Vztah místních poplatků k výkonům cestovního ruchu a hotelnictví v Praze

V České republice existuje dle zákona č. 565/1990 Sb. osm druhů místních poplatků. Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a místní poplatek z ubytovací kapacity mají ve vztahu k výkonům cestovního ruchu a hotelnictví v České republice největší význam. Roční výnos z obou místních poplatků dosahuje téměř 515 mil. Kč.

Sazbu místních poplatků a další podrobnosti (splatnost, ohlašovací povinnost, osvobození atp.) stanovují obce v rámci své samostatné působnosti prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Zákon vymezuje některé případy a osoby, které jsou z placení poplatku vyloučeny, a v některých případech umožňuje obci stanovit vyhláškou nebo dohodou paušální poplatek. Řízení o poplatcích vede obecní úřad v přenesené působnosti.

Objem výběru místních poplatků na území České republiky a v hlavním městě Praze v letech 2000 a 2013 (v Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat Rozpočet obce (2014)

Poplatek z ubytovací kapacity platí ubytovatel a jeho maximální výše je 6 Kč za každé využité lůžko a den. Sazba tohoto poplatku se změnila od roku 1991 do současnosti dvakrát. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt lze vybírat v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu. Pro obec jej vybírá od hostů ubytovatel. Maximální sazba je 15 Kč za osobu a den. Poplatku nepodléhají případy, kdy je prokázán jiný účel ubytování než léčebný nebo rekreační. Od roku 1991 se sazba tohoto poplatku nezměnila (viz graf 1). Novela zákona z roku 2012 počítala se zdvojnásobením jeho sazby na 30 Kč, ale u této zákonné normy nebyl dokončen její legislativní proces z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v srpnu 2013.

Graf 1 – Změny maximálních sazeb místních poplatků z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt v letech 1991–2014

Zdroj: Vlastní zpracování (2014)

Z celkového počtu 6 242 obcí v České republice vybíralo v roce 2013 místní poplatek z ubytovací kapacity (UK) 1 442 obcí (23,1 %) a místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt (LRP) 907 obcí (14,5 %). U obou místních poplatků má z hlediska objemu peněžních prostředků dominantní postavení hlavní město Praha (viz tabulka 1).

Graf 2 – Vývoj výběru místního poplatku z ubytovací kapacity v letech 2000–2013, počet lůžek a čisté využití lůžek v hlavním městě Praze v letech 2000–2012

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ a Rozklikávací rozpočet obce (2014)

Hlavní město Praha se ve výběru obou místních poplatků vyskytuje vždy na prvním místě v celostátním srovnání. Za období let 2000–2013 vybralo hlavní město Praha z obou místních poplatků celkem 2,4 mld. Kč. Poplatek z ubytovací kapacity spolu s poplatkem za lázeňský nebo rekreační pobyt jsou přímými příjmy hlavního města Prahy z cestovního ruchu a 50 % z vybraných poplatků přechází do rozpočtu kapitoly Cestovní ruch, kde je využíváno pro podporu projektů a akcí cestovního ruchu a k propagaci města. Objem výběru místních poplatků je poměřován k čistému využití lůžek. Korelační koeficient se pohybuje pod hranicí 0,66. Jedná se tedy o přímou středně silnou závislost. Na základě koeficientu determinace můžeme zhodnotit, že výběr místního poplatku z ubytovací kapacity je vysvětlován ukazatelem čistého využití lůžek pouze ze 43 % (viz graf 2).

Graf 3 – Vývoj výběru místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt v letech 2000–2013 ve vztahu k vývoji počtu přenocování v hlavním městě Praze v letech 2000–2012

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ a Rozklikávací rozpočet obce (2014)

Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt se v hlavním městě Praze vybírá v jeho maximální výši 15 Kč/osoba/den (viz graf 3). Realizuje se tedy na základě vývoje počtu přenocování. Zde nabývá korelační koeficient hodnoty 0,94, což znamená velmi silnou přímou závislost, a koeficient determinace, neboli vysvětlení proměnné výběr místního poplatku proměnnou počet přenocování, je ve výši 89 %. Zbývajících 11 % lze přičíst skupinám osob osvobozených od platby tohoto poplatku, v Praze se bude jednat zejména o turisty, kteří v místě realizují služební cestu.

Hlavní město Praha vybere ročně z obou místních poplatků cca 250 mil. Kč, z nichž se cca 115 milionů Kč (méně než 50 %) vrací zpět do rozvoje cestovního ruchu. Tato skutečnost je terčem kritiky zejména ze strany podnikatelských subjektů. Městské části zase žádají Magistrát hl. m. Prahy, aby došlo ke změně vyhlášky a aby správu těchto poplatků vykonávaly městské části, protože dosud výnos zůstává plně v rozpočtu hlavního města. Městské části vykonávají správu poplatků vybraných v ubytovacích zařízeních s výjimkou hotelů s tím, že 50 % z vybraného poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt se odvádí do rozpočtu hlavního města Prahy a výnos poplatku z ubytovací kapacity zůstává v rozpočtu městských částí (za ubytovny, nikoliv za hotely).