Zamiřte do Karlovarského kraje nejen za lázněmi

Karlovarský kraj se rozkládá v nejzápadnější části České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to zejména na severu a západě regionu. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě sousedí s krajem Ústeckým.

Svou rozlohou je Karlovarský kraj druhým nejmenším regionem v ČR. Rozkládá se na 3 314 km2 a zaujímá 4,2 procenta celkového území republiky. V kraji se nachází celkem 132 obcí, přičemž sídelním městem kraje jsou Karlovy Vary, v nichž žije téměř 18 procent obyvatel z celkových 307 tisíc.

Právě Karlovy Vary jsou jedním z nejznámějších lázeňských měst na světě a zcela po právu jsou pokládány za hlavní lázeňské místo v České republice. Město se světovou lázeňskou pověstí založil v letech 1347–1349 sám Král Český a císař římský Karel IV. Horká zřídla byla však na tomto území známá již v dávné minulosti. Císař a jeho družina objevili toto místo v průběhu štvanice na jelena při jedné ze svých vyjížděk na lov z nedalekého hradu Lokte. Místo císaře zaujalo natolik, že zde nechal postavit hrádek, z něhož se do dnešních dnů dochovala hranolová věž stojící v samém srdci lázeňského města.

V současné době jsou Karlovy Vary, jejichž sláva se díky horkým léčivým pramenům rozšířila do celého světa, opravdovým skvostem západních Čech. Nepřeberné množství lázeňských domů a hotelů lemují v samém centru města tok říčky Teplé a svou architekturou úzce souvisejí s posláním, které toto město pramenů má pro okolní svět. Z celkového počtu 79 pramenů je jich 13 zachyceno a na různých místech lázeňského centra vyvěrají napovrch. Největším a nejznámějším pramenem je bezpochyby karlovarské Vřídlo, které tryská do výše až dvanácti metrů, a tak zde vyvěrá až 2 000 litrů termální vody za minutu. Teplota tohoto pramene je 72,3 stupně Celsia, a je tak nejteplejším karlovarským pramenem. Ostatní tzv. malé karlovarské prameny jsou přírodní větve, oddělující se blízko pod povrchem od hlavního kmene, jejich vydatnost i teplota jsou nižší než u Vřídla a z tohoto důvodu slouží výlučně ke karlovarské pitné kúře.

V souvislosti s lázeňstvím a cestovním ruchem v Karlovarském kraji však nelze opomenout další velmi významná lázeňská města tohoto regionu, kterými jsou Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov a Lázně Kynžvart. Poslední jmenované lázně lze popsat jako malebné městečko ležící uprostřed takzvaného lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně, a důvod proč právě tyto zmiňujeme samostatně, je velmi prostý. Lázně, kde se dříve léčili pouze dospělí, se dnes plně specializují na léčbu dětských pacientů ve věku od pěti do dvanácti let, trpících kožními nemocemi a onemocněním horních cest dýchacích. V léčbě těchto chorob dosahuje rozsahem nevelká léčebna v Lázních Kynžvart mimořádných výsledků, které nelze připisovat jen perfektní lékařské péči, ale zejména blahodárnému klimatu, minerálním vodám a ložiskům slatiny v okolí.

Vrátíme-li se krátce k městům tvořícím lázeňský trojúhelník, je nutné zmínit, že v současné době usilují o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO, což samo o sobě dokazuje historickou a kulturní hodnotu nejen samotných měst, ale zejména objektů, které zde byly vybudovány.

Karlovarský kraj, to však nejsou jen lázeňská města se svými kolonádami. Málokdo si uvědomuje, že na tomto ne příliš rozsáhlém území se nachází skutečně obrovské množství kulturních a historických památek i přírodních zajímavostí. Množství hradů a zámků přiláká každoročně tisíce návštěvníků a je skutečně co obdivovat. V interiérech zámku Kynžvart, jenž je národní kulturní památkou ležící v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les se nachází unikátní sbírka kuriozit kancléře Metternicha, čítající na 4 000 exponátů z celého světa. Na hradě Loket, kde často a rád pobýval Karel IV., je zase k vidění stálá expozice archeologie a stavebního vývoje hradu, muzeum porcelánu a zbraní nebo čtyřpatrové vězení s expozicí útrpného práva. Nejvýznamnější a jednoznačně nejcennější je však památka, která byla až do svého znovuobjevení v roce 1985 ukryta pod podlahou kaple na hradě v  Bečově nad Teplou. Jedná se o relikviář sv. Maura z počátku 13. století, který je svou uměleckou a historickou hodnotou srovnáván s korunovačními klenoty českých králů. V současné době můžete tuto výjimečnou zlatnickou památku obdivovat v prostorách Vladislavského sálu na Pražském hradě, kde bude vystavena až do 27. února 2011. Tato prezentace je završením oslav 25. výročí „objevu století“.

