Prahu si její návštěvníci (a možná i její mnozí rezidenti) spojují zejména s uceleným souborem středověkých památek v jejím centru, s dominantami Prahy – Pražským hradem, Vyšehradem a Petřínskou rozhlednou, s denním i nočním snad až příliš rušným tepem velkoměsta. Že však skrývá zejména ve svých okrajových částech přírodně velice cenná a krajinně malebná území, často se statutem chráněných území, to je asi s výjimkou Šárky známo málokterému návštěvníkovi. Zrekapitulujme si stručně vybrané z nich (podrobněji viz [2]) – národní přírodní památka Barrandovské skály, národní přírodní památka Dalejský profil (údolí Dalejského potoka), přírodní rezervace Divoká Šárka, přírodní park Kalvárie v Motole, přírodní rezervace Prokopské údolí, přírodní rezervace Údolí Kunratického potoka, přírodní park Klánovice – Čihadla. Cílem výzkumu bylo právě zjistit vnímání krajiny této relativně málo navštěvované části pražské destinace jako další z oblastí České republiky v rámci projektu GAČR č. 406/03/0115. Podrobná metodika výzkumu celkem šesti oblastí České republiky je obsažena v [2].
Obr. 1 Bizarní skalní útvar. Přírodní rezervace Divoká Šárka; |
Obr. 2 Přírodní rezervace Divoká Šárka; foto: P. Sopoušek |
Sada fotografií, zhotovená pro výzkum percepce krajiny, obsahovala obdobně jako v dalších zkoumaných oblastech typologicky reprezentativní spektrum scenérií krajiny. Vedle lučních a lesních společenstev zachytil pražský fotograf Pavel Sopoušek také četné výhledy do údolí Vltavy i na pražskou městskou krajinu, na rybníky, skalní útvary, zajímavé technické památky uprostřed přírody, učesané louky okolo chalup, mokřadní společenstva i pasoucí se ovce. Dotazování respondentů (většinou obyvatel Prahy – přírodní oblasti jsou přirozeným rekreačním zázemím Prahy; 45 % respondentů však tvořili i mimopražští návštěvníci) probíhalo v Prokopském údolí, v Divoké Šárce, v Hostivaři, na Zbraslavi a na Jarově, kde bylo dotázáno celkem 100 návštěvníků. Na fotografiích různých scenérií krajiny se dotazovaní návštěvníci těchto částí Prahy prošli údolím Botiče, Prokopským údolím, Divokou Šárkou, okolím Hostivařské nádrže, údolím Dalejského potoka, přírodním parkem Kalvárie a dalšími přírodně hodnotnými oblastmi Prahy.
Preference podle průměrného hodnocení scenérií
Jaké byly nejlépe hodnocené scenérie podle jejich průměrného hodnocení? S relativně velkým odstupem v průměrném hodnocení scenérií (i v počtu výběrů mezi nejlepší scenérie, viz níže) byl nejlépe hodnocen bizarní skalní útvar (téměř charakteru viklanu) v přírodní rezervaci Divoká Šárka (viz Obr. 1), který dosáhl průměrného hodnocení 4,21 na pětibodové škále (1 nejhorší hodnocení, 5 nejlepší). Podle drtivé většiny návštěvníků (90 %) je skála dominantou celé scenérie, třetina návštěvníků jako dominantní cítí ve scenérii současně i genius loci. Při pohledu na scenérii pociťují respondenti především obdiv, ale také strach a respekt. Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie patří se stejnou mírou pociťované důležitosti jedinečnost, nevšednost krajiny a její čitelnost/srozumitelnost (přehlednost), o něco méně důležitá je „přirozenost, původnost“ krajiny.
Obr. 3 Hlubočepy, pohled ze skal v Prokopském údolí; |
Obr. 4 Klánovice – Čihadla. Xaverov, Xaverovský rybník; |
Na druhém a třetím místě se podle průměrného hodnocení scenérií umístily divoká a romantická krajina s výhledem opět na Divokou Šárku (tedy čistě přírodní scenérie, viz Obr. 2) a scenérie Hlubočep při pohledu ze skal v Prokopském údolí (viz Obr. 3).
