Plzeňský kraj a jeho metropole především jsou neodmyslitelně spjaty s jedním z nejvýraznějších gastronomických a turistických atributů Česka – pivem Pilsner Urquell. Za proslulým zlatavým mokem přijíždějí ročně desetitisíce návštěvníků. Západočeský region však nabízí mnohem víc. Zde jsou naše tipy.

1) Kladrubský klášter

Benediktinský klášterní komplex v Kladrubech, který založil v roce 1115 král Vladislav I., patří mezi nejmonumentálnější památky nejen v Plzeňském kraji, ale i v celé České republice. Původní románská bazilika byla přestavěna nejprve v gotickém slohu a na počátku 18. století ji vtiskl originální „barokně gotickou" podobu Jan Blažej Santini-Aichel. Nový konvent byl dostavěn roku 1770 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Činnost kláštera ukončilo až nařízení Josefa II.

Dominantou kláštera je Santiniho kostel – třetí největší chrám u nás

Areál poté fungoval například jako vojenská nemocnice, chudobinec nebo hospodářský statek. Po sametové revoluci se stal národní kulturní památkou a začalo se s jeho opravami. Nepřehlédnutelnou dominantou kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta – architektonický skvost, vrcholné Santiniho dílo. Jedná se o třetí největší chrám v českých zemích (po chrámu sv. Víta v Praze a chrámu v Sedlci u Kutné Hory). Celková délka kostela činí 93 metrů, vnitřní výška kopule pak téměř 40 metrů. Každoročně ho navštíví zhruba 20 tisíc návštěvníků.

2) Švihov

Pokud chcete vidět největší a nejzachovalejší vodní hrad v České republice, zavítejte na Švihov u Klatov. Středověká pevnost byla vystavěna na uměle zbudovaném ostrově, chráněném ze severu a západu mlýnským náhonem, z východu řekou Úhlavou a na zbylé ploše rybníky. Jádro hradu tvořilo obdélné nádvoří, kolem kterého byly postaveny dva paláce. Na východě uzavírala nádvoří hradební zeď s baštou a kaplí, na západě pak „schodišťová" věž. Celý prostor jako had obtáčela parkánová hradba s věží a čtyřmi nárožními baštami (Bílou, Zelenou, Zlatou a Červenou).

Švihov je největší a nejlépe zachovalý vodní hrad u nás

Vnitřní komplex pak společně s předhradím chránily další hradby s vodnímpříkopem. Z nich dnes zůstala zachovalá pouze západní část, základy východního úseku hradeb s baštami byly odkryty ve 2. polovině minulého století. Na návštěvu Švihova si vyhraďte nejlépe půlden. Kromě dvou úžasných prohlídkových okruhů (každý trvá cca hodinu) uvnitř hradu si nezapomeňte obejít i celý komplex z vnějšku. Nejlépe tak porozumíte důmyslnosti a prozíravosti tehdejších stavitelů.

3) Šumava – Železnorudsko

Radarová stanice na vrcholu Velkého Javoru

Přitažlivost šumavského Železnorudska tkví jak v přítomnosti vzácných přírodních krás národního parku, tak v možnosti využít moderní turistickou infrastrukturu. Zdejšímu území vévodí nejvyšší vrchol Šumavy Velký Javor; oblast dále zahrnuje například Královský hvozd s dominantou Ostrého, vodopádem Bílá strž a s národní přírodní rezervací Černé a Čertovo jezero nebo vrch Pancíř se sedačkovou lanovkou ze Špičáku. Železná Ruda je dnes hlavním městem šumavské turistiky s širokou nabídkou restauračních a ubytovacích kapacit všech kategorií. Městečko má původ v hornické osadě vzniklé v 16. století. Jeho dominantou je nezvyklý kostel Panny Marie Pomocné, který stojí na půdorysu šesticípé hvězdy a je vybudován ve stylu bavorského baroka. V pobočce sušického Muzea Šumavy se můžete seznámit se šumavským sklem, lidovým nábytkem a hamernictvím. Své místo má v Železné Rudě i Muzeum historických motocyklů. U města leží také přírodní koupaliště a veřejné tábořiště. Hlavním turistickým tahákem Železnorudska je bezesporu celoročně využitelný skiareál Špičák. V letních měsících je vyhledáván hlavně díky velice kvalitnímu Kona Bikeparku, který je v rámci České republiky hodnocen jako jeden z nejlepších.

