Krušné hory, České středohoří, České Švýcarsko a Dolní Poohří – to jsou čtyři turistická území, na kterých staví Ústecký kraj svou koncepci cestovního ruchu. Pojďte se spolu s námi podívat, jaké hlavní lahůdky byste v tomto severočeském regionu neměli minout.

1) Říp

Dějinným symbolem nejen Ústeckého kraje, ale i celého českého státu je „hora" Říp a rotunda sv. Jiří na jejím vrcholu, která pravděpodobně pochází z přelomu 11. a 12. století. Románská stavba se poprvé připomíná roku 1126, kdy ji nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Současná podoba kostela je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869 až 1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), byla romanizována fasáda a zřízena velká okna v kostelní lodi. Zhoršující se stav historického opukového zdiva, na kterém se negativně podepsaly především povětrnostní vlivy, byl v roce 2009 důvodem k modernímu omítnutí památky.

2) Osek – hrad a klášter

Románsko-gotický skvost v barokním hávu – to je osecký klášter. Velkolepý komplex cisterciáckého kláštera ohromuje svojí monumentalitou. Exteriér z přelomu 17. a 18. století je dílem význačného stavitele Oktaviána Broggia a honosí se především skvělou sochařskou výzdobou. To nejcennější se ovšem skrývá uvnitř: románský portál v jižní zdi kostela, překrásná kapitulní síň z doby kolem roku 1240 s raně gotickým portálem a jedinečným kamenným pulpitem umístěným ve středu síně, studniční kaple v ambitu a gotická křížová chodba z první poloviny 14. století. Vydáte-li se z centra Oseka zhruba tři kilometry vzhůru údolím Oseckého potoka (nebo po delší, ale zajímavější naučné stezce), dojdete k rozsáhlým zříceninám hradu Rýzmburk.

Ten patří mezi největší a nejromantičtější hradní objekty v České republice. Se stavbou hradu započal s největší pravděpodobností král, který zde mínil vystavět velkolepý a pevný objekt. Z rozměrné čtyřdílné dispozice byly okolo poloviny 13. století zbudovány obvodové hradby, brány a věže. V tomto stavu získal Rýzmburk mocný šlechtic Boreš. Přestože šlo o velmi bohatého pána, nebylo v jeho možnostech pokračovat v králově velkolepém projektu a hrad „dovybavit" obytnými a hospodářskými budovami. Došlo tak ke kuriózní situaci, kdy hradní komplex získal velmi netypickou, jakoby „prázdnou" podobu. Velmi cenné jsou především dochované architektonické prvky – zbytky konzol a výběhů kleneb, portálů nebo raně gotických okének v palácové věži.

3) Milešovka

Královna Českého středohoří. S vrcholem v nadmořské výšce 837 metrů převyšuje okolní krajinu téměř o 400 metrů. Výrazná zalesněná znělcová kupa, jejíž svahy dosahují sklonu až 30°, vévodí nádherné kopcovité krajině. Největrnější hora u nás s jedním z nejkrásnějších výhledů, jenž okouzlil nejednu romantickou duši. To je Milešovka. Nepřehlédnutelná homole, takřka celá pokrytá listnatými a smíšenými lesy, je od roku 1951 chráněna jako přírodní rezervace. Již ve středověku jí místní lidé začali říkat Donnersberg neboli Hromová hora, protože se tu v letních měsících střídá jedna bouřka za druhou. Počátek turistiky související s Milešovkou se datuje k roku 1825, kdy zde začal provozovat malé občerstvení hostinský Anton Weber.

