Do uzavřeného hradu nebo do zaniklých vesnic

Foto: Michal Bureš Rozvaliny hostince U alpské vyhlídky pod Kamencem v Novohradských horách Foto: Michal Bureš

I tam vede Archeologické léto, tedy série exkurzí na téměř stovku zajímavých archeologických lokalit. Pořádají je Archeologické ústavy Akademie věd v Praze i Brně a my vám přinášíme výběr některých z nich.

Účast na komentované prohlídce, kterou povedou sami výzkumníci, je ve většině případů bezplatná, její termín se ale musí předem rezervovat.

Polešovice: Archeologem na zkoušku

Vykopávky u Polešovic na Uherskohradišťsku probíhají od letošního dubna a archeologové zde nachází předměty převážně z pravěku. Pracují tu na záchranném výzkumu, protože už brzy se tady začne stavět úsek dálnice D55 Staré Město – Moravský Písek. „Zcela bez nadsázky můžu říct, že tato lokalita nemá na Moravě mnoho konkurentů. Je zde téměř vše, co můžeme v zemi najít,“ neskrývá nadšení vedoucí výzkumu Marek Lečbych z Ústavu archeologické památkové péče Brno a zdůrazňuje velké časové rozmezí, do kterého nálezy spadají. Začíná totiž dobou kamennou, pokračuje přes dobu bronzovou a železnou a zdá se, že lidé na tomto místě sídlili až do 13. století. Od té doby zdejší půdu obdělávají zemědělci.

Návštěvníci v Polešovicích budou podle Lečbycha mít jedinečnou možnost vidět, co všechno záchranný archeologický výzkum obnáší: „Lidé zde uvidí, jak a proč takový výzkum probíhá. Seznámí se i s mýty, které takové výzkumy provází a třeba si i odnesou poznatek, že archeologové ve většině případů takové stavby nezdržují, a výzkum probíhá v závislosti na plánu stavby. Na ukázku máme mnoho z originálních předmětů, které jsme doposud na lokalitě vyzvedli, stejně tak jako ukázku ne zrovna lehké archeologické práce, která tam bude právě probíhat,“ popisuje vedoucí výzkumu a potutelně přidává, že většina prohlídek schválně proběhne v popoledních hodinách, kdy je z celého dne nejtepleji. Ani rozpálené slunce archeology nesmí od práce odradit.

A Marek Lečbych slibuje, že návštěvníci se nemusí na práci archeologů jen dívat: „Pokud bude mít někdo chuť vzít si do ruky nářadí a trochu se zašpinit, může se po krátké instruktáži pustit do odkrývání vrstvy, která zcela určitě nějaké nálezy obsahovat bude. Jaké, to pochopitelně dopředu nevíme. Není to nic narafičeného, půjde skutečně o součást výzkumu. Tedy pokud návštěvník najde kupříkladu keramický střep, bude velmi pravděpodobně první člověk po tisíci letech, který jej dostal do rukou,“ láká Lečbych. Zároveň ale zdůrazňuje, že jakýkoliv nález bude muset zůstat v rukách odborníků, kteří ho pak podrobí dalšímu zkoumání.

Termíny exkurzí:

8. 7., 13. 7., 27. 7., 3. 8., 24. 8., 31. 8.

Archeopark Všestary: Pravěk na vlastní kůži (a svaly)

Komu nestačí jen se dívat na vykopávky, může se přesunout přímo do pravěku. Nebo alespoň do skanzenu, který má život v pravěku připomínat. Každý den kromě pondělí je v červenci a srpnu pro veřejnost otevřen Archeopark Všestary na Královéhradecku. Návštěvníci se v něm dostanou do „pravěké vesnice“, kterou tvoří domy z mladší a pozdní doby kamenné. Cenné jsou tím, že vznikly dobovými metodami, tedy přesně tak, jak někdejší lidé své domy opravdu stavěli.

Archeopark představuje život v pravěku ve vší komplexnosti. Návštěvníci se tak dozví, jak lidé pracovali, jaké obyčeje měli i co a jak jedli. V rámci Archeologického léta na návštěvníky čeká komentovaný program zaměřený na to, jak lidé v pravěku opracovávali kameny.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

http://archeoparkvsestary.cz/

Právě množstvím opracovaných kamenů je zdejší oblast významná. V okolí Všestar se nepochybně nacházely dílny, kde neolitičtí lidé kameny řezali, brousili a také do nich vrtali. Archeologové tu našli sekery, teslice nebo zbraně v podobě sekeromlatů. Muselo jít o dobře zorganizovaný systém, protože hlavní surovina pro jejich výrobu, metabazit, se sem dopravoval ze sto kilometrů vzdálených Jizerských hor.

