S přicházejícím jarem přibývá na našich řekách rekreačních plavidel všeho druhu. Pochopitelně i na těch, které protékají Středočeským krajem. O to, aby život na řece a kolem ní měl řád a utěšeně vzkvétal, má dbát nedávno vzkříšený spolek s názvem Středočeské vodní cesty. S jeho ředitelem Dušanem Sahulou jsme hovořili o činnosti spolku, o jeho plánech a výzvách, které před ním stojí. Napovězme, že velkým zdrojem inspirace je středočeskému sdružení Nizozemsko.
Se spolkem Středočeské vodní cesty se čtenáři na stránkách COT – Celý o turismu dosud nesetkali. Představte ho, prosím.
Středočeské vodní cesty jsou zájmové sdružení, jehož úkolem je podporovat rekreační a turistické plavby na vodních cestách ve Středočeském kraji, tedy na Vltavě a na Labi. Ale nechtěli jsme zůstat jen u rekreační plavby, takže podporujeme i vodáckou turistiku na Berounce, Sázavě a Jizeře. Zakladatelem sdružení je Středočeský kraj, u kterého má rekreační plavba velkou podporu. Vedení kraje si totiž velmi dobře uvědomuje velký turistický potenciál, který s sebou plavba přináší.
Sdružení vzniklo v roce 2015 a jeho hlavním cílem je podporovat budování potřebné infrastruktury podél vodních cest na území kraje. Jsme tedy organizací spíše technologicko-technického charakteru, na marketingových aktivitách spolupracujeme se Středočeskou centrálou cestovního ruchu.
Co konkrétně tedy děláte? Představte si, že jsem starostou některé z obcí u Vltavy, která by chtěla využít onoho potenciálu rekreačních plaveb a vodácké turistiky. V čem a jak mi můžete pomoci?
Naše pomoc je zejména poradenská, klíčovou oblastí pak opravdu ona zmiňovaná infrastruktura, tedy přístaviště, vývaziště, místa, kde mohou uživatelé lodí natankovat palivo a vypustit odpadní vody. Úzce spolupracujeme s Ředitelstvím vodních cest, které je investorem velkých projektů, jak jsou mariny, zdymadla a podobné stavby.
A může od vás obec získat i finanční podporu?
Od nás přímo ne, ale umíme poradit, kde takovou podporu získat. Loni byl například vypsán program financovaný ze středočeského Fondu rozvoje doprovodné infrastruktury, kam mohli zájemci podávat žádosti o finanční podporu výstavby vývazišť. Stejnou možnost by měli mít i v letošním roce. Prostředky plynou z kapitoly určené pro regionální rozvoj.
Vaše sdružení vzniklo v roce 2015. Co konkrétně má za sebou?
Středočeské vodní cesty byly sice založeny již před pěti lety, činnost sdružení byla ale utlumena. Až v loňském roce se vedení kraje rozhodlo spolek oživit. Já jsem do funkce nastoupil v květnu loňského roku a od té doby intenzivně pracujeme. Naší zatím asi nejviditelnější aktivitou jsou nové webové stránky www.stredoceskevodnicesty.cz, na kterých uživatelé najdou ucelené informace jak pro rekreační plavbu, tak pro vodáckou turistiku. Podařilo se nám navázat spolupráci s Ředitelstvím vodních cest a s Povodím Vltavy i některými dalšími partnery. Vydali jsme také letáky, pomocí kterých upozorňujeme na potenciál středočeských vodních cest na veletrzích a dalších akcích.
Já osobně to vše vnímám velmi pozitivně, neboť nálada ve společnosti našim cílům a aktivitám nahrává – veřejnost je názoru, že rekreační lodě na řeky patří. Bude to vše samozřejmě běh na dlouhou trať, ale důležité je, že všechny zainteresované instituce jsou rozvoji turistického ruchu na řekách nakloněny.
Mimochodem – je-li řeč o středočeských vodních cestách, o kolika kilometrech řek se bavíme?
Máme asi 110 km Vltavy, konkrétně tedy úsek od Orlické přehrady k soutoku s Labem u Mělníka. A také 130 km Labe – tady je řeč o celé splavné části řeky až k Liběchovu nedaleko Mělníka. A rekreační lodě, které se na nich každoročně objeví, se počítají na tisíce.
Středočeské vodní cesty
Jaké plány nosíte v hlavě pro příští měsíce?
Nejsou jen v hlavě, některé už se začínají realizovat. Poradenskou roli například máme v partnerstvích, která navázala Středočeská centrála cestovního ruchu se svými protějšky v Jihočeském a Ústeckém kraji. Řeky pochopitelně nerespektují krajské hranice a proto je důležité na využití jejich potenciálu spolupracovat na úrovni krajů. A řekl bych, že právě v těchto dvou případech se to daří.
A další velký plán, na kterém jsme se domluvili s kolegy z vedení spolku, to je almanach pro rekreační plavbu, v kterém by uživatelé vodních cest nalezli ucelené informace. Vsadit bychom chtěli hodně na bezpečnost – hodláme přispět k tomu, aby se k sobě všichni lidé na vodě, tedy nejen uživatelé rekreačních lodí, ale také plavci, rybáři, veslaři, jezdci na skútrech, paddleboardech a dalších prostředcích, chovali ohleduplně a tolerantně. V této publikaci by měli její uživatelé najít základní bezpečnostní pravidla, kontakty na plavební komory, na mariny apod. Takovýto informační materiál zatím na trhu chybí. A nechceme se omezovat jen na území Středočeského kraje, proto jsme už navázali kontakt s partnery z jižních Čech, od kterých máme přislíbenou spolupráci. Od Ústeckého kraje zatím čekáme na vyjádření, ale věřím, že i zde se domluvíme. Přislíbenou spolupráci máme i od Státní plavební správy a Ředitelství vodních cest. To mimochodem – a to se zatím moc neví – přišlo v nedávné minulosti se smart technologií v podobě přístavní karty, pomocí které lze hradit všechny poplatky spojené s použitím přístavišť. Stejně jako ne každý ví, že je u nás možné půjčit si motorovou loď či plachetnici, aniž by člověk musel mít průkaz vůdce malého plavidla. Tyto a další informace bychom zkrátka rádi dostali do jedné uživatelsky vstřícné publikace.
Počítám, že v zahraničí podobné almanachy běžně fungují…
Přiznávám, že inspirací je pro nás almanach, který budou i mnozí vaši čtenáři znát třeba ze svých dovolených na holandských kanálech. Nebo z Německa. Vezměte si, že i u nás si jako laik můžete půjčit loď a po půlhodinovém zaškolení vyplout. Ale těch informací, které se vám dostanou a bez kterých by plavba byla riskantní, je tolik, že je prostě potřebujete mít někde po ruce v přehledné podobě. Mám na mysli třeba umístění bójek, vysvětlení plavebních znaků, základy signalizace a podobně. Stejně tak bychom rádi uvedli na pravou míru některé ne zcela přesné či pravdivé informace.
Jaké třeba?
Třeba o Praze se říká, že je to jakýsi špunt na vodě. Tedy že Prahou není kvůli velkému lodnímu provozu prakticky možné proplout. To ale není pravda. Když si cestu naplánujete na dopolední hodiny, proplujete městem naprosto hladce. Stejně tak třeba není pravda, že v Praze není možné rekreační loď vyvázat – v almanachu by proto mělo být uvedeno spojení na dispečery, kteří zájemcům poradí, kde a na jak dlouho mohou svoji loď odstavit, aby si mohli dojít třeba na večeři či na nákup a podobně. Samozřejmostí by měly být kontakty na všechny mariny.
A podobný materiál bychom v budoucnu rádi zpracovali i pro vodáky. Informace, kde si mohou půjčit loď, na co si dát na řekách pozor, kde se mohou občerstvit apod., dnes sice najdou na různých stránkách na internetu, ale my bychom jim je opět rádi sloučili do jednoho zdroje, respektive do jedné publikace, kterou budou moci mít stále u sebe.
Jak jste vy osobně, coby člověk s řekou dlouhá léta spojený, spokojen s infrastrukturou na našich vodních tocích?
Je jí zatím málo. Ale i po rozhovorech s našimi zmiňovanými partnery jsem přesvědčen, že v horizontu několika let se situace podstatně zlepší, tedy že díky pokročilé infrastruktuře bude prostředí podél řek mnohem uživatelsky vstřícnější. Již teď třeba víme, že díky již citovanému fondu vzniknou dvě přístaviště na Labi. A v plánu jsou další projekty, například poblíž Davle, Nymburka či Kolína. Nová půjčovna lodí by měla vzniknout v Přerově nad Labem. Zkrátka a dobře, situace se zlepšuje. Jsem optimista. Osobně se těším třeba na projekt lodního výtahu na Slapské přehradě. Ten nejenže pomůže ke splavnění Vltavy, ale bude to bezpochyby i velká turistická atrakce.
A co považujete za největší výzvu pro příští léta?
Aby se lidé na vodě cítili dobře. Srovnatelné s Holandskem to zřejmě nebude nikdy, ale určitě můžeme udělat hodně pro to, aby se lidé nebáli trávit čas na vodě, aby systém byl vstřícný a vše fungovalo k všeobecné spokojenosti.
Foto: Shutterstock.com
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
