Soubor mincí, keramiku, zbytky oděvních součástí, hornického náčiní a další poklady, které objevili předloni archeologové při průzkumu náměstí v Kašperských Horách, představuje nyní na souhrnné výstavě tamní Muzeum Šumavy. Jedním z hlavních lákadel je zejména ukázka z velkého pokladu mincí z doby třicetileté války, řekl ČTK historik muzea Vladimír Horpeniak. Archeologové náměstí prozkoumali před jeho kompletní rekonstrukcí.
„Celkem 3 756 mincí bylo uloženo v keramickém hrnku uzavřeném dřevěnou pokličkou, asi 40 centimetrů pod povrchem v blízkosti bývalého zlatodolu Masných krámů," popsal historik unikátní nález. Řada mincí se časem a působením vlhkosti slepila do hrudek, které museli odborníci opatrně rozlepit a mince zbavit vrstvy měděnky. Náročné restaurování si vyžádalo stovky hodin odborné práce. Většina mincí jsou tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější haléře a feniky. Pocházejí z mincoven v Německu, Česku, Rakousku, Polsku, Švýcarsku či Nizozemí. Nejstarší je český parvus Jana Lucemburského, který žil v první polovině 14. století, nejmladší tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630. K zajímavostem patří ražby Albrechta z Valdštejna.
Kromě ukázky části mincí výstava přináší i další unikátní nálezy z Kašperských Hor, jež byly dříve důležitým obchodním místem i centrem těžby zlata. Důl z centra města ilustrují na výstavě kromě hornického náčiní i zlomky hliněných kahanů nebo rýžovnická miska. Poměrně vzácné jsou podle historika také zbytky středověké obuvi, koženého měšce či misky skládané z dýh ze smrkového dřeva anebo šindele. Archeologům se také při průzkumu podařilo narazit na dílnu na zpracování železa, odkryli relikty zděných staveb a studní a objevili řadu dokladů každodenního života lidí v období od 13. století. „Jedinečným zdrojem poznatků tu byly především staré odpadní jímky. Tak se například našly zlomky předmětů z vybavení domácností jako džbány, trojnožky, dvouuché hrnce, hrnky a mísy, zrcátko, torzo hliněné figurky ženy, nechyběly ani skleněné korálky páteříky či předměty denní potřeby z kovu," vyjmenoval Horpeniak.
Autoři výstavu doplnili i o další památky a obrazové materiály. K vidění jsou zde kopie starých hornických map s půdorysy náměstí, nejstarší barevné veduty města, staré obrazy a fotografie, vývěsní štíty kupeckých krámů a úřadů či lampy veřejného osvětlení z konce předminulého století. Poprvé se vystavují zbytky zničeného barokního pomníku sv. Vojtěcha, jenž stával do konce padesátých let minulého století nedaleko radnice.
Sezonní expozici připravilo Muzeum Šumavy ve spolupráci s Muzeem Dr. Hostaše v Klatovech. Přístupná je do 31. října.
-čtk-