Uplatňování zvláštního režimu DPH pro cestovní kanceláře

Evropská komise podniká kroky proti České republice!

V únoru 2008 Evropská komise formálně požádala Českou republiku a dalších 7 členských zemí EU (Polsko, Nizozemsko, Portugalsko, Francii, Itálii, Finsko a Řecko), aby pozměnily své právní předpisy týkající se uplatňování zvláštního režimu na ziskovou přirážku cestovních kanceláří. Tato žádost má podobu odůvodněného stanoviska, které je druhou fází řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 226 Smlouvy o Evropském společenství. Pokud Česká republika odůvodněnému stanovisku nevyhoví v příslušném termínu, může Evropská komise předložit věc Evropskému soudnímu dvoru.

Proč Evropská komise podniká kroky proti ČR?

Evropská komise zahájila správní kroky vůči České republice z důvodu nedůsledné aplikace ustanovení tzv. „šesté“ směrnice (Směrnice Rady o společném systému daně z přidané hodnoty), ze které vycházejí národní zákony o dani z přidané hodnoty členských států EU. Tato směrnice zavádí zvláštní režim zdanění ziskové přirážky cestovních kanceláří (tzv. TOMS – touroperator margin scheme) s cílem usnadnit uplatňování DPH v případě, že cestovní kanceláře prodávají cestovní balíčky (package = zájezd) cestujícím. Režim zdanění ziskové přirážky se však dle názoru Evropské komise nevztahuje na ziskové přirážky cestovních kanceláří, které prodávají cestovní balíčky jiným osobám povinným k dani, zejména jiným cestovním kancelářím, které cestovní služby dále prodávají konečným cestujícím. Z nedůsledné aplikace směrnice do národních právních řádů, jak tvrdí Evropská komise, dochází k tomu, že poskytovatelé cestovních služeb v uvedených zemích požívají nespravedlivou konkurenční výhodu (?).

Srovnání „šesté“ směrnice a českého zákona o DPH

Směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty v čl. 306 (v oficiálním českém znění) uvádí, že „…členské státy uplatňují zvláštní režim DPH na plnění uskutečňovaná cestovními kancelářemi, jednají-li cestovní kanceláře s cestujícími svým vlastním jménem a k uskutečnění cesty využívají dodání zboží a poskytnutí služeb jinými osobami povinnými k dani. Tento zvláštní režim se nevztahuje na cestovní kanceláře, které vystupují jen jako zprostředkovatelé.“

Český zákon o DPH řeší tzv. zvláštní režim pro cestovní službu v § 89 zákona. Dle tohoto paragrafu: „…zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Poskytovatelem cestovní služby je plátce, který poskytuje zákazníkovi cestovní službu, zákazníkem je osoba, které je poskytnuta cestovní služba. Za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu, ubytování nebo dopravy. Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky.“

Rozdíl mezi směrnicí a českým zákonem spočívá tedy v jednom jediném slůvku, směrnice hovoří o poskytnutí cestovní služby cestujícímu a český zákon o poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.

V souladu s českým zákonem o DPH, který byl připraven příslušnými pracovníky ministerstva financí s velkou pečlivostí a s ohledem na specifika organizovaného cestovního ruchu, uplatňují české cestovní kanceláře a agentury zvláštní režim DPH jak v případech, kdy službu poskytují konečnému zákazníkovi (cestujícímu), tak zcela logicky i v případech, kdy je balíček služeb poskytován jiné osobě povinné k dani (podnikům či partnerským odběratelům – jiným tuzemským či zahraničním cestovním kancelářím). A to je právě moment, který Evropská komise napadá.

Co by znamenala důsledná aplikace směrnice v praxi?

Evropská komise požaduje, aby byl zvláštní režim pro cestovní kanceláře uplatňován jen tehdy, pokud je cestovní služba poskytována přímo cestujícím. V případech, kdy je služba poskytována jiné osobě povinné k dani, požaduje, aby byl aplikován normální režim DPH, tzn. aby cestovní kancelář odvedla příslušnou výši DPH z celkové nabídkové (prodejní) ceny na straně jedné, s možností odpočtu DPH z na vstupu nakoupených služeb na straně druhé.

