Turistický potenciál Belgie pod drobnohledem

„No, člověče, letos plánujeme Belgii. Už se nemůžu dočkat!“ Tuto odpověď na otázku ohledně dovolenkových plánů asi od českých turistů příliš často neuslyšíte. To ale rozhodně neznamená, že by tato země neměla v oblasti turismu co nabídnout! Její krásy přijíždí ročně obdivovat víc než sedm milionů zahraničních turistů. Na českém trhu její čas možná teprve přijde.

Opatrné přírůstky

 Cestovní ruch v Belgii nezažíval v uplynulých letech právě růžové časy. Platí to jak o incomingu, tak o domácím cestovním ruchu i výjezdovém turismu. Souviselo to především s globální ekonomickou recesí, resp. s nepříliš lichotivým stavem belgické ekonomiky. Od roku 2009, kdy se počet zahraničních příjezdů snížil, však turistů mířících do Belgie setrvale (byť nikoli dramaticky) přibývalo. Dynamika růstu se zvýšila v roce 2015 – tehdy dosáhl belgický incoming historického rekordu, když do země zavítalo zhruba 8,2 mil. zahraničních turistů. Předpovědi mezinárodních analytiků počítaly s mírným růstem i v dalších letech, jenže situace se výrazně změnila hned v následujícím roce po sérii březnových teroristických útoků v Bruselu. Připomeňme, že při nich přišlo o život 36 lidí a několik stovek bylo zraněno. Příjezdy do země se i přes snahu tamní turistické centrály významně propadly – zemi navštívilo meziročně téměř o milion turistů méně. Loni se začaly příjezdy do země opět zvedat, pro další dekádu pak předpovědi počítají s významným růstem mezinárodních příjezdů. V roce 2027 by měla země přivítat asi 10,9 mil. turistů ze zahraničí, příjmy z cestovního ruchu by měly dosáhnout hodnoty přesahující 17,2 mld. eur.

Graf 1 – Vývoj počtu příjezdů a přenocování v Belgii v letech 2007–2016

 alt_text

Zdroj: Canadean, zpracování vlastní 
 

Co turisty přivádí?

Pokud jde o důvody, kvůli kterým turisté do Belgie přijíždějí, je třeba samozřejmě zmínit vysoký podíl služebních cest. Ty se na celkovém objemu příjezdů podílejí více než jednou třetinou. S ohledem na to, kolik v zemi sídlí mezinárodních institucí a orgánů EU, se není čemu divit. Přehlédnout ale nesmíme skutečnost, že víc než polovinu všech příjezdů představují klasické dovolenkové cesty. Neexistují sice bohužel oficiální data, na základě kterých by se dalo popsat, za čím přesně turisté do Belgie přijíždějí (už proto, že v zemi neexistuje jedna národní turistická centrála, nýbrž dva touristboardy starající se o propagaci turistického potenciálu Flander a Vlámska), vypomoci si ale můžeme třeba statistikami TripAdvisoru. Ty najdete zde: https://goo.gl/KZetp1. Je z nich patrné, že turisté mají v Belgii největší zájem o návštěvu historických měst, památek (země má mj. deset zápisů v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO) a cílů městské turistiky. Tušili jste, že na první příčce žebříčku figuruje Velké náměstí v Bruselu, proslulé díky gotické radnici, cechovním domům a květinovému koberci? Svoji roli hrají samozřejmě i belgická pivovarská či čokolatiérská tradice, magnetem jsou místa připomínající události 2. světové války, tematické parky i další cíle.

I Belgie řeší overtourism…

Podobně jako v mnoha jiných zemích světa, i Belgie začíná řešit problém s nerovnoměrným rozdělením zájmu turistů, resp. s projevy overtourismu v některých městech. O tom se ostatně mohli nedávno přesvědčit třeba i účastníci konference Fórum cestovního ruchu 2017 v Táboře, kde o tom hovořil zástupce Visit Flanders Vincent Nijs. Konkrétně představil výsledky průzkumu mezi rezidenty měst, která patří mezi turisticky nejatraktivnější – šlo o Antverpy, Bruggy, Gent a Lovaň (Leuven).
 

Graf 4 – Příjezdy do Belgie dle účelu cesty (2016)

 alt_text

Zdroj: Canadean, zpracování vlastní

Tento výzkum mimo jiné ukázal, že byť rozvoj příjezdové turistiky provází řada negativních projevů, obyvatelé daných měst nechtějí dalšímu rozvoji turismu bránit, chtějí ale být více zapojeni do rozhodování o jeho podmínkách. Další rozvoj cestovního ruchu by podle jejich představ měl stavět na movitějších individuálních turistech, kteří v destinaci přenocují, a ne na skupinách, jež se zdrží jen pár hodin.

