Vznik nového lázeňského místa

Lázeňství v České republice bylo a je ovlivňováno celou řadou ekonomických, politických, legislativních, společenských a dalších faktorů. Tyto faktory vytvářely podmínky pro vznik a rozvoj, ale také zánik řady lázeňských míst.

K těm lázním, které zanikly nebo přerušily svou činnost v posledních desetiletích, patří například lázně v Bělovsi, Kyselce, Bílině atd. Na druhé straně lze sledovat permanentní úsilí o založení lázní nových či obnovu lázní dříve zaniklých. Po roce 1989 tak na území České republiky zahájily svou činnost například lázně v Klimkovicích (1994), Lednici (2007) nebo Klášterci nad Ohří (2010). Dodatek redakce: Přehled dnešních lázeňských míst v Česku shrnuje Kam a s čím do lázní v Česku.

Vznik nového lázeňského místa je zpravidla dlouhodobý proces. Základem pro vybudování přírodních léčebných lázní je především existence přírodního léčivého zdroje, a to konkrétně minerální vody, peloidu, plynu nebo vhodných klimatických podmínek. Specifikace přírodních léčivých zdrojů vychází přitom z legislativních podmínek daných především zákonem č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) a vyhláškou č. 423/2001 Sb. (vyhláška o zdrojích a lázních). 

Existence vhodného klimatu je jenom první předpoklad a krok ve složité administrativní proceduře vedoucí k založení nových klimatických lázní.

Některá známá horská střediska cestovního ruchu, jako jsou např. Velké Karlovice v Beskydech, projevila v posledních letech zájem etablovat se také jako tzv. klimatické lázně a využít k tomu vhodných klimatických podmínek, ve kterých se nacházejí. Klima představuje specifický přírodní zdroj, který je předpokladem pro využití klimatoterapie jako léčebné metody. Vyhláška č. 423/2001 Sb. v § 10 stanovuje, že přírodní léčebné lázně využívající klimatické podmínky pří­znivé k léčení musejí vykazovat tyto klimatické faktory:

• dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou), nebo
• šetřicí faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny), nebo
• kombinace dráždivých a šetřicích faktorů, řídký výskyt mlh, rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě.
   

Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť. Konkrétně pak výše zmíněná vyhláška č. 423/2001 Sb. stanovuje kvalitu ovzduší v přírodních léčebných lázních následovně:

• střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 µg/m³ za 24 hod. 500 µg/m³ za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2,
• střední hodnota oxidu siřičitého ne­překračuje 50 µg/m³ za 24 hod. a 200 µg/m³ za 30 min.,
• střední hodnota oxidů dusíku NOX ­nepřekračuje 100 µg/m³ za 24 hod., 200 µg/m³ za 30 min. a 50 µg/m³ za rok,
• v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,
• průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1 500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1 300 hodin v roce.
   

Dnes existuje v České republice jenom několik lázeňských míst, která jsou označována jako klimatické lázně (Jeseník, Karlova Studánka, Kynžvart, Kundratice). Vyhovět náročným požadavkům na kvalitu klimatu je totiž v současné době velmi obtížné. A existence vhodného klimatu je přitom jenom první předpoklad a krok ve složité administrativní proceduře vedoucí k založení nových klimatických lázní.

Foto: Shutterstock.com