Vydejte se s naší redakcí na cestu pestrobarevným Zlínským krajem a jeho nepřebernou turistickou nabídkou. Svébytný region na východě České republiky vždy v mnohém ovlivňovaly vrcholné události naší historie. Velká Morava v 9. století stála na počátku a dlouhou dobu se zdálo, že prvorepublikovou Baťovou érou všechno skončilo. Naštěstí se vše obrátilo k lepšímu a Zlínský kraj se opět pyšní skvělými turistickými lákadly i činorodými lidmi, kteří dbají o jejich rozkvět. Zde jsou naše tipy.

1) Baťův kanál

Ve 30. letech minulého století vodní cesta sloužící k přepravě lignitu z Ratíškovic do Otrokovic, dnes jeden z nejznámějších a nejpřitažlivějších turistických cílů ve Zlínském kraji. Baťův kanál spojuje Rohatec na Hodonínsku a Otrokovice, má délku 53 kilometrů a každoročně jej navštíví na 70 tisíc lidí. Plavební hladinu udržuje 13 jezů s plavebními komorami, vodní cestu překlenuje 50 mostů. Počet lodí na kanále vzrůstá meziročně o pět procent – nyní trvale brázdí vodní trasu zhruba 50 plavidel. Dalších cca 50 menších lodí si přivážejí jejich majitelé na sezonu. Turisté mohou využít osm přístavů a 16 přístavišť. Není bez zajímavosti, že se díky stavbě slovenského přístavu Skalica stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. Turistickému ruchu v okolí kanálu velmi prospělo otevření 80 kilometrů dlouhé páteřní cyklostezky, po níž se cyklisté dostanou z Kroměříže až do Hodonína.

Počet lodí na Baťově kanále roste ročně o pět procent

Velehrad bude příští rok středobodem oslav příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

2) Velehrad

Jedna z nejproslulejších poutních lokalit v České republice a nejstarší, alespoň částečně dochovaná stavba na východní Moravě – to je velehradský cisterciácký klášter, jehož prvopočátky se vztahují k roku 1204. S vlastní kamennou románskou stavbou se pravděpodobně začalo v roce 1210 a o 20 let později již stála podstatná část klášterního areálu včetně kostela. V dalších staletích prošel rozsáhlý komplex budov několika zásadními přestavbami, přičemž ta nejrazantnější proběhla v období baroka. Jméno Velehrad je v současné době často skloňováno v souvislosti s akcentací církevní turistiky, potažmo rokem 2013, kdy uplyne 1 150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Na dohled od velehradského kláštera – doslova přes silnici – lze navštívit archeoskanzen v Modré. Při jeho prohlídce se přenesete do velkomoravské minulosti, přesněji do opevněné vesnice 9. století. Nejvýraznějšími dominantami skanzenu jsou dokonalé repliky raně křesťanského kostela a velmožského paláce. Další část areálu je tvořena dřevěnými stavbami, jejichž části zahloubené do země mají předlohy ve skutečných archeologických objektech.

3) Vizovice

Vizovice rovná se slivovice. Dnes již světoznámou společnost Rudolf Jelínek, založenou v roce 1864, jistě netřeba blíže představovat. Pozornost si ovšem zaslouží její moderní exkurzní a návštěvnické centrum Distillery Land, které přibližuje tradici palírenství široké veřejnosti. Prohlídka zahrnuje návštěvu podnikové prodejny, kinosálu (promítá se film o historii výroby slivovice ve Vizovicích), malého muzea, pěstitelské pálenice, provozu egalizace s obřími dřevěnými sudy používanými ke zrání destilátů, stáčírny a degustační místnosti. Exkurzní trasa byla vybudována jako bezbariérová a je oddělena od výrobních provozů z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků i zachování podmínek nezbytných pro potravinářskou výrobu. Projekt je určen pro organizované zájezdy, cestovní kanceláře a incentivní cestovní ruch, neboť prostory návštěvnického centra jsou vhodné pro pořádání prezentací či rautů s kompletním gastroservisem včetně vystoupení cimbálové muziky a folklorních tanečníků. Dalším turistickým lákadlem je vizovický zámek, v jehož interiérech uvidíte bohatě vybavené barokní, rokokové a klasicistní prostory s velmi významnou sbírkou obrazů a grafik. Součástí areálu je i volně přístupná zámecká zahrada. Ve Vizovicích tak lze zajímavě spojit návštěvu historické památky s jedinečnou prohlídkou tradiční moravské palírny.

