Středočeský kraj tvoří široký prstenec kolem hlavního města a jeho cestovní ruch je specifický silnou vazbou na Prahu. Drtivou část přijíždějících turistů tvoří rezidenti, z nichž významnou část představují obyvatelé české metropole. Pokud do středních Čech zavítají nerezidenti, činí tak nejčastěji v rámci jednodenního výletu a na noc se vracejí zpět do hotelu v Praze nebo pokračují do dalších regionů. A to je více než škoda, protože Středočeský kraj je pozoruhodnou oblastí s jedinečnými přírodními a historickými krásami. Vybrali jsme pro vás ty nejpřitažlivější.

1) Posázaví

Povodí 225 kilometrů dlouhé Sázavy je generacemi prověřená turistická Mekka. Okolí řeky i tok samotný jsou hojně využívány trampy, vodáky, cyklisty a pěšími turisty. K návštěvě zvou četné hrady, zámky, zříceniny, sakrální památky a přírodní zajímavosti. Namátkou jmenujme například hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou (UNESCO), hrady Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, Zlenice, Zbořený Kostelec či Pirkštejn, zámky v Kácově a ve Zruči, Sázavský klášter nebo přírodní rezervaci Stvořidla. Dolní a střední částí Posázaví prochází romantická železniční trať tzv. Posázavského pacifiku, která jedinečným způsobem překonává mnohé terénní překážky a je jedním ze symbolů zdejšího turismu.

2) Karlštejn

Karlštejn patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle u nás

Snad nejznámější český hrad a jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů u nás. Karlštejn byl založen v roce 1348 jako první tuzemská stavba Karla IV., která nesla jeho jméno. Původně byl zamýšlen jako místo odpočinku a klidného rozjímání svého zakladatele, ale v průběhu stavby se idea a náplň hradu měnily, až se nakonec stal místem uložení českých a říšských korunovačních klenotů a přímo symbolem Českého království. Podobu hradu významně poznamenaly puristické (a ne příliš šťastné) stavební úpravy 19. století z dílny architektů F. Schmidta a J. Mockera. Dominantou středověké pevnosti je čtverhranná věž; nejcennější prostorou pak bezpochyby kaple sv. Kříže – jedna z nejpůsobivějších památek evropského středověku vyzdobená zlatem, skleněnými puklicemi, polodrahokamy a vzácnými deskovými obrazy Mistra Theodorika.

3) CHKO Křivoklátsko

Lesnatá oblast Křivoklátska, jejíž přirozenou osu tvoří malebný tok řeky Berounky, si zachovala vyváženou a na mnoha místech jen málo porušenou přírodu. I z tohoto důvodu byla CHKO Křivoklátsko v roce 1977 zařazena do mezinárodního seznamu biosférických rezervací UNESCO. V současné době probíhají jednání, která by Křivoklátsko mohla „povýšit" na národní park. Nejznámější turistickou atrakcí CHKO je bezesporu hrad Křivoklát. Velmi známý je také zámek v Lánech, letní sídlo prezidentů. Nad soutokem Šípského a Krakoveckého potoka stojí zřícenina impozantního hradu Krakovec, který se proslavil pobytem Mistra Jana Husa. Přístupné jsou ještě mohutné ruiny Žebráku, Točníku, Týřova nebo Jenčova. Na vrchu Hradiště u Stradonic lze navštívit rozlehlé zbytky keltského oppida. Populární jsou rovněž tzv. Skryjská jezírka s vodopády, národní přírodní rezervace Týřov s původními pralesovitými porosty či naučná stezka rezervací Brdatka. Oblíbenou vodáckou destinací je pak samotná řeka Berounka.