Jak přesně lidé v pravěku dokázali kameny opracovávat, zůstávalo pro odborníky dlouho záhadou. Teprve teď, v době pandemie, se pustili do experimentů, které tuto hádanku měly rozluštit. „Známe mnoho kamenných sekeromlatů a pracovních broušených kamenných seker, ale nikdo se dosud pořádně nevěnoval jejich experimentálnímu opracování, broušení, vrtání, řezání – tedy pravěkým technologiím,“ vysvětluje zdejší experimentální archeolog Martin Drahorád a pokračuje: „Proto jsme tedy využili čas k poznání dosud nepoznaného. Při svých pokusech při výrobě replik jsme se co nejvíce snažili připodobnit tehdejšímu způsobu technického opracování kamenné suroviny. Pro tyto repliky jsme volili autentické horniny užívané v pravěku, jež jsme následně zkoušeli vrtat bezovou hůlkou, srnčí kostí, nebo i plnými vrtáky.“ Drahorád upozorňuje, že archeologické experimenty mají své přísně vědecké postupy.

Za vzor vždy slouží autentický předmět nalezený při vykopávkách. „Navštívili jsme pravěká místa těžby metabazitu v Jizerských horách,“ popisuje Drahorád. „Metabazit jsme nejdříve opracovávali otloukáním, je to úplně něco jiného než štípání pazourku. Brousili jsme i jiné horniny. Vrtali jsme a stále dál vrtáme už takřka 50 pokusů, tedy kamenů. Celková délka vrtání dosahuje hranice 1000 hodin, což svým rozsahem překvapilo i nás samotné. Taktéž jsme měli někdy jiné očekávání, než jaký byl skutečný výsledek experimentu. Ale i to je součástí experimentální archeologie – vědět, že něco nejde. Mohu tak zkusit jiný postup nebo metodiku.“

Návštěvníci Archeologického léta v Archeoparku Všestary ukázky experimentů uvidí a zároveň si je budou moct i sami vyzkoušet. Život pravěkých lidí tak okusí na vlastní kůži, nebo spíš na vlastní svaly.

Termíny exkurzí:

1. 7., 22. 7., 12. 8., 26. 8.

Opálka: Ve středověku pevnost, v moderní době JZD

Koho lákají stará místa běžně nepřístupná, měl by zavítat do osady Opálka na Klatovsku. Tam stojí památka, kterou odborníci označují za něco mezi hradem a tvrzí. Pochází ze 14. století a kvůli svému stavu není běžně přístupná veřejnosti. Návštěvníci Archeologického léta tak mají jednu z mála příležitostí tento velice zajímavý objekt zblízka vidět. Průvodci představí, jak se Opálka proměňovala ze středověkého opevněného sídla na pozdně novověké hospodářské centrum a nakonec i na součást JZD.

Hrad a jeho jednotlivé části v současnosti prochází základním zajištěním a postupnou rekonstrukcí. „Našim cílem je ukázat návštěvníkům Archeologického léta nejen tuto pozoruhodnou lokalitu, ale seznámit je také s průběhem zajišťovacích prací a úskalími památkové obnovy objektu formovaného velmi komplikovaným stavebním vývojem. S návštěvníky se podělíme nejen o informace týkající se stavebního vývoje hradu a přilehlých budov, ale také o nově zjištěné a doposud nepublikované poznatky o celé lokalitě,“ láká archeolog ze Západočeské univerzity v Plzni Josef Hložek a s úsměvem dodává, že s ohledem na probíhající sanační práce nebude po návštěvnících vyžadováno přezouvání ani nazouvání „leštících“ hradních a zámeckých papučí.

Pohled na zchátralou památku na jednu stranu zarmoutí, ale Josef Hložek v tom vidí i určitá pozitiva: „Mnoho badatelů by se jistě shodlo na tom, že ‚nejkrásnější‘ památkou je památka právě ‚zanikající‘; tedy lokalita, která je prozatím ušetřena mnohdy razantních stavebních úprav a jiných úprav. Tyto lokality si díky minimálnímu zájmu, který jim byl věnován především v průběhu 20. století, povětšinou uchovaly velký informační potenciál. Na takovýchto lokalitách, mezi které Opálka nepochybně patří, můžeme sledovat jejich vývoj od gotického opevněného centra šlechtického majetku, přes renesanční sídlo, centrum barokního velkostatku až po minimálně udržovaná, utilitárně využívaná stavení státního statku minulého století. Každá z vymezených fází života Opálky znamenala mnohdy podstatnou a do dnešních dnů patrnou proměnu, kdy vojenský a symbolický význam někdejšího hradu pozvolna ustupoval nárokům na pohodlné bydlení a reprezentaci, které postupně vytlačovaly nároky čistě provozní a hospodářské. Postupné sanační práce nám umožňují nejen odkrýt jednotlivé stavební fáze Opálky, ale také pochopit zákonitosti, kterým jednotlivé proměny tohoto objektu podléhaly,“ líčí archeolog.

Termíny exkurzí:

Termíny: 3. 7., 9. 7.

