Chráněnou krajinnou oblast České středohoří si obyvatelé České republiky spojují s kuželovitými kopci jako typickými dominantami krajiny a pozůstatky třetihorní vulkanické činnosti. Podle webových stránek CHKO České středohoří (URL = http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/) jsou pro krajinu charakteristická teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí s výskytem desítek kriticky nebo silně ohrožených druhů a také dlouhodobé osídlení krajiny, jehož výsledkem je svérázná, harmonicky utvářená krajina typického reliéfu, s ovocnými sady, množstvím drobných sídel s lidovou architekturou a historickými památkami. Sada fotografií zhotovená pro výzkum percepce krajiny tak obsahovala v souladu s přehledem typů scenérií široké spektrum fotografií. Vedle typických kopců jako dominant krajiny tak návštěvníci ve fotoalbu nacházeli také různé scenérie s řekou Labe, daleké výhledy do krajiny z různých kopců, luční a lesní společenstva, různě utvářenou zemědělskou krajinu, venkovskou i městskou zástavbu i jednotlivá stavení v krajině.
Co a proč návštěvníci preferovali? Byly to typické dominanty krajiny – sopečné kopce s jejich pro českou krajinu neobvyklým tvarem? Nebo snad daleké výhledy do krajiny? Nebo preferovali pestrou krajinu s vodními plochami, lesy, loukami, kopci a lidskými staveními? To byly otázky, na něž měl odpovědět výzkum vnímání krajiny návštěvníky, realizovaný v létě 2005 jako součást řešení projektu GAČR č. 406/03/0115 (viz článek „Vnímání krajiny“ v tomto čísle COT business).
Preference podle průměrného hodnocení scenérií
Podívejme se na TOP5 scenérií podle jejich průměrného hodnocení. S velkým odstupem v průměrném hodnocení (i v počtu výběrů mezi nejlepší scenérie, viz níže) „zvítězil“ romantický hrad Střekov (viz Obr. 1), který dosáhl průměrného hodnocení 4,42 na pětibodové škále. Podle návštěvníků je hrad dominantou celé krajiny, přičemž při pohledu na ni pociťují především inspiraci, hrdost a respekt. Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení patří tajemnost krajiny, výzva (krajina vzbuzuje chuť nějak se zapojit, vykonávat příjemnou či zajímavou aktivitu) a osobní zkušenost/znalost scenérie hodnocené návštěvníkem.
Obr. 1 – Hrad Střekov, pohled z hlavní silnice na Ústí nad Labem, |
Obr. 2 – Košťálov, pohled od Vlastislavi u Třebenic, |
Na druhém a třetím místě se podle průměrného hodnocení umístily scenérie s dominantními kopci, typickými pro České středohoří, jak ukazuje Obr. 2 s pohledem na Košťálov a Obr. 3 s pohledem na Milešovku v povzdálí.
Jak návštěvníci hodnotili scenérii s Košťálovem? Průměrné hodnocení dosáhlo hodnoty 4,05 (odstup od Střekova celých 0,35 bodu na pětibodové škále). Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie patřily tajemnost, jedinečnost/nevšednost a blízkost krajiny naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a evidentní „zdravost“ krajiny. Při pohledu na scenérii pociťovali zejména inspiraci a klid, dominantou jsou se stejným zastoupením v odpovědích hory a nebe.
Scenérie s Milešovkou získala v průměru hodnocení 4,04 a líbila se především pro evidentní „zdravost“ krajiny, „přirozenost/původnost“ krajiny a blízkost naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní). Jako dominantu identifikovali hory, rostliny a nebe, a při pohledu na ni pociťovali radost ze života a klid.
Obr. 3 – Pohled focený od Medvědic na Milešovku v povzdálí, |
Obr. 4 – Lesy pod Milešovkou, foto: M. Vintrich |
Návštěvníky přitahuje a naplňuje také procházka v lesích pod Milešovkou (viz Obr. 4). Tato scenérie dosáhla stejného průměrného hodnocení (4,04) jako pohled na Milešovku v povzdálí (viz Obr. 3). Zcela stejné byly i tři nejčastěji zmiňované důvody pozitivního hodnocení (evidentní „zdravost“, „přirozenost/původnost“ krajiny a blízkost naturelu návštěvníka), nejvíce zmiňovaným pocitem ze scenérie byla radost ze života.
Přesně 4 body v průměru získala další scenérie s hradem mezi pěti nejlépe hodnocenými krajinami – zřícenina hradu u Štrbic (viz Obr. 5). „Přirozenost/původnost“, tajemnost a jedinečnost/nevšednost krajiny, to byly nejčastější důvody pozitivního hodnocení scenérie. Při pohledu na ni pociťovali návštěvníci respekt, radost ze života a touhu. Za dominantní považovali ve scenérii kulturní prvky a stromy.
Preference podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie
Podobně jako v jiných zkoumaných oblastí České republiky, také v Českém středohoří se v obdobné míře jen částečně shoduje výběr scenérie mezi nejlépe hodnocené podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenérie. Porovnání obsahuje následující tabulka (Tab. č. 1).
Tab. č. 1 – Scenérie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené
| Popis scenérie | Pořadí podle počtuvýběrů mezi nejlépehodnocené scenérie |
Procento výběrumezi nejlepšíscenérie |
Pořadí podle průměrného hodnocení scenérií |
| Hrad Střekov, pohled z hlavní silnice – Obr. 1 |
11 | 50,9 % | 1 |
| Hrad Střekov, pohled z nástupního mola – Obr. 6 |
2 | 31,6 % | 11 |
| Zřícenina hradu u Štrbic – Obr. 5 |
3 | 29,8 % | 5 |
| Pohled na Milešovku v povzdálí – Obr. 3 |
4 | 28,1 % | 3 |
| Ohrada a louka u Medvědic – Obr. 7 |
5 – 7 | 26,3 % | 13 – 14 |
| Milešovka z Lovoše – Obr. 8 |
5 – 7 | 26,3 % | 7 |
| Les na Lovoši – Obr. 9 |
5 – 7 | 26,3 % | 13 – 14 |
Obr. 5 – Zřícenina hradu u Štrbic, foto: M. Vintrich |
Obr. 6 – Hrad Střekov, pohled z nástupního mola u přívozu u Ústí nad Labem, |
Na Obr. 6 je hrad Střekov při pohledu z nástupního mola, scenérie, která byla druhou nejčastěji vybíranou nejlepší scenérií (v 31,6 % výběrů). Jako důvod pozitivního hodnocení scenérie byla udávána osobní zkušenost/znalost scenerie hodnocené návštěvníkem, zkušenost s takovým typem krajiny (jeho znalost), blízkost scenérie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a rozmanitost krajiny (různorodost prvků).
Na pátém až sedmém místě se umístily tři typově dosti různé scenérie – ohrada a louka u Medvědic (viz Obr. 7), Milešovka pozorovaná z Lovoše (viz Obr. 8) a les na Lovoši – Obr. 9.
Obr. 7 – Ohrada a louka u Medvědic, foto: M. Vintrich |
Obr. 8 – Milešovka, pohled z Lovoše, foto: M. Vintrich |
Ohrada a louka u Medvědic zaujala návštěvníky především evidentní „zdravostí“, „přirozeností/původností“ a blízkostí krajiny naturelu návštěvníka (schopností identifikovat se s ní). Zatímco dominantami scenérie byly návštěvníky označeny rostliny a hory, měli při pohledu na ni smíšené kladné pocity (radost, touha, svoboda…).
Obr. 9 – Les na Lovoši, foto: M. Vintrich |
Milešovka pozorovaná z Lovoše se zapsala do mysli a srdce návštěvníků zejména jedinečností/nevšedností krajiny, tajemností krajiny a blízkostí scenérie naturelu návštěvníka (schopností identifikovat se s ní). Jednoznačnou dominantou scenérie jsou hory a mezi pocity při sledování scenérie patří pocit svobody, energie a klid.
Les zaujal návštěvníky, zcela stejně jako ohrada a louka u Medvědic, evidentní „zdravostí“, „přirozeností/původností“ a blízkostí krajiny naturelu návštěvníka a v jejich vnímání evokoval klid a pocit svobody.
Obr. 11 – Ústí nad Labem, foto: M. Vintrich |
Nejhůře hodnocené scenérie
Mezi krajiny, které byly podle očekávání výzkumného týmu vybírány nejčastěji mezi nejhůře hodnocené, patřily ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii a nebo měřítko krajiny. Patřily mezi ně továrna u Teplic (viz Obr. 10), vybraná v 54,4 % všech voleb mezi nejhorší, ptačí pohled na Lovosice, pohled na Ústí nad Labem (viz Obr. 11, krajina vybraná pro paneláky rušící jinak zajímavé popředí i pozadí scenérie ve 45,6 % mezi nejhorší scenérie), zemědělské budovy v jinak relativně pestré zemědělské krajině (viz Obr. 12, vybraná v 21,1 % mezi nejhorší scenérie). Téměř ve 20 % byly jako nejhorší krajiny vybrány oblouk Labe při pohledu z Lovoše (především pro špinavou řeku, viz Obr. 13) a zdymadla u Ústí nad Labem (pro město, beton a most ve scenérii, viz Obr. 14).
Obr. 10 – Továrna u Teplic, foto: M. Vintrich |
Obr. 12 – Zemědělské budovy v relativně pestré zemědělské krajině, |
Obr. 13 – Oblouk Labe při pohledu z Lovoše, foto: M. Vintrich |
Obr. 14 – Zdymadla u Ústí nad Labem, pohled z nástupního mola u přívozu, |
Shrnutí
V Českém středohoří se mezi nejlépe hodnocené scenérie prosadily nejen podle očekávání krajiny s dominantními kopci, ale také romantický hrad Střekov a zdravě a přirozeně působící les. Všechny vybrané scenérie v krajině dosáhly průměrného hodnocení 3,26 na pětibodové škále (převažuje tedy pozitivní hodnocení), což je srovnatelné s dalšími hodnocenými oblastmi ČR. Nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení jsou v pořadí podle jim přisuzované významnosti schopnost identifikovat se s krajinou (blízkost scenérie naturelu návštěvníka), „zdravost“ a přirozenost (původnost) krajiny, její jedinečnost (nevšednost) a tajemnost. Mezi nejčastější pocity ze scenérie patří (v uvedeném pořadí) klid, pocit svobody a radost ze života, a to s velkým odstupem před dalšími pocity. Mezi nejčastější důvody negativního hodnocení patří vedle obecných tvrzení „nezajímavé“ apod. očekávané negativní hodnocení zásahů člověka do krajiny. Poměrně často zmiňovaným negativem je špinavá řeka.
Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192.
Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc., vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D., řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka na Ministerstvu životního prostředí a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
