Cestovní ruch je kvůli pandemii COVID-19 prakticky paralyzovaným odvětvím. V důsledku uzavření hranic a stále se měnících podmínek pro vstup do jednotlivých zemí a návrat z nich patří mezi postižené subjekty cestovní kanceláře. Pomoci jim měl mj. zákon známý jako Lex voucher. Vnímají to tak doopravdy? To zjišťoval průzkum Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jako součást pomoci zasaženým cestovním kancelářím v České republice byl na základě informace EU z 19. 3. 2020 ke Směrnici o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách (2015/2302) přijat dne 24. 4. 2020 zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, známý pod pojmem Lex voucher. Podle tohoto zákona mohou cestovní kanceláře na stornované zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. do 31. 8. 2020 klientům (vyjma chráněných/ohrožených skupin) vydávat vouchery na budoucí zájezdy místo vracení finančních částek. Vouchery potom mohou klienti uplatnit až do 31. 8. 2021. Pokud je do této doby neuplatní, mají klienti nárok na vrácení peněz do 14 dní, tj. do 14. 9. 2021. Kolem tohoto zákona vzniklo mnoho komentářů/článků zaměřených na ochranu a řešení situace klientů, nikdo se však příliš nezabýval dopady na samotné cestovní kanceláře.
Autorky tohoto příspěvku provedly v červnu (4.–24. 6. 2020) pilotní průzkum u cestovních kanceláří, zaměřený na to, zda vouchery vnímají jako pomoc, nebo si uvědomují i určitá rizika s nimi spojená. Jednoduchý dotazník se sedmi otázkami byl zaslán 294 cestovním kancelářím, vybraným ze seznamu členů obou asociací (ACK ČR a AČCKA), které se zaměřují především na výjezdový cestovní ruch. Na dotazník odpovědělo celkem 44 cestovních kanceláří (tj. 15 % z dotazovaných), a to především malých a středních (OSVČ a s. r. o.). Jejich zaměření bylo různé – od zájezdů k moři (charterové s all inclusive programy) přes zájezdy do ostatních evropských i mimoevropských zemí až po školní zájezdy. Odpovědi byly podrobeny kvalitativní analýze. Jak cestovní kanceláře hodnotí Lex voucher jako pomoc, ukazuje graf.
Většina cestovních kanceláří hodnotila vouchery jako efektivní pomoc, 25 % se domnívalo, že jsou špatně nastavené a efektivní pomocí podnikání cestovních kanceláří nejsou. Pokud jde o připomínky, byly následující: zákon přišel pozdě (1), pouze posouvá problém, nepřináší řešení (2), zákazníci mu nerozumějí, dožadují se věcí, na které nemají nárok (3), text a aplikace do praxe jsou komplikované (4), neřeší otázku letenek na pravidelných letech (5), obsahuje příliš mnoho výjimek (6). Pouze 22,7 % se vyjádřilo, že aplikuje vouchery striktně dle zákona, 70,5 % přistupuje k zákazníkům individuálně, poskytuje výjimky nad rámec zákona a nabízí své vlastní vouchery s bonusy. Jako důvody uváděly dobré vztahy se zákazníky, budování důvěry díky individuálnímu přístupu a respektování individuálních potřeb zákazníků. Cestovní kanceláře vyjadřovaly víru, že spokojený zákazník se vrátí dobrovolně díky dobrým zkušenostem a perfektnímu produktu, a ne proto, že bude muset využít voucher. Přestože cestovní kanceláře hodnotily vouchery jako pomoc, daly by přednost tomu, kdyby (díky bilaterálním vládním jednáním) dostaly zpět předplatby z určitých destinací/zemí.
Graf – Názory cestovních kanceláří na vouchery
Zdroj: Pilotní průzkum VŠE
Dvě třetiny dotazovaných cestovních kanceláří (66,6 %) vidí v souvislosti s vouchery určité problémy, jako jsou: platnost voucherů a jejich proplácení, budoucí cash flow, riziko, že se zvýší v budoucnu ceny hotelů/služeb v resortech a nebudou schopné poskytnout slíbený standard za hodnotu voucheru (kvůli inflaci, vyšším nákladům na bezpečnost/hygienu…), platnost pojištění a jeho uzavírání na další rok (2021). Podle zákona jsou vouchery kryty pojištěním jako samotné zájezdy. Dotazované cestovní kanceláře tak nevidí ve voucherech riziko pro klienty. Podobná opatření jako Lex voucher přijalo dalších 11 zemí EU a např. ve Velké Británii už vláda odsouhlasila garanci proplacení voucherů v případě úpadku cestovních kanceláří v roce 2021.
Pilotní průzkum byl doplněn v červenci (28. a 29. 7. 2020) o rozhovory se zástupci velkých a středních cestovních kanceláří. Zajímavé bylo celkové hodnocení situace cestovních kanceláří (celkový počet CK k 4. 6. 2020 dle seznamu MMR ČR byl 787 subjektů), které je závislé na specializaci a velikosti. Jako nejohroženější vycházejí cestovní kanceláře pořádající školní zájezdy. Malé a střední cestovní kanceláře v průzkumu se vyjadřovaly, že situaci zvládnou a že velké by mohly mít problémy. Velké cestovní kanceláře se vyjadřovaly přesně obráceně. Vzorek nebyl úplně reprezentativní, nelze z toho vyvozovat žádné závěry, ale odpovědi do určité míry vyjadřovaly sebedůvěru cestovních kanceláří a důvěru v trh jako takový. Všechny dotazované cestovní kanceláře k datu tohoto příspěvku na trhu cestovního ruchu stále fungují a jsou na seznamu MMR ČR (k 15. 8. 2020 – 781 subjektů). Velké cestovní kanceláře vyjadřovaly obavy trochu jiného rázu – časová a personální náročnost administrativy kolem voucherů, netrpěliví klienti obávající se o své peníze, medializace problému apod.
Výsledky pilotního průzkumu byly vesměs optimistické, a to i přes vysoké odhady propadu tržeb (od 50 po 90 %). Většina dotazovaných očekává počet krachujících cestovních kanceláří kolem 5–15 % (výjimečně se objevily odpovědi 30–40 %). Dotazované cestovní kanceláře vyjadřovaly důvěru v přežití a částečné nastartování letní sezony 2020. V období výzkumu však cestovní kanceláře nepředpokládaly, že COVID-19 bude pokračovat i v letním období, že přijímající země významné pro výjezdový cestovní ruch budou měnit pravidla pro vstup/výstup a že některé země své hranice neotevřou vůbec (např. USA, Austrálie) nebo zůstanou na listině rizikových zemí (např. Egypt), a to i v některých případech nízkého výskytu případů nemoci COVID-19 (např. Thajsko, Seychely).
Každý rok touto dobou se letecké společnosti předhánějí v představování novinek svých zimních letových řádů, jež začínají platit na konci října. Letos však naši redaktoři ve svých e-mailových schránkách zprávy tohoto typu lovili marně. Ono totiž...
Sociální cestovní ruch je jednou z priorit rozvoje cestovního ruchu v Evropské unii. Navíc je po mnoho desetiletí budován a rozvíjen v mnoha turisticky vyspělých státech Evropy (např. Švýcarsko, Francie). V těchto zemích existují funkční systémy podpory sociálního cestovního ruchu...
Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.