Pokud by někdo nestihl Opálku navštívit během Archeologického léta, bude mít v červenci ještě jednu příležitost, a to 24. a 25. července, kdy tam proběhne každoroční pouť sv. Anny. Připraven bude celodenní středověký program včetně rytířských turnajů a večerního hudebního vystoupení.

Archeologové doufají, že jednou se hrad podaří veřejnosti zpřístupnit natrvalo. „V budoucnu by se měl někdejší hradní areál stát místem pořádání různých kulturních akcí, setkání, workshopů a v neposlední řadě také místem diskuse o možnostech, směrech a limitech památkové obnovy objektů, které se v důsledku nezájmu a lhostejnosti dostaly až na pokraj zániku,“ plánuje Hložek.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

https://www.facebook.com/opalkahrad

Novohradské hory: Vesnice, kterých si bez průvodce nevšimnete

Archeologové se nezajímají jen o doby vzdálené od nás staletí. Věnují se i obdobím relativně nedávným. Přesvědčit se o tom budou moct návštěvníci exkurze po Novohradských horách. Během desetikilometrové vycházky se projdou místy, kde ještě v roce 1945 stály vesnice. „Prohlídka může být pro leckoho překvapivá, protože v místech, která jsou dnes považována za místa se zachovanou panenskou přírodou, ještě před osmdesáti lety stály obrovské statky, nebo dokonce výrobní objekty, jako jsou hamry, sklárny a mlýny,“ láká archeolog Michal Bureš z obecně prospěšné společnosti Archeo Pro s tím, že nepoučený cestovatel tyto vesnice nemá šanci bez průvodce objevit. „Jednak proto, že jsou ukryté, nebo proto, že jejich relikty jsou těžko rozeznatelné,“ objasňuje.

Že by ale z někdejších vesnic nebylo vůbec nic vidět, se účastníci exkurze podle Bureše bát nemusí: „Romantické rozvaliny zaniklého výletního hostince U alpské vyhlídky, odkud opravdu za dobré viditelnosti byly vidět vrcholky Alp, si ničím nezadají s návštěvou zříceniny středověkého hradu,“ slibuje.

Před rokem 1945 v oblasti Novohradských hor stálo 95 vesnic a osad, mezi lety 1946 až 1960 jich 45 zaniklo. Zájemci navštíví zaniklé vesnice Schwarzviertel, Paulina, Steindorfl, Šance a někdejší městys Pohoří na Šumavě, který zanikl až v osmdesátých letech 20. století a po roce 1990 byl znovu obnoven jako rekreační sídlo. „Většina vesnic byla v průběhu několika vln státem řízených demoličních akcí zlikvidována. Téměř beze stopy zmizely vesnice, nebo jejich části, jejichž území bylo zmeliorováno a rekultivováno. Naopak v ruinách jsou zachována taková sídla, která byla nepřístupná a nebyla vidět přes hranice, z žijícího sídla nebo z používané komunikace. Paradoxně jsou tak často lépe dochované zaniklé usedlosti na nepřístupných místech v blízkosti státní hranice než v zemědělských oblastech podhůří, která byla dosídlena,“ popisuje Bureš.

Kromě zaniklých vesnic bude exkurze procházet i zaniklými trasami elektrických zátaras ostrahy hranic, které tvořily tzv. železnou oponu. „Jejich pozůstatky v podobě povalených kůlů s ostnatým drátem a izolátory umí být působivé,“ dodává archeolog.

Termíny exkurzí:

31. 7. a 7. 8.

Vycházka potrvá asi čtyři hodiny a povede doslova „cestou necestou“. Nejvyšší bod exkurze je zároveň nejvyšším vrcholem české strany Novohradských hor (1072 m n.m.). Nutnou výbavu tak musí tvořit dobrá obuv a hodit se budou dlouhé kalhoty, pláštěnka a samozřejmě dostatek jídla a pití.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

www.archeologickeleto.cz

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Jakou budoucnost plánují politici cestovnímu ruchu, hotelnictví a gastronomii?

Rozhodujete se, komu v nadcházejících parlamentních volbách dát svůj hlas, i podle toho, jakou budoucnost plánují jednotlivé strany pro obor, který vás živí? Pomoci vám může anketa, kterou mezi lídry politických stran a uskupení provedla Asociace hotelů a restaurací...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Turistické vouchery Prahy letos využilo 76 000 lidí

Vouchery, které jsou pilířem turistické kampaně V Praze jako doma, letos dosud využilo 76 tisíc lidí. V loňském roce jich bylo o tři tisíce méně, celkem se tak do programu zapojilo téměř 150 tisíc návštěvníků hlavního města. Město nyní...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Vysočina: Kraj rybníků, lesů a kouzelných zákoutí

Dělí Moravu od Čech, charakterizuje ji zvlněné krajina s nespočtem do dálky se táhnoucích kopců, smaragdových lesů, prostorných luk a pastvin. Zkrátka romantika, kam jen oko dohlédne, přesně taková je Vysočina. Inspirativní, přesto klidná, drsná i malebná. Rybníky...

Číst více