Výhled na Divokou Šárku dosáhl průměrného hodnocení 3,82 (odstup od bizarního skalního útvaru také v Divoké Šárce na Obr. 1 celých 0,39 bodu na pětibodové škále, což odpovídá téměř o 10 % nižší přitažlivosti). Mezi nejfrekventovanější důvody pozitivního hodnocení scenérie patřily zkušenost s takovým typem krajiny, jeho znalost, dále čitelnost/srozumitelnost krajiny (její přehlednost) a jedinečnost, nevšednost krajiny. Při pohledu na scenérii pociťovali návštěvníci zejména obdiv, ale také svobodu či klid. Dominantami scenérie jsou se zhruba stejným zastoupením genius loci a konfigurace krajiny.
Obr. 5 Hostivařská přehrada. Hostivař – Záběhlice; |
Obr. 6 Přírodní park Kalvárie. Košíře – Motol; |
Scenérie Hlubočep při pohledu ze skal v Prokopském údolí získala v průměru hodnocení 3,81. Jako dominantní charakteristiky scenérie byly opět uváděny (dokonce ve stejném průměrném zastoupení jako u výhledu na Divokou Šárku) genius loci a konfigurace krajiny. Scenérie se líbila především pro osobní zkušenost s takovým typem krajiny, jeho znalost, čitelnost/srozumitelnost krajiny (její přehlednost) a pro jedinečnost, nevšednost krajiny. Pohled na scenérii asociovali návštěvníci opět shodně s výhledem na Divokou Šárku s obdivem, pocitem svobody a klidem.
Podobně jako v Českém středohoří návštěvníky pražských chráněných oblastí přitahuje a naplňuje také procházka a pobyt v klidné, bezpečné a díky stromům, keřům a případně i vodní hladině harmonické krajině, jak ukazuje scenérie z Obr. 4 (Klánovice – Čihadla. Xaverov) a z Obr. 5 (Hostivař – Záběhlice. Meandry) Obě scenérie dosáhly stejného průměrného hodnocení 3,79.
Obr. 7 Pramen v Radotínsko – Chuchelském háji. |
Obr. 8 Národní přírodní památka Dalejský profil, Požáry; |
U procházky či pobytu v krajině Klánovic jsou pociťovanou dominantou scenérie stromy. Nejčastěji zmiňovanými důvody pozitivního hodnocení scenérie byly bezpečnost pohybu a pobytu v krajině, dále čitelnost/srozumitelnost krajiny (její přehlednost) a zkušenost s takovým typem krajiny, jeho znalost. Výrazně pozitivní byly pocity ze scenérie – klid a radost ze života, což zřejmě evokovalo „naplnění“ pohledu na prostranství travinami, keři i stromy.
Ve stromořadí u vody Hostivařské nádrže (Hostivař – Záběhlice) jsou dominantami scenérie stromy, genius loci a kulturní prvky. Výhradním pocitem ze scenérie byl klid, vedle vlastní scenérie vzbuzovaný i evidentní generační pohodou kráčejících lidí a hravého pobíhání psů. A důvody pro pozitivní hodnocení? Zkušenost s takovým typem krajiny a jeho znalost, čitelnost/srozumitelnost krajiny (její přehlednost) a výzva (krajina vzbuzuje chuť nějak se zapojit, vykonávat určitou příjemnou či zajímavou aktivitu). (Obr. 4 a Obr. 5)
Obr. 9 Milíčovský rybník; foto: P. Sopoušek |
Obr. 10 Přírodní památka Hrnčířské louky a Hrnčířský rybník; |
Skála s křížem na vrcholu (Košíře – Motol, Kalvárie, viz Obr. 6) vzbuzovala v návštěvnících zvědavost a respekt a dosáhla průměrného hodnocení 3,76. Scenérie přitahovala návštěvníky pro jedinečnost a nevšednost krajiny, pro identifikaci s ní (blízkost scenérie naturelu návštěvníka, schopnost identifikovat se s ní) a pro pociťovanou výzvu. Jako nejvýznamnější součásti scenérie byly uvedeny genius loci a kulturní prvky. Toto výrazně pozitivní hodnocení kříže v kombinaci se skalou, volným prostorem a modrým nebem v uvedené scenérii je v kontrastu s někdy negativním hodnocením kříže či sloupu s křížem v lese jako symbolu negace života, smrti (zde působí negativně pocit uzavřenosti prostoru).
