Malebný, přívětivý, uklidňující, pohostinný, … Tyto a další podobné přívlastky lze bezpochyby použít při základní charakteristice jižní Moravy. Věru, není mnoho regionů v České republice, které jsou tak pevně spjaty s všeobecnou pohodou a dokonalou relaxací. Když k tomu přidáte unikátní přírodní skvosty, přebohatou historii a jedinečné památky, v jejichž stínu se lze osvěžit kvalitním vínem, není se co divit, že je Jihomoravský kraj léta na turistickém výsluní.

1. Mikulčice

Přední archeologická lokalita, pravděpodobné „hlavní město" Velkomoravské říše. Mikulčické hradiště zvané Valy leží v rovinatém terénu lužního lesa v záplavovém území Moravy. Skládalo se z několika částí, které chránila dnes už zaniklá ramena řeky. Jádrem osídlení byla oválná akropole s bazilikou, opevněná mohutnou hradbou (asi 6 ha). K ní na západě přiléhalo protáhlé předhradí zvané Štěpnice (asi 4 ha). V podhradí pak vyrostlo několik osad vázaných svou existencí na hradiště.

Kamenné základy kostela na území někdejšího hradiště

Největší rozsah rozsáhlé sídelní aglomerace s celkem dvanácti kostely, knížecím palácem a několika velmožskými dvorci je kladen do doby kolem poloviny 9. století, kdy zde podle odhadů žilo až 2 000 lidí.Archeopark spojující velkomoravské hradiště s nedalekým kostelem sv. Markéty Antiochijské u slovenských Kopčan by mohl být po letech snažení zapsán v roce 2013 mezi světové památky UNESCO. Stalo by se tak v souvislosti s připravovanými oslavami 1 150. výročí příchodu věrozvěstů amoravských patronů – sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

2. Horňácké slavnosti

Horňácko je národopisná a kulturní oblast Moravského Slovácka ležící na úpatí Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí v okolí obce Velká nad Veličkou. Zdejší nejvýznamnější událostí jsou Horňácké slavnosti – jeden z našich nejosobitějších folklorních festivalů. Slavnosti vznikly v roce 1957 z iniciativy místních pamětníků (hudců, tanečníků a zpěváků), znalců národopisné činnosti a milovníků horňáckého lidového umění.

Vyvrcholením slavností je program u kuželovského větrného mlýna

Od prvního ročníku až do současnosti si festival udržuje svůj neopakovatelný styl a ve svém pojetí je jedinečnou folklorní prezentací rázovitého jihomoravského regionu. Pěvecký program probíhá ve Velké nad Veličkou. Zpívá se u kostela, na náměstí, v hospodách nebo v místním přírodním amfiteátru. Vyvrcholením je závěrečný program u větrného mlýnav nedalekém Kuželově. Horňácké slavnosti nabízejí neopakovatelnou atmosféru poctivého, čistého a autentického folkloru, který vychází ze srdcí místních lidí a je po staletí předáván z generace na generaci. Letošní ročník proběhne 20.–22. července.

3. Lednicko-valtický areál

Rovinatá oblast v okolí Lednice a Valtic je zcela unikátním a pravděpodobně nejrozsáhlejším dílem komponované krajiny na světě. Její rozloha činí bezmála 300 km2 a v průběhu staletí byla obdařena výjimečnou architektonickou a přírodní hodnotou, která byla po právu oceněna zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zámek ve Valticích, jedna z dominant celého areálu

Dominantami areálu jsou zámecké komplexy ve zmíněné Lednici (lednickýzámek je nejnavštěvovanější památkou v Česku) a Valticích, za pozornostvšak stojí také menší romantické stavby rozeseté po okolí a citlivě zakomponované do zdejšího kraje plného rybníků, podmáčených luk a lužních lesů (minaret, vítězný oblouk, kaple, kolonáda, altány, zámečky,umělá zřícenina Janova hradu atp.). Za vznikem obou zámeckých objektů anevšedního „velkoparku" stojí především rodina Liechtensteinů, které zdejší území po staletí patřilo.

4. Národní park Podyjí

Náš nejmenší a nejmladší národní park Podyjí (63 km2), jehož přirozenou osou je hluboké a mohutně meandrující údolí Dyje, ukrývá úžasně pestrou mozaiku přírodních i kulturních skvostů. Mezi nejvýznamnější turistické lokality patří viniční trať Šobes, kterou odborníci zařadili mezi deset nejlepších poloh pro pěstění vína v Evropě, nebo rozsáhlá zřícenina Nového Hrádku založeného v roce 1358 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Díky tomu, že hrad ležel dlouho v hraničním pásmu, nebyl 40 let narušován turistickým provozem a do dnešních dob se nadmíru dobře dochoval.

Vinice Šobes nad meandrem Dyje

Pozoruhodné jsou také pozůstatky ženijních zátarasů u Čížova, které fungují jako obludný památník bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice. Branou do národního parku je Znojmo – město s hlubokou historií a velkým počtem výjimečných památek. Kromě městského opevnění se dochovala například řada měšťanských historických domů, několik klášterů a kostelů, zámek, radniční věž, unikátní románská rotunda (nejstarší stavba Jihomoravského kraje), dvoupatrová Svatováclavská kaple nebo jedinečné několikapatrové podzemí. Významnou kulturně historickou událostí je tradiční Znojemské vinobraní.

