Od poloviny srpna do konce září loňského roku probíhal na stránkách www.ceskojede.cz  první národní cyklo a in-line průzkum, kterého se zúčastnilo téměř pět tisíc cyklistů, bikerů a in-line bruslařů. Česká republika tak konečně získala důležitá čísla o tom, jak se cykloturisté, terénní cyklisté a in-line bruslaři chovají, jak v současné době jezdí a jak by jezdit chtěli. Zadavatelem průzkumu byla agentura CzechTourism.

„Přestože byl dotazník relativně dlouhý a jeho vyplnění trvalo asi 15–20 minut, potřebných tisíc vyplněných dotazníků jsme získali díky spolupráci s partnerskými servery už během tří dní,“ říká Renata Šedová, která průzkum iniciovala a řídila. Výsledný počet vyplněných dotazníků tak umožnil dostatečně kvalitně zmapovat i podskupinu bikerů a in-line bruslařů. Dodejme, že partnery průzkumu byly také server CZeCOT.com a časopis COT business prostřednictvím svých webových stránek www.cot.cz.

Průzkum se zaměřil na aktivnější část populace, která provozuje cykloturistiku či vyjíždí na terénní a in-line stezky pravidelně. K oslovení této skupiny využil realizační tým internet, který, jak vyplynulo z předchozích výzkumů, dnes používá jako komunikační nástroj většina cyklistů. „Výzkum potvrdil závěry letošního šetření, ke kterým došel také monitoring domácího cestovního ruchu. V posledních letech narůstá obliba cykloturistiky, v současné době je důležitým segmentem cestovního ruchu. Hlavním zdrojem, kde si návštěvníci regionů hledají informace, je přitom internet,“ říká Mojmír Mikula, ředitel Odboru výzkumů, trendů a inovací agentury CzechTourism. Průzkum ukázal, že hlavní cílová skupina aktivních cykloturistů věkovým rozložením ve velké míře kopíruje běžnou populaci České republiky, tedy že na kole na výlety jezdí cyklisté všech věkových kategorií.

„Cyklistů je u nás téměř pět milionů, z nich je těch aktivních rekreačních přes jeden milion, a představují tak důležitý segment domácího cestovního ruchu,“ uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism, která průzkum zadala a s přispěním ministerstva dopravy financovala.

Bikeři, tedy ti, co při jízdě na kole vyhledávají terénní stezky, tvoří oproti cykloturistům jen menší část naší cyklistické populace. Celkem čtvrtina českých cykloturistů jezdí také na kolečkových bruslích. To jsou čísla, která ukazují, že cyklistika i in-line bruslení jsou velice oblíbené rekreační aktivity, a Česká republika tak tvoří významný trh v rámci této oblasti i v Evropě.

Přestože zástupci všech tří cílových skupin (tedy cykloturisté, bikeři a in-line bruslaři) vyjíždějí na výlety nejčastěji osamoceně, in-line bruslení a cykloturistika jsou ve velké míře i společenskou záležitostí. Češi na kole jezdí často ve skupinách s rodinou nebo přáteli a rádi přitom poznávají zajímavá místa. Aktivní cykloturisté by přitom chtěli jezdit ve stejné míře jak po málo frekventovaných komunikacích (44 %), tak po cestách mimo ně (48 %). Z výsledků průzkumu vyplývá jasný trend ústupu od používání papírových map ve prospěch zájmu o elektronické GPS navigace. Cykloturisté požadují více infotabulí a kvalitní značení v terénu.

„Pro nás to bude znamenat, že dotační programy by měly také klást větší důraz na doplňkovou infra­strukturu v terénu a také působit na všechny zodpovědně subjekty, aby pravidelně udržovaly cyklistické značení,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.

Čeští aktivní terénní cyklisté by nejraději bezkonfliktně jezdili po stávajících pěších turistických trasách (66 %) a po úředně povolených a v terénu oficiálně vyznačených přírodních terénních cestách a stezkách. „Budeme muset tuto situaci řešit a to jak s Klubem českých turistů, tak s Českou Mountainbikovou Asociací, která terénní cyklisty sdružuje,“ říká Jaroslav Martinek.

Zatímco u aktivních cyklistů, a to jak cykloturistů, tak terénních cyklistů (bikerů), převažují muži, u aktivních in-line bruslařů je rozdělení mezi pohlavími přibližně vyrovnané. In-line bruslaři přitom žijí hlavně ve větších městech, kde mají vhodnou infrastrukturu. Většina z nich (90 %) si jde zajezdit na kolečkových bruslích jen na 1–2 hodiny, což může souviset s tím, že často jezdí jen po oválech, přestože většina z nich (80 %) by si přála jezdit raději po stezkách v přírodě. V tom jim nejvíce brání nekvalitní povrch (76 %) a neuklizené stezky (53 %). „Jen se nám potvrdilo, jak důležité jsou pro bruslaře kvalitní povrch i čistění stezek,“ říká vedoucí průzkumu Renata Šedová.

V oblíbenosti zahraničních destinací mezi českými aktivními cyklisty převažují destinace v kratší dojezdové vzdálenosti, ale se silným marketingem. České cykloturisty láká hlavně Dunajská a Labská stezka nebo cyklistika na Slovensku či v okolí italského jezera Lago di Garda. „Marketing dálkových stezek a důležitých cyklodestinací v tomto případě hraje důležitou roli,“ říká odborník na cyk­loturistiku z Nadace Partnerství Daniel Mourek. Stejné faktory hrají roli i při výběru domácích destinací. Na špičce žebříčku tak figurují Šumava a jižní Čechy, mezi nejoblíbenější cyklistické produkty patří Moravské vinařské stezky a Vltavská stezka.

Kola a jejich výbava, oblíbené destinace

Další výsledky Prvního národního cyklo a in-line průzkumu byly zveřejněny na listopadovém veletrhu BIKE Brno a na konferenci Fórum cestovního ruchu pořádané v listopadu agenturou CzechTourism v Pardubicích. Tentokrát se realizační tým průzkumu zaměřil na používání kol a jejich výbavu, na oblíbené destinace cyklistů, bikerů a in-line bruslařů.

Nejčastějším typem kol v domácnostech aktivních cykloturistů a bikerů jsou horská kola, která vlastní 64 % z nich. Horské kolo má i třetina lidí, kteří jezdí výhradně po zpevněných cestách. I když se výzkum zaměřil pouze na aktivní cyklisty, tato čísla odpovídají podílu jednotlivých prodávaných kol na českém trhu, který se zásadně liší od podílu v jiných cyklisticky vyspělých evropských státech. Zatímco u nás převažují při prodeji horská kola, v Německu nebo Dánsku jsou to kola městská.
Tachometr (75 %) a ochranná přilba (80 %) jsou běžnými doplňky při jízdě na kole.

K nošení cyklistické helmy přistupují všechny věkové skupiny podobně – u teenagerů ve věku ­15–19 let dosahuje 88 % (u nás je do 18 let povinná), u ostatních okolo 80 %, což je zřejmě především důsledek osvěty. Přilbu častěji používají cyklisté, kteří jezdí výhradně po terénních stezkách (93 %) v porovnání s cykloturisty, kteří se drží převážně zpevněného povrchu (72 %). Přilba, stejně jako tachometr a GPS, jsou také častěji doplňky horského kola v porovnání s jinými typy kol. Jen necelá desetina používá reflexní vestu (7 %), zpětné zrcátko zhruba 3 % aktivních cyklistů nebo bikerů.

Tab. 1: Oblíbené cykloregiony ČR

Přestože zástupci všech tří cílových skupin (tedy cykloturisté, bikeři a in-line bruslaři) vyjíždějí na výlety nejčastěji osamoceně a vychutnávají si požitek ze samotné jízdy, in-line bruslení a cykloturistika jsou ve velké míře i společenskou záležitostí. Při jízdě na kole Češi oceňují nejvíce krásnou přírodu. Navštěvují zejména přírodní zajímavosti, jako jsou jeskyně, vyhlídky, rozhledny, skalní útvary apod. Při jízdách s celou rodinou bývá důležitá také návštěva koupaliště, hřiště, lanového centra a podobně. „Je to potenciál, který se musíme naučit mnohem lépe využít,“ uvádí národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. „Schází nám propracovaný národní cyk­listický marketing, jako nabízí Švýcarsko a jeho SchweizMobil,“ dodává Jaroslav Martinek.

Bruslaři pod lupou

Podíl in-line bruslařů je vyšší ve velkých městech, kde mají lepší podmínky k bruslení.

V porovnání s jízdou na kole se za výlety na in-line bruslích příliš necestuje, bruslaři se častěji drží v blízkosti svého bydliště (31 %), kde se dají podnikat kratší vyjížďky v trvání 1–2 hodin. Zhruba polovina bruslařů (51 %) považuje pro delší výlet za ideální vzdálenost 20–50 km, v současné době bruslařům komplikuje jízdu hlavně nekvalitní povrch (76 %) a neuklizené stezky (53 %).

Tab. 2: TOP in-line stezky

Bruslařům, kteří podnikají delší výlety, častěji vadila také přelidněnost na stezce či nevyřešené průjezdy obcemi a areály. „Současná nabídka terénů pro in-line bruslení v České republice v mnohém neodpovídá očekáváním in-line bruslařů, jsou zde opravdu velké rezervy,“ říká Renata Šedová, které průzkum iniciovala a řídí. Bruslení je také výrazně sezonní záležitost – 71 % aktivních bruslařů vyráží pouze v hlavní sezoně v období duben–září. Ve výbavě bruslařů naprosto převažují in-line brusle (97 %), speciality jako jsou kolečkové lyže (3 %) nebo terénní skike (1 %) jsou v menšině. Zhruba polovina aktivních bruslařů používá chrániče (51 %), o něco méně oblíbená je ochranná přilba (40 %). „Je zarážející, že tolik bruslařů jezdí bez ochranné přílby a chráničů, když zranění jsou díky častému pádu na tvrdý asfalt tak těžká,“ dodává Renata Šedová.