Křivoklát dal jméno celé CHKO

4) Kutná Hora

Vlašský dvůr v Kutné Hoře

Spolu s Prahou a Českým Krumlovem tvoří Kutná Hora triumvirát turisticky nejnavštěvovanějších měst v České republice. Kutná Hora je přímo nabitá památkami všeho druhu a všech staletí. Historické centrum je městskou památkovou rezervací a zároveň je zapsáno na prestižní seznam UNESCO. Zdobí ho především dvě katedrály (chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci), pozdně gotický palác – tzv. Hrádek, Vlašský dvůr s mincovnou, unikátní gotická kašna, kostel sv. Jakuba, jezuitská kolej, Kamenný dům, kostel Matky Boží Na Náměti, Kaple Božího Těla a morový sloup. Město žije po celý rok bohatým kulturním životem, ať už jde o pořádání výstav, koncertů, jarmarků či festivalů.

5) Kouřim

Neobvyklá koncentrace středověkých památek a třicetikilometrová vzdálenost od Prahy činí z města Kouřim ideální cíl jednodenního poznávacího výletu. Většina návštěvníků přijíždí kvůli stále populárnějšímu Muzeu lidových staveb (skanzenu). Každý vnímavější turista ovšem nemůže minout skvostné historické jádro města a přilehlé slovanské památky v podobě dvou výšinných hradišť (tzv. Stará Kouřim a lokalita „U sv. Jiří"). Město, založené v polovině 13. století nejspíše králem Václavem I., se honosí několika nej. Například městské opevnění je nejzachovalejším fortifikačním systémem ve střední Evropě a v roce 1995 po zásluze obdrželo status národní kulturní památky.

Součástí hradebního pásma je i raně gotická Pražská brána – nejstarší zachovaná městská brána u nás. Náměstí dominuje románsko-gotický chrám sv. Štěpána, jehož nejhodnotnější prostorou je podzemní kaple sv. Kateřiny, zaklenutá hvězdicovou osmibokou klenbou na jediný svazkový pilíř. Památku tohoto typu v kontinentální Evropě nikde jinde nenajdeme. Nejvyšší stavbou města je původně pozdně gotická zvonice, jejíž dva zvony jsou zavěšeny po husitském způsobu – srdcem vzhůru.

6) Blaník

Bájné dvojvrší Velkého (638 m) a Malého (576 m) Blaníku opředené mnoha pověstmi je nepřehlédnutelnou dominantou České Sibiře, jinak severního Táborska. Vzácná a neporušená příroda Podblanicka neunikla pozornosti ochránců přírody, a tak roku 1981 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Blaník, nejmenší CHKO v republice (40,31 km2). Na skalnatý vrchol Velkého Blaníku vede červená značka spolu se zajímavě řešenou interaktivní naučnou stezkou. Kopec si za své sídlo vybrali již ve 4. a 3. století př. n. l. Keltové. Hradiště vymezili dvojitou kamennou hradbou, jejíž zbytky jsou těsně pod vrcholem dodnes patrné. O mnoho století později přišli husité, kteří strategickou kótu využili ke zbudování malého dřevěného strážního hrádku.

Blaník, nepřehlédnutelná dominanta České Sibiře

V době národního obrození se Blaník stal jedním z českých národních symbolů, byl dějištěm táborů lidu a inspiroval řadu umělců. Popularita Velkého Blaníku vzrostla v roce 1941, kdy byla na jeho temeni vztyčena dřevěná rozhledna. Kruhový výhled z její koruny je opravdu skvostný a láká k výstupu početné řady turistů. Menší bratr Velkého Blaníku oplývá zcela jinou atmosférou. Je mnohem méně navštěvován, vládne zde klid a pohoda. Přitahuje hlavně zříceninou poutní barokní kaple sv. Maří Magdalény. Památka z roku 1735 však nesloužila svému účelu dlouho, neboť byla o 55 let později na základě reforem císaře Josefa II. zrušena.

7) Ski Relax Centrum Monínec

Největší středočeský skiareál nacházející se pouhých sedmdesát kilometrů jižně od Prahy se v posledních několika letech změnil v moderní lyžařské centrum. Pyšní se čtyřsedačkovou lanovou dráhou o délce 1 140 metrů, osvětlenou sjezdovou tratí, kotvovým vlekem, plně automatizovaným systémem technického zasněžování, kongresovým sálem, bezplatným parkovištěm (550 míst) a moderní restaurací s terasou v alpském stylu. Samozřejmostí je půjčovna lyžařského vybavení, skiservis a lyžařská škola. Rodinný charakter skicentra podtrhuje dětský vlek, pohyblivý koberec, snowtubing a další atrakce pro nejmenší. V areálu je k dispozici nově zrekonstruovaný hotel a komfortní apartmány, které zvyšují ubytovací kapacitu.

8) Skanzen Přerov nad Labem

Národopisné muzeum v přírodě v Přerově nad Labem je – jako součást Polabského muzea v Poděbradech – jedním z nejstarších skanzenů v České republice. Jeho základem byla bývalá rychta a kovárna vykoupená majitelem panství a upravená podle vzoru populární „české chalupy" na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. Otevřena pro veřejnost byla v roce 1900 a byly v ní vystaveny národopisné a archeologické exponáty a přírodniny. Jedná se o čtvrtý největší skanzen v Evropě, s výjimkou severských zemí. V areálu je soustředěno 31 objektů a další drobné stavby jako starý včelín, dřevěné úly, sloupový holubník, zvonička, sbírka hřbitovních plastik, milníky, sochy svatých, boží muka apod. Interiéry jsou vybaveny malovaným polabským nábytkem a zahrnují expozice tradičního polabského zemědělství, lidového oděvu a stavitelství.

9) Hornické muzeum Příbram

Patrně nejznámější hornické muzeum leží v Příbrami, konkrétně v městské části Březové Hory. Skanzen budov s hornickou a geologickou expozicí je největším muzeem svého druhu u nás a podle počtu výstavních ploch je vlastně největším českým muzeem vůbec.

Má přes čtyřicet stálých expozic v památkově chráněných historických objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě v Příbrami. Jeho pobočkami jsou Památník Vojna u Příbrami, skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum Špýchar Prostřední Lhota a Muzeum zlata Nový Knín.

Velkou atrakcí – zejména pro děti – jsou důlní vláčky. První jezdí od roku 1998 v Prokopské štole u dolu Anna. V roce 2006 pak začal jezdit povrchový důlní vláček i mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem, což je vlastně obnovená historická dráha vybudovaná po roce 1884 pro dopravu stříbrné a olověné rudy. Unikátním zážitkem je návštěva podzemí Dolu Drkolnov, kde je k vidění památka mezinárodního významu – obrovské vodní kolo o průměru 12,4 metru. Součástí prohlídky dolu je také unikátní atrakce pro děti i dospělé – jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 metrů do podzemí dolu jako po skluzavce. Každoroční návštěvnost muzea se pohybuje kolem 100 000 lidí.

10) Brdy

Brdy jsou členitým vrchovinným pásem ve středních Čechách. Jde o geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý zahrnuje také Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy (vojenský újezd) a Jižní Brdy (Třemšínsko). Nejvyšším bodem pohoří je Tok (865 m), jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem Středočeského kraje. Přírodně nejcennější jsou s určitostí Střední Brdy, kde v současné době končí vojenská „nadvláda" a zákaz vstupu; militarizační zóna se postupně otevírá turistům a současně aspiruje na to, stát se chráněnou krajinnou oblastí.

Klenotem Brd jsou Padrťské rybníky

Místním klenotem jsou Padrťské rybníky, které pocházejí z 16. století a patří k nejvzácnějším a nejkrásnějším místům brdských lesů. Celé nedávno zpřístupněné území se rozkládá v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží jmenovitě Hořejší padrťský rybník a menší Dolejší padrťský rybník. Celkový ráz krajiny tu silně připomíná šumavské scenérie. Rybníky vznikly jako vodní rezervoár sloužící k plavení dřeva pro hutě rozložené na Padrťském potoce a kdysi byly vyhlášeným rekreačním místem. Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření vojenského újezdu Brdy.

Text: -japo-
Foto: CzechTourism, Petr Manuel Ulrych,
Jan Dudík / Wikimedia Commons