Vrchol Milešovky přitahoval lidi od nepaměti

Prostou dřevěnou chatku brzy nahradila zděná stavba a v polovině 19. století tu vznikla i kamenná rozhledna. Kvůli drsným klimatickým podmínkám dlouho nevydržela, a tak bylo na počátku 20. století rozhodnuto o stavbě meteorologické observatoře s kvalitní vyhlídkovou věží pro turisty. Observatoř zahájila činnost v roce 1905 a dnes je tak nejstarší českou horskou meteorologickou stanicí. Přístup na rozhlednu nebyl donedávna vůbec možný. Až díky aktivitě obecně prospěšné společnosti Milešovka se v roce 1998 opět podařilo zpřístupnit pro veřejnost spodní ochoz rozhledny. Za dobré viditelnosti lze přehlédnout celou západní polovinu Českého středohoří až k Doupovským horám, daleko na jihovýchodě můžete spatřit typický tvar hory Říp. Na severozápadě se rýsuje panorama Krušných hor a na východě vrcholy Krkonoš, Jizerských a Lužických hor. Za extrémně dobrého počasí prý bývají vidět i zasněžené vrcholky Alp.

4) Terezín

Pevnost hrůzy a utrpení, jejíž smutnou válečnou historii není třeba popisovat. Památník Terezín dnes nabízí prohlídku Malé pevnosti, Muzea ghetta, bývalých Magdeburských kasáren, Kolumbária, krematoria na židovském hřbitově, a v 90. letech 20. století objevenou židovskou modlitebnu. Terezín byl původně mohutnou pevností pravidelně hvězdicovitého půdorysu založenou císařem Josefem II. roku 1780. Vojenský komplex zabírá celkem 398 hektarů; jeho výstavba, na které se podílelo 14 000 dělníků, trvala deset let, ale v úplnosti byla dokončena až v 19. století. Opevnění zaujímá 67 hektarů, celková délka pevnostních valů je 3 770 metrů a jejich síla se pohybuje okolo třiceti metrů. Výška bastionů ode dna příkopů je dvanáct metrů a spleť podzemních chodeb čítá 29 kilometrů.

Památník Terezín – nejpopulárnější turistický cíl kraje

Strategická povaha Terezína byla navíc umocněna napřímením Ohře – v délce čtyři kilometry bylo vybudováno nové řečiště – a výstavbou „drobnější" předsunuté Malé pevnosti na pravém břehu Staré Ohře. Ironií dějin zůstává, že se tento impozantní a na svou dobu špičkový pevnostní systém nikdy neuplatnil v akci. Nepřátelská vojska se mu vždy jednoduše vyhnula. Hradby a bastiony jsou vystavěny z režného zdiva – z velkých červených cihel zvaných šancovky. Z původních čtyř bran se dnešních dnů dožily pouze dvě na východní straně u řeky. Systém suchých příkopů doplňovaly čtyři vnější záplavové kotliny, které bylo možné v případě potřeby zatopit vodou z Ohře. Status pevnosti ztratil Terezín v roce 1882. V současné době je Památník Terezín nejpopulárnějším turistickým cílem Ústeckého kraje.

5) Žatec

Chmelový orloj v Žatci je světovým unikátem

Historický střed města, který byl v roce 1961 vyhlášen městskou památkovou rezervací, je cenným souborem staveb a architektonických slohů od doby románské po secesi. Prohlédnout si můžete například chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kněžskou bránu, kapucínský klášter, zajímavou radniční budovu nebo nedávno opravenou židovskou synagogu, druhou největší stavbu svého druhu u nás. Hlavním tahákem Žatce je ovšem pivo a zdejší více než 700letá chmelařská tradice. Jejím vyústěním se stala výstavba Chrámu chmele a piva (CHCHP), jedna z největších investic do cestovního ruchu v České republice za poslední dobu.

Objekt CHCHP se skládá z vyhlídkové věže, labyrintu v bývalé budově skladu chmele, chmelařského muzea, minipivovaru, restaurace a klášterní zahrady. Třešničkou na dortu je chmelový orloj – jediný svého druhu na světě. Hlavním smyslem ambiciózního projektu je záchrana chmelařské architektury, podpora dochovaných kulturních a chmelařských tradic a navýšení objemu turistického ruchu nejen v žateckém regionu, ale i v celém Ústeckém kraji. Není bez zajímavosti, že zóna technických památek chmelařství na žateckém Pražském předměstí je kandidátem na zápis do prestižního Seznamu památek světového dědictví UNESCO. Nejpopulárnější „chmelovou" akcí v Žatci je tzv. Dočesná – pivní slavnosti, které každoročně přilákají stovky návštěvníků.