Obr. 11 Přírodní rezervace Radotínské údolí; foto: P. Sopoušek |
Obr. 12 Přírodní rezervace V Pískovně. |
Preference podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie
Podobně jako v jiných zkoumaných oblastech České republiky také v pražských chráněných oblastech se částečně (a to v porovnání s jinými oblastmi relativně hodně) shoduje výběr scenérie mezi nejlépe hodnocené scenérie podle obou kritérií – podle průměrného hodnocení scenérie i podle počtu výběrů mezi nejlepší scenérie. To platí jen s drobnou změnou pořadí pro první tři scenérie v obou způsobech jejich hodnocení. Porovnání pořadí scenérií podle obou kritérií obsahuje následující tabulka (Tab. 1).
Na Obr. 7 je pramen v Radotínsko-Chuchelském háji (Malá Chuchle), scenérie, která byla pátou nejčastěji vybíranou nejlepší scenérií (v 30 % výběrů) a devátou scenérií podle průměrného hodnocení scenérií (průměrné hodnocení 3,71). Mezi důvody pozitivního hodnocení scenérie byla jako nejvýznamnější udávána jedinečnost, nevšednost krajiny, dále její tajemnost a výzva. Tato tajemnost a výzva opravdu jako by ze scenérie vyvěrá – co je za těmi pevnými dveřmi, jaká tajemství, nesnáze a překvapení skrývá vchod do (předpokládaného) podzemí?
Šesté místo v pořadí četnosti výběru mezi nejlepší scenérie a 6. – 7. místo podle průměrného hodnocení scenérií (hodnocení 3,76) zaujala technická památka, citlivě zasazená do přírodního okolí národní přírodní památky, Dalejský profil (Obr. 8). Návštěvníci ji takto vysoce hodnotili shodně jako u typově podobné scenérie na Obr. 7 především pro jedinečnost, nevšednost krajiny, dále je zaujala její tajemnost a výzva. Podle návštěvníků dominují ve scenérii genius loci a kulturní prvky, přičemž při pohledu na ni pociťují zvědavost a respekt.
Obr. 13 Technická památka ,,vápenka“. |
Obr. 14 Pohled na meandrující Vltavu s čistírnou odpadních vod; |
Nejhůře hodnocené scenérie
Scenériemi, které byly ve všech zkoumaných oblastech podle očekávání výzkumného týmu nejčastěji vybírány mezi nejhůře hodnocené, patřily zpravidla ty, které vykazovaly výrazný vliv člověka a narušovaly harmonii anebo měřítko krajiny. V Praze mezi ně jednoznačně patřily:
• okolí Milíčovského rybníka (Obr. 9), vybraná v 74 % všech voleb dotazovaných návštěvníků mezi nejhorší scenérie pro sídliště s paneláky na obzoru (průměrné hodnocení 1,67 na pětibodové škále)
• přírodní památka Hrnčířské louky a Milíčovský rybník (Obr. 10), vybraná v 59 % mezi nejhorší scenérie pro elektrické vedení se sloupy a dráty (průměrné hodnocení 1,78)
• silnice procházející přírodní rezervací Radotínské údolí (Obr. 11, částečně v Praze, součást CHKO Český kras), vybraná zejména pro továrnu v pozadí v 53 % mezi nejhorší scenérie (průměrné hodnocení 1,89)
• přírodní rezervace V Pískovně v přírodním parku Klánovice – Čihadla. (Obr. 12) byla vybrána přes (pro) kontakt města s přírodou ve 43 % mezi nejhorší scenérie pro dominantní sídliště s paneláky (průměrné hodnocení 2,05)
• technická památka ,,vápenka“ v Radotínsko – Chuchelském háji (Velká Chuchle, Obr. 13), přičemž důvodem 27% výběru mezi nejhorší scenérie byla zbořená továrna a komíny (průměrné hodnocení 2,62)
