový cestovní ruch, jehož realizátorem je již jedenáctým rokem společnost STEM/MARK. Jen pro připomenutí shrňme, že šetření Příjezdový cestovní ruch poskytuje komplexní přehled o počtu zahraničních návštěvníků ČR, jejich výdajích a dalších charakteristikách a je jedním ze základních zdrojů využívaných při sestavování Satelitního účtu cestovního ruchu České republiky. STEM/MARK nabízí krajům, turistickým destinacím či městům zpracování podrobné analýzy dat z výzkumu od roku 2005 do roku 2015. Takovou menší ochutnávku budete po jednotlivých krajích (či jejich dvojicích) nacházet v letošních vydáních COT business. První na řadě je v souladu s tématem vydání Vysočina.

Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy. Svojí rozlohou je pátým největším, ale počtem obyvatel čtvrtým nejmenším krajem. Území Kraje Vysočina se státní hranice České republiky přímo nedotýká, jedná se tedy o vnitrozemský kraj. Vysočina má výborné podmínky pro rozvoj turistických aktivit. Je zde jedno z nejlepších životních prostředí v Česku, řada výjimečných přírodních lokalit a kulturních a historických památek i stovky kilometrů značených turistických cest a cyklotras. Obrovský nárůst obliby zaznamenala cykloturistika. V zimním období zde najdou běžkaři desítky kilometrů upravovaných tras, sjezdaři se mohou vydat na svahy několika sjezdovek, vodáky je nejvíce využívaná řeka Sázava a na venkovských farmách se rozvíjí agroturistika. Na Vysočině jako v jediném kraji Česka najdeme tři lokality zapsané do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Dodatek redakce: Praktické informace o regionu najdete v průvodci Krajem Vysočina.

Dříve než se podíváme do dat STEM/MARK, nahlédněme opět krátce do statistik Českého statistického úřadu. V roce 2014 měl Kraj Vysočina celkem 452 hromadných ubytovacích zařízení s 24 031 lůžky, v zařízeních pobývalo 448 000 hostů s průměrným počtem přenocování 2,6. I zde nerezidenti tvoří jen necelých 15 % (v HUZ jich přenocovalo 66 000). Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů patří v mezikrajském srovnání v Kraji Vysočina k nejnižším a v časovém porovnání vykazuje pokles. Navíc v mezikrajském srovnání mají ubytovací zařízení nižší standard, což dokladuje především vyšší průměrný počet lůžek na jednom pokoji.

Kraj Vysočina je krajem s nejmenším počtem zahraničních návštěvníků. Těch kraj navštíví ročně průměrně něco málo přes 135 000. Na celkovém počtu zahraničních návštěvníků, kteří navštíví ČR, se kraj podílel jen 0,7 %. Na Vysočinu přijely 2/3 návštěvníků na vícedenní návštěvu a 1/3 na jednodenní návštěvu. Podíl turistů je v mezikrajském srovnání po Praze druhý nejvyšší. Polovina návštěvníků Kraje Vysočina navštívila i místa v dalších krajích – nejčastěji Prahu, Brno a Český Krumlov. V rámci Kraje Vysočina je u zahraničních návštěvníků nejoblíbenější krajské město Jihlava, následují města s památkami UNESCO a nezapomínejme ani na sportovní Nové Město na Moravě.

Pohled na výdaje zahraničních návštěvníků Kraje Vysočina ukazuje podle výzkumu STEM/MARK v porovnání s ostatními kraji na vůbec nejhorší výsledek. Průměrné roční výdaje odhadujeme na zhruba 600 až 650 mil. Kč. Na celkových výdajích zahraničních návštěvníků, kteří navštíví Českou republiku, se Kraj Vysočina podílí jen polovinou procenta. Průměrná útrata zahraničního návštěvníka kraje činila okolo 1 300 Kč na osobu a den.

Návštěvníci kraje se skládají ze čtvrtiny ze Slováků, z pětiny z Němců, z 18 % Rakušanů a z 6 % Poláků. Téměř 30 % návštěvníků přijelo do Kraje Vysočina pracovně. V mezikrajském porovnání se jedná o druhý nejvyšší podíl pracovních návštěv.

Pokud se podíváme pouze na turisty, tak průměrná délka pobytu činila 4,6 dne, což je v ČR číslo téměř nejnižší. Výhradně v Kraji Vysočina spaly 3/4 turistů, čtvrtina i jinde.

V grafu 1 jsou shrnuty základní charakteristiky kraje dle výzkumu STEM/MARK včetně srovnání s výsledky za všechny zahraniční návštěvníky ČR.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Kraje Vysočina a České republiky

Zdroj: STEM/MARK

Vysočina reprezentuje v datech STEM/MARK samostatný segment tzv. vnitrozemských krajů. To, že nesousedí se zahraničím, minimalizuje počet jednodenních návštěvníků, kteří jsou pro příjezdový cestovní ruch v České republice velmi důležití.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Kraje Vysočina a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Přestože na území kraje leží tři památky UNESCO, nemá žádný „TOP cíl“, který by sám o sobě lákal cizince k návštěvě. Často se tak pro cizince stává pouze „průjezdní destinací“. Přirozeně se potom nabízí větší orientace na domácí návštěvníky. To vše by mělo být zohledněno ve strategii rozvoje cestovního ruchu, kterou je třeba více postavit na reálných datových základech a skutečnostech než na přáních a pocitech.

Foto: Thinkstockphotos.com 

www.stemmark.cz