… ale turisty dál láká

Zcela v souladu s těmito poznatky a principy je ostatně jeden z nejnovějších projektů na podporu belgického incomingu, totiž Hi Belgium Pass. Při jeho realizaci spojily síly Brussels Airlines, bruselské letiště, belgický železniční dopravce a celá řada belgických cestovních kanceláří i turistických cílů. Jejich společný počin nabízí turistům za cenu 149 eur zpáteční letenku do Bruselu, neomezené cestování vlakem mezi dvěma vybranými belgickými městy zapojenými do projektu a volný vstup do zajímavých turistických atrakcí v nich.

Graf 2 – Podíl světových regionů
na příjezdech do Belgie (2016)
Graf 3 – Příjezdy do Belgie
dle druhu dopravy (2016)
 Graf 2 – Podíl světových regionů na příjezdech do Belgie (2016) „ title=  Graf 3 – Příjezdy do Belgie dle druhu dopravy (2016) „ title=
Zdroj: Canadean, zpracování vlastní Zdroj: Canadean, zpracování vlastní

Vedle Bruselu se do projektu zapojily Bruggy, Antverpy, Lutych, Gent, Mechelen a Lovaň. Do budoucna by se mělo přidat i mnoho dalších měst, která by nabídku pro turisty dále rozšířila. Záleží tedy na každém, která dvě města zapojená do projektu si pro svůj pobyt vybere. Díky projektu také v těchto městech získá speciální slevy na ubytování v hotelích.

Odkud turisté přijíždějí?

Pokud jde o zdrojové trhy, těží je Belgie zejména ze svých sousedů, tedy Nizozemska, Francie a Německa. Ze vzdálenějších trhů stojí za zmínku především USA, významně ale v Belgii přibývá také hostů z Číny, Japonska či Ruska. Relevantní data týkající se českého trhu se nám bohužel zjistit nepodařilo – a to ani v datech ČSÚ, ani v informacích belgických statistiků či v údajích publikovaných Eurostatem. 

Tab. 1: TOP 10 zdrojových trhů belgického incomingu v roce 2014 a předpověď pro rok 2019 (v tis. osob)

Země Počet příjezdů
2014 2019
Nizozemsko 1 886,0 2 075,4
Francie 1 517,5 1 766,9
Německo 1 247,7 1 399,9
Spojené království 1 082,7 1 459,2
USA 336,5 414,6
Španělsko 287,2 305,0
Itálie 280,9 317,4
Čína 242,3 352,1
Japonsko 151,5 206,1
Rusko 114,1 150,3

 
Na základě dosavadních trendů si pouze troufáme tvrdit, že z hlediska účelu cesty či poptávky po aktivitách a cílech se našinci nebudou příliš lišit od turistů z ostatních evropských zemí. Nižší samozřejmě budou průměrné výdaje za služby cestovního ruchu. A odhadujeme, že počet výjezdů z Česka do Belgie se bude v příštích letech zvyšovat, byť nikterak závratným tempem.

Tab. 2: Vývoj vybraných parametrů hotelového trhu v Belgii v letech 2010–2019

Parametr 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Počet hotelů 2 135 2 145 1 771 1 713 1 748 1 769 1 796 1 815 1 836 1 861
Počet pokojů 60 213 61 167 59 769 59 671 60 926 61 996 63 239 63 977 64 385 64 798
Obsazenost
pokojů v %
68,3 69,3 72,0 72,8 75,6 76,0 76,1 76,5 77,0 77,5
Celkový
RevPAR v EUR
86 88 93 97 101 103 104 106 108 111

Zdroj: Canadean, Pozn: * prognóza Canadean

 
Foto: Jose Ignacio Soto / Shutterstock.com

(Článek čerpá mj. z informací poskytnutých agenturou CzechTourism.)

foto
Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz
 

Nejnovější články z rubriky Destinace

Foto: JCCR

EuroVelo 13 / Stezka železné opony: průvodce po českých úsecích

EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Széchenyiho lázně v Budapešti 2026: ceny, otevírací doba a tipy na návštěvu

Vstupné, otevírací doba i praktické tipy na Széchenyiho lázně: co s sebou, jak ušetřit online a jak se tam dostat metrem.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Etiketa v Turecku: jak se chovat, spropitné a čeho se vyvarovat

Pozdrav, čaj, spropitné v lirách, mešity a smlouvání na bazaru: kompletní průvodce tureckou etiketou pro rok 2026.

Číst více