6) Kadaň

Královské město plné pamětihodností bylo založeno v polovině 13. století. Na skále nad řekou Ohří se dodnes vyjímá hrad pravidelné čtvercové dispozice, tzv. středoevropský kastel. Původně měl ve všech čtyřech nárožích čtverhranné věže, ty však byly strženy již před staletími. Spolu s městským hradem v Písku jde o nejzachovalejší ukázku kastelového hradního typu u nás. Středověké opevnění Kadaně doplňuje krásná Mikulovická brána a barbakán Žatecké brány. Proslulá Katova ulička a bělostná radniční věž se již dávno staly symbolem města. Prvořadá kadaňská památka však leží mimo historické centrum. Jde o klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, jehož počátky spadají do druhé poloviny 15. století.

Pohled na Kadaň přes Ohři

V dnešní době je zrekonstruovaná památka sídlem městského muzea a nabízí několik okruhů prohlídek. První vás zavede do gotických a barokních sklepů, kde naleznete expozice o mineralogii, zkamenělinách a historii hornictví v regionu. Druhý vás provede přízemím budovy, v níž budete seznámeni s historií kláštera a řádem františkánů. Poslední okruh vám umožní vstup do jednotlivých mnišských cel, kde najdete výstavu o historii Kadaně. Při návštěvě klášterních interiérů se nezapomeňte dívat vzhůru, abyste náhodou nepropásli vzácně dochované sklípkové klenby – místní architektonickou chloubu. Maskotem Kadaně je Maxipes Fík. Oslava jeho narozenin každoročně přiláká stovky malých návštěvníků a ulice města se promění v jeden velký dětský festival.

7) Osobní lodní doprava

Jedním z turisticky nejvyhledávanějších projektů v Ústeckém kraji je osobní lodní doprava na Labi, která byla (po 60 letech) obnovena v létě roku 2008. Prvotní trasa spojovala Ústí nad Labem, Litoměřice a Roudnici nad Labem. V roce 2009 přibylo přístaviště ve Štětí. Naposledy se k projektu připojily svými novými přístavišti další obce: Horní Počáply, Trávčice – přívoz Nučničky/Nučnice a Dolní Zálezly. Osobní lodní přepravu zajišťují dvě elegantní plavidla („gastronomická" Porta Bohemica 1 a „vinařská" Porta Bohemica 2). Pomalá a uklidňující plavba romantickou polabskou krajinou (a následně dramatičtějším „kaňonem" Brány Čech) je mimořádným zážitkem. Cestou je k vidění několik zajímavostí.

Předně to jsou malebné Litoměřice se svými památkami a poklidnou atmosférou. Dále například Žernosecké jezero nebo chcete-li Píšťanská laguna. Tuto vodní plochu v ohybu Labe doplnila v posledních letech moderní turistická infrastruktura v podobě projektu Marina Labe a Club Hotelu Píšťany. Populární zastávkou je žernosecká vinice (nejsevernější vinohrad u nás). Po rozsáhlé opravě místního zámku a rekonstrukci celého areálu vinařství jsou k mání degustace vína, uspořádat tu můžete firemní setkání a další společenské akce. Závěr plavby patří hradu Střekov, jehož nepřehlédnutelná silueta na strmé skále nad řekou signalizuje blížící se krajské město. Jízdní řád a ceník plaveb na letošní rok najdete nawww.labskaparoplavba.cz.

