Vysokorychlostní železniční tratě jako alternativa k letecké dopravě

Vysokorychlostní trať (VRT) charakterizuje její rychlostní limit, který je u nové tratě alespoň 250 km/h, samozřejmostí jsou rovněž mimoúrovňová křížení. Průkopníky výstavby VRT se stali v 60. letech 20. století Japonci. Podle Mezinárodní železniční unie je na světě v provozu téměř 37 000 km vysokorychlostních tratí a dalších 16 000 km je ve výstavbě. Velmocí ve výstavbě vysokorychlostní železniční sítě je Čína s téměř 24 000 km.

V Evropě je v provozu 8 300 km VRT a zhruba 2 700 km ve výstavbě, přičemž pro výstavbu VRT se používá standardní rozchod 1 435 mm. Řada rychlovlaků (např. ICE, TGV, AVE) je schopna dosáhnout, resp. překonat rychlost 300 km/h. Nespornou výhodou rychlovlaků je zkrácení jízdní doby. Na vzdálenostech do 600 kilometrů je železnice schopna konkurovat letecké dopravě. Takovými úseky jsou například Madrid–Barcelona, Paříž–Marseille, Paříž–Londýn, Milán–Řím, Moskva–Petrohrad nebo od 10. prosince 2017 nově otevřený úsek VRT v Německu, který významně zkrátí cestování mezi Berlínem a Mnichovem.

V sousedním Německu vyjely první vysokorychlostní vlaky ICE v roce 1991. Současná síť pro rychlovlaky čítá cca 1 500 km. Oproti Francii či Španělsku není v Německu vysokorychlostní železniční síť centralizována na hlavní město, ale propojuje navzájem nejvýznamnější sídla. Rychlost 300 km/h je dosahována pouze na úsecích Frankfurt nad Mohanem – Kolín nad Rýnem, Norimberk–Ingolstadt a od prosince i v navazujícím úseku Ebensfeld–Erfurt–Lipsko/Halle v rámci projektu VDE 8. Před výstavbou trvala jízdní doba vlakům mezi Mnichovem a Berlínem 8 hodin, nyní se zkrátí u spojů ICE Sprinter vzdálenost 623 km na 3.55 hodin. Z tohoto důvodu se od letošního prosince změní 35 procentům dálkových vlaků v Německu jízdní řády.

Pro vzájemné sdílení výhod rychlovlaků a letadel je nezbytné zavedení kolejové dopravy na významná letiště. V České republice patří mezi první zvažované projekty VRT výstavba úseků Praha–Drážďany a Praha–Brno s pokračováním do Ostravy. Jízdní doba z Prahy do Brna by se mohla zkrátit po dokončení výstavby VRT ze současných 157 minut na 60 minut. Určitě se tak ale nestane v následujícím čtvrtstoletí.

Foto: Shutterstock.com