Vnímání krajiny Lednicko–valtického areálu

Lednicko–valtický areál je v České republice unikátní rozsáhlostí území komponované krajiny (přes 283 km2), kombinující vysoce uspořádané prvky květinové zahrady a parku se sousošími a udržovanými cestičkami (viz Obr. 8 a Obr. 11), romantizující stavby (viz Obr. 10) často s návratem do antické minulosti (viz Obr. 7), zákoutí s jezírky lákající k posezení či jen klidné procházce (viz Obr. 3, Obr. 4), daleké výhledy s dominantní stavbou ve středu výhledu (viz Obr. 2), vůni exotiky uzavřenou stěnami skleníku (viz Obr. 6) i pseudodivoké scenérie (viz Obr. 16 a Obr. 17).

Obr. 1. Zámecký park v Lednici

 

Obr. 2. Výhled od Minaretu k lednickému zámku

Návštěvníci byli nad sadou fotografií, které zachytily co nejúplněji různost krajinných scenérií Lednicko–valtického areálu, dotazováni na své preference, dojmy, pocity a důvody pozitivního hodnocení. Dotazování návštěvníků probíhalo na zámcích Lednice a v jeho okolí, na zámku Valtice a na náměstí ve Valticích.

Preference podle průměrného hodnocení scenérií

Na rozdíl od dalších oblastí ČR nevykazuje nejlépe hodnocená scenérie krajiny Lednicko–valtického areálu podle průměrného hodnocení scenérií výraznější odstup v průměrném hodnocení v porovnání s dalšími scenériemi. Touto scenérií, která je i nejčastěji vybírána mezi nejlepší scenérie, je Zámecký park v Lednici (viz Obr. 1) s průměrným hodnocením 4,25 na pětibodové škále (1 nejhorší, 5 nejlepší hodnocení). Podle návštěvníků je dominantou scenérie zejména zámek a také park či levandule. Scenérie vzbuzuje zejména pocit krásného pohledu či obdivu. Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie patří jedinečnost, nevšednost krajiny, čitelnost, srozumitelnost krajiny (přehlednost) a blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní.

Obr. 3. Jezírko v kempu Apollo

Malebný výhled od Minaretu k lednickému zámku (Obr. 2) vyhodnotili návštěvníci průměrnou známkou 4,19 a pociťovali při pohledu na scenérii zejména klid a zvědavost. Přestože se nachází v pozadí scenérie (a zřejmě díky záměrně zdůrazněnému průhledu na něj), považuje téměř polovina návštěvníků zámek za dominantu scenérie. Relativně mnoho návštěvníků (téměř 40 %) uvádí jako dominantu scenérie genius loci. Jedinečnost, nevšednost krajiny, dále blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní a rozmanitost krajiny s různorodostí jejích prvků.

Obr. 4. Jezírko v zámeckém parku, Lednice

Shodně třetí až čtvrtou scenérií v pořadí podle průměrného hodnocení (hodnota 4,04) jsou scenérie jezírek se stromy, loukami a schůdky či zpevněním břehu kameny, resp. se schůdky do vody (viz Obr. 3 a Obr. 4).

Obr. 5. Mikulov

U komponovaného zákoutí jezírka s okolními stromy na Obr. 3 patří mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie jedinečnost/nevšednost krajiny, přirozenost, původnost krajiny (přestože se jedná o komponovanou krajinu!, jde o zdařilou kompozici blízkou vzhledu přírodních ekosystémů kulturní krajiny, tak jak se s ní v představě návštěvníci ztotožňují) a blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní). Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci zejména klid a jako dominanty scenérie uváděli jezero (vodu) a stromy.

Obr. 6. Skleník v zámeckém parku, LedniceObr. 7. Apollónův chrám

Pro další komponované zákoutí jezírka s okolními stromy v zámeckém parku poblíž zámku Lednice (Obr. 4) byly nejfrekventovanějšími důvody pozitivního hodnocení scenérie evidentní „zdravost“ krajiny, blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a jedinečnost/nevšednost krajiny. Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci zejména chuť projít se, jako dominanty scenérie uváděli schody a vodu.

Obr. 7. Apollónův chrám

Návrší nad Mikulovem získalo v průměru hodnocení 4,02 a stalo se pátou nejlépe hodnocenou scenérií krajiny (Obr. 5), které zaujalo návštěvníky pro blízkost scenérie jejich naturelu, schopnost identifikovat se s ní a pro jedinečnost a nevšednost krajiny. Třetím nejčastěji zmiňovaným důvodem preference scenérie byla zkušenost s takovým typem krajiny a jeho znalost. Pohled na scenérii vzbuzoval v návštěvnících různorodé pocity – scenérie vyvolává vzpomínky, je to příjemné, procházka, klid. Za dominantní považovali ve scenérii svatý kopeček.