Ve Vizovicích stojí za návštěvu třeba Distillery Land, návštěvnické centrum společnosti Rudolf Jelínek

Nejproslulejší funkcionalistická stavba Zlína, tzv. Baťův mrakodrap, dnes sídlo krajského úřadu

4) Zlín

Hlavní město funkcionalismu, Baťova proslulá obuvnická metropole. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem, vyrostly tu kolonie typických „baťovských" rodinných domků, ale také průmyslové a výškové budovy. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký sedmnáctipatrový mrakodrap – slavná „Jednadvacítka". Byl postaven v letech 1938–1939 Janem Antonínem Baťou jako administrativní centrum a šlo o nejvyšší budovu v tehdejším Československu. Součástí vnitřního vybavení byla klimatizace, rychlovýtahy, potrubní pošta, telefonní ústředna a další na tehdejší dobu špičkové vybavení. Unikátem Jednadvacítky je výtah o rozměrech 6 × 6 metrů, který fungoval jako pojízdná kancelář ředitele firmy. Do této netradiční „pracovny" byla zavedena teplá a studená voda, fungovala tu klimatizace i telefon. Výtah mohl zastavit v kterémkoliv patře budovy, a J. A. Baťa tak měl možnost rychlého kontaktu s kýmkoliv a kdekoliv v budově.

Ve zlínském Obuvnickém muzeu jsou k vidění, jak jinak, boty rozličných tvarů a funkcí i nejrůznějšího stáří. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí je soubor bot vyrobených ve firmě Baťa v letech 1894–1945. Průřez baťovskou produkcí tak dává návštěvníkům příležitost nahlédnout do historie snad nejslavnější české firmy. V současné době je Zlín vzkvétajícím univerzitním městem a mezi tamními kulturními akcemi vyčnívá především Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež.

5) Hostýn

Výrazný kopec v Hostýnských vrších, jehož vrchol je jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v České republice. Pestrý komplex jeho staveb zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ubytovny pro poutníky, křížovou cestu Dušana Jurkoviče, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Velkolepý barokní chrám se dvěma věžemi z 18. století stojí na místě bývalé malé mariánské kaple. Podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu ho vystavěl holešovský mistr Tomáš Šturm. Svou polohou – v nadmořské výšce 718 metrů – je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě. Základní kámen nového kostela byl položen již v roce 1721, chrám byl však dokončen až v roce 1748. Důvodem tak dlouhé prodlevy byly neklidné válečné poměry, tvrdé povětrnostní podmínky a složitá doprava stavebního materiálu. Hostýn je pro Moravany stále živou mytickou horou opředenou mnoha legendami. Dodnes se na vrchol kopce konají velké poutě, jejichž význam podtrhuje i současná podpora církevní turistiky ze strany Zlínského kraje.

6) Lázně Luhačovice

Luhačovice se řadí k lázním mezinárodního významu. Jedná se o čtvrté největší lázně v Česku a největší na Moravě. Lidé si zde po desetiletí léčí nejrůznější neduhy, především však nemoci dýchacího ústrojí, trávení a také obezitu. Lázně, vklíněné mezi Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích jich přírodní cestou vyvěrá šest, desítky dalších jsou uměle navrtané. Nejproslulejším pramenem luhačovických lázní je pak bezesporu pramen Vincentka. V lázeňském areálu zanechal svou nesmazatelnou stopu architekt Dušan Jurkovič, jehož stavby ve stylu lidové secese dotvářejí specifický luhačovický kolorit. Lázeňský život v Luhačovicích však zdaleka neustrnul na počátku minulého století. V současné době zažívá valašské lázeňské město nevídaný stavební boom, který je doprovázen rozkvětem turistické infrastruktury. Příkladem jsou nové hotely špičkové úrovně (např. Augustiniánský dům, Alexandria Spa & Wellness hotel), nedávno dostavěný krytý městský bazén nebo moderní akvapark v nedalekých Pozlovicích. Luhačovice také dlouhodobě aspirují na zápis do seznamu UNESCO.

7) Buchlov

Dominanta Zlínského kraje, hrdý strážce Chřibských vrchů, středisko původní zeměpanské domény. Jádro hradu ze 13. století je složitějším souborem budov, které vyrůstaly postupně. K nejstarším částem patří východní hranolová věž; stavby paláce a západní věže vznikly až následně. V návaznosti na zbudování palácové budovy byla vystavěna kaplová věž při jejím jihovýchodním nároží. Klenotem hradu je zdejší kaple, jejíž výtvarná podoba patří k vyhraněným projevům dvorského umění a je vyvrcholením celé architektury Buchlova. Vznikla pravděpodobně kolem roku 1270, vyniká elegancí a subtilním, bohatým členěním. Buchlov patří tradičně k nejnavštěvovanějším turistickým cílům Zlínského kraje.

Buchlov je jedním z nejnavštěvovanějších cílů kraje

Kromě zahrad lákají návštěvníky Kroměříže i podloubí měšťanských domů na Velkém náměstí

8) Kroměříž

O významu Kroměříže v branži cestovního ruchu jistě netřeba dlouho diskutovat. Kroměřížský zámek a přilehlá zahradní architektura, od roku 1998 památka UNESCO, je klenotem mezi českými a moravskými pamětihodnostmi. Květná zahrada zbudovaná v 17. století vznikla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města – z nevábného nikým nevyužívaného prostoru se během deseti let zrodil raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými exteriérovými prvky. Starší Podzámecká zahrada (původně již z 15. století) zahrnuje rozsáhlé, z větší části udržované travnaté plochy, a také unikátní sbírku stromů. Celková kompozice dvou rozlehlých zahrad a mohutné zámecké architektury nemá ve střední Evropě obdoby. Ovšem Kroměříž nejsou jen památky UNESCO. Za pozornost stojí také tři historicky cenné sakrální stavby – kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele a kostel Nanebevzetí Panny Marie; dále pak kaple svatého Kříže, Mlýnská brána, biskupská mincovna, arcibiskupské vinné sklepy, malebná podloubí měšťanských domů na centrálním náměstí anebo Muzeum Kroměřížska.

9) Resort Valachy

Modernímu turistickému resortu Valachy, pod který spadají hotely Lanterna, Horal a Galik a Ski areál Razula ve Velkých Karlovicích, výrazně napomohla modernizace wellness hotelu Horal, jenž se díky zbrusu novým termálním bazénům vyprofiloval ve špičkové ubytovací zařízení na Moravě. Mimo to byla zbudována také čtyřhvězdičková rezidence E s 36 lůžky, otevřeno devítijamkové golfové hřiště a dobudováno kardio fitness a multifunkční hřiště. Vedle hotelu našla své místo slunící louka; saunový svět Wellness Horal zase doplnila nová sauna, masérny, odpočívárna a venkovní ochlazovací bazén s whirlpoolem. Wellness hotel Horal je dnes jedním z mála zařízení, která (díky termálním bazénům se slanou vodou vyhřívanou na 36 °C) nabízí v Beskydech možnost celoročního koupání pro veřejnost. Bazény si rychle získaly popularitu veřejnosti a celý resort se stal držitelem několika významných ocenění v oblasti cestovního ruchu. Více informací se dozvíte na www.valachy.cz .

10) Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě je asi nejznámějším tuzemským skanzenem

Je druhým nejstarším muzeum v přírodě ve střední Evropě (hned po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem). Počátky Valašského muzea, našeho největšího a patrně nejznámějšího muzea v přírodě, sahají do roku 1925, kdy sourozenci Jaroňkovi a muzejní spolek poprvé otevřeli areál v městském parku Hájnice. Postupně vzniklo „Dřevěné městečko" s originály roubeného měšťanského domu, radnice a hospody z Rožnovského náměstí. K nim byla postupně dostavěna kopie kostela sv. Anny z Větřkovic a fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem postaveným v roce 1974 je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Dalšími součástmi areálu jsou „Mlýnská dolina", která shromažďuje stavby spíše technického rázu (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje) a „Valašská dědina" jakožto nejrozsáhlejší část skanzenu, v níž je soustředěno více než 70 venkovských staveb (hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna, větrný mlýn apod.).

Text: -japo-
Foto: CzechTourism; Podzemnik / Wikimedia;
Rudolf Jelínek, a. s.; archiv města Zlín