Studenti ji milují, učitelé jsou jí věrní a absolventi jsou slavní

Život přeje připraveným a v Banské Bystrici vědí, jak na to

Středoevropská značka kvality vzdělávání v cestovním ruchu? Jednoznačně Univerzita Mateja Béla – Katedra cestovného ruchu a spoločného stravovania. Adresa: Banská Bystrica, střední Slovensko, nedaleko od geografického středu Evropy (Kremnické Bane). To není reklamní text ani otázka do kvizu, ale tvrzení, které mnohokrát zaznělo na mezinárodní konferenci uspořádané v polovině května 2009 k 45. výročí katedry ve slovenských Vyhniach.

Její prehistorie začala už ve školním roce 1957 – 1958 na tehdejší Vysoké škole ekonomické v Bratislavě. Cestovní ruch a veřejné stravování se zde vyučovaly v rámci studijního oboru Ekonomika vnitřního obchodu. Byl o něj mimořádný zájem, a tak 1. února 1964 zahájila činnost současná katedra. Astrologicky je toto datum ve znamení Vodnáře. O něm je známo, že adresou mu je zítřek a směrovacím číslem jsou modré dálky. Také je pro něj přirozená týmová práce. Tu dokládá i tým katedry, který od akademického roku 1973 – 1974 přesídlil do Banské Bystrice. Ve výsledcích katedry je zúročeno působení 49 interních učitelů, kteří v zaměstnaneckém poměru spolu strávili neuvěřitelných 487 roků. V současnosti tvoří kolektiv katedry 15 interních učitelů. Jedna třetina z nich má „odslouženo“ nepřetržitě od 28 do 41 let. Kvalifikační struktura Katedry nemá široko daleko ve střední a východní Evropě obdobu – 3 profesoři, 4 docenti, 8 odborných asistentů Ph.D. a 5 doktorandek.

Za období 1964 až 2008 „vyprodukovala“ katedra 2 651 inženýrů. Jejich složení bylo vždy mezinárodní; kromě Slováků to byli posluchači z 20 zemí světa. V současnosti tu studují například posluchači z ČR, Finska, Francie, Německa, Rumunska, Turecka a USA. Jejich uplatnění v praxi sleduje již 20 let Klub absolventů. Pro zajímavost: v současné české vládě zaujímají dvě ministerská křesla její absolventi, Rostislav Vondruška a Gustáv Slamečka. Na vysokých manažerských pozicích však pracují stovky úspěšných absolventů v mnoha zemích světa, kteří se ke své alma mater hrdě hlásí. Jubilující katedra je jednou ze 60 na Univerzitě Mateja Béla. Ve všech formách studia na šesti fakultách studuje 15 500 studentů. Ročně je přijato okolo 4 500 lidí, ale zájem je čtyřnásobný.

Katedře se daří řešit problémy oboru společně se zahraničními i tuzemskými partnery z teorie i praxe, profesními sdruženími, jako je například Svaz hotelů a restaurací SR. Zvláštní kapitolou je bohatá publikační činnost pedagogů i doktorandů katedry. Jejich monografie a odborné příručky a rukověti jsou nepostradatelné pro každodenní praxi. Není výjimkou, že posloužily i jako základní literatura při založení obdobných škol, zejména ve východní Evropě. Stačilo je pouze přeložit a učební osnovy byly na světě. Bohužel někdy i bez vědomí autorů. Příspěvky z desítek národních i mezinárodních konferencí, na nichž se katedra podílela, jsou vydávány také ve sbornících a Ekonomické revue cestovného ruchu, která vychází nepřetržitě od roku 1968.

Letošní dvoudenní mezinárodní konferenci s názvem Cestovný ruch – téoria a prax v podmienkach globalizácie se zúčastnilo téměř 100 odborníků, mezi nimiž nechyběli představitelé státní správy, partnerských škol, převážně z České republiky, a podniků cestovního ruchu. Jejich příspěvky vyšly také na CD sborníku o rozsahu téměř 400 stran. Místem setkání byl kongresový hotel SITNO v malé obci Vyhne u Banské Štiavnice.

Nový most v Bratislavě byl roku 2001 vyhlášen slovenskou Stavbou století v kategorii mostních staveb

Kdysi lázeňské místo vyhledávané uherskou a slovenskou aristokracií ztrácelo s postupně chudnoucí šlechtou své návštěvníky, aby si nakonec vysloužilo nelichotivé označení „Ztracené lázně“. Naštěstí stejný osud nepotkal místní pivovar Steiger, který je označován jako nejstarší na území Slovenska. Byl založen v roce 1473 a jeho specialita, řezané pivo, prý vychází ze souběžného nálezu dvou žil – zlaté a stříbrné.

