Krkonoše, které vznikly hercynským vrásněním v prvohorách a byly později modelovány erozí i postupem ledovců, jsou přes svou nižší výšku a středoevropskou polohu vysokohorským a současně i severským ostrovem v Čechách, ať již svým podnebím či svými ekosystémy. Složitým střídáním teplých a chladných období s postupem ledovců se jednak vytvořil charakteristický reliéf ledovcových údolí, jednak se vytvořily glaciální reliktní ekosystémy s „vysokým podílem severských druhů organismů“ ([3]). „Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek“ ([3]).
Krkonoše známé i neznámé, to byl rozsáhlý soubor fotografií, zhotovený pro výzkum vnímání krajiny studentkami FIM UHK Terezou Otčenáškovou a Michaelou Holmanovou za podpory správy KRNAP (poděkování patří mluvčímu Správy KRNAP panu Radku Drahnému). Sada pro Krkonoše typických scenerií provázela návštěvníky od pramenů Labe s jeho vodopádem a skalními útvary lesními i typicky hřebenovými oblastmi Krkonoš, ukazovala jim daleké výhledy do údolí i na horská jezera, na horské louky oživené pasoucími se kravami i ovcemi a připomínala i historii svými drobnými památkami na zdejší drsný život i marnou snahu zachovat betonovými strážci bunkrů samostatnost Československa. Často svou harmonií horských luk, kosodřeviny a výhledu do krajiny lákaly scenerie ke spočinutí a chvilce oddechu. Preferovali návštěvníci právě takové scenerie? Nebo spíše důstojné obliny náhorních planin? Divokou krásu skal či divoké bublající potoky? Po stopách odpovědí se vydal výzkum, realizovaný v létě 2005 jako součást řešení projektu GAČR č. 406/03/0115. Metodika výzkumu byla uvedena v únorovém čísle COT business (viz [2]). Dotazování návštěvníků probíhalo na mnoha různých místech: horská farma Sosna, úpská rašeliniště, Pec pod Sněžkou (bufet), Sněžka, Kozí hřbety, Pec pod Sněžkou, Labská bouda, pramen Bílého Labe, čekárna – lanovka Černá hora, Medvědín, chalupa Na Rozcestí, Výrovka, Luční bouda (přístřešek), Šmídova vyhlídka, Svatý Petr (Špindlerův Mlýn), Špindlerův Mlýn – bobová dráha, Obří důl, čekárna – lanovka Černá hora, Jánské Lázně, Dívčí Kameny a Sněžné jámy (Wawel).
Preference podle průměrného hodnocení scenerií
Pančavský vodopád a jeho divoké skalnaté okolí (Obr. 1) nejvíce ze všech hodnocených scenerií zaujaly návštěvníky Krkonoš a svým průměrným hodnocením 4,48 se staly druhou nejvýše hodnocenou scenerií podle průměrného hodnocení scenerií ze všech hodnocených oblastí České republiky. Co přitom nejčastěji pociťovali návštěvníci? Jak odpovídalo vysokému posouzení scenerie, byly to vysoce pozitivní pocity – se stejným zastoupením mezi dotazovanými obdiv, respekt a úcta. Jako dominantní označili návštěvníci ve velké většině (8 z 10 návštěvníků) vodopád, někteří však zaznamenali i genius loci scenerie. Nejčastěji uváděnými důvody pozitivního hodnocení byly přirozenost, původnost krajiny a evidentní „zdravost“ krajiny.
Obr. 1. Pančavský vodopád. |
Obr. 2. Ledovcové jezero Maly Staw. |
Obr. 3. Strmé srázy se zbytky sněhu u jezera Maly Staw. |
Relativně vysoké průměrné hodnocení 4,35 získala scenerie ledovcového jezera Maly Staw, které se nachází na polské straně Krkonoš (Obr. 2), druhá nejvýše hodnocená v Krkonoších. Kromě jezera se stejně jako scenerie s vodopádem zmiňují respondenti o geniu loci jako dominantní charakteristice scenerie. Malebný pohled shora na jezero vyvolal stejně často v návštěvnících pocity energie a „krásna“. Nejvýznamnějšími důvody pozitivního hodnocení byly jedinečnost (nevšednost) krajiny, rozmanitost krajiny a různorodost jejích prvků, čitelnost (srozumitelnost, přehlednost) krajiny a přirozenost, původnost krajiny.
Strmé srázy u jezera Maly Staw (Obr. 3) ohodnotili návštěvníci v průměru hodnocením 4,07. Jako dominantní vnímali návštěvníci ve scenerii sníh a genius loci. Nejčastějšími pocity návštěvníků byla volnost, obdiv a respekt. Nejčastěji zmiňovanými důvody pozitivního hodnocení krajiny byly jedinečnost (nevšednost) krajiny, rozmanitost krajiny a různorodost jejích prvků a přirozenost, původnost krajiny.