8) Národní park České Švýcarsko

Charakter tohoto příspěvku nám nedovoluje podrobně popisovat notoricky známé přírodní unikáty pískovcového skalního města, jako jsou Pravčická brána, soutěsky řeky Kamenice či Mariina vyhlídka. Obecně však můžeme konstatovat, že se Národní park České Švýcarsko jako celek významně přibližuje svým řízením, organizací, systémem ochrany přírody i komunikací s veřejností národním parkům západní Evropy a USA. Například Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě, návštěvnické středisko s komplexními informačními, turistickými, vzdělávacími, poradenskými a produkčně publikačními službami, se může plně srovnávat s proslulými americkými „visitor’s centres". Ne každý ví, že uvnitř národního parku lze kromě přírodních krás narazit také na velmi specifické středověké objekty. Řeč je o skalních hrádcích, pro jejichž výstavbu posloužily strmé pískovcové skalní bloky. Do nich stavitelé vytesali množství místností, které důmyslně propojili lávkami a žebříky. Jednotlivé budovy a opevnění byly vybudovány většinou ze dřeva. Turistická značka vás zavede na Kyjovský, Brtnický a Chřibský hrádek a také na Šauenštejn a Falkenštejn.

9) Zámek Ploskovice

Asi nejkrásnější a umělecky nejhodnotnější zámeckou stavbu Ústeckého kraje najdete v Ploskovicích na Litoměřicku. Barokní stavba, jejíž vzhled pochází pravděpodobně z dílny architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, je obklopena rozlehlým parkem s kašnami, vodotrysky, rybníkem a vzácnými porosty – celek byl původně koncipován jako „malé Versailles". Zámek byl vystavěn v letech 1720 až 1730 patrně z popudu tehdejší majitelky zdejšího panství vévodkyně Anny Marie Toskánské z rodu Sasko-lauenburského, manželky toskánského vévody Gastona III. V roce 1805 Ploskovice přecházejí do soukromého majetku toskánské větve Habsburků a od roku 1849 se stávají letním sídlem odstoupivšího rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského, posledního českého korunovaného krále.

Ploskovický zámek byl původně koncipován jako „malé Versailles"

Po roce 1918 zámek sloužil jako letní sídlo československého ministerstva zahraničních věcí, jezdil sem často zejména tehdejší ministr zahraničních věcí Edvard Beneš s manželkou. Během II. světové války zde sídlila nacistická škola. V současné době je pro návštěvníky otevřena dobová interiérová instalace poloviny 19. století, která navozuje atmosféru letních pobytů penzionovaného císařského páru. K vidění jsou rovněž sbírky nábytku, obrazů, skla a porcelánu. Dále jsou zpřístupněny umělé barokní vodní jeskyně – tzv. „grotty" a výše zmiňovaný zámecký park. Zámecký areál se také stal kulisou mnoha filmovým pohádkám a historickým snímkům.

10) Krupka

Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo ve 13. století v souvislosti s dobýváním cínové rudy. V městské památkové zóně dodnes stojí několik vzácných kostelních staveb různých slohů, mezi kterými hraje prim barokní poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné obkroužený oválným ambitem se sedmi hranolovými kaplemi.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie fotografovaný z hradu Rosenberg

Za pozornost jistě stojí i farní kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo drobný pozdně gotický kostelík sv. Anny, v jehož interiéru je nejstarší dochované zpodobnění Martina Luthera na českém území. Nad historickým centrem se hrdě tyčí rozsáhlá zřícenina královského hradu Rosenberg. Milovníci montanistiky přivítají fakt, že lze v okolí města nalézt několik výrazných stop po dávné důlní činnosti. Nejznámější z nich je zhruba kilometr dlouhá prohlídková štola Starý Martin. Unikátním technickým dílem je rovněž nejstarší a nejdelší lanová dráha bez zastávky v Čechách o délce 2 348 metrů. Spojuje Krupku-Bohosudov a Komáří vížku – nejstarší rozhlednu Krušných hor.

Text: -japo-
Foto: -japo-; Martin Štross a Ústecký kraj