V podmínkách České republiky by tato skutečnost znamenala, že by cestovní kancelář do prodejní ceny musela zakalkulovat DPH ve výši 19 %, zároveň by však měla možnost odpočtu vstupní DPH z nakoupených služeb, např. ze stravovacích či ubytovacích služeb (podléhají snížené sazbě daně), z dopravních služeb (podléhají 19% dani u vnitrostátní přepravy, avšak 0% u mezinárodní přepravy osob) apod. Nasnadě je nesoulad mezi jednotlivými sazbami DPH u různých služeb či zboží, a tudíž i nevhodnost tohoto systému.

V případě kompletace služeb nakoupených (zcela či z části) v jiném státě EU by si cestovní kancelář činila nárok na vrácení vstupní DPH u příslušných orgánů dané země EU na základě registrace k dani.

Důsledná aplikace směrnice by v podstatě znamenala:
• vyšší zdanění služeb v případě jejich poskytování osobám povinným k dani, tím vyšší ceny a snížení konkurenceschopnosti
• neúměrné administrativní zatížení v souvislosti s registrováním se k dani z přidané hodnoty v jiných zemích EU a se žádostmi o vrácení vstupní daně (docílit vrácení vstupní daně ze zemí, jako je Řecko či Itálie, se nejeví v současné době jako reálné).

Nejvíce dotčenou skupinou podnikatelů by byly bezesporu incomingové agentury, které „balíčky služeb“ poskytují svým zahraničním partnerům a dosud, v souladu s českým zákonem o DPH, postupují dle § 89 a zdaňují svou ziskovou přirážku v rámci zvláštního režimu pro cestovní kanceláře. V jejich případě můžeme hovořit o zásadní změně zdanění, která by se negativně promítla do jejich hospodaření.

Stanovisko AČCKA

AČCKA, stejně tak jako členské asociace ECTAA z ostatních dotčených zemí, nesouhlasí se správními kroky Evropské komise a pokusí se podniknout nezbytná opatření na evropské úrovni. AČCKA situaci konzultovala s příslušnými pracovníky Ministerstva financí ČR a tvůrci novely zákona o DPH, kteří sdílí totožný názor. Prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí se proti správním krokům Evropské komise ministerstvo financí ohradilo. Společné argumenty jsou jednoznačné, není přece možné poskytnutí jedné a téže služby zdaňovat různě v závislosti na tom, komu je služba poskytnuta, zda cestujícímu či jiné osobě povinné k dani. Rozhodující pro určení způsobu zdanění musí být skutečnost, zda jsou naplněny podmínky cestovní služby. V jiném případě se jedná o diskriminační opatření.

Kromě toho, v originálním anglickém znění směrnice, na rozdíl od českého, je použito slovo „customers“ (zákazníci), které je i přeneseno do českého zákona a v tomto se tedy český zákon od směrnice neodchyluje (ve francouzském znění je však použito slovo „voyageur“ = cestující, pozn. autora).

AČCKA oceňuje přístup ministerstva financí, které v tuto chvíli nepřipravuje okamžitou novelu zákona o DPH ve smyslu požadovaných opatření a obhajuje na evropské úrovni stávající znění zákona, nicméně vše záleží na konečném stanovisku Evropské komise a na případném politickém rozhodnutí vlády. Na rozdíl od Slovenska, kde již v loňském roce byla přijata novela zákona o DPH a nová opatření budou platit od 1. 1. 2009, se případné požadované změny příštího roku pravděpodobně týkat ještě nebudou.

Postup AČCKA a ECTAA

Zahájení správního řízení s 8 členskými státy EU vyvolalo na půdě ECTAA velkou vlnu konzultací a diskusí a je jedním z hlavních aktuálních bodů činnosti. Některé evropské země neaplikují zvláštní režim pro cestovní kanceláře při poskytování služeb jiné osobě povinné k dani, jiné evropské země sice mají legislativu takto nastavenou, avšak řadou vyhlášek a prováděcích předpisů je zvláštní režim aplikován i při poskytnutí služeb jinému podnikateli. Snahou ECTAA bude vyvolat revizi „šesté směrnice“ o společném systému daně z přidané hodnoty s cílem dosáhnout změny ustanovení tak, aby zvláštní režim pro cestovní kanceláře mohl být jednoznačně aplikován jak při poskytování cestovní služby cestujícímu (B2C), tak při poskytování cestovní služby jiné osobě povinné k dani (B2B). Sama Evropská komise již v letech 2002 – 2003 uvažovala o revizi „šesté“ směrnice, a tudíž by měla být k diskusi připravena.

Text: Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA a viceprezident ECTAA

www.accka.cz
www.ectaa.org