4) Kašperk

Majestátní Kašperk se svou charakteristickou dvouvěžovou siluetou je nejvýše položeným královským hradem v Čechách (886 m). Impozantní, zdaleka viditelné, panovnické sídlo, které roku 1356 vystavěl Karel IV. k ochraně hranic, si dodnes uchovalo neopakovatelnou atmosféru středověku. Pravidelná a sevřená podoba vnitřního hradu tvoří (spolu se sesterským, analogicky řešeným hradem Radyně na Plzeňsku) dokonalé vyvrcholení hradních architektonických tendencí ke srůstání paláce a obytných věží. Skladba a výbava interiérů přitom názorně ilustrují velkou pozornost, která zde byla věnována reprezentaci a pohodlnému bydlení. Kašperk je zároveň výraznou dominantou Šumavy a Pošumaví; z obou věží se nabízejí fantastické kruhové rozhledy. Východně od hradu leží zbytky předsunutého opevnění zvané Pustý hrádek, odkud je působivý výhled na celý hradní areál. Na Kašperku se mimo jiné natáčela divácky úspěšná pohádka Anděl Páně.

5) Rabštejn nad Střelou

Nejmenším městem Evropy je Rabštejn nad Střelou. Městský status získal v roce 1337 a dnes v něm žije kolem 20 stálých obyvatel. Jedná se o neobyčejně zajímavou lokalitu v unikátním přírodním terénu s pozoruhodnou koncentrací památek. Městečko leží nad pravým břehem řeky, přímo uprostřed přírodního parku Horní Střela, který zahrnuje romanticky meandrující kaňon a jeho přilehlé okolí. Hluboké údolí je po generace mimořádně oblíbeným trampským cílem. V samotném Rabštejně můžete obdivovat barokní zámek, zříceniny dvou hradů s relikty okrouhlých věží, klášter servitů a barokní kostel od Anselma Luraga, loretánskou kapli, krásné roubené a hrázděné domy, středověké opevnění se zbytky Dolní brány, židovský hřbitov nebo prastarý kamenný most přes Střelu. Celkový dojem pak doplňuje soubor drobných sakrálních objektů (kapličky, kříže a sochy). Historické jádro Rabštejna nad Střelou bylo pro svůj význam a dochované památky prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Město se rovněž stalo kulisou několika filmů režiséra Tomáše Vorla (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek, Cesta do lesa).

6) Plzeň

Jádro Plzně oplývá jedinečnými památkami. Na snímku chrám sv. Bartoloměje

Plzeň je čtvrté největší město v České republice a zároveň jediné české město, které se nachází na soutoku čtyř řek. Od svého založení v roce 1295 dominuje celé západní polovině Čech jakožto silné ekonomické, kulturní a správní centrum. Starobylé jádro města skrývá pestrou paletu jedinečných památek – letité měšťanské domy, historické podzemí, chrám sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku (102 m), minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie nebo Velkou synagogu, druhou největší v Evropě a třetí na světě. Nejvíce turistů však přijíždí do Plzně za poznáním výroby pravého plzeňského piva Pilsner Urquell. S historií i současností pivovarnictví se mohou seznámit jak v Pivovarském muzeu, tak přímo na prohlídkové trase v areálu Plzeňského Prazdroje. Atmosféru pohostinnosti města dokreslují četné pivnice a restaurace. Vyhledávanými cíli rodinných výletů jsou zoologická a botanická zahrada, DinoPark, Techmania Science Center či rekreační zóna v okolí Boleveckých rybníků. Stále oblíbenější metropole českého západu se rovněž stala vítězem soutěže o titul Evropského hlavního města kultury 2015.

7) Horšovský Týn

Nejnavštěvovanější památkou Horšovského Týna je zámek

Městská památková rezervace Horšovský Týn představuje takřka nedotčený urbanistický soubor, v němž lze sledovat stavební a umělecký vývoj od rané gotiky až k pozdnímu baroku. Nejnavštěvovanější památkou města je zámek, jenž pod nádhernou renesanční „slupkou" ukrývá zdivo rozsáhlého raně gotického biskupského hradu. Bezprostřední okolí zámecké budovy obohacuje přírodně krajinářský park se vzácnými dřevinami, který svou rozlohou 40 hektarů patří k nejvýznamnějším v západních Čechách. Po husitských válkách hrad přešel z církevních rukou do majetku světských feudálů. Nejdříve ho vlastnili Ronšperkové, okolo roku 1535 horšovskotýnecké panství získali Lobkowiczové a po Bílé hoře zkonfiskovali zámek Trauttmansdorffové, kterým patřil více než 300 let. V roce 1945 převzal nad objektem správu stát. Nejpozoruhodnějším interiérovým prostorem je raně gotická, bohatě umělecky ztvárněná kaple, která patří mezi nejskvělejší stavební díla doby Přemysla Otakara II. Hrad a zámek Horšovský Týn je také cenný tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyl výrazně upravován, díky čemuž se dochoval v takřka intaktní podobě.

