Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Pracovníci cestovního ruchu diskutovali 5. února tohoto roku v Praze v Kongresovém centru České národní banky při konferenci na téma Perspektivy vzdělání pracovníků v cestovním ruchu, kterou uspořádala Vysoká škola obchodní se sídlem v Praze 1, Masná 13. Jednodenní konference se zúčastnili představitelé státní správy, vedoucí činitelé profesních sdružení, řídící pracovníci nejvýznamnějších cestovních kanceláří, zástupci škol zabývajících se vzděláváním pro oblast cestovního ruchu.

„Funkce cestovního ruchu v ekonomice a jeho nepopiratelný význam kulturně společenský nastoluje potřebu, aby byli pro tento sektor připravováni specializovaní odborníci nejen na úrovni středních, vyšších odborných škol, ale i škol vysokých,“ řekla v úvodním referátu rektorka VOŠ PhDr. Eva Kadaňová. Dále se zmínila o společenských faktorech, které ovlivňují cestovní ruch, a co z toho plyne pro vzdělanostní sféru.

K této problematice bylo předneseno dvanáct příspěvků, několik diskuzních, z nichž každý se věnoval některé sféře cestovního ruchu a otázkám vzdělávání v tomto oboru. Konference dala podnět k zamyšlení nad současnou realitou a dalším vývojem cestovního ruchu u nás, zejména po vstupu do Evropské unie. S tímto aktem je spojen nejeden problém. Například, jak zvyšovat kvalitu služeb? Řešení totiž spočívá na spolupráci mnoha nezávislých subjektů a jejich koordinaci, sledování a hodnocení kvality poskytovaných služeb, zajištění bezpečnosti turistů, atd. S těmito faktory úzce souvisí kvalita pracovníků pro pracovní výkon, ať už se jedná o práci v cestovní kanceláři, v ubytovacím či stravovacím zařízení, nebo v roli průvodcovské.

O trendech v cestovním ruchu hovořila Ing. Blanka Elfmarková, vrchní ředitelka pro sekci Cestovní ruch z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dle prognóz se v budoucnosti v cestovním ruchu mnoho změní, což se odrazí ve státní politice z hlediska přípravy a požadavků na kvalifikaci pracovníků cestovního ruchu. Vývoj ukazuje, že lidé budou chtít trávit dovolenou aktivněji než dosud, klesne poptávka po tradiční pobytové dovolené, zvýší se zájem o kratší pobyty, rozložené v průběhu roku. Preferována bude mobilita, dojde k návratu k jednoduchému trávení dovolené, k jeho aktivnější formě.

Náměstek primátora hlavního města RNDr. Igor Němec se podrobně zabýval situací v Praze, která přináší 70 % výnosů z cestovního ruchu v rámci ČR. Postavení Prahy mezi turistickými destinacemi je velmi významné, ale hlavní město má obrovské rezervy v kvalitě poskytování služeb. Nemá stanoveny jakékoliv kvalitativní ukazatele, takže turisté jsou často zklamáni úrovní služeb, které jsou nabízeny v neodpovídajících kategoriích. Magistrát chystá propagační kampaně vůči zahraničí, dále bude granty podporovat kulturní akce, konané mimo sezonu, a zejména usilovat o vytvoření image Prahy jako bezpečného města.

Svět o nás stále málo ví, konstatoval ve svém projevu generální ředitel Čedoku Ing. Miroslav Res. To je třeba změnit. K zviditelnění vůči zahraničí by přispělo uspořádání světového kongresu o cestovním ruchu v r. 2006, o nějž se usiluje. Naše největší cestovní kancelář má v personální politice jasno. Ve spolupráci s odbornými školami vyhledává nejlepší absolventy škol pro práci ve firmě, umožňuje odborné praxe studentům, absolventům pak může nabídnout zaměstnání, pokud splňují náročná kritéria: perfektní ovládnutí dvou cizích jazyků slovem i písmem, znalost informačních technologií, komunikativnost a psychická odolnost, časová flexibilita apod.

Cestovní ruch je největším zaměstnavatelem a exportérem, je velmi náchylný na negativní vlivy, hodnotil situaci Ing. Jaromír Beránek, ředitel analytické společnosti Mag Consulting. Cestovní ruch je dnes o kvalitě, bezpečnosti a ceně. V cestovním ruchu pracují jak vysoce kvalifikovaní pracovníci, tak lidé s nízkou kvalifikací. Kritický je stav v pojištění našich cestovních kanceláří, z existujících 1 090 je pojištěno jen 380.

O možnostech kvalifikačního růstu v cestovní kanceláři Firo-Tour hovořila PaedDr. Hana Rupertová. Upozornila na to, že absolventi škol nejsou dostatečně připraveni pro své povolání, musí se dále učit verbální i neverbální komunikaci a týmové práci. Dochází ke konfrontaci představ s praxí. Pro studenty by bylo přínosné ještě před nástupem do cestovní kanceláře vycestovat na praxi do zahraničí. Problém je také i při hledání práce. Absolvent má buď štěstí a je zaměstnán v ambiciózní firmě, nebo nastoupí do malé firmy a je rozčarován. Ve velkých firmách se zase velmi obtížně dostává do vyšších funkcích.

Obecnými otázkami vzdělávání se podrobně zabýval Prof. Vratislav Čapek z Vysoké školy obchodní. Jak vzdělávání na školách koresponduje s tím, co vyžaduje praxe? To je otázka, kterou je třeba analyzovat, posoudit metodologii a obsah výuky, neboť jde o nový vysokoškolský obor. Věnoval se rovněž kvalifikaci našich průvodců. Projekt, který vypracoval tým Vysoké školy obchodní, chápe průvodce jako odborně vzdělané pracovníky, kteří jsou schopni podat klientovi komplexní přehled o regionu s kulturně historickými a politickými souvislostmi.

V diskuzi se ještě hovořilo o dalších důležitých aspektech cestovního ruchu, mj. o kvalifikačních nárocích na pracovníky cestovních kanceláří, letecké dopravě jako současném fenoménu, marketingu v rurálním cestovním ruchu a agroturistice aj. Konference se pokusila odpovědět na otázky vzdělávání a kvalifikace, formulovat hlavní požadavky, které by měly být kladeny na pracovníky všech služeb cestovního ruchu a byla přípravou k širšímu mezinárodnímu setkání odborníků v roce 2005.

Vysoká škola obchodní jako iniciátor tohoto zasedání bude moci předložit mezinárodnímu fóru partnerských škol zemí Evropské unie propracovanější koncepci, která by ukázala, jakými cestami by se nadále mělo ubírat vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu.

Miroslava Moutelíková