Trh dál poroste. Jak dlouho?

Český a zejména pražský hotelový trh zažil loni naprosto bezprecedentní zlepšení výkonnostních parametrů. Vlivem makroekonomických faktorů i řady významných akcí došlo k více než 14procentnímu růstu RevPAR. Další, byť ne tak výrazný růst je očekáván pro tento i příští rok. To jsou některé ze závěrů studie Staying Power, kterou sestavila společnost PwC. Tuzemský hotelový trh se ale bude i nadále potýkat s řadou výzev – od konkurence sdíleného ubytování až po vztahy s on-line rezervačními kanály.

Loňský rok byl z evropského hlediska vůbec nejtučnějším od roku 2009, pokud jde o vývoj klíčových ekonomických parametrů, stejně jako o vývoj výkonnosti hotelového sektoru. „Šlo o podstatně razantnější nárůst ve všech sledovaných charakteristikách, než jsme původně předpokládali, nicméně stále se pohybujeme zhruba pět procent pod reálnými hodnotami z předkrizového období,“ uvedl na nedávné COTakhle snídani Jan Musil, ředitel společnosti PwC Česká republika, když prezentoval výsledky páté edice studie Staying Power, jež sleduje výkonnost hotelového sektoru v 19 evropských městech a přináší předpověď vývoje nejdůležitějších ekonomických ukazatelů pro následující měsíce, resp. pro tento a příští rok.

Objem cestovního ruchu v Evropě roste již šestým rokem v řadě – loni Evropu navštívili meziročně o pět procent turistů více, celkem do této části světa zavítalo 50 milio­­nů turistů. Na výkonech hotelů se to jed­noduše muselo projevit – osm ze sledovaných měst loni dosáhlo dvouciferného růstu ukazatele RevPAR (příjem na disponibilní pokoj). Příčin tohoto růstu je vícero. Předně je to relativně slabá pozice eura, v českém prostředí navíc akcentovaná závazkem ČNB udržovat kurz na hodnotě 27 korun za euro. Svoji roli hraje také nízká cena vstupů, především ropy, která zvyšuje disponibilní příjem obyvatel v hlavních zdrojových trzích. Na růstu cen a tím i RevPAR se bezpochyby podepisuje také rychlejší růst poptávky po ubytování než nabídky ubytovacích kapacit – zatímco poptávka loni rostla o tři procenta, nabídka jen o necelé jedno procento.

Jan Musil, PwC Česká republika

A nezanedbatelný je také vliv bezpečnostní situace ve světě – v důsledku eskalace napětí v severní Africe a na Středním východě se citelná část poptávky přesunula do zemí, jež jsou považovány za bezpečnější, tedy i do Evropy. Na druhou stranu události z loňského a první poloviny letošního roku ukazují, že ani velké evropské metropole nemusejí být nutně ostrovy bezpečí a stability. „V tomto ohledu asi nezbývá než pragmaticky kvitovat, že Praha dosud benefitovala ze své pozice ‚v lehkém závětří‘ a sklízela některé objemy příjezdového cestovního ruchu, které by původně byly směřovaly do západní Evropy,“ uvedl k nadprůměrným pražským výsledkům Jan Musil.

Růst bude pokračovat

Uvedené faktory budou vstupovat do hry i v letošním a příštím roce, přičemž podle Jana Musila bude záležet i na ekonomické výkonnosti hlavních teritorií, odkud je generována poptávka po evropských ubytovacích kapacitách. V našem případě jde zejména o Německo, Velkou Británii a Spojené státy americké. Rizikem může být vývoj v Rusku a v části Latinské Ameriky (především v Brazílii), otazník podle Musila visí nad asijským zdrojovým trhem, už proto, že tamní statistiky nejsou příliš spolehlivé.

RevPAR by se měl letos v Praze zvýšit o 6,6 procenta na absolutních 1 690 Kč, pro příští rok předpokládají analytici PwC růst RevPAR o 4,9 procenta na 1 772 Kč.

V kategorii růstu výnosů na pokoj v lokální měně bude dle předpovědi PwC letošním šampionem jednoznačně Řím, kde klíčovou roli sehraje fenomén tzv. Svatého roku, který byl papežem vyhlášen v listopadu loňského roku. Následuje Dublin, který se veze na vlně nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky – loni se tam RevPAR zvýšil o cca 23 procent, letos by měl být nárůst víc než devítiprocentní. Na skvělém třetím místě figuruje v předpovědi PwC s necelými sedmi procenty Praha. Na druhém konci žebříčku je naopak Milán se zhruba čtvrtinovým propadem, což není dáno ničím jiným, než loňským vysokým srovnávacím základem – v roce 2015 město zaregistrovalo vysoký nárůst díky světové výstavě EXPO. Dozvuky loňských teroristických útoků budou podle Musila rezonovat jak v Bruselu, tak v Paříži, ovšem s tím, že v Paříži bude tento trend nejspíš korigován vyšší návštěvností během mistrovství Evropy ve fotbale.

