Vnímání krajiny Českého ráje

Český ráj je územím, které přitahuje jeho návštěvníky a naplňuje jeho obyvatele dlouholetou symbiózou neživé přírody (skal a skalních útvarů, charakteristické výlevy vyvřelých hornin – Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd., viz [3]) i živé přírody (lesy, mokřadní ekosystémy), ovlivněné zásahy člověka (rybníky, zemědělství) a doplněné mnoha kulturními památkami (hrady, zámky a lidová architektura), často citlivě zasazenými do krajiny. Někdy jsou památky v podobě pro území typických skalních hradů přímo součástí skalních útvarů, mnohdy již zásahy člověka vlivem eroze začínají na místech skalních hradů a sídel místních obyvatel ve skalách splývat s okolním terénem.

Český ráj má dva české/československé primáty – v roce 1955 byl vyhlášen první chráněnou krajinnou oblastí Československa a v roce 2005 byl vyhlášen prvním geoparkem na území České republiky. Má také jeden primát neoficiální – je považován za jednu z oblastí, kde začínal na území dnešní České republiky masový cestovní ruch.

Sada fotografií, zhotovená pro výzkum vnímání krajiny Českého ráje, zahrnovala reprezentativní soubor scenerií krajiny s typickými skalními útvary, dominantami krajiny, reprezentovanými Troskami jako symbolem Českého ráje, drobnými památkami v krajině, hrady a zámky, lesy, rybníky, lidovou architekturou, ale také většími sídly a negativními zásahy člověka do krajiny. Budou návštěvníci preferovat skalní útvary, jak očekával výzkumný tým? A Trosky jako symbol Českého ráje? A jaké jsou důvody preferencí? Co naopak návštěvníkům v krajině vadí? To byly otázky, na něž měl odpovědět výzkum vnímání krajiny návštěvníky realizovaný v létě 2005 jako součást řešení projektu GAČR č. 406/03/0115. Metodika výzkumu je uvedena v ([1], [2]).

Preference podle průměrného hodnocení scenerií

Podívejme se nejprve na pořadí top scenerií podle jejich průměrné preference. Krajina Českého ráje je zajímavá tím, že na rozdíl od ostatních hodnocených oblastí České republiky je nejlepší podle průměrného hodnocení scenerií (průměrné hodnocení 4,38 na pětibodové škále, 1 nejhorší, 5 nejlepší) i v počtu výběrů mezi nejlepší scenerie „nepřírodní“, s roubenou chalupou a skalami za ní (chalupa v obci Hrdoňovice – viz Obr. 1). Podle návštěvníků jsou dominantami této scenerie zejména chaloupka, dále také skála a genius loci. Při pohledu na ni pociťují především klid, radost ze života a obdiv. Nejfrekventovanějšími důvody pozitivního hodnocení scenerie jsou jedinečnost, nevšednost krajiny, čitelnost (srozumitelnost, přehlednost) krajiny a blízkost scenerie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní.

Druhé až páté místo podle průměrného hodnocení scenerií obsadily podle očekávání výzkumného týmu krajinné scenerie s typickými pískovcovými skalními útvary Českého ráje, konkrétně s jednotlivými skalními věžemi – viz Obr. 2 až Obr. 4. U všech scenerií byla jako dominanta vnímána skála.

Skalní věž Lebka v přírodní rezervaci Hruboskalsko (viz Obr. 2) dosáhla průměrného hodnocení scenerie 4,27 a pohled na ni evokoval pocity obdivu a údivu. Důvody pozitivního hodnocení byly především jedinečnost a nevšednost krajiny, dále přirozenost a původnost krajiny a čitelnost (srozumitelnost, přehlednost) krajiny.

Skalní věže Durango a Únorová v přírodní rezervaci Hruboskalsko (viz Obr. 3) s průměrným hodnocením scenerie 4,25 vzbuzovaly v návštěvnících stejně jako věž Lebka zejména obdiv, dalším pocitem byla majestátnost. A proč návštěvníci tuto scenerii preferovali? Návštěvníci uváděli jako důvody evidentní „zdravost“ krajiny, blízkost scenerie naturelu návštěvníka (schopnost identifikovat se s ní) a jedinečnost (nevšednost) krajiny.

Skalní věže Zadní Točenice dosáhly u návštěvníků průměrného hodnocení scenerie 4,21 a vzbuzovaly v návštěvnících vedle obdivu také pocit údivu. Důvody pozitivního hodnocení stejně početně zastoupené u návštěvníků vycházely zejména ze zkušeností s podobným typem krajiny, či dokonce z osobní zkušenosti s touto konkrétní scenerií, o něco méně frekventovaným důvodem pozitivního hodnocení byla tajemnost krajiny.

Skalní věž Drážďany v přírodní rezervaci Prachovské skály (viz Obr. 4) získala průměrné hodnocení scenerie 4,15 a opět stejně jako tři výše uvedené scenerie se skalními věžemi vzbuzovala především obdiv, výrazně méně byly zmiňovány také pocity energie a údivu. Důvodem pozitivního hodnocení byla zejména jedinečnost, nevšednost krajiny, výrazné zastoupení stromů pak zřejmě bylo spojováno s dalšími dvěma důvody pozitivního hodnocení – přirozeností a původností krajiny a s evidentní „zdravostí“ krajiny.