5. Brno

Moravská metropole, multikulturní centrum, po staletí přirozený průmyslový, dopravní a turistický uzel regionu. K nejvýznamnějším dominantám Brna patří hrad Špilberk a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov, které utvářejí charakteristické panorama města. Většina hlavních brněnských památek se nachází v historickém jádru; zdejší městská památková rezervace je počtem objektů druhá největší v České republice (po Praze). Za prohlídku stojí Stará radnice, nedávno zpřístupněné podzemí, bazilika Nanebevzetí Panny Marie nebo trojlodní kostel sv. Jakuba Většího.

Vila Tugendhat, architektonická perla moravské metropole

Nejznámější architektonickou perlou Brna se však stala stavba z prvnípoloviny 20. století – na jaře znovuotevřená vila Tugendhat. Jedná se ogeniální funkcionalistické dílo německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe z roku 1928, které vytvořil pro manžele Tugendhatovy. V roce 2001 byla vila zapsána na listinu UNESCO.

6. Vranovská přehrada

Jednou z nejoblíbenějších turistických a rekreačních oblastí v České republice je Vranovská přehrada vybudovaná na řece Dyji v letech 1930 až 1933. Její hráz je vysoká 60 metrů a v koruně je dlouhá 292 metrů. Pokud jde o rozlohu, je vranovská vodní nádrž desátá největší u nás. Rekreační střediska, kempy a další turistická infrastruktura se koncentrují do okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí. Kromě koupání je oblíbený především windsurfing a jachting; v kurzu jsou rovněž výletní plavby na lodích a rybaření. Břehy vodní nádrže lákají také milovníky památek – mezi nejvyhledávanější patří zámek Vranov, Bítov a mohutné zříceniny hradů Cornštejna a Frejštejna. Nezanedbatelnou devízou cestovního ruchu v okolí přehrady je bezprostřední blízkost Národního parku Podyjí.

7. Jízda králů

Jízda králů je výjimečná lidová slavnost s dlouholetou tradicí, která se v loňském roce dostala na seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. K vidění je ve vybraných moravských městech a obcích, na jižní Moravě ve Skoronicích a Kyjově coby součást folklorního festivalu Slovácký rok. Tradice byla obnovena také v Hroznové Lhotě. Ke slavnosti neodmyslitelně patří krojovaný průvod v čele s mladým králem, který má v ústech bílou růži a je oblečený do ženského šatu. Součástí akce bývá vystoupení krojovaných souborů, jarmark s řemeslnými výrobky či místními specialitami. Původ Jízdy králů není dodnes zcela jasný, pravděpodobně vychází z prastarých královských a náboženských rituálů, které měly zajistit úrodu. Slavnost je mezi lidmi neobyčejně populární a má obrovský turistický potenciál. Každoročně ji navštěvují tisíce turistů, které láká původní, léty nezdegenerovaná moravská tradice.

8. Pálava

Nepřehlédnutelný vápencový hřeben Pavlovských vrchů roztažený mezi Novomlýnskou vodní nádrží a Mikulovem byl svědkem mnoha dějinných etap. Své sídliště tu měli světoznámí lovci mamutů, táhli tudy při své expanzi na sever Římané, kteří si nedaleko odsud vystavěli opevněný tábor, a ve středověku využili pálavská skaliska stavitelé Dívčích hradů a Sirotčího hrádku. Díky mimořádné zachovalosti původní krajiny a specifickému klimatu se zde vyskytuje velké množství velmi vzácných živočichů a teplomilných rostlin. Již od roku 1986 je tudíž chráněná krajinná oblast Pálava evidována jako biosférická rezervace UNESCO. Pavlovské vrchy nepřitahují jen milovníky přírody a památek, ale také stoupence vinařské turistiky, neboť svahy pohoří jsou pokryté pravidelnými liniemi vinohradů. Na vinné sklípky tu narazíte takřka na každém kroku.

9. Vinařské cyklostezky

Fenoménem jižní Moravy je v poslední době vinařská cykloturistika. Stále více nejen domácích návštěvníků vyhledává nenáročnou cyklistiku mezi romantickými vinicemi, odpočinek u sklípků a uvolňující posezení se sklenkou v ruce. Slouží jim k tomu také dnes již propracovaný systém moravských vinařských cyklostezek, které vás zavedou i do těch nejzapadlejších vinařských obcí.

Dívčí hrad nad pálavskými vinohrady

Plavba Punkevními jeskyněmi je oblíbenou součástí návštěvy Moravského krasu

Vyrazit tak můžete například na stezku Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou, Bzeneckou, Kyjovskou, Strážnickou nebo Brněnskou. Na holičkách vás jistě nenechá ani vinařská stezka Podluží, Krajem André nebo Modré hory. Turistický produkt moravských vinařských stezek organizačně zaštiťuje Nadace Partnerství, která spravuje i webové stránkywww.stezky.cz, kde si můžete pohodlně najít právě „ten váš" cyklistický okruh provoněný vinným odérem.

10. Moravský kras

Nejlépe vyvinutým krasovým územím s nejrozsáhlejšími jeskynními systémy v České republice je Moravský kras, od roku 1955 chráněná krajinná oblast (CHKO). Území je známé bohatými nálezy pravěkých kultur; žije zde řada ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří jsou přizpůsobení životu v podzemí. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinské jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, kterou najdete pod zříceninou hradu Holštejna. Velice zajímavé je i množství povrchových krasových jevů (žleby, škrapy, závrty, ponory nebo vyvěračky), které lze vidět na několika naučných stezkách. V těsné blízkosti CHKO je v Jedovnici jedna z nejvyhledávanějších rekreačních oblastí, která kromě táboření a koupání v rybníku Olšovci slouží jako východiště pro poznávání Moravského krasu.

Text: -japo-
Foto: CzechTourism, Jan Pomykal, Mercy / Wikimedia Commons, Agentura Bravissimo