Vliv místních poplatků na rozvoj cestovního ruchu v České republice

Jednou ze specifických pravomocí obcí je výběr místních poplatků, které jsou příjmem do rozpočtu obce. Poplatky plní tři základní funkce – jsou paušální úhradou za související služby poskytované obcí, mají povahu místního zdanění nebo plní převážně regulační funkci. V současné době existuje v České republice osm druhů místních poplatků, z nichž ve vztahu k cestovnímu ruchu mají největší význam místní poplatek z ubytovací kapacity a místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt.

Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu; poplatku jsou zproštěna zařízení zajišťující přechodné ubytování studentů a žáků, zdravotnická a lázeňská zařízení (pokud neposkytují hotelové služby), sociální a charitativní zařízení. Poplatek platí ubytovatel, maximální výše je 6 Kč za každé využité lůžko a noc. Od roku 1991 se jeho výše změnila dvakrát – nejdříve ze 2 na 4 a nyní na 6 korun.

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt lze vybírat v lázeňských místech a v místech „soustředěného turistického ruchu“. Pro obec jej vybírá od hostů ubytovatel. Maximální sazba je 15 Kč za osobu a den. Poplatku nepodléhají případy, kdy je prokázán jiný účel ubytování než léčebný nebo rekreační. Od roku 1991 se sazba tohoto poplatku nezměnila. Novela zákona z roku 2012 počítala se zdvojnásobením jeho sazby na 30 Kč, ale u této zákonné normy nebyl dokončen její legislativní proces.

Sazbu poplatků a další podrobnosti (splatnost, ohlašovací povinnost, úlevy, osvobození atp.) stanovují obce v rámci jejich samostatné působnosti prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Zákon vymezuje některé případy a osoby, které jsou z placení poplatku vyloučeny, a v některých případech umožňuje obci stanovit vyhláškou nebo dohodou paušální poplatek. Řízení o poplatcích vede obecní úřad v přenesené působnosti. Jednotlivé místní poplatky vybírá rozdílný počet obcí (viz tabulku).

Úplné kvantitativní hodnocení dopadů a přínosů místních poplatků je problematické, protože pro poplatkové subjekty jsou místní poplatky povinnými až po jejich zavedení na území obcí obecně závaznou vyhláškou, přičemž o zavedení jednotlivých druhů poplatků, jejich výši, rozsahu osvobození nebo o úlevách rozhoduje zastupitelstvo obce.

Výběr uvedených místních poplatků je spojen s řadou problémů a otázek. Dílčími okruhy se zabývá Vysoká škola hotelová v rámci řešení projektu České centrály cestovního ruchu – CzechTourism s názvem Analýza výběru místních poplatků ve vztahu ke kapacitám a výkonnosti ubytovacích a lázeňských zařízení v České republice.

Problematika místních poplatků ve vztahu k cestovnímu ruchu je natolik aktuální, i v souvislosti s přípravou zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu, že se jí zabývá rovněž Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v návazných projektech.

Počet obcí a objem vybraných místních poplatků v České republice v roce 2012

Zdroj: www.rozpocetobce.cz, 2014

V projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR se chtějí členové řešitelského týmu zaměřit na srovnání legislativní úpravy fiskální decentralizace ve vztahu k cestovnímu ruchu (místní poplatky, místní daně, lokální odvody, paušální daně apod.) mezi Českou republikou a vybranými evropskými státy. Pozornost bude věnována rovněž reinvestici vybraných místních poplatků do podpory rozvoje cestovního ruchu ve vybraných obcích.

S využitím zahraničních zkušeností by výstupem projektu měly být možné návrhy legislativní úpravy v podobě novely zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Agenda místních poplatků byla projednávána na 1. zasedání Kolegia pro cestovní ruch ministryně pro místní rozvoj ČR dne 22. května 2014. Při řešení projektu by Vysoká škola hotelová v Praze chtěla spolupracovat s dalšími subjekty, např. s Parlamentem ČR, Svazem měst a obcí ČR či profesními asociacemi.