Daleký výhled z vyhlídky od Pančavského vodopádu (Obr. 4) získal shodné průměrné hodnocení 4,07 jako strmé srázy v okolí jezera Maly Staw a vyvolal pocit energie a klidu. Dominantou scenerie je podle návštěvníků genius loci a vodopád. Nejčastěji zmiňovanými důvody pozitivního hodnocení krajiny byly přirozenost (původnost) krajiny, jedinečnost (nevšednost) krajiny a evidentní „zdravost“ krajiny.
Krávy na horské louce cestou na Žalý (Obr. 5) získaly od návštěvníků průměrné hodnocení 4,06, přičemž návštěvníci pociťovali nad scenerií klid a „přirozenost“. Nejen krávy zmiňují návštěvníci jako dominanty scenerie – dalšími jsou mraky a v Krkonoších často zmiňovaný genius loci. Evidentní „zdravost“ krajiny, blízkost scenerie naturelu návštěvníka a schopnost identifikovat se s ní, přirozenost (původnost) krajiny a rozmanitost krajiny jsou nejčastěji uváděné důvody pozitivního hodnocení scenerie.
Obr. 4. Výhled do údolí od Pančavského vodopádu. |
Obr. 5. Krávy na horské louce, cesta na Žalý. |
Obr. 6. Labská rokle. |
Labská rokle byla průměrně ohodnocena známkou 4,04, a to zejména pro svou přirozenost (původnost), pro svou jedinečnost (nevšednost) a také svou evidentní „zdravost“. Návštěvníci pociťovali především svobodu a krásu krajinné scenerie. Dominantou scenerie nejčastěji zmiňovanou nebyly kameny vyplňující rokli, ale voda oživující rokli. Návštěvníky v jejich pozitivním hodnocení scenerie zřejmě nerušila ani pěkně zpracovaná informační tabule.
Preference podle počtu výběrů mezinejlépe hodnocené scenerie
Také v Krkonoších se podobně jako v jiných zkoumaných oblastech České republiky jen částečně shoduje výběr scenerie mezi nejlépe hodnocené scenerie podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení scenerie i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenerie. Porovnání preferencí podle obou kritérií obsahuje následující tabulka (Tab. č. 1).
Tab. č. 1 – Scenerie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenerie
| Popis scenérie | Pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie |
Procento výběru mezi nejlepší scenérie |
Pořadí podle průměrného hodnocení scenér |
| Pančavský vodopád – Obr. 1 | 1 | 33,8 % | 1 |
| Ledovcové jezero Maly Staw – Obr. 2 | 2 – 3 | 26,8 % | 2 |
| Sněžka – Obr. 7 | 2 – 3 | 26,8 % | 20 |
| Strmé srázy se zbytky sněhu u jezera Maly Staw – Obr. 3 | 4 | 25,4 % | 3 |
| Špindlerův Mlýn – Labská přehrada – Obr. 8 | 5 – 7 | 23,9 % | 10 |
| Pohled do krajiny od Pančavského vodopádu – Obr. 9 | 5 – 7 | 23,9 % | 12 |
| Krávy na horské louce, cesta na Žalý – Obr. 5 | 5 – 7 | 23,9 % | 5 |
Na 5. až 7. místě podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenerie se shodně umístily Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně (Obr. 8), krávy na horské louce u cesty na Žalý (Obr. 5) a pohled do krajiny od Pančavského vodopádu (Obr. 9).
Ve scenerii s Labskou přehradou, desátou scenerií podle průměrného hodnocení scenerií (průměrné hodnocení 3,97), 70 % návštěvníků přirozeně vnímá přehradu jako dominantu scenerie. Kromě klidu vyjadřovali návštěvníci při pohledu na ni neurčité kladné pocity (volnost, vyrovnanost, nostalgie,…). K pozitivnímu hodnocení scenerie je vedla především zkušenost s podobným typem krajiny, ale se zhruba stejným důrazem na jednotlivé důvody také blízkost scenerie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní, čitelnost krajiny, její tajemnost a lidské měřítko.
Obr. 7. Sněžka. |
Obr. 8. Špindlerův Mlýn – Labská přehrada. |
Obr. 9. Pohled do krajiny od Pančavského vodopádu. |
Na této scenerii horského údolí, kde se krajinotvorná síla vody snoubí s majestátností a různorodostí malebného výhledu (Obr. 9), zdůrazňovali návštěvníci genius loci a vodopád jako dominanty scenerie. Scenerie získala průměrné hodnocení 3,94 a umístila se na 12. místě podle průměrného hodnocení. Klid a „přirozenost“ byly nejčastější pocity návštěvníků při pohledu na scenerii. Jako důvody pozitivního hodnocení uváděli návštěvníci evidentní „zdravost“ krajiny, schopnost identifikovat se s ní, přirozenost, původnost krajiny a rozmanitost krajiny. Do souboru fotografií byla tato scenerie s výhledem do krajiny (údolí) od Pančavského vodopádu záměrně vybrána dvakrát jen s poněkud jiným záběrem scenerie, kdy v jednom případě byla více zdůrazněna skála a voda na okraji vyhlídky. Oba pohledy na scenerii získaly podobné hodnocení, což je jistým vodítkem pro úvahu, že při prociťování scenerie krajiny nehrají někdy určité části scenerie významnou roli a převáží dominantní dojem ze scenerie.
Obr. 10. Mrtvý les, na pozadí Pančavský vodopád. |
Obr. 11. Cesta na Žalý – odlesněná stráň. |
Obr. 12. Kříž u cesty nedaleko Dívčích lávek. |
Nejhůře hodnocené scenerie
Mezi scenerie, které byly nejčastěji vybírány mezi nejhůře hodnocené, patřily ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii anebo měřítko krajiny. V sadě fotografií scenerií krajiny, které byly předloženy návštěvníkům Krkonoš, se na rozdíl od jiných oblastí České republiky nevyskytovaly scenerie s extrémními vlivy člověka, což se projevilo i na mnohem menší vyhraněnosti (větší vyrovnanosti) výběru scenerií mezi nejhorší scenerie. Významně negativně byl pociťován zejména vliv externalit – poškození lesních ekosystémů:
• Částečně mrtvý les (přestože na pozadí je zřetelný Pančavský vodopád, jehož okolí bylo paradoxně vyhodnoceno jako nejlepší scenerie ze všech hodnocených oblastí České republiky, (viz Obr. 10), vybraný v 21 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, byl návštěvníky negativně vnímán pro „suché-mrtvé stromy, zničenou přírodu, špinavé prostředí“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,58 na pětibodové škále.
• Odlesněná stráň cestou na Žalý (viz Obr. 11), vybraná v 21 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, byla návštěvníky negativně vnímána pro „průsek v lese, nezajímavé, zničené, jednotvárné“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,11.
• Kříž u cesty v lese nedaleko Dívčích lávek (viz Obr. 12), vybraný v 18 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, byl návštěvníky negativně vnímán pro „oprýskaný pomník, smrt, bezmoc“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,90.
• Fotografie v krajině horských luk rozptýlené zástavby v Peci pod Sněžkou (viz Obr. 13), vybraná v 18 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, byla návštěvníky negativně vnímána pro „domy, civilizace, nudné, zkaženost přírody“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,92.
• Rašeliniště na Medvědíně (Obr. 14), vybrané v 18 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, bylo návštěvníky negativně vnímáno pro „mrtvé stromy, zpustošení, smutek, beznaděj“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,87.
• Mohyla obětem hor (Obr. 15), vybraná v 17 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenerie, byla návštěvníky negativně vnímána pro „smutné, pomník, deprese, hrob“. Scenerie obdržela průměrné hodnocení 2,62.
Obr. 13. Pec pod Sněžkou. |
Obr. 14 Rašeliniště na Medvědíně.Foto: Michaela Holmanová, Tereza Otčenášková |
Obr. 15. Cesta k prameni Labe – mohyla obětem hor. |
Shrnutí
Mezi nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení scenerií krajiny Krkonoš se s nejvyšší váhou pro pozitivní hodnocení scenerie na prvních třech místech vyskytují (v uvedeném pořadí) přirozenost (původnost) krajiny, jedinečnost (nevšednost) krajiny a zdravost (evidentní „zdravost“ krajiny). Dalšími důvody v pořadí jsou čitelnost, srozumitelnost (přehlednost) krajiny a rozmanitost krajiny (různorodost prvků). Toto hodnocení se částečně shoduje a částečně liší v porovnání se Šumavou. Shodně je kladen důraz na přirozenost a zdravost krajiny, naopak místo důrazu na zkušenost s takovým typem krajiny a schopnost identifikovat se s ní, které byly zdůrazňovány na Šumavě, je v Krkonoších kladen důraz na jedinečnost a rozmanitost, ale také na srozumitelnost krajiny.
Mezi nejfrekventovanější pocity ze scenerií patří klid, energie, radost ze života a respekt. Vedle civilizačních stop se jako důvody negativního hodnocení objevují uschlé, mrtvé stromy (což je zřejmě i součást mentálních map Krkonoš mnohých lidí), ale také nálada scenerie (ponuré, strach, smutek). Negativně je hodnocen i kříž jako symbol smrti.
Zdroje
[1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní matrice a jejich dynamické změny“, 97 str.
[2] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Výzkum vnímání krajiny. COT business, únor, str. 31, ISSN 1212-4281
[3] KRNAP: http://www.krnap.cz/
Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192.
Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D.
řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka na Ministerstvu životního prostředí a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK
Autorky fotografií a realizátorky terénního dotazování slečny Tereza Otčenášková a Michaela Holmanová jsou studentkami Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
