Karlovarský kraj si většina lidí spojuje s proslulými vývěry minerálních pramenů, za jejichž léčebnými účinky přijíždějí každoročně desetitisíce návštěvníků. V následujících deseti odstavcích vás přesvědčíme, že nejen lázněmi je cestovní ruch v tomto západočeském regionu živ.

1) Valeč

Malebná obec na úpatí Doupovských hor oplývá pozoruhodnou koncentrací barokních památek. Dominantou vsi je bezesporu monumentální zámek, původně středověký hrad, který je obklopen jednou z nejkrásnějších zahrad v Čechách. Tu zdobí sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna představující alegorie vlastností a postav z řecké mytologie. Nechybějí ani desítky terakotových skulptur a honosná zahradní architektura. Za pozornost dále stojí nedávno opravený chrámek Nejsvětější Trojice nebo kostel Narození sv. Jana Křtitele se stejnojmenným obeliskem. Celková barokní kompozice umocněná romantickými horizonty Doupovských hor dodává Valeči neopakovatelné kouzlo.

2) CHKO Slavkovský les

Slavkovský les, lesnatá a řídce osídlená krajina mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, je z přírodovědného i turistického hlediska velice pestrým územím. Jednou z jeho nejcennějších částí je soustava pěti lesních rašelinišť v okolí osady Kladská, která byla již roku 1933 vyhlášena za národní přírodní rezervaci pod názvem Kladské rašeliny. Zatímco na rašeliniště Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les obyčejní smrtelníci nesmějí, Tajgou (největším z nich) vás provede asi kilometr a půl dlouhá bezbariérová naučná stezka vedoucí kolem Kladského rybníka. V chráněné krajinné oblasti se nemusíte věnovat jen přírodním zážitkům. Prohlédnout si můžete také tzv. Dlouhou stoku, unikátní technické dílo z 16. století, nebo romantickou zříceninu původně královského hradu Kynžvart. Vystoupat lze i na pozoruhodnou rozhlednu na Krásenském vrchu, která svou podobou evokuje zmenšenou Babylonskou věž, neboť její schodiště vede spirálovitě po vnějším obvodu.

3) Klášter Teplá

Nejvýznamnější součástí monumentálního klášterního komplexu v Teplé je kostel Zvěstování Panny Marie. Jeho exteriér je cennou ukázkou přechodu románského stylu v gotický, zatímco interiér má barokní podobu. Nejstarší částí tepelského trojlodí je jeho východní závěr, který ještě zcela náleží románské slohové fázi. Dominantami západního čela stavby jsou dvě vysoké hranolové věže. Významným rysem chrámu je také originální uplatnění polygonálního tvaru pilířů v síňovém prostoru. Celkovou kompozicí a architektonickým utvářením patří premonstrátský svatostánek k nejpozoruhodnějším zjevům středoevropské architektury první třetiny 13. století. Cennou součástí kláštera je druhá největší historická knihovna v Čechách – obsahuje 100 000 svazků.

Dějiny kanonie premonstrátů v Teplé se datují od roku 1193, kdy ji založil český dvořan a knížecí správce pohraničního území západních Čech, Hroznata (1160–1217). Historie kláštera byla v následujících staletích pohnutá – střídal se tu rozkvět a úpadek způsobený válkami, loupežemi, požáry a morem. Na přelomu 17. a 18. století byl komplex skvěle barokně přestavěn Kryštofem ­Dientzenhoferem. Poslední období rozvoje zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová knihovna a muzeum spolu s parkem. Hospodářsky klášter podlomila pozemková reforma po vzniku Československa a nacistická okupace. V roce 1990 se do kláštera vrátili premonstráti a dochází k postupné obnově.

V posledních dvou desetiletích prochází klášter postupnou obnovou

4) Hrad a zámek Bečov

Hrad Bečov vystavěný na strmé skále nad říčkou Teplou pochází z počátku 14. století a řadí se k nejzachovalejším příkladům hradní architektury u nás. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v 1. polovině století následujícího, kdy hrad patřil Pluhům z Rabštejna. K bergfritu, kaplové věži a donjonu přibyl ještě spojovací trakt zvaný tabulnice a v konečné fázi byl pak vystavěn nový renesanční palác odpovídající duchu své doby. V polovině 18. století zahájili Qestenberkové, tehdejší majitelé panství, stavbu pozdně barokní zámecké budovy.

Hlavním tahákem Bečova je relikviář svatého Maura

Na začátku století devatenáctého koupil celé panství belgický vévoda Friedrich Beaufort-Spontini. Roku 1969 získal celý hradní a zámecký areál plzeňský památkový ústav, který roku 1996 zámek zpřístupnil veřejnosti. Různorodé stavby v areálu dodnes velmi věrně dokumentují přerod středověkého pevného sídla na pohodlný renesanční a barokní zámek. Hlavním tahákem hradu je ovšem jiná věc. Bečov totiž ve svých útrobách ukrývá umělecký skvost prvního řádu – relikviář svatého Maura. Říká se, že po korunovačních klenotech je to naše druhá nejcennější památka. Relikviář je jedinečným dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a zůstává jedinou památkou svého druhu na území českého státu.

5) Cheb

Historická metropole Karlovarského kraje, místo skonu generalissima Albrechta z Valdštejna. Dominantou západočeského města je bezesporu pozdně románský chrám sv. Mikuláše s nedávno obnovenými střechami a proslulý Špalíček měšťanských domů na náměstí.