Obr. 8. Zámecký park poblíž Lednického zámku

Návštěvníky zaujalo také exotické zákoutí ve skleníku v zámeckém parku, v blízkosti zámku Lednice. Tuto scenérii ohodnotili v průměru známkou 3,98, přičemž je zaujala především pro svou jedinečnost, nevšednost krajiny, a dále též pro evidentní „zdravost“ a rozmanitost, různorodost prvků. S preferencí jedinečnosti úzce souvisí pociťovaná exotika, „něco jiného“ u poloviny návštěvníků, čtvrtina návštěvníků cítila klid scenérie. Jako dominanty scenérie zdůrazňovali návštěvníci skleník a palmy.

Obr. 9. Rybník v kempu Apollo

Obr. 10. Kamenný oblouk v parku

Preference podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie

U scenérií Lednicko–valtického areálu se poměrně výrazně, na rozdíl od jiných zkoumaných oblastí České republiky, liší výběr scenérie mezi nejlépe hodnocené scenérie podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení scenérie i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenérie. Porovnání obsahuje následující tabulka (Tab. 1), z níž je zřejmá pouze již zmíněná shoda u první scenérie.

Tab. 1 – Scenérie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie

Na Obr. 7 je Apollónův chrám, společně se scenérií zámeckého parku poblíž Lednického zámku (Obr. 8), druhá až třetí nejčastěji vybíraná nejlepší scenérie.

Obr. 11. Komponované květiny v zámeckém parku, Valtice

Obr. 12. Ovce u rybníka poblíž Lednického zámku

U Apollónova chrámu (Obr. 7, sedmá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,96), k výběru mezi nejlepší scenérie motivovala návštěvníky jedinečnost a nevšednost krajiny, dále čitelnost a srozumitelnost (přehlednost) krajiny a také blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní). U pocitů ze scenérie převažoval klid, bylo uváděno i několik dalších pocitů (tajemnost, barevnost, líbí se). Scenérii jednoznačně dominuje podle návštěvníků pavilon („památka“).

Obr. 13. Okraj lesa v blízkosti minaretu

Zámecký park poblíž Lednického zámku (Obr. 8, třináctá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,87) zaujal návštěvníky blízkostí scenérie naturelu návštěvníka (schopností identifikovat se s ní), zkušeností s takovým typem krajiny a také jedinečností a nevšedností krajiny. Jako dominanty scenérie uváděli návštěvníci zámek (přestože je v pozadí scenérie, uvedlo ho jako dominantu 81 % dotázaných), a park a zahradu (třetina dotázaných). Mezi evokované pocity patřily klid, upravenost a obecně příjemný pocit.

Obr. 14. Traktor u městečka

Scenérie s kachnami u rybníka v kempu Apollo (Obr. 9, jedenáctá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,89) zaujala návštěvníky svou přirozeností a původností, dále blízkostí scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a jedinečností a nevšedností krajiny. Pro návštěvníky vyzařuje ze scenérie radost a klid a nepřekvapí, že bez výjimky jsou pro návštěvníky dominantní ve scenérii kachny.

Obr. 15. Železniční trať v Lednicko–valtickém areálu

Na pátém až osmém místě se umístily čtyři typově různé scenérie – výhled od Minaretu k lednickému zámku (Obr. 2), romantický kamenný oblouk nad cestou (Obr. 10), komponované květiny v zámeckém parku poblíž zámku Valtice (Obr. 11) a ovce u rybníka poblíž Lednického zámku (Obr. 12).

Obr. 16. Brčálově zelené zátiší cestou k Janohradu

Romantický kamenný oblouk nad cestou (Obr. 10, osmá scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,94) vybírali návštěvníci mezi nejlepší scenérie pro jedinečnost a nevšednost krajiny, pro tajemnost a pro chuť nějak se zapojit, vykonávat určitou (příjemnou, zajímavou) aktivitu. Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci tajemno, jasnou dominantou scenérie byla kamenná brána.

Obr. 17. Rybník v blízkosti zámku Lednice

Čím návštěvníky zaujaly komponované květiny v zámeckém parku poblíž zámku Valtice (Obr. 11, 29. – 32. scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,66)? Jedinečností a nevšedností krajiny, její tajemností a tím, že krajina vzbuzuje chuť nějak se zapojit, vykonávat určitou (příjemnou, zajímavou) aktivitu. Pocity ze scenérie byly naladěny „do barevna, uspořádanosti a uklidnění“ – vyjádřeno podle návštěvníků „upravené, barevné, všechno perfektní, ornamenty, příjemné, uklidňující“. Jako dominanty scenérie označili návštěvníci květiny a trávník.