Není dost prostoru zmínit se o všech zajímavých místech tohoto regionu, můžeme vás ale ujistit, že na nějakou tu památku či zajímavost tam narazíte takřka na každém kroku. Milovníky zákoutí historických částí měst a obcí jistě nadchne neobyčejně barevná krajka hrázděných štítů chebské lidové architektury. Tato místa v sobě nesou kouzlo a krásu, jež jim vdechli dávní stavitelé a původní obyvatelé těchto míst a ve spojení s divokou a neporušenou přírodou jsou bezesporu inspirací k zajímavým výletům. Jedním z takovýchto míst je například historická památka na okraji obce Milíkov, kterou v roce 2008 koupil Karlovarský kraj do svého majetku. Jedná se o hrázděný dům zapsaný na seznamu kulturních památek, v němž kraj chystá otevřít skanzen s expozicí venkovských tradic a lidových řemesel.

Na území kraje se nalézá také řada geologicky a hydrologicky cenných lokalit. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Jde o unikátní krajinný celek s množstvím rašelinišť, vývěrů minerálních vod nebo skalních útvarů. Mezi nejcennější místa patří soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Právě okolí Kladské je považováno za jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku. Lovecký zámeček, jenž se zde nachází, je pomyslnou startovací čarou nově opravené naučné stezky národní přírodní rezervace Kladské rašeliny – Tajga. Ta se zvolna vine smrkovými lesy po dřevěných chodníčcích kolem romantické vodní plochy a nabízí tak ukázky velmi pestré flóry i fauny. Návštěvníci této lokality si mohou mimo jiné prohlédnout i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě a park se stylovými stavbami a arboretem. Je zde také hrobka zakladatele zdejšího loveckého zámečku, knížete Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga.

Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejvýznamnějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku. Za zmínku rozhodně stojí horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor.

Kromě výše uvedených atraktivit nabízí Karlovarský kraj také opravdu široké spektrum možností aktivního odpočinku, a to všem generacím. Pro sport, konkrétně pro golf, turistiku, cyklistiku, plavání, nordic walking, ale i další druhy sportu, jsou v karlovarském regionu výborné přírodní podmínky. Zejména milovníci golfu si v tomto regionu přijdou na své. Západočeské lázně lze totiž bezesporu označit za kolébku českého golfu. V této souvislosti musíme zmínit Royal Golf Club v Mariánských Lázních, jehož hřiště bylo otevřeno již v roce 1905, a to dokonce za účasti britského krále Eduarda VII., který se tak stal zakládajícím členem golfového klubu. Zaměříme-li se na hřiště s podstatně kratší historií, nelze opomenout Golf Club Sokolov, a to zejména z toho důvodu, že místní 18jamkové hřiště vzniklo velmi šetrnou revitalizací oblasti, která byla předtím zatížena důlní těžbou. Nutno podotknout, že výše uvedená golfová hřiště jsou pouze malou ukázkou z celkového počtu deseti golfových areálů, které se na území Karlovarského kraje nacházejí.

Pro lepší představu tohoto lázeňského regionu doporučujeme navštívit fotobanku Karlovarského kraje www.kvpoint.cz , kde si můžete na fotografiích zajímavá a krásná místa kraje nejen prohlédnout, ale tyto fotografie lze pro nekomerční využití také zdarma stáhnout a dále použít. Rozhodnete-li se v regionu nějaký čas strávit a hledáte vhodné ubytování, určitě navštivte ubytovací katalog www.kvinfo.eu , kde můžete kromě hotelů a lázeňských domů vybírat ze široké škály penzionů, apartmánů a ubytování v soukromí.

Karlovarský kraj má vskutku co nabídnout a není divu, že je hned po hlavním městě Praze druhým nejoblíbenějším cílem turistů a návštěvníků přijíždějících do naší země. Se svými téměř pěti sty tisíci zahraničními turisty tak nese nemalý podíl na celkovém počtu zahraničních turistů v naší republice.

Text a foto: Karlovarský kraj