Obr. 1 Chalupa v obci Hrdoňovice. Foto: J. Vaněk

Obr. 2 Skalní věž Lebka v přírodní rezervaci Hruboskalsko. Foto: P. Němec

Obr. 3 Skalní věže Durango a Únorová v přírodní rezervaci Hruboskalsko. Foto: P. Němec

Obr. 4 Skalní věž Drážďany v přírodní rezervaci Prachovské skály, foceno z hlavní turistické cesty od Turistické chaty. Foto: P. Němec

Symbol Českého ráje Trosky se (možná trochu překvapivě) umístil podle průměrného hodnocení scenerie návštěvníky s hodnotou 4,10 až na šestém místě (viz Obr. 5). Nejčastěji zmiňovaným pocitem návštěvníků byl opět obdiv, ale na rozdíl od scenerií s věžemi, kdy byl obdiv zcela dominantním pocitem a byl zmiňován dvakrát až třikrát častěji než další pocity v pořadí, byla s malým odstupem zmiňována radost ze života. Jako důvody pozitivního hodnocení uváděli návštěvníci zejména zkušenost s podobným typem krajiny či osobní zkušenost s touto konkrétní scenerií, o něco méně zastoupeným důvodem byla jedinečnost (nevšednost) krajiny.

Preference podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenerie

V Českém ráji se, podobně jako v jiných zkoumaných oblastech České republiky, jen částečně shoduje výběr scenerie mezi nejlépe hodnocené scenerie podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení scenerie i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenerie. Porovnání výběru podle obou kritérií obsahuje následující tabulka (Tab. 1). Je zajímavé, že při výběrech mezi nejlepší scenerie nebyly tak jako u průměrného hodnocení scenerií výrazně preferovány scenerie se skalními městy.

Tab. 1 Scenerie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenerie

Na Obr. 6 jsou labutě na rybníku Vidlák, které byly jako výrazná dominanta scenerie (jak uváděli i návštěvníci) třetí nejčastěji vybíranou nejlepší scenerií. Tato scenerie plná života evokovala u návštěvníků zejména radost ze života, ale také další pozitivní emoce – klid a pohodu. Mezi důvody pozitivního hodnocení scenerie byla návštěvníky udávána osobní zkušenost/znalost scenerie hodnocené návštěvníkem, zkušenost s takovým typem krajiny (jeho znalost) a evidentní „zdravost“ krajiny.

Obr. 5 Trosky, v popředí typicky česká zemědělská krajina. Pohled ze silnice mezi Mladějovem a Rovní. Foto: J. Vaněk

Obr. 6 Labutě na rybníku Vidlák. Foto: J. Vaněk

Obr. 7 Trosky a „zemědělská idyla“. Pohled od Troskovic. Foto: J. Vaněk

Obr. 8 Hruboskalské skalní město. Foto: P. Němec

Na druhém (viz Obr. 5) i čtvrtém místě (Obr. 7) podle počtu výběrů mezi nejlepší scenerie se umístila krajina se siluetou Trosek. Trosky v pohledu od Troskovic (Obr. 7) vzbuzovaly v návštěvnících zejména radost ze života a klid. Návštěvníci uváděli jako důvody pozitivního hodnocení především osobní zkušenost s touto scenerií, zkušenost s takovým typem krajiny (jeho znalost) a jedinečnost, nevšednost krajiny. Dominantou scenerie byly pro návštěvníky Trosky a krávy.

Hruboskalské skalní město (viz Obr. 8) a Besedické skály – vyhlídka do údolí Jizery (viz Obr. 9) byly vybírány jako páté až šesté v pořadí četnosti mezi nejlepší scenerie.

Obr. 9 Besedické skály – vyhlídka do údolí Jizery. Foto: P. Němec

Obr. 10 Hrdoňovice – lom na písek, detailní pohled. Foto: J. Vaněk

Obr. 11 Hrdoňovice – lom na písek, v pozadí Trosky. Foto: J. Vaněk

Obr. 12 Část obce Kacanovy. Foto: J. Vaněk

Hruboskalské skalní město vyvolalo v návštěvnících zejména pocit svobody, zvědavost a „krásno“, přičemž osobní zkušenost s touto scenerií, zkušenost s takovým typem krajiny (jeho znalost) a blízkost scenerie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní motivovaly návštěvníky k tomuto pozitivnímu hodnocení. Dominantou scenerie byly pro návštěvníky skály.

Besedické skály s vyhlídkou do údolí Jizery spojovali návštěvníci s pocity obdivu a respektu. Dominantou scenerie byly pro návštěvníky vyhlídka a skála. Evidentní „zdravost“ krajiny, schopnost identifikovat se s krajinou a přirozenost, původnost krajiny byly nejčastěji zmiňované důvody pozitivního hodnocení scenerií návštěvníky.

