Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Liberecký kraj

Devátý díl seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, podklady k němuž jsou mimo jiné i výsledky kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism realizovaného společností STEM/MARK, je v souladu s redakčním plánem věnován Libereckému kraji.

Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky. Svým severním okrajem tvoří v délce 22,7 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 133,5 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Svojí rozlohou a počtem obyvatel je Liberecký kraj druhým nejmenším krajem.


Ročně podle dat STEM/MARK navštíví kraj v průměru 1 mil. zahraničních návštěvníků. Toto číslo představuje necelých 6 procent všech návštěvníků ČR.

Území Libereckého kraje je známou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti i kulturně historické památky regionu se stávají cílem jak tuzemských, tak zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše – západní část, Jizerské hory, Turnovsko – Český Ráj, Lužické hory, Podkrkonoší), které mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem. Dodatek redakce: Praktické informace o regionu najdete v průvodci Libereckým krajem.

 K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn) a řada církevních objektů. Krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero nebo přehrady v Jizerských horách. Pro návštěvníky se nabízí kapacita více než 43 000 lůžek v různých kategoriích hromadných ubytovacích zařízení. Kromě toho je na území kraje vysoká koncentrace objektů individuální rekreace (chat a chalup). Rozvoji cestovního ruchu napomáhají silniční a železniční hraniční přechody i množství přechodů pro pěší v rámci malého pohraničního styku.

Na území Libereckého kraje zasahuje i euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Ten je euroregionem tří hraničních oblastí nacházejících se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je prvním euroregionem vytvořeným na české hranici.

Ještě než se podíváme na výsledky z výzkumů STEM/MARK, nahlédněme tradičně krátce do statistik Českého statistického úřadu. V roce 2015 měl Liberecký kraj celkem 892 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), což je v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet po Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Počtem lůžek je Liberecký kraj na pátém místě. S ohledem na rozlohu a počet obyvatel kraje je koncentrace ubytovacích zařízení a lůžek v nich v mezikrajském srovnání vůbec nejvyšší. V roce 2015 pobývalo v hromadných ubytovacích zařízeních celkem 821 000 hostů (7. místo). Zahraniční návštěvníci se na tomto počtu podílejí asi pětinou (165 000). Počet hostů ubytovaných v HUZ Libereckého kraje meziročně nadprůměrné vzrostl (u všech hostů o 17 %, u nerezidentů o 15 %).

Pokud bychom měli jednoduše charakterizovat kraj z pohledu příjezdového cestovního ruchu, pak bychom mohli říci, že leží ve spektru zájmu zejména německých a polských návštěvníků, kteří přijíždějí na nákupy a dovolené.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Libereckého kraje a České republiky (v %)

 Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Libereckého kraje a České republiky (v %)

Zdroj: STEM/MARK

Ročně podle dat STEM/MARK navštíví kraj v průměru 1 mil. zahraničních návštěvníků. Toto číslo představuje necelých 6 procent všech návštěvníků ČR a Libereckému kraji patří deváté místo v pořadí návštěvnosti krajů.

Osmé místo patří kraji v ukazateli celkových výdajů. Ročně zde utratí zahraniční návštěvníci celkem cca 3 mld. Kč.

Ve všech krajích, které leží na hranici se sousedními státy, převažuje podíl jednodenních návštěvníků. Ani v tomto kraji tomu není jinak. Jednodenní návštěvníci tvoří 77 procent. Převažují ti ze sousedních zemí – Německa (52 %) a Polska (35 %). Velká část jednodenních návštěvníků přijíždí do kraje na nákupy (2/3).

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Libereckého kraje a jejich výdajů

 Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Libereckého kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Turisté představují cca 1/4 všech návštěvníků Libereckého kraje. Mezi turisty najdeme rovněž nejčastěji Němce (38 %) a Poláky (16 %). Kraj navštívily ale také 2/5 turistů z nesousedních zemí – nejčastěji z Holandska. Turisté přijíždějí do Libereckého kraje na dovolenou nebo na návštěvy příbuzných a známých. I v Libereckém kraji převažuje pasivní forma trávení dovolené nad aktivní, ale již ne tak výrazně jako ve většině ostatních krajů. V porovnání s celorepublikovým průměrem jsou pobyty svou délkou mírně podprůměrné. Podíl turistů ubytovaných v HUZ převažuje nad podílem turistů ubytovaných v IUZ.

Šestnáct procent zahraničních návštěvníků Libereckého kraje cestovalo i do dalších krajů – nejčastěji do Prahy. V Libereckém kraji přijelo nejvíce návštěvníků do Harrachova, Liberce či Hrádku nad Nisou.

Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt „Příjezdový cestovní ruch“ (STEM/MARK pro MMR a CzT), informace z webu Krajského úřadu Libereckého kraje a z webu ČSÚ.

Foto: Thinkstockphotos.com

foto
Markéta HájkováSTEM/MARK
analytička výzkumů cestovního ruchu
 
foto
Jan TučekSTEM/MARK
ředitel STEM/MARK

STEM/MARK je přední výzkumná agentura se specializací na marketingové výzkumy a statistická šetření v oblasti cestovního ruchu.

www.stemmark.cz

 
Související témataČeskoLiberecký krajStatistiky

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Sedačková lanovka na Špičáku u Železné Rudy

Špičák u Železné Rudy v zimě 2026/2027: sjezdovky, skipas a běžky

Špičák na Šumavě v zimě 2026/2027: čtyřsedačka s 1 272 m, večerní lyžování do 21:00, parkování P1 a P2 150 Kč za den, P3 zdarma.

Číst více
Zasněžený vrchol Sněžky v Krkonoších

Zimní turistika na sněžnicích: pět tras od Krkonoš po Orlické hory

Pět zimních tras bez lyží: z Pece na Výrovku 6 km, z Ovčárny na Praděd 3,5 km, na Velkou Deštnou 2,9 km. Jaká pravidla platí pro sněžnice a co si vzít.

Číst více
Socha slona svařená z kovového odpadu v Kovozoo

Podzimní prázdniny s dětmi 2026: Tábor, Kovozoo, Pelhřimov, Ústí

Pět výletů s dětmi na podzimní prázdniny 28. 10. až 1. 11. 2026: zoo Tábor a Ústí, Kovozoo, Muzeum rekordů. Rodinné vstupné od 400 Kč v zimní sezóně.

Číst více