• pohled na meandrující Vltavu s čistírnou odpadních vod (Obr. 14), vybraná v 23 % mezi nejhorší scenérie, přičemž důvody negativního hodnocení byly čistička, město a průmysl (průměrné hodnocení 2,54)
Tab. 1 Scenérie v pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie
>| Popis scenérie | Pořadí podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie |
Procento výběru mezi nejlepší scenérie |
Pořadí podle průměrného hodnocení scenér |
| bizarní skalní útvar, Divoká Šárka, Obr. 1 | 1 | 50,0 % | 1 |
| Hlubočepy, pohled ze skal v Prokopském údolí, Obr. 3 | 2 | 35,0 % | 3 |
| Divoká Šárka, výhled, Obr. 2 | 3 | 34,0 % | 2 |
| Košíře – Motol. Kalvárie, Obr. 6 | 4 – 5 | 30,0 % | 6 – 7 |
| pramen v Radotínsko – Chuchelském háji, Obr. 7 | 4 – 5 | 30,0 % | 9 |
| národní přírodní památka Dalejský profil, Obr. 8 | 6 | 27,0 % | 6 – 7 |
Shrnutí
V pražských chráněných oblastech vyhledávali návštěvníci scenérie několika typů – romantická zákoutí se skalami nebo technickými prvky, výhledy do krajiny, resp. klidná místa pro relaxaci a procházky, zřejmě jako kontrast pro uspěchaný rytmus velkoměsta.
Všechny scenérie v krajině hodnocené návštěvníky dosáhly průměrného hodnocení 3,22 na pětibodové škále, přičemž ženy i muži v průměru hodnotili stejně. Mírně tedy převažuje pozitivní hodnocení pražských chráněných oblastí, které je však o 0,04 bodu na pětibodové škále nižší než u Českého středohoří, druhé v průměru nejhůře hodnocené oblasti České republiky. Obě tyto nejhůře hodnocené oblasti byly typologicky zařazeny do „kulturní krajiny s vysokým podílem zásahů člověka“.
Nejčastějšími důvody pozitivního hodnocení jsou v pořadí podle jim přisuzované významnosti jedinečnost (nevšednost krajiny) a přirozenost (původnost) krajiny. Tyto důvody hodnocení byly následovány trojicí důvodů, zarámovaných vztahem ke krajině – identifikace s ní, čitelností (srozumitelností) krajiny a zkušeností s takovým typem krajiny (jeho znalostí).
Mezi nejčastější pocity ze scenérie patří (v uvedeném pořadí) klid, energie a obdiv. Vedle stavu či přítomnosti antropogenních prvků jako důvodu negativního hodnocení bylo zajímavé, že řada respondentů zdůrazňovala zejména nesoulad antropogenních a přírodních prvků (např. sídliště v pozadí scenérie v kontrastu s břehovou vegetací, zarámovanou vodní plochou). Někdy návštěvníky iritovaly i vlastní přírodní prvky („shnilé stromy, co trčí uprostřed z vody“).
Zdroje
[1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní matrice a jejich dynamické změny“, 97 str.
[2] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Výzkum vnímání krajiny. COT business, únor, str. 31, ISSN 1212-4281
[3] Rubín, J. a kol.: Přírodní památky, rezervace a parky. Olympia Praha 2004
Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192.
Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D.
řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka
na Ministerstvu životního prostředí
a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