Obr. 13 Pohled na obec Březina z hrany skalního masivu poblíž Krásné Vyhlídky. Foto: J. Vaněk

Obr. 14 Rybník Žabakor, pohled od silnice u obce Buda. Foto: J. Vaněk

Obr. 15 Rybník Žabakor, pohled od silnice u obce Buda. Foto: J. Vaněk

Nejhůře hodnocené scenerie

Mezi scenerie, které podobně jako v dalších oblastech České republiky byly vybírány nejčastěji mezi nejhůře hodnocené, patřily ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii anebo měřítko krajiny. S velkým odstupem před ostatními negativně hodnocenými sceneriemi byl hodnocen detailní pohled na lom na písek v Hrdoňovicích (viz Obr. 10) s výrazným narušením krajiny, vybraný v 62,2 % všech voleb mezi nejhorší scenerie pro „lom, těžba, zásah do krajiny, narušení krajiny, smutný pohled“. Také druhý pohled na lom v Hrdoňovicích byl přes zřetelný charakteristický reliéf Trosek v pozadí (viz Obr. 11, komentář nevyžaduje porovnání s Obr. 5 a Obr. 7) z obdobných důvodů jako detailní pohled na lom z Obr. 11 vybrán téměř polovinou návštěvníků (48,0 %) jako nejhorší scenerie. Negativně byla hodnocena i sídla v krajině – pohled na relativně v zeleni se nacházející část obce Kacanovy (viz Obr. 12; vybráno 26,5 % návštěvníků pro „civilizace, domy, auta, neladí s přírodou“) a výhled na obec Březina z hrany skalního masivu poblíž Krásné Vyhlídky (viz Obr. 13; vybráno 22,4 % návštěvníků pro „obec, nic zajímavého“). Také vodní hladina rybníka Žabakor nevyvolávala pozitivní, ale spíše negativní hodnocení scenerie krajiny. Pohled na rybník Žabakor od silnice u obce Buda (viz Obr. 14) vybralo 18,4 % návštěvníků mezi nejhorší scenerie pro pocity „pochmurné, nahání strach, smutné“, další pohled na rybník Žabakor od silnice u obce Buda se stavením na břehu (viz Obr. 15) zařadilo mezi nejhorší scenerie 17,3 % návštěvníků a zmiňovali při tom následující důvody: „narušená krajina, špinavé, dům“.

Shrnutí

V porovnání se Šumavou, kde byly výrazně upřednosťovány přírodní scenerie, preferují návštěvníci Českého ráje scenerie, které jsou typické relativně velkými zásahy člověka, přitom ale neporušují zažité představy o soužití člověka s krajinou a dosaženou harmonii. To je velmi zřetelné mezi sceneriemi, nejčastěji vybíranými mezi nejhezčí scenerie, kde mezi šest nejlepších patří chalupa se skálou a zříceninou v pozadí (Obr. 1), dva různé pohledy na typicky zemědělskou krajinu se siluetou Trosek v pozadí (Obr. 5 a Obr. 7) a skála s výhledem na lidská sídla v okolní zeleni (Obr. 9). Menší je podíl antropogenně dotvářených scenerií mezi šesti nejlepšími sceneriemi podle jejich průměrného hodnocení, nicméně i zde je nejoblíbenější již zmíněná chalupa se skálou a zříceninou v pozadí a na šestém místě v pořadí je skála s výhledem na lidská sídla v okolní zeleni.

Nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení v pořadí podle jim přisuzované významnosti ze všech scenerií vybraných mezi nejlépe hodnocené scenerie byla schopnost identifikovat se s krajinou (blízkost scenerie naturelu návštěvníka), následovaná zhruba stejně hodnocenou jedinečností (nevšedností) krajiny a její čitelností (srozumitelnost, přehlednost). S menším odstupem následovala „zdravost“ krajiny, dále přirozenost (původnost) krajiny a obecná zkušenost s takovým typem krajiny. Mezi nejčastější pocity z posuzované scenerie patřily (v uvedeném pořadí) klid, obdiv, radost ze života, energie a pocit svobody.

Nejčastějšími důvody negativního hodnocení, kromě obecných konstatování nelíbí se či nic zajímavého, byly zásahy člověka do přírody, špína a nepořádek, ale také obyčejnost („jen obyčejné keře“) či přemíra zeleně („samá tráva, vše jen zelené“). Někdy byl vyjádřen vnitřní pocit (smutek, ponurost).

Zdroje

[1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní matrice a jejich dynamické změny“, 97 str.
[2] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Výzkum vnímání krajiny. COT business, únor, str. 31, ISSN 1212-4281
[3] Oficiální stránky turistického regionu Český ráj: http://www.cesky-raj.info/

Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192. Autoři děkují za spolupráci vedoucí Správy CHKO Český ráj RNDr. Lence Šoltysové.

Autoři:
Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D.
řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka na Ministerstvu životního prostředí a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK
Autoři fotografií:
Jan Vaněk a Petr Němec jsou studenty Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, Jan Vaněk je též členem mladoboleslavského fotoklubu Sokol