|
Zapojení České republiky do Schengenského prostoru dalo silný impulz zejména „nárazníkovým“ krajům k růstu cestovního ruchu. Karlovarský kraj vzhledem ke své geografické poloze a jedinečným lázeňským možnostem je v tomto směru maximálně motivován. Rozšiřování a zkvalitňování turistické nabídky se proto netýká jen pověstného lázeňského průmyslu, nýbrž zasahuje i do ostatních sfér turismu a do jiných, ne tak notoricky známých, lokalit v kraji. Hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel nám v následujícím rozhovoru poskytl konkrétnější informace.
Pane hejtmane, minulý rok jste ve svém příspěvku pro červnový COT business zdůrazňoval důležitost dopravní a technické infrastruktury pro zdravý rozvoj cestovního ruchu v kraji. Vstup České republiky do Schengenského prostoru navíc umocnil význam kvalitních komunikací a potřebu modernizace letišť. Jaké kroky jste v tomto ohledu za uplynulé období podnikli?
Masivně jsme investovali do dopravní infrastruktury, stovky milionů jsme vynaložili na souvislé opravy nejfrekventovanějších komunikací na území kraje, zaměřili jsme se také na obnovovaná přeshraniční silniční spojení – tedy místa, kde nebylo před Schengenem možné hranice překročit, ale kde přesto je, nebo dříve byla, silnice. Asi se nevrátíme do předválečného stavu, kdy téměř každá příhraniční obec měla silniční spojení se svým sousedem na německé straně, a vzhledem k tomu, jak se od těch dob změnila sídelní struktura v našem pohraničí, nemělo by to ani smysl. Ale chceme hranici zprostupnit, a tím mimo jiné rozprostřít dopravu na česko-německé hranici na více silnic. Díky tomu nepředpokládáme, že by některé z těchto spojení bylo dopravně přetěžováno.
Za poslední čtyři roky, kdy je kraj vlastníkem mezinárodního letiště v Karlových Varech, jsme podle priorit investovali dalších téměř 300 milionů do modernizace letiště a jeho přípravy na rostoucí provoz i na schengenská kritéria. Prodloužení vzletové a přistávací dráhy umožnilo spojení do vzdálenějších destinací, vybavení moderním světelným navigačním systémem umožňuje letišti fungovat i za zhoršených povětrnostních podmínek. Naprostou nutností byla rekonstrukce odbavovacích prostor letiště tak, aby byly odděleny proudy cestujících v rámci Schengenského prostoru od těch, kteří do něj teprve vstupují. To vyřešilo logistiku cestujících, ovšem zároveň znamenalo potřebu více prostoru pro odbavení. Abychom získali nové prostory, zvýšili komfort cestujících a připravili se na budoucí růst počtu pasažérů, vybudujeme v letošním roce novou moderní letištní halu, která bude navazovat na odbavovací prostory a poskytne cestujícím mimo prostoru také odpovídající služby.
Karlovarský kraj není jen lázeňský trojúhelník. Jak vnímáte rozvoj turismu v méně navštěvovaných, ale velmi zajímavých subregionech? Mám na mysli například Slavkovský les, Doupovské hory a podobně.
V těchto mikroregionech vidím obrovský potenciál do budoucna. Mnohé z nich nabízejí nebo budou moci brzy nabídnout jedinečné historické památky, jako jsou zámek v Chyších s pivovarem, barokní městečko Valeč v Čechách, klášter v Teplé a mnohé další. Osobně se domnívám, že cestovní ruch a související služby budou již v blízké budoucnosti hnacím motorem těchto oblastí. A koneckonců, otevírá se zde mimořádný prostor pro synergii mezi klasickým lázeňstvím a těmito místy – lázeňský host obvykle pobývá v regionu několik týdnů a vítá každou možnost zažít a vidět něco zajímavého.
Kostel sv. Jáchyma v Jáchymově |
Před nedávnem zaznamenal kraj úspěch v oblasti památkové péče. Tři výjimečné pamětihodnosti obdržely statut národní kulturní památky. Jakou váhu přikládáte této události a jak Karlovarský kraj obecně podporuje obnovu svých architektonických skvostů?
