Drahý neznamená vždy neprodejný. Důkazem může být Švýcarsko – byť jsou tamní služby v cestovním ruchu podstatně dražší než v okolních zemích, po několikaletém poklesu příjezdového cestovního ruchu zaznamenala země helvétského kříže v uplynulých třech letech zajímavý nárůst počtu přenocování hostů v hotelových zařízeních.
Švýcarsko nikdy nebylo vnímáno jako laciná destinace a tuto pověst zřejmě ani nikdy nezíská. Zatím poslední zveřejněné údaje z roku 2017 říkají, že cenová úroveň švýcarských hotelů a restaurací byla o 62,7 procenta vyšší než je průměr osmadvaceti států Evropské unie. I v okolních zemích byla cenová hladina nadprůměrná, ovšem v porovnání se Švýcarskem stále významně nižší. Například v Rakousku a Itálii byly ceny ve srovnání s evropským průměrem vyšší o 5,2 procenta, ve Francii o 17,6 procenta. Do úvahy je třeba vzít i fakt, že ceny ve Švýcarsku rostly nejen absolutně, ale z hlediska turistů mířících do země i relativně, tedy v důsledku směnných kurzů. Švýcarský frank v období 2008–2017 významně posílil vůči prakticky všem hlavním měnám. Kupříkladu ruský rubl ztratil vůči franku 61,2 procenta, britská libra poklesla o 36,5 procenta a americký dolar o 9,1 procenta. Pro většinu zahraničních turistů je tak ve Švýcarsku čím dál dráž.
Už proto se nelze divit tomu, že většina výkonů švýcarského turismu připadá na vrub domácího cestovního ruchu. Podíl švýcarských turistů na celkovém počtu přenocování ve všech typech ubytovacích zařízení byl předloni 52,1 procenta (čistě v hotelovém sektoru 45,2 procenta). Hosté z evropských zemí měli podíl zhruba 30procentní, bezmála 14 procenty přispěli k celkovému počtu noclehů hosté z Asie.
Co je ale podstatné, ve Švýcarsku dochází v posledních letech k nárůstu počtu přenocování. Čerstvě zveřejněná data za rok 2018 hovoří o meziročním nárůstu počtu přenocování o 3,8 procenta na celkovou hodnotu 38,8 milionu noclehů. Sluší se ale dodat, že toto číslo se týká pouze švýcarského hotelového sektoru, údaje za ubytovny, ubytování v soukromí apod. jsou sledovány zvlášť a zveřejněny budou později. Častěji loni ve švýcarských hotelech přespávali jak rezidenti (přírůstek o 2,9 procenta oproti roku 2017), tak zahraniční turisté (+4,5 procenta). U těch byl růst zvláště citelný, zejména s ohledem na skutečnost, že mezi roky 2014 a 2016 došlo u tohoto parametru k poklesu. Ten byl způsoben zejména poklesem počtu přenocování evropských hostů, který setrvale klesal od roku 2008. Od roku 2015 můžeme v případě hostů z Evropy hovořit o stagnaci, resp. mírném nárůstu počtu přenocování (loni +3,3 procenta). Pokud jde o Evropany, loni přibylo ve švýcarských hotelech nejvíce Němců (+3,9 procenta), Francouzů (+3,3 procenta) a Britů (+2,3 procenta). Celkově jsou ale hodnoty počtu přenocování evropských hostů hluboko pod úrovní roku 2008.
Graf 1 – Příjezdy do Švýcarska v letech 2005–2017 (v mil. osob)
Zdroj: UNWTO, zpracování vlastní
Radost naopak švýcarským statistikům dělali v uplynulých letech hosté z Asie. Počet jejich přenocování ve švýcarských ubytovacích zařízeních se mezi roky 2008 a 2018 víc než zdvojnásobil. Předloni dosáhl hodnoty téměř 5,5 mil. přenocování. Zásluhu na tom mají zejména Číňané (jejichž počet přenocování po hlubokém poklesu mezi roky 2015 a 2016 opět utěšeně roste) a hosté ze zemí Perského zálivu.
Graf 2 – Přenocování ve švýcarských hotelech dle zdrojových trhů v roce 2017 (v %)
Zdroj: FSO – Tourist Accommodation Statistics
Růst počtu přenocování od roku 2015 je poněkud překvapivý – přišel totiž v okamžiku, kdy švýcarská centrální banka upustila od intervencí a zrušila minimální směnný kurz franku vůči ostatním měnám, v důsledku čehož švýcarská měna výrazně posílila a cesty do Švýcarska se turistům prodražily. Svět je zkrátka plný paradoxů.
Graf 3 – Vývoj průměrné délky pobytu ve švýcarských hotelech v letech 2008–2017
Zdroj: FSO – Tourist Accommodation Statistics
Z čeho ovšem nemohou mít švýcarští podnikatelé v cestovním ruchu radost, to je průměrná délka přenocování, která od roku 2008 setrvale klesá (byť loni se mírně prodloužila). Dlouhodobý pokles je patrný jak u domácích, tak u zahraničních hostů. U těch ze zahraničí je přitom obzvlášť markantní – zatímco v roce 2008 činila průměrná délka jejich pobytu 2,5 noci, v roce 2018 už jen 2,1 noci.
Graf 4 – Počet přenocování v hotelech v hlavních švýcarských regionech v roce 2018 (v mil.)
Zdroj: FSO – Tourist Accommodation Statistics
Ani obsazenost hotelů není ve Švýcarsku v posledních letech nikterak závratná. V roce 2018 dosáhla hodnoty 54,5 procenta, což představovalo nejvyšší průměrný výsledek za posledních pět let. Obsazenost se však lišila region od regionu. Nejlepších výsledků v tomto směru dosahovali hoteliéři v Ženevě, kde byl loňský výsledek 67,2 procenta, nejhůře na tom naopak byli jejich kolegové ve východním Švýcarsku s průměrnou obsazeností 41,4 procenta.
Foto: Shutterstock.com
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“. Tak se Poreč představila na jubilejním setkání v Praze 6, s kterou uzavřela partnerství před 10 lety.