2017: Praha v první pětce

Rovněž v příštím roce se, pokud nedojde k neočekávaným událostem, bude hoteliérům v Evropě dařit. Irsko bude podle Jana Musila pokračovat ve své „spanilé jízdě“ a Dublin na pomyslných stupních vítězů doplní ještě dvě portugalská města – Porto a Lisabon –, která primárně těží z růstu cestovního ruchu v Evropě, atraktivních akcí a růstu letecké dopravy. „Praha opět s pětiprocentním nárůstem úspěšně uzavírá první pětku,“ komentoval na COTakhle snídani předpověď PwC Musil a doplnil, že osobně to považuje za takřka neuvěřitelný výsledek.

Na pozitivním výhledu pro letošní a příští rok se shoduje i většina mezinárodních organizací, Světovou organizaci cestovního ruchu (UNWTO) nevyjímaje. Obor podle nich poroste zhruba čtyřprocentním tempem. Vedle událostí typu Svatého roku či evropského šampionátu v kopané budou evropský cestovní ruch stimulovat cesty za byznysem, u kterých se předpokládá růst o cca 6 procent (v Německu coby klíčové destinaci obchodní turistiky asi o 10 procent). „Pro Prahu a Českou republiku jako celek je to bezpochyby velmi dobrá zpráva,“ uvedl Musil.

Hlavním rizikem, které může ovlivnit vývoj cestovního ruchu v Evropě, je pochopitelně další eskalace migračních vln z Afriky a Středního východu, která může znamenat zhoršení bezpečnostní situace ve velkých evropských městech. Rizikem může být i případné šíření viru zika nebo neočekávaný ekonomický propad v teritoriích, která jsou hlavními zdroji poptávky po ubytovacích službách v Evropě.

Ekonomické pozadí

V eurozóně se počítá s růstem HDP o 1,5 procenta, za kterým je podle Musila jednoznačně třeba vidět kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky a také pozitivní vývoj cen vstupů, zejména pak ropy. Pokud jde o země mimo eurozónu, zmínil Musil na prvním místě Rusko, kde se dá zlepšení očekávat nejdříve ve druhé polovině roku 2017, pokud nebudeme svědky nějakého dalšího „strategického překvapení“. Ke Spojenému království ve vztahu k brexitu Jan Musil poznamenal, že s ohledem na afinitu Skotska k Evropské unii je otázkou, jak dlouho ještě bude Velká Británie opravdu velkou… Co se týká domácí poptávky, je podle Musila očekáván růst HDP o dvě až tři procenta. Tématem pro tuzemské hotelnictví je pak již zmiňovaný závazek ČNB udržovat kurz na hodnotě cca 27 korun za euro.

Hotelů přibude jen poskrovnu

Jan Musil na COTakhle snídani citoval statistiky Str Global, podle kterých je v Evropě rozestavěno či ve finální fázi plánování zhruba 170 tisíc hotelových pokojů. Významnou část toho tvoří Německo, kde by mělo být v průběhu letošního roku otevřeno zhruba 200 hotelů o celkové kapacitě asi 23 tisíc pokojů. Většinu těchto nových kapacit budují hotelové řetězce typu economy. Nepochybně se zvyšuje i objem alternativních (např. sdílených) ubytovacích kapacit, jejichž objemy nelze spolehlivě statisticky sledovat.

Tab. 1 – Absolutní hodnoty hotelových ukazatelů v Praze (2014–2017)

Zdroj dat: Str Global 2016 (* předpověď PwC 2016)

Ne všechna města, která jsou v žebříčcích PwC chápána jako „úspěšná“, vidí svoji budoucnost ve zvyšování nabídky ubytovacích kapacit. Například Barcelona již podle Musila vyhlásila moratorium na zvyšování objemů, podobně přísně posuzuje nové přírůstky Amsterodam.

Tab. 2 – Meziroční změny hotelových ukazatelů v Praze (2014–2017)

Zdroj dat: Str Global 2016 (* předpověď PwC 2016)

Na pražském trhu očekává Jan Musil přírůstky v řádu jednotek ubytovacích zařízení, což se projeví i jen ve velmi mírném dopadu na cenovou úroveň, průměrnou obsazenost a další parametry.

