V Pákistánu ožívá obnovené lyžařské středisko

Na sjezdovce u pákistánské obce Malam Džabba, která se nachází v kdysi nebezpečném údolí Svát, je na sněhu vidět lyžaře. Nově postavený čínský vlek dopravuje turisty na vrchol, kde v tuto chvíli vyrůstá nový luxusní hotel. Ten má nahradit hotel předchozí, který byl vypálen hnutím Taliban. To během své vlády v údolí Svát mezi lety 2007–2009 prohlásilo lyžování za neislámské. V posledních letech se ale bezpečnostní situace zlepšila, což umožnilo návrat lyžařů do tohoto střediska v pohoří Hindúkuš.

Místní nazývají údolí Svát „pákistánským Švýcarskem“. V lednu se tam dokonce konají mezinárodní lyžařské závody. Jinak ale vše nasvědčuje tomu, že jsou návštěvníci na území Pákistánu. Na každém kroku jsou kontrolní stanoviště a ozbrojení policisté, alkohol je zakázán a místo švýcarského sýra raclette se podává čočka na kari.

Nové vlna domácích turistů využívá situace, kdy se zlepšily bezpečnostní podmínky, střední třída prosperuje a sociální sítě odhalují Pákistáncům části země, o nichž dosud netušili, že existují. Pro Pákistánce je také podstatně snazší cestovat po své vlastní zemi, než vyrazit na dovolenou do zahraničí. Pákistán na jedné straně sousedí s válkou zmítaným Afghánistánem, na druhé straně se svým úhlavním nepřítelem Indií. Spojené státy a mnohé evropské země navíc zpřísnily pro Pákistánce vízové podmínky. Sedmadvacetiletá Saira Alíová začala objevovat svou vlast, když jí Spojené státy odmítly dát vízum. „Kdyby mi vízum udělili, nikdy bych nepoznala Pákistán,“ tvrdí.

K rostoucímu počtu domácích turistů v dvousetmilionovém Pákistánu přispívá i fakt, že se zvýšil počet lidí vlastnících auto a že se podařilo vyasfaltovat mnoho silnic, což výrazně zkrátilo dobu cestování do odlehlých prázdninových destinací.

Majitelé hotelů prohlašují, že stávající izolovanost Pákistánu je pro jejich podnikání požehnáním. Loni v létě někteří návštěvníci chladnějších severních oblastí země přespávali v autech, protože levnější penziony byly plné, uvádějí turističtí průvodci.

Nové penziony teď vyrůstají i podél silnic vedoucích do hor na severu Pákistánu, které byly do 70. let zastávkou cestovatelů beatnické generace na stezce vedoucí z Evropy do Indie a Nepálu. U nejvýznamnějšího města Mingory například jeden z podnikatelů staví třináctipatrový hotel s 60 pokoji a malou zoo. Výstavba má přijít na 1,5 milionu dolarů (přes 38 milionů korun).

Před teroristickými útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 představovali většinu turistů v Pákistánu cizinci. V současnosti ale západní velvyslanectví své občany před cestami do většiny pákistánských oblastí odrazují.

Skutečný rozsah domácí turistiky je v Pákistánu těžké posoudit, protože vláda v roce 2011 rozpustila federální ministerstvo cestovního ruchu a celostátní data nejsou v podstatě dostupná. V severopákistánské oblasti Gilgit-Baltistán, která je domovem druhé nejvyšší hory světa K2, počet pákistánských turistů loni vzrostl na téměř 700 tisíc oproti 250 tisícům v roce 2014. Zahraniční turisté představovali méně než dvě procenta všech návštěvníků, sdělil turistický úřad oblasti. „Vzhledem k většímu počtu domácích turistů nepociťujeme negativní dopady toho, že k nám cizinci nejezdí,“ řekl Siradž Ulmulk, majitel hotelu v oblasti Čitrál sousedící s údolím Svát.

Foto: Shutterstock.com