8) Konstantinovy Lázně

Konstantinovy Lázně patří mezi nejmenší lázeňská střediska v Česku a zároveň jsou jedinými lázněmi v Plzeňském kraji. To jim ale vůbec neubírá na popularitě. Naopak – devízou zdejších lázní je klid, panenská příroda, čistý vzduch a komorní atmosféra. Obec působí velmi příjemně také díky krásnému dvacetihektarovému lázeňskému parku s Prusíkovým pramenem (vývěr je pojmenována podle pražského lékaře Bohumila Prusíka, který byl význačným kardiologem a příznivcem lázní). Léčebné lázně Konstantinovy Lázně s více než dvousetletou tradicí léčení mají v osmi objektech 400 lůžek, součástí areálu je také dva roky staré wellness centrum, které je propojeno s největším lázeňským hotelem Prusík. Ročně místní lázně, které se specializují na poruchy kardiovaskulárního systému, navštíví kolem 5 000 hostů a pacientů. Hlavní léčebné metody jsou založeny na využívání zdejší minerální vody, která obsahuje nejvíce oxidu uhličitého ze všech pramenů v České republice.

9) Klatovy

Královské město Klatovy založil Přemysl Otakar II. okolo roku 1260 k hospodářskému a obrannému zajištění západní hranice českého státu. Dnes si v ulicích města můžete prohlédnout několik nevšedních zajímavostí a památek. V první řadě to jsou katakomby pod nádherným jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, kde leží mumifikovaná těla členů jezuitského řádu. Celkem zde bylo pohřbeno zhruba 200 těl, do dnešních dnů se jich zachovalo asi třicet. Samotná kostelní stavba začala vznikat roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, ovšem na dokončení chrámu se podílel i známý architekt Giovanni Domenico Orsi a ještě známější Kilián Ignác Dientzenhofer, z jehož dílny pocházejí vnější barokní portály. Na náměstí byste neměli minout ani barokní lékárnu U Bílého jednorožce s bohatě vyřezávaným interiérem, která je unikátní expozicí lékárenství v celoevropském měřítku.

Nespornou dominantou Klatov je 81 metrů vysoká Černá věž, jež byla postavena v letech 1547 až 1557 jako signalizační, kontrolní a vyhlídkový bod. Za prohlídku rovněž stojí dochované středověké opevnění s baštami (zvláště na východní straně), Bílá věž – zvonice z roku 1581, farní kostel Narození Panny Marie ze 13. století nebo dominikánský kostel sv. Vavřince postavený v letech 1694 až 1709 klatovským stavitelem italského původu Marcem Antoniem Gilmettim.

10) Rabí

Širokému údolí Otavy mezi starobylými městy Sušicí a Horažďovicemi vévodí hrad Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách a jedna z nejmohutnějších pozdně středověkých pevností ve střední Evropě. Rabí bylo založeno patrně ještě před polovinou 13. století; od 14. do poloviny 16. století patřilo Švihovským z Rýzmberka. V letech 1420–1421 dobyli hrad dvakrát husité, při druhém obléhání, jak známo, přišel husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova o druhé oko. Definitivně hrad zpustl v průběhu třicetileté války.

Rabí, nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Dominantou hradního areálu je pozdně románský donjon – velká hranolová věž s upraveným vyhlídkovým ochozem, z něhož je pěkný rozhled do malebnékrajiny Pošumaví. Jedinečné je velkolepé a precizně promyšlené pozdně gotické opevnění s dělovými baštami, které je patrně dílem známého královského stavitele Benedikta Rejta. Vaší pozornosti by nemělo ujít ani náměstí v centru stejnojmenné obce, které obklopují statky s malovanými štíty ve stylu selského baroka.

Text: -japo-
Foto: CzechTourism, Petr Brož, Avarim / Wikimedia Commons