Zaostřeno na Prahu

Jak již bylo uvedeno, Praha dosáhla v loňském roce zvýšení RevPAR o 14,4 procenta. Podle studie PwC je za tím třeba vidět na jedné straně růst obsazenosti o 6,6 procenta (na průměrných 75 procent v roce 2015), na straně druhé růst průměrné denní sazby (ADR) o 7,3 procenta (loni v průměru 2 113 Kč). Jedním z klíčových faktorů pro růst těchto ukazatelů je to, že od roku 2010 jen velmi pomalu rostla nabídka ubytovacích kapacit v hlavním městě, v roce 2013 došlo dokonce k jejímu snížení. Vedle toho sehrály svoji roli i některé události, které do hlavního města přilákaly velký počet turistů – na prvním místě je třeba pochopitelně jmenovat světový šampionát v hokeji (viz tab. 1 a 2).

Václav Stárek, AHR ČR

Výkonům hotelového sektoru nahrával v loňském roce i ekonomický vývoj – Na evropské poměry vzrostl HDP České republiky o nadprůměrných pět procent. Letos očekávají analytici snížení tempa růstu na cca 2,6 procenta, příští rok by měla tuzemská ekonomika vzrůst o zhruba 2,7 procenta. V kombinaci s dalšími faktory by to mělo přispět k dalšímu růstu výkonnosti ubytovacích zařízení. Letos PwC předpovídá růst průměrné obsazenosti pražských hotelů na 76 procent, příští rok dokonce ještě o procento více. ADR by měla letos dosáhnout hodnoty 2 212 Kč (meziročně o 4,7 procenta více), příští rok 2 298 Kč (růst o 3,9 procenta). RevPAR by se měl letos v Praze zvýšit o 6,6 procenta na absolutních 1 690 Kč, pro příští rok předpokládají analytici PwC růst RevPAR o 4,9 procenta na 1 772 Kč. Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, během diskuse na COTakhle snídani konstatoval, že Praha má stále ještě velký prostor pro další růst cen. „Ještě stále jsme v průměru o 30 eur za Vídní, Berlínem a dalšími konkurenčními destinacemi,“ uvedl Stárek. Pro vytěžení tohoto potenciálu by se hoteliéři podle Stárka měli soustředit především na přímé rezervace.

Výkony pražského hotelového trhu budou samozřejmě i v tomto a příštím roce záviset na řadě faktorů. Petr Lžičař, ředitel LE Hotels Group, například na COTakhle snídani uvedl, že hlavním rizikem je nezvládnutá migrační politika Evropské unie a s tím související hrozba terorismu. Další teroristický útok by podle Lžičaře mohl pro Evropu znamenat pád o desítky procent. S tímto názorem ovšem polemizovali někteří další účastníci COTakhle snídaně, kteří poukazovali na to, že propady v poptávce způsobené teroristickými činy jsou stále kratší a mělčí. Zní to možná drsně, ale Evropa se zkrátka s rizikem terorismu postupně učí žít.

Petr Lžičař, LE Hotels Group

Většina účastníků zmíněného diskusního setkání se naopak shodla na tom, že rizikem pro pražský hotelový trh je konkurence v podobě alternativních forem ubytování, včetně různých forem sdíleného ubytování. Asociace hotelů a restaurací proto již delší dobu volá po nastavení pravidel pro služby typu Airbnb apod. – podle Václava Stárka nejde o jejich regulaci, ale o to, aby bylo každému měřeno stejným metrem. Pokud jsou takové ubytovací služby nabízeny podnikatelským způsobem, měla by se jejich dodavatelů týkat stejná pravidla jako tradičních ubytovatelů. Nejde jen o placení daní a odvod místních poplatků, ale třeba i o hlášení pobytu zahraničních turistů Cizinecké policii a další povinnosti. Samostatnou kapitolou je pak „boj“, který hoteliéři svádějí a zřejmě i nadále budou svádět s internetovými rezervačními portály (OTAs) kvůli jejich tlaku na dodržování parity cen.

Jak Musil z PwC Česká republika k tématu budoucího vývoje pražského (potažmo českého) hotelového trhu poznamenal, vzhledem k tomu, že růst pokračuje již šestým rokem, korekce nepochybně přijde. Není otázka, jestli přijde, ale kdy se tak stane. Každopádně předpověď PwC publikovaná ve studii Staying Power počítá s tím, že v tomto ani v příštím roce by k této korekci dojít nemělo.

Foto: -pmu-
  

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz