V rámci odborného programu se 10. 1. na veletrhu GO a REGIONTOUR uskutečnil seminář pod názvem Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu ke zmírnění společensko-ekonomických disparit. V historii veletrhů cestovního ruchu byly tak poprvé prezentovány aktuální výsledky ze současného výzkumu v cestovním ruchu.
Hlavním účastníkem byla Vysoká škola hotelová, která uspěla ve veřejné soutěži Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a v současné době řeší tým odborníků projekt zaměřený na řešení prohlubujících se regionálních disparit. V předsednictvu semináře zasedli prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., prorektor Vysoké školy hotelové, a Ing. Antonín Franke, CSc., vedoucí Výzkumného centra této školy. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky zastupovala Ing. Daniela Zachystalová, za BVV byl přítomen ředitel projektů GO a REGIONTOUR Ing. Miloň Mlčák a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky reprezentovala jeho prezidentka Ing. Helena Pískovská. Všichni přítomní obdrželi zvláštní monotematické číslo časopisu VŠH pro vědu a informace Czech Hospitality and Tourism Papers, tentokrát vydané k datu semináře, které se věnuje dosavadním výsledkům řešitelského týmu.
Základní informace o výzkumném projektu přednesl prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., který se v úvodu krátce zabýval historickým vývojem výzkumu cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu představuje nejen oblast zajímavou pro naše občany při jejich výjezdech, ale z hlediska ekonomického významnou oblast národního hospodářství. Celkový přínos cestovního ruchu je obecně hodnocen velice pozitivně. Přesto však jsou v jednotlivých regionech dosahovány výsledky značně rozdílné. Vysoká škola hotelová úspěšně obhájila projekt vyhlášený MMR ČR pro léta 2005–2006 „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v České republice se zvláštním zřetelem na kraje“. Dosažené výsledky byly publikovány ve zvláštním čísle časopisu VŠH pro vědu a informace Czech Hospitality and Tourism Papers v červnu 2007 a pomohly k utřídění problematiky a k dalšímu zaměření výzkumu. Aktuálnost problematiky výzkumu cestovního ruchu dosvědčuje nedávno schválená „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013“.
Nerovnoměrnost realizace dalšího rozvoje cestovního ruchu podle jednotlivých krajů a regionů je významným problémem. Proto je třeba velmi kladně hodnotit zadání další veřejné soutěže vrámci programu výzkumu a vývoje „Výzkum pro řešení regionálních disparit“ vyhlášené MMR ČR v podprogramu č. 2 Cestovní ruch v roce 2006 k problematice domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu může vytvářet či udržovat pracovní příležitosti i v oblastech, kde dochází k úbytku průmyslu či venkovské produkce, cestovní ruch může napomáhat diverzifikaci ekonomických činností ve venkovském prostoru – řešit tak překonávání strukturálních změn a regionálních disparit.
Společné foto týmu VŠH (zleva) – Ing. Karel Nejdl, CSc., prorektor VŠH, Ing. Pavel Attl, Ph.D., prorektor VŠH, Ing. Antonín Franke, CSc., vedoucí Výzkumného centra VŠH, doc. Ing. Štěpán Müller, CSc., rektor VŠH, prof. Ing. Lenka Pražská, CSc., předsedkyně redakční rady časopisu VŠH pro vědu a informace Czech Hospitality and Tourism Papers, prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., prorektor VŠH, Bc. Petr Studnička, spolupracovník Výzkumného centra VŠH
Vysoká škola hotelová získala v uplynulém roce čtyřletý úkol, který má disparity v jednotlivých regionech řešit. První metodicky základní otázkou bylo v souladu se zadáním projektu zpracovat návrh na definování pojmu „oblast vhodná pro cestovní ruch“, a to jako model, z kterého vycházejí postupy prací včetně návrhu kvalitativních indikátorů k provedení analýz oblastí vhodných pro uplatňování rozvoje domácího, resp. příjezdového zahraničního cestovního ruchu ke zmírňování společensko-ekonomických disparit v krajích ČR. Šlo o teoretickou otázku, avšak s výrazným praktickým dopadem, jehož výsledkem jsou návrhy konkrétních opatření pro zlepšení situace v jednotlivých oblastech a regionech. Pod pojmem řešení disparit v ekonomickém, sociálním a ekologickém rozvoji jde o vytypování oblastí s pomocí Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR zpracované týmem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně: ta může být s různými předpoklady – přírodní, ostatní, jejich kombinace, resp. oblasti v současnosti bez předpokladů anebo s různým zaměřením problematiky– vysoká nezaměstnanost, příhraniční oblast, venkovská krajina, lázeňství, hory, historie, revitalizace životního prostředí, chráněné krajinné oblasti, význačná kulturní památka, výjimečná atraktivita.
Oblast I. disponuje převažujícími přírodními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu doplněnými ostatními předpoklady. Taková oblast má předpoklady pro rozvinutou, dlouhodobější – z hlediska počtu dnů – návštěvnost jak v domácím, tak v příjezdovém zahraničním cestovním ruchu podle kvality a konkurenceschopnosti těchto předpokladů na domácím, resp. zahraničním trhu cestovního ruchu.
Oblast II. je v opačném gardu k oblasti I. Nedisponuje sice přírodními předpoklady, ale kvalitními ostatními předpoklady, kterými se stává na trhu cestovního ruchu zajímavou a tak konkurenceschopnou. Tyto předpoklady však mohou pouze v omezené míře vyvolávat dlouhodobější pobyt, a to především návštěvníků specializovaných na určitý druh cestovního ruchu.
Oblast III. je bez obou druhů předpokladů, ale lze v ní vybudovat některé ostatní předpoklady. Podle jejich kvality a komplexnosti služeb tak mohou stimulovat poptávku návštěvníků jak v domácím, tak i v zahraničním cestovním ruchu (např. formou cílené a propagací podporované diverzifikace z oblastí I., zřejmě však s kratší dobou návštěvnosti, resp. pobytu).
Průzkumy a anketní šetření s pomocí studentů tří vysokých škol (VŠH, MU Brno a UHK) proběhly v hlavní letní sezoně v těchto oblastech a místech: Mostecko, Klášterec nad Ohří, Českokrumlovsko, Rakovnicko a Křivoklátsko. V zimních měsících budou doplněny o vybrané horské oblasti. Ve spolupráci s Univerzitou Mateja Bela v Banské Bystrici byl zpracován vzorový pilotní projekt okresu Kežmarok, ve kterém jsou závažné problémy se zaměstnaností přesto, že leží v těsné blízkosti nejdůležitějšího regionu cestovního ruchu na Slovensku – Vysokých Tater. Ve vztahu k výjimečně dobrým podmínkám v ČR byl zpracován pilotní projekt a SWOT analýza rekreačního rybolovu v ČR.
Jedno z dalších významných témat, jehož řešení bylo v rámci probíhajícího výzkumu zahájeno s pomocí agentury CzechTourism, jejíž zástupce je aktivním členem řešitelského týmu, je včasná znalost nových tendencí v rozvoji zahraničního cestovního ruchu v EU včetně vytváření destinace Evropa na světovém trhu cestovního ruchu. Cestovní ruch spěje k individualismu, pozvolna slábne využívání služeb cestovních kanceláří a cestovních agentur. Jde zejména osegment účastníků cestovního ruchu do cca 33 let, kteří si s pomocí moderních komunikačních systémů a webových aplikací vytvářejí vlastní představy o využití volného času a “šijí“ si dovolenou na míru. Tato skutečnost je již zřejmá na současném trhu cestovního ruchu v USA, ale pozvolna proniká i do Evropy, např. do Anglie. O to významnější je připravenost webových aplikací usnadňujících přístup a získávání relevantních informací o teritoriu, regionu, či dané destinaci, což v konečném důsledku může významně přispívat ke zmírnění, či dokonce k odstraňování existujících regionálních disparit.
Mezi aktuální a relativně nové trendy v odvětví cestovního ruchu v mezinárodním měřítku lze zařadit: low cost airlines, zvyšující se frekvence cest, zkracující se průměrná doba pobytu účastníků cestovního ruchu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, obliba tzv. short breaks, city breaks, posun tzv. short parties více na východ Evropy, využití potenciálu emerging markets (Čína, Latinská Amerika apod.), spolupráce, partnerství, princip PPP (public private partnership), význam dopravní infrastruktury jako nutné konkurenční podmínky vytvářející možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci, poptávka určující nabídku – spotřebitel stojí v centru všeho dění, novinky webových aplikací.
Řešitelský tým projektu bude v letošním roce zpracovávat dva konkrétní a praxí využitelné vzorové modely: 1) model opatření k rozvoji domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vhodných oblastech vybraných regionů ČR ve vztahu k současné struktuře takto vymezeného cestovního ruchu. Souběžně bude provedena analýza stavu ubytovacích a ostatních komplementárních služeb v těchto oblastech. Pomocí dalších anketních šetření a terénního průzkumu budou formulovány zjištěné nedostatky. Výsledky budou zobecněny ve vzorovém modelu postupů ke zvýšení společensko-ekonomické výtěžnosti vhodných oblastí cestovním ruchem. 2) model kvantifikace ekonomického efektu investic do rozvoje ubytovacích a ostatních komplementárních služeb cestovního ruchu. Výsledkem této činnosti budou i vzorové postupy propočtů návratnosti investic do základny služeb ve vhodné oblasti pro rozvoj cestovního ruchu. Zejména půjde o strukturu těchto investic, multiplikační efekty indukovaných investic ve vztahu k domácímu a příjezdovému zahraničnímu cestovnímu ruchu, vliv tohoto rozvoje na terciární sektor, budování infrastruktury a ekonomický efekt zvyšování zaměstnanosti.
Text: Ing. Antonín Franke, CSc., vedoucí Výzkumného centra VŠH, prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., prorektor VŠH, Vlasta Holéciová
Jak se staví český sektor ubytování k inovacím? Jaké příležitosti a hrozby v nich spatřuje pro své budoucí podnikání? Jak moc a v jakých konkrétních oblastech hodlají čeští hoteliéři investovat do inovací a co si od toho v dnešní době plné nejistot...
Na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) řešili odborníci z praxe i aplikační sféry krizová řešení pro cestovní ruch. Nápady a nástroje k řešení dopadů restrikcí kvůli pandemii covid-19, ale i nepřímých dopadů současné války na Ukrajině na cestovní ruch v České...
V Česku je aktuálně realizováno několik vzdělávacích projektů zaměřených mimo jiných na obory hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu, které jsou vhodné pro různé stupně vzdělávací soustavy.