Není bez zajímavosti, že pojmenování hotelu je shodné s názvem nejvyššího vrcholu Štiavnických vrchů (1 009 m n. m.). Zůstaly na něm ruiny hradu Sitno, který ve 13. století sloužil jako obranný. Dodnes se k němu váží různé legendy a pověsti. Nejznámější z nich říká, že v jeho útrobách se skrývají „sitenští rytíři“. Když bude lidem nejhůř, magický vrch se otevře a rytíři jim pomůžou. Nyní je na vrcholu nejstarší dřevěná rozhledna na Slovensku, která zde stála již v roce 1728. Pověst je obdobná té naší české – o blanických rytířích. Rozdíl však spočívá v tom, že v Sitnu se rytíři prý probouzejí každých sedm let, a když se nic neděje, jdou zase spát. Jednou prý dokonce vyrukovali z hory ven, ale místní kněz je ujistil, že šlo o planý poplach, a tak se opět odebrali ke svému sedmiletému spánku. Sitno a Blaník byly také lodě Československé námořní plavby spuštěné na moře dva roky po sobě. Obě podnikaly dálkové plavby na Kubu, do Indie, Singapuru, Jižní Ameriky a Jižní Afriky. Je možné, že jejich názvy ovlivnili sitenští a blaničtí rytíři? Kdo ví?

Jak z krize ven

Účastníci konference se zamýšleli nad současnou globální recesí a jejím dopadem na Slovensko, s cílem udržet turistický trh i ve ztížených podmínkách na úrovni. Slováci jsou přesvědčeni, že se jim podaří současnou situaci postupně zvládnout. Mezinárodní konference byla i příležitostí k porovnání Slovenské a České republiky. Například destinačního marketingu a managementu, vzdělávání odborníků a manažerů v cestovním ruchu. Na programu byl také kontext s aktuálními problémy udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Slovensku.

Zástupce Slovenské agentury pro cestovní ruch uvedl, že čeští turisté se sice objevují v prvních TOP 5 zdrojových zemích Slovenska, ale první příčky tradičně zaujímají Němci a Britové. I přes rozšířený názor, že Češi Slovensko znají velmi dobře, jsou v propagaci Slovenska v Česku stále rezervy. Vždyť segment mládeže mezi 13 a 26 lety slovenštině už ani nerozumí a považuje ji za cizí jazyk.

Jaká je současná situace na Slovensku z pohledu jeho podnikatelů v cestovním ruchu?

Situaci podnikatelů v cestovním ruchu na Slovensku ukazují i aktuální výzkumy různých agentur – GfK, Synovate, ale také Slovenské agentury pro cestovní ruch. Hospodářská krize se zde projevuje od srpna 2008. Ve změnách spotřebního chování, poklesem poptávky a omezením výkonů podniků. Výdaje na cestování a volnočasové aktivity poklesly, a to téměř u 43 % dotazovaných, což vyplývá z průzkumu nezávislé globální výzkumné společnosti Synovate. Další údaje hovoří o tom, že až 75 % respondentů je ochotných omezit především výdaje na návštěvu restauračních zařízení a výdaje na cestování. Až 60 % Slováků nemá dokonce v úmyslu jet na jakoukoliv dovolenou. Vyplnění volnočasových aktivit v místě svého obvyklého bydliště je ale příležitostí k zapojení podniků působících v odvětví, zejména domácího cestovního ruchu.

Z aktuálního výzkumu Slovenské agentury pro cestovní ruch vyplývá, že nejmenší dopady krize pociťují léčebné lázně a podniky zaměřené na wellness pobyty. To jen potvrzuje trend poslední doby – zdravý životní styl. Takový pobyt si chtějí užít nejenom tradiční návštěvníci Slovenska. Pokles návštěvnosti v těchto zařízeních byl jen 10 %. Krize postihla výrazně restaurační zařízení, penziony a hotely do třídy tří hvězdiček. Propad svých tržeb o více než 20 % hlásí až 80 % podniků a některé hlásí propad až o 70 %.

Jako lék vidí podniky zlepšení svých marketingových činností – například tvorbu balíčků služeb s výhodnými slevami. Zahrnují i větší slevy pro stálé zákazníky, snižování režijních nákladů, omezování přesčasových hodin, využívání vlastních hotelových sil k dříve placeným externím službám apod. Přesto řada z nich dokonce uvažuje o ukončení své činnosti. O dobré, tedy účinné nápady, jak z krize ven, je stále nouze. Motivovat tuzemské turisty, aby dovolenou trávili doma, a ne v zahraničí, se už osvědčilo například v Polsku a Maďarsku. Zejména díky finanční podpoře zaměstnavatelů. Aktuální otázkou je snížení DPH na ubytovací a stravovací služby, na služby lyžařských středisek, koupališť a zábavních parků. Obdobné návrhy se aktuálně řeší i v celé Evropské unii. Firmy navrhují také poskytovat daňový bonus živnostníkům, aby dali přednost dovolené na Slovensku. V jejich návrzích nechybí anipřání získat dotace na dovolenou rodin s dětmi. Že by se vrátily časy rekreací ROH? Ačkoliv kdo by rád neušetřil, že? Je ovšem otázkou, kdo je schopen onu „uspořenou korunu či euro“ kompenzovat.

Pedagogický sbor Katedry cestovného ruchu a spoločného stravovania Univerzity Mateja Béla

Podniky se domnívají, že Slovenská agentura pro cestovní ruch (SACR) může pomoci podnikatelům tím, že kromě propagace Slovenska v zahraničí se stane i styčnou spojkou mezi státními úřady a podnikatelským sektorem. Například poradenskou činností pro podnikatele a větší komunikací s podnikateli cestovního ruchu na Slovensku. K tomu je ale třeba vytvořit konkrétní turistické produkty, které by se nabízely účastníkům jak domácího, tak zahraničního cestovního ruchu. Slovensko zatím nemá vytvořeny organizace destinačního marketingu v jednotlivých turistických regionech podobné těm v České republice, ale přitom tu existuje více než 100 sdružení cestovního ruchu. Přestože v ČR tyto organizace netvoří žádný ucelený systém, mají značný vliv na propagaci i turistických mikroregionů, bez jejichž propagace by je potenciální návštěvníci ani neznali.

Na konferenci byly také srovnávány aktivity agentur SACR a CzechTourism. CzechTourism pravidelně zveřejňuje na svých webových stránkách plán marketingových aktivit na další rok, který je dostupný podnikatelům a široké veřejnosti. Pravidelně je představován na Tourfilmu v Karlových Varech a dalších významných akcích a konferencích. Oproti tomu SACR nemá dosud zveřejněnou žádnou marketingovou politiku Slovenska jako cílové destinace cestovního ruchu. CzechTourism má jasně definované segmenty, které v následujícím období bude oslovovat, a hlavní komunikační témata vůči zahraničnímu a domácímu trhu. SACR uvádí jen plánované účasti na výstavách. O akcích pro podnikatelskou sféru se však podnikatel z webu příliš nedozví. Zájem účastníků konference vzbudila změna organizační struktury agentury CzechTourism s cílem zlepšit spolupráci a komunikaci s regiony a regionálními sdruženími a zefektivnit práci celé instituce. Podnikatelé na Slovensku očekávají zlepšení vzájemné spolupráce s agenturou SACR s tím, že iniciátorem bude právě tato instituce. Ta už začala zřizovat v každém kraji své krajské pracoviště.

Zavedení eura na Slovensku

Slováci se shodují na tom, že zavedení eura má jistě své plusy i minusy. Platby v cestovním ruchu jsou rychlejší a levnější, ceny jsou transparentnější, podnikatelé se lépe orientují na jednotlivých trzích EU. Oslabení české, maďarské a polské měny a zároveň silné euro způsobily dokonce předražení dovolených, které ve spojení s hospodářskou krizí vyvolaly pokles návštěvnosti z těchto tradičně silných zdrojových zemí pro Slovensko. Uplynulá zimní sezona byla nejhorší za poslední roky. Základním problémem incomingových cestovních kanceláří je nákup za drahou měnu euro a následný prodej zemím se slabší měnou vůči euru. V důsledku mohou kurzové rozdíly vyčerpat i celý plánovaný zisk.

Zavedení eura vnímají pozitivně Němci, Nizozemci a Rakušané. Zato Poláků razantně ubylo, neboť služby se tím pro ně zdražily až o 30 %. V Maďarsku a Polsku totiž zavedli tzv. rekreační šeky jako možnost zvýhodněné rekreace pro zaměstnance, členy odborů, jejich rodiny a důchodce. Šeky mají hodnotu minimální mzdy a navíc jsou nezdanitelné. Zaměstnavatelé si je dávají do svých nákladů. V Polsku existuje zákon o sociální pomoci, na základě kterého musí organizace s více než 20 zaměstnanci proplácet svým zaměstnancům část nákladů na dovolenou – je to tzv. dávka na dovolenou. V České republice došlo k oslabení české měny až o 16,5 %, ale to vyčerpá téměř celou marži cestovní kanceláře. Když chce například slovenská cestovní kancelář prodat produkty Čechům, musí snižovat ceny a zvyšovat provize.

Situace i přes problémy, které nastaly v cestovním ruchu Slovenska i České republiky, není zdaleka bezvýchodná. Vyplynulo to i z jednání mezinárodní konference, kde se prolínaly názory akademiků a lidí z každodenní praxe cestovních kanceláří, hotelů, institucí apod. Jejich společným krédem není nic neznámého. Je to především nápaditost, pracovitost a aktivita v každodenní činnosti.

Text: Mgr. Ladislav Dragula, Enviropress,
Ing. Jana Valentová, Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze
Foto: Dominik Bugár (www.slovakia.travel), KCRSS UMB, Miroslav Sárička

www.umb.sk