Proslulý chebský Špalíček

Kroky většiny turistů vedou především do areálu Chebského hradu vystavěného kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou. Kaple sv. Erharta a Uršuly je architektonickou perlou nemající ve střední Evropě obdoby. Slavná Černá věž postavená z tmavé vulkanické horniny nedaleké Komorní hůrky se stala symbolem dříve německého města na Ohři.

6) Klínovec

Nejvyšším vrcholem (1 244 m) Krušných hor je Klínovec. Severní svahy hory jsou oblíbeným lyžařským střediskem, které nabízí návštěvníkům dokonalé sportovní vyžití, ať už jde o sjezdové nebo běžecké lyžování. Ski centrum na Klínovci je pověstné svojí výbornou dostupností, dostatkem ubytovacích kapacit, kvalitními službami i pestrým rejstříkem letních aktivit. Poslední inovační projekty dělají ze Skiareálu Klínovec jedno z nejvyspělejších lyžařských středisek v celé České republice. Modernizace je rozdělena do čtyř etap, které budou probíhat od letošního léta do roku 2020. Novinky a aktuality můžete sledovat na www.klinovec.cz .

7) NPR Soos

Jedno z nejhodnotnějších území s unikátním prostředím minerálních pramenů, plynných vývěrů, rašelinných lesů a mokřadních společenstev najdete pět kilometrů severovýchodně od Františkových Lázní. Národní přírodní rezervace s názvem Soos zde byla na ploše 221 hektarů vyhlášena v roce 1964. Jde v podstatě o mělkou depresi tektonického původu ohraničenou Vonšovským potokem na jihu a Sooským potokem na severu, v níž bylo zjištěno přes 200 vývěrů minerálních vod a suchého kysličníku CO2. A právě probublávání minerálních vod nebo častěji suchého kysličníku uhličitého povrchovou vodou a bahnem způsobuje ve střední Evropě pozoruhodný a ojedinělý jev – tvorbu takzvaných mofet – nepravých bahenních sopek. Klokotající voda a bahno v nich vyvěrají puklinami v malých 10 až 80 centimetrů širokých kráterech.

Především díky těmto plynným výronům je lokalita obecně známá a navštěvovaná. V rozlehlém rašeliništi i sousedním minerálním slatiništi žije řada chráněných živočichů a roste zde množství slanomilných rostlin. Rezervací prochází 1,2 kilometru dlouhá naučná stezka se čtrnácti zastaveními, navštívit můžete také geopark, muzeum s expozicí „Příroda Chebska" a „Příroda Soosu" nebo nový pavilon „Dějiny Země" s výstavou paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. Celá prohlídková trasa je bezbariérová.

8) Lázeňský trojúhelník

Karlovarský kraj je tahounem českého lázeňství. Tři nejvýznamnější lázeňská města, tedy Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, jsou jako celek jedinečné po stránce památkové i balneologické. S unikátním lázeňským, architektonickým a urbanistickým dědictvím jsou fenoménem i v celosvětovém měřítku. Velká lázeňská centra tvořící vrcholy lázeňského trojúhelníku jsou mimořádně dobře dochovaná a reprezentují středoevropský proud výstavby lázeňských center s klasicistní a historizující architekturou. I proto všechna tři města usilují o zápis na prestižní listinu UNESCO.

9) Loket

Středověký „skanzen" posazený v kličce Ohře, západočeský Karlštejn. Nejnavštěvovanější památkou je monumentální hrad, jehož počátky sahají do počátku 13. století. Malebné centrum města je památkovou rezervací. Dalším turistickým lákadlem je řeka Ohře, po níž v sezoně plují stovky lodí vodomilných rekreantů.

Hrad Loket bývá někdy nazýván západočeským Karlštejnem

Dalším frekventovaným cílem je cyklostezka Ohře z Lokte do Karlových Varů, která měří 10 kilometrů. Přibližně po dvou třetinách trasy na levém břehu leží chráněná přírodní památka – Svatošské skály. Jde o soubor atypických tvarů (jehlany, pilíře) nad řekou, který vznikl díky erozní činnosti řeky Ohře v žulovém masivu. Strmé skalní útvary jsou hojně využívány amatérskými horolezci.

10) Skalná a Ostroh

Tyto dva pozoruhodné hrady, které najdete ve stejnojmenných obcích jen pár kilometrů od Františkových Lázní, patří k nejzachovalejším ukázkám románské hradní architektury nejen v Karlovarském kraji, ale i v celé České republice. Obě památky spojuje kromě jejich blízkosti několik dalších okolností: jejich zakladateli byli tzv. ministeriálové (zbohatlá nižší šlechta na území římsko-německé říše, která vstupovala do služeb světských i církevních velmožů) vázaní k falci v Chebu; v době vzniku hradů (kolem roku 1200) nebylo území Chebska součástí českého státu, nýbrž Německa, proto jsou dnes Skalná s Ostrohem našimi architektonickými unikáty (kamenné hrady na českém území by se na přelomu 12. a 13. století daly spočítat na prstech jedné ruky); obě sídla se také vyznačují relativně malou rozlohou a nacházejí se v nepříliš exponovaných polohách, čímž připomínají spíše velké tvrze.

Hrad Ostroh: dříve opomíjená památka, dnes velké turistické lákadlo

Jak Skalná, tak Ostroh prošly v nedávné době náročnými a vkusnými rekonstrukcemi, vznikly nové expozice, hradní restaurace, pořádají se kulturní akce. Dříve opomíjené památky jsou tak dnes významnými turistickými lákadly pro české i německé turisty.

Text: -japo-
Foto: CzechTourism, Schlesinger,

Karel Jakubec a Jik jik / Wikimedia Commons