Úspěch cyklobusů visí hlavně na počasí

 

„Výrazným způsobem podpory cykloturistiky je provoz cyklobusů, díky nimž nemusí cyklista plánovat výlet dokolečka, aby se vrátil na původní start do místa ubytování nebo k autu. Ale jako ve všem, i u cyklobusů hrají velkou roli peníze. Nejenže cyklobusy musí být finančně podporovány státní správou. Velké rezervy jsou i v době provozu – cyklisté by uvítali jejich provozování od jara do podzimu. Jak věci organizovat lépe a efektivněji, to je téma pro současné i budoucí organizátory cyklobusů.“ Tak zněla část zadání semináře, který jsem měl na veletrhu MADI moderovat.

Prolezl jsem tedy všechny dostupné materiály a promluvil se všemi klíčovými lidmi v oblasti organizování provozu cyklobusů v Královéhradeckém kraji, abych se lehce dostal do problematiky. A zjistil jsem následující mechanismus: hlavním organizátorem cyklobusů je vždy svazek měst a obcí (kraj má 4), který vypracuje projekt, zažádá o dotaci kraj a nasmlouvá provoz s některou soukromou firmou. V zadání grantu je jasně uvedeno, že příjemcem dotace musí být svazky obcí nebo právnické osoby, jejichž členy jsou obce. Takže například Dobrovolný svazek obcí Orlické hory naplánuje linky, určí dobu provozu, zažádá o dotaci a provozem pověří společnosti Orlobus a Audisbus. Kraj ovšem nehradí celý provoz, jenom jeho část. Na zbytek musí Sdružení sehnat peníze jinde, nejčastěji u obcí.

Vladimír Votřel z Jihotransu, společnosti, která začala zřejmě provozovat cyklobusy jako první, ovšem popisuje jiné schéma: Jihotrans, jako provozovatel, dostává dotace od kraje přímo, tedy resp. kraj jí hradí ztráty do určité výše. Jeho kolegové z Jizerských hor potvrdili tento princip, ale dodali, že se snaží získat ještě peníze od obcí a od soukromých podnikatelů na trasách příslušných cyklostezek. Dodatek redakce: Jihočeskou podporu cykloturistiky přibližuje text Úvodní projekt cykloturistiky a venkovské turistiky v Jihočeském kraji.

Jedno ale z debaty, která spíše než seminář připomínala brainstorming, vyplynulo jasně: „Samozřejmě, že můžeme jezdit od začátku dubna. Ale nemůžeme vézt čtyři lidi tam a dva zpátky,“ konstatoval Vladimír Votřel. V nedostatku peněz od kraje to není, problém spočívá v obsazenosti. „Jakmile jednou vyvěsíme jízdní řád, jsme pravidelná linka a musíme vyjet i prázdní. A když přijde tak poonděný červenec jako letos, proděláváme kalhoty i o prázdninách.“ Prodělává tedy ten, kdo je odpovědný za projekt. I Dobrovolný svazek obcí Orlické hory přišel o řádné peníze, když nedokázal poručit větru dešti. Není to tedy tím, že by kraj nedal peníze. Zakopaný pes je v tom, že kolouši nejezdí, když prší. Dodatek redakce: Jihočeské cyklobusové trasy popisuje text Dnes vyjíždějí cyklobusy na trasy v jižních Čechách.

Mimochodem, vím o firmě, která vyrábí skvělé cyklopláštěnky…

Text a foto: Dean Valášek

 

Související témataČeskoDopravaVeletrhy

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Sedačková lanovka na Špičáku u Železné Rudy

Špičák u Železné Rudy v zimě 2026/2027: sjezdovky, skipas a běžky

Špičák na Šumavě v zimě 2026/2027: čtyřsedačka s 1 272 m, večerní lyžování do 21:00, parkování P1 a P2 150 Kč za den, P3 zdarma.

Číst více
Zasněžený vrchol Sněžky v Krkonoších

Zimní turistika na sněžnicích: pět tras od Krkonoš po Orlické hory

Pět zimních tras bez lyží: z Pece na Výrovku 6 km, z Ovčárny na Praděd 3,5 km, na Velkou Deštnou 2,9 km. Jaká pravidla platí pro sněžnice a co si vzít.

Číst více
Socha slona svařená z kovového odpadu v Kovozoo

Podzimní prázdniny s dětmi 2026: Tábor, Kovozoo, Pelhřimov, Ústí

Pět výletů s dětmi na podzimní prázdniny 28. 10. až 1. 11. 2026: zoo Tábor a Ústí, Kovozoo, Muzeum rekordů. Rodinné vstupné od 400 Kč v zimní sezóně.

Číst více