|
Najít poklad je snem snad každého člověka. Málokomu se to podaří. V Táboře měli štěstí, a to hned víckrát, neb našli celkem poklady tři. Stačilo pro to vlastně – s nadsázkou řečeno – rýpnout pod podlahu historického domu.
Pro pořádek je nutno říci, že ten „správný“ poklad, jak si ho každý přestavuje – tedy hromadu peněz či drahých kamenů – byl jen jeden. Zato opravdu stříbrný. Další dva nálezy jsou „poklady“ z historického hlediska a jejich hodnota je také nemalá. Ovšem popořadě…
Dům, který po staletí ukrýval poklady
Na podzim roku 2001 začala generální rekonstrukce domu č. p. 308 v táborské Svatošově ulici. V té souvislosti byl v domě prováděn nezbytný archeologický výzkum. Při něm byly – kromě jiného – učiněny tři velké nálezy do té doby neznámých věcí. Řečeno slovy archeologů: „… byly provedeny tři záchranné akce…“
První „poklad“
První nález pochází podle archeologů z období před rokem 1525, kdy dům s velkou pravděpodobností vyhořel. Do tohoto období před požárem patří nález gotických kachlů v technologickém provedení, které nebylo až do doby objevu v Táboře z našeho území známo. Technologicky unikátní soubor pozdně středověkých kachlů patřil do kamnového tělesa, které s velkou pravděpodobností stálo v domě v téže době, kdy došlo k ukrytí mincovního depotu (viz dále). Výrobky si – opět s velkou pravděpodobností – objednal Mikuláš Vlaský ze Sionu, který byl v letech 1511–1525 v Táboře rychtářem a opakovaně konšelem a členem šestipanského úřadu.
Maketa uložení pokladu v zemi… |
… a poklad při jeho nalezení. Foto: archiv města Tábor |
Mincovní poklad
S katastrofou v podobě požáru souvisí i druhý nález. Ve dnech 6.–8. listopadu 2001 došlo v zemi pod podlahou k objevu dvou nedaleko sebe uložených mincovních pokladů, neboli jak říkají archeologové – depotů. Mince byly shromážděny ve dvou keramických džbáncích asi 30 cm pod dlaždicovou podlahou jedné z místností zadního traktu domu. Nádoby byly obrácené dny nahoru a zespoda ucpané zátkami. Při nálezu už byly džbánky rozbité, ale původně ukazovaly celá dna, barvou totožná s okolní hlínou. Džbánky obsahovaly stříbrné mince v celkovém počtu 3 956 ks, o váze 7,5 kg stříbra, v dobovém přepočtu představovaly téměř 46 kop grošů českých. Nejstarší mince pocházely z doby Karla IV., nejmladší pak z roku 1525.
Originální mince z pokladu |
Vedle výjimečných nálezových okolností přinesly nové poznatky i analýzy numismatické, které rozšiřují stávající poznání pozdně středověkých evropských ražeb, mj. i o 8 dosud neznámých ražebních variant. Zajímavostí je, že badatelé v pokladu objevili i šest falzifikátů.
Nález je unikátní i tím, že se podařilo ztotožnit depot s historicky doloženou osobou, která na počátku 16. století táborský dům č.p. 308 obývala.
Archeologové se domnívají, že původní majitel domu (a ten, kdo poklad uschoval) s největší pravděpodobností zemřel při již zmíněném požáru, protože si poklad nikdy nevyzvedl, což by jistě, pokud by zůstal živý, učinil. Díky této smutné události však my máme – po téměř 500 letech – v ruce unikátní nález.
Tento poklad díky množství, sortimentnímu zastoupení i kvalitě dochovaných mincí i nálezových okolností patří k nejvýznamnějším mincovním nálezům z jagellonského období na našem území.
Třetí „poklad“
Na přelomu 16. a 17. století byl dům ve vlastnictví táborského městského písaře Václava Churáňka. S ním souvisí poslední výjimečný nález v domě – významný soubor dobové hmotné kultury, nalezený v odpadní jímce. Kromě předmětů, které patrně patřily do Churáňkova osobního vlastnictví či souvisely s výkonem jeho povolání, např. dřevěné desky z knihy nebo spisu, popsaný pergamen, dřevěné schránky na pečeti a kožené obroučky brýlí, se našla i výbava z jeho domu, zvláště pak užitkové předměty, které v domácnosti sloužily k vaření a stolování: kuchyňská a stolní keramika, nápojové sklo, soustružené dřevěné talíře, lžičky, servírovací podložky, výrobky z kůže apod. Jedná se soubor domovního mobiliáře ve stovkách celých nebo rekonstruovatelných předmětů vypovídajících nejen o vybavení kuchyně, způsobu stolování, ale i o profesi majitele a jeho společenských stycích.
Vznikla nová expozice Husitského muzea
Toto se událo v roce 2001. Pak na dlouhou dobu dostali poklad do rukou restaurátoři a muzejní odborníci.
Protože však všechny tři archeologické nálezy představují výjimečnou možnost nahlédnout do několik set let vzdálené historie a tak alespoň částečně přiblížit život, práci i myšlení táborských měšťanů před mnoha staletími, bylo rozhodnuto po skončení konzervátorských prací zpřístupnit objevy široké veřejnosti formou trvalé výstavy nazvané „Táborský poklad“. Ta byla jako nová další expozice místního Husitského muzea otevřena v srpnu 2006 v budově renesanční sladovny v areálu bývalého táborského hradu Kotnov (dnes areál OREA Hotelu Dvořák, přes jehož nádvoří je do muzea přístup).
Expozice Táborského pokladu |
V nové expozici je k vidění nejen opravdu kompletní mincovní nález a další dva „poklady“ spoluobjevené při rekonstrukci (včetně vykreslení situace, jak k nálezům došlo), ale též jsou všechny exponáty dané do souvislostí doby.
Výstava je vícejazyčná a je doplněna moderními multimediálními prvky. Expozice je přístupná celoročně, ale pokud na návštěvu nepůjdete v prudkém létě, připravte se – jak se na bývalý hrad sluší – na pořádnou zimu uvnitř. Vstup je zdarma.
Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov
Jak již bylo řečeno, muzeum Táborského pokladu se nachází v areálu bývalého táborského hradu, jehož dodnes připomíná mohutná kruhová věž – dominanta města. Hrad, nejstarší architektonická památka v Táboře, byl založen na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí pravděpodobně v druhé polovině 13. století za Přemysla Otakara II., avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Významných úprav se hrad dočkal na počátku 15. století, v husitském období. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár a ten ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar, kde se vařilo pivo až do roku 1981 (a později – až do 90. let alespoň stáčelo). Na začátku 20. století byl zčásti zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby.
Kotnov – vyhlídková věž a Bechyňská brána |
K věži přiléhá hradní brána – tzv. Bechyňská, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu a je nádhernou ukázkou vrcholné gotiky.
Věž i brána jsou přístupné veřejnosti. Z ochozu Kotnova může návštěvník obdivovat krásu města i okolí. V bráně se nachází expozice s názvem „Život a práce středověké společnosti“, která nabízí ukázky každodenního života různých vrstev společnosti ve středověku – životní styl jihočeské vesnice a města, život šlechty a církve
Text a foto: Jiří G. Souček