Ano, kulturními památkami se staly klášter premonstrátů v Teplé, středověký cínový Důl Jeroným v Čisté a Věž smrti – bývalá třídírna rudy jáchymovských uranových dolů. Každá z těchto památek má jinou hodnotu. Klášter je klasickou historickou kulturní památkou, která jako první halové trojlodí v Čechách představuje unikátní přechod mezi románským a raně gotickým slohem a je také ukázkou kontinuálního stavebního vývoje, který byl ukončen v podstatě až ve dvacátém století. Naproti tomu Důl Jeroným je spíše památkou technickou, která však také svým způsobem velice výstižně dokládá historii našeho regionu, který byl od starověku pověstný svým nerostným bohatstvím. Věž smrti je pak připomínkou nedávné historie, období nejtvrdší totality a jáchymovských lágrů, je tak spíše mementem a varováním před totalitou než skutečnou architektonickou památkou.
Jsem rád, že se Česká republika tímto způsobem přihlásila k tomuto historickému odkazu, jsou to bez diskuse památky, jejichž význam výrazně přesahuje hranice Karlovarského kraje. Karlovarský kraj mimoto sám ze svého rozpočtu vynakládá ročně okolo deseti milionů korun na obnovu dalších památek a památkově významných objektů na svém území.
Jakými směry pokračuje mezinárodní spolupráce kraje v oblasti cestovního ruchu? Logicky mě zajímá především Německo, nicméně budu rád, když se dotknete i dalších zemí světa.
Téma cestovního ruchu bylo i prvním tématem, které zajímalo ministerského předsedu svobodného státu Sasko profesora Georga Milbradta při jeho únorové návštěvě v Karlovarském kraji. I saská strana si uvědomuje význam mezinárodního letiště ve své blízkosti, které navíc využívá bonitní klientela ze vzdálenějších destinací, a měla by také zájem vytvářet nadregionální nabídku cestovního ruchu. Zde se zřetelně ukazuje, jak obrovskou příležitostí je dostupnost mezinárodní leteckou dopravou. Jestliže jsme na začátku roku 2004 přebírali letiště, které vykazovalo 25 tisíc odbavených cestujících za rok 2003, to stejné letiště odbavilo v loňském roce rekordních 64 tisíc cestujících. A věříme, že tento rekord bude také brzy a opakovaně překonán. Přitom nejde o to, že by dřívější či pravidelní návštěvníci regionu jednoduše přesedlali z automobilů na letadla – naopak, letiště přivádí do regionu zcela novou, v jistém smyslu globálnější klientelu. Hovoříme také o možnostech přeshraničních projektů, například v oblasti zimních sportů – věříme, že návštěvníka nebude v podstatě zajímat, na které straně česko-německé hranice se právě nachází, ale především velikost, nabídka a atraktivita celého areálu.
Karlovarský kraj navázal partnerské vztahy s oběma sousedícími spolkovými zeměmi – jak se Saskem, tak s Bavorskem. Mimořádně se však osvědčují také partnerství se vzdálenějšími regiony, které v současné době reprezentují hlavní město Ruské federace Moskva a Changping, městská část hlavního města Číny, Pekingu. Moskva a Rusko vůbec jsou pro lázeňství a cestovní ruch Karlovarského kraje již tradičním feederem. Pravidelné letecké linky létají mezi Karlovými Vary a Moskvou pětkrát týdně, do Sant Petěrburgu momentálně jednou týdně, jednáme o vytvoření linky do Samary. Roste také počet cestujících z Číny. Samozřejmě si uvědomujeme strategický význam letecké vazby do západní Evropy, a proto jednáme také s německými partnery o možnosti spojení mezi Karlovými Vary a Frankfurtem či Mnichovem. Uvědomujeme si, že klienti ze vzdálenějších destinací vstupují do Karlovarského kraje s vízem platným v celém Schengenském prostoru a že při svých delších pobytech budou mít zájem navštívit také další evropská města. Zde se také podle mého otevírá značný prostor pro cestovní kanceláře a tour-operátory: Drážďany, Vídeň, Frankfurt, Berlín nebo třeba Brusel – to vše jsou evropská velkoměsta vzdálená méně než hodinu letu od Karlových Varů.
Před nedávnem byla podepsána smlouva o poskytnutí příspěvku ve výši 93,5 milionu korun z rozpočtu Karlovarského kraje na investiční činnost města Karlovy Vary. Přiblížil byste čtenářům, k jakým účelům byly tyto investice uvolněny?
Dohoda mezi vedením města a kraje je taková, že tyto prostředky mají přispět k realizaci sportovně- kulturního a kongresového centra KV Arena. Je to projekt, který svým významem a dosahem přesahuje hranice města, je důležitou součástí infrastruktury služeb nejen Karlovarského kraje, ale má dokonce i nadregionální význam.
Ptal se Jan Pomykal
Foto: Karlovarský kraj a CzechTourism