Scenérie s ovcemi u rybníka poblíž Lednického zámku (Obr. 12, až 54. scenérie podle průměrného hodnocení scenérií s průměrným hodnocením 3,43) zaujala především pro jedinečnost a nevšednost krajiny, dále pro její čitelnost a srozumitelnost, pro blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní i pro její rozmanitost a různorodost. Tato scenérie evokovala nejen příjemné pocity (radost, veselost, příjemné prostředí), ale také spojení s minulostí (připomenutí „doby babiček“). Vedle oveček byla vnímanou dominantou scenérie voda.

Obr. 18. Paseka v okolí Lednice

Nejhůře hodnocené scenérie

Mezi scenérie, které byly vybírány nejčastěji mezi nejhůře hodnocené, patřily v Lednicko–valtickém areálu podobně jako v dalších zkoumaných oblastech nejen ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii nebo měřítko krajiny, ale také čistě přírodní scenérie, které nevykazovaly dostatečné znaky uspořádanosti, „učesanosti“, „hezkého vzhledu“.

Nejhůře byl hodnocen okraj lesa v blízkosti minaretu (Obr. 13), vybraný v 28 % všech voleb mezi nejhorší scenérie (průměrné hodnocení 1,81 na pětibodové škále), a to pro „špínu, pustinu, vykácený les, kůru“. Negativně zaujal také traktor u městečka (Obr. 14, průměrné hodnocení 2,13), vybraný ve 21 % mezi nejhorší scenérie podle návštěvníků pro „okraj města, domy, hrůza, traktor“.

Návštěvníci hodnotili negativně také koleje s loukou a okrajem lesa (viz Obr. 15, průměrné hodnocení 2,55, důvody negativního hodnocení „koleje, zásah člověka do přírody“), které jimi byly vybrány v 19 % mezi nejhorší scenérie, brčálově zelené zátiší cestou k Janohradu (viz Obr. 16, průměrné hodnocení 2,40), vybrané podle návštěvníků pro „stoka, žabinec, kalná voda“ v 15% mezi nejhorší scenérie, rybník v blízkosti zámku Lednice (viz Obr. 17, průměrné hodnocení 2,42, důvody negativního hodnocení „bažina, špinavá voda, odpadky“) a paseku v okolí Lednice (viz Obr. 18, průměrné hodnocení 2,25, důvody negativního hodnocení „planina, vykácený les, nic zajímavého“).

Shrnutí

V komponované krajině Lednicko–valtického areálu preferovali podle očekávání návštěvníci zejména scenérie s výraznými zásahy člověka, ať již se jednalo o stavby, parkové úpravy či pseudopřírodní kompozice. Mezi nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení krajiny se objevuje (v uvedeném pořadí) jedinečnost (nevšednost) krajiny, identifikace s krajinou a kupodivu i přirozenost (původnost) krajiny a také zdravost krajiny, což zřejmě souvisí s výbornou kompoziční schopností vytvářet „pseudodivoké“, romantické krajiny a s celkovou kompoziční vyvážeností celého areálu, dávajícímu vyniknout různým typům scenérií. Všechny scenérie v krajině hodnocené návštěvníky dosáhly průměrného hodnocení 3,38 na pětibodové škále. Převažuje tedy pozitivní hodnocení krajiny s hodnotou o něco vyšší, než je průměr za všechny hodnocené oblasti ČR (3,35). Mezi nejčastější pocity ze scenérie patří v uvedeném pořadí klid (a to s velmi výrazným odstupem před dalšími zmiňovanými pocity), obdiv, pocit svobody, inspirace a zvědavost. Mezi důvody negativního hodnocení byly zmiňovány kromě negativních vlivů člověka také málo zajímavá, málo členitá krajina, nevhodně tvarovaný porost, špinavá voda (mokřady), zanedbaná krajina. Někdy byl vyjádřen i vztah k „zelené krajině“ – „nic nezaujalo, nelíbí se – jen zelená krajina“.

Zdroje
[1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Výzkum vnímání krajiny. COT business, únor, str. 31, ISSN 1212-4281
[2] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní matrice a jejich dynamické změny“, 97 str.
[3] Památky UNESCO jižní Moravy: http://www.jm-unesco.cz/

Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192.

Autoři:
Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc. vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D. řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka na Ministerstvu životního prostředí a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK

Autoři fotografií:
Petr Němec a Miroslav Vintrich. Oba jsou studenty Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové.