|
Vedle architektonických skvostů je Vysočina obdařena překrásnou přírodou – krajina je protkána stovkami kilometrů značených turistických tras vedoucích přes malebné vesničky, lesy a louky. Region je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí a je často nazýván zeleným srdcem České republiky.
K romantickému rázu krajiny přispívají i řeky a vodní nádrže, které ocení jak surfaři, tak sportovní rybáři. Na své si přijdou také pěší turisté, cykloturisté i milovníci jízdy na koni. Pro ty všechny je připravena dobře značená síť stezek a cyklostezek. Přinášíme pár tipů na ty, které možná nejsou tak známé…
Mohelenská hadcová step
Dominanta Pacova – kostel na náměstí |
Pěším návštěvníkům můžeme například doporučit velkou raritu – mohelenskou hadcovou step. Ta patří k nejznámějším stepím na našem území. Rostliny a hmyz odtud studovala řada badatelů. Vzhledem k významu a zájmu je chráněna již od roku 1933. Přístup je sice možný jen po značených cestách, ale naučná stezka Vás provede celou lokalitou a po nejzajímavějších místech. Až 120 m vysoké svahy na pravém břehu nad meandrem řeky Jihlavy, nazývaným Čertův ocas, jsou po mnoha stránkách zvláštní.
Mohelenská hadcová (hadec = vzácná hornina) step představuje unikátní společenstvo hadcových skal. Některé rostliny, jako např. drobná kapradina podmrvka jižní, rostou u nás jen zde. Kavyly jsou nápadné svým stříbrným vzhledem. Jak pestré je společenstvo drobných živočichů, ukazuje příklad pavouků – bylo jich zde nalezeno 285 druhů, z toho 72 se na území České republiky našlo jen zde.
Naučná stezka začíná i končí na parkovišti jihozápadně od obce Mohelno, kde je možné zakoupit si tištěného průvodce. Přímo na začátku naučné stezky stojí mohyla z doby železné připomínající dřívější osídlení. Fakt, že tu lidé žili již od starší doby kamenné, dokládají nálezy pazourkových nástrojů. Naučná stezka má dvě varianty, jarní okruh se šesti zastávkami měří 3,3 km a trvá maximálně 2,5 hod. a podzimní okruh s pěti zastávkami měří 3 km a trvá 2 hodiny. Obě trasy jsou středně těžké, neboť na nich dochází ke značnému převýšení.
Pokud se do tohoto kraje dostanete v době, kdy jsou zoraná pole, dívejte se kolem sebe zvlášť pečlivě. Jste v oblasti, kde se nacházejí vltavíny. Na rozdíl od známých jihočeských, které jsou obvykle zelené, jsou moravské vltavíny většinou hnědé. Největší naději máte po dešti, kdy vysvitne slunce a vltavíny jsou nejnápadnější.
Přírodní park Třebíčsko
V okolí města Třebíč se nachází pozoruhodně utvářená krajina, pro kterou jsou charakteristické volně roztroušené balvany a menší skalky. Ty spolu s loukami, drobnými lesíky, remízky a rybníky vytvářejí malebný a nezaměnitelný ráz této krajiny. Tato oblast je charakteristická rozptýlenými žulosyenitovými ostrůvky a balvanovitými útvary. Geologickým podkladem oblasti je Třebíčský masiv tvořený hlubinnými magmatity žulového až syenitového charakteru. Ráz krajiny je především kulturní s místy zachovalými pozůstatky původní vegetace. Celou cestu do obce Nárameč půjdeme velmi mírně se vlnící krajinou, přesně v duchu výše uvedené charakteristiky, kdy budeme za každou zatáčkou objevovat stále nové a nové variace krajinek na téma balvany, remízky, louky a pole.
Okolí Dalešické přehrady
Pro výlet z Hartvíkovic k Dalešické přehradě je ideální zvolit léto, neboť zde se můžete vykoupat. Koupání však není tím jediným, co vám může přehrada nabídnout. Jsou to především strhující scenérie, které potěší každého milovníka přírody. Klidná vodní hladina je ze všech stran sevřena strmými skalními srázy, kterým dominuje Wilsonova skála. Skaliska prorůstají nádherné smíšené lesy tvořené hlavně duby a borovicemi. Nejkrásnější výhledy vám samozřejmě nabídne vyhlídka z Wilsonovy skály, která před zatopením padala do hloubky více než 90 m (nyní 40 m). Není se tedy co divit, že takové strategické místo bylo často vyhledáváno našimi předky jako přirozená pevnost, a to jak ve středověku (hrádek Kufštejn), tak v dobách prehistorických. Od skály pokračujeme dále po vyhlídkovém okruhu po žluté až se po 1,7 km vrátíme zpět do Hartvíkovic.
V samotných Dalešicích můžeme navštívit rozsáhlý, ale v současnosti nepřístupný barokní zámek, kostel sv. Petra a Pavla a Dalešický pivovar, ve kterém byl natáčen slavný film Postřižiny (1980). Dnes je v něm Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Pivo se tu již vaří moderní technologií, ale je zachována část původního zařízení na výrobu piva z 19. a počátku 20. století. Mezi zajímavé exponáty patří například funkční parní stroj.
Naučná stezka věnovaná mravencům
Takovým unikátem v České republice i v celé střední Evropě se mohou pochlubit ochránci přírody z Velkomeziříčska. Stezka prochází přírodní památkou Šebeň, která se nachází na katastru obce Dobrá Voda u Křižanova. Na tříkilometrové trase po lesních cestách potkáte mraveniště téměř na každém kroku. Na dvanácti informačních panelech se návštěvníci dočtou zajímavosti z mravenčí říše – čím se živí, jak se rozmnožují, anebo také to, že v mraveništi, které dokážou postavit třeba za půl roku, jich žijí miliony. Proč se tak četné kolonie mravenců nacházejí právě v chráněném území Šebeň, to zatím ochranáři zkoumají.
Cyklovýlet za historií i krásou Pacovska
Trasa vede z historické obce Nová Cerekev poetickou krajinou k zachovalému hradu Kámen, přes louky a lesy do města Pacov a malebnou venkovskou krajinou protkanou malými vesničkami je možno se vrátit zpět do Cerekve.
Výchozí bod je Nová Cerekev, kde si můžeme prohlédnout pěkný kostel, velkou synagogu postavenou v orientální maurském slohu v pol. 19. stol. a opravený židovský hřbitov založený v druhé pol. 17. stol. Vyrazíme po zelené směr Moraveč, k opuštěné usedlosti Žlíbek, kde opustíme zelenou značku a odbočíme vpravo směr Dobrá Voda a Kámen. Za chvíli jízdy již uvidíme majestátně se tyčící hrad Kámen. Poprvé je zmiňován již v roce 1222. Je postaven na obrovském žulovém skalisku a obklopuje ho park s rozsáhlým alpinem. Na hradě je umístěna unikátní expozice jednostopých motorových vozidel. Z obce Kámen pokračujeme po červené směr Pacov. Cesta vede po pěkných polních a lesních cestách. Od nádraží v Pacově vystoupáme až k historickému náměstí, které je součástí městské památkové zóny. Náměstí dominuje gotický kostel sv. archanděla Michaela. V budově zámku, který na krátkou dobu přebudovali bosí karmelitáni na klášter, se narodil básník Antonín Sova. Zámek prochází v současné době rekonstrukcí.
Text: -